„Vítězí“ Trump nad Putinem? Hlava Kremlu čelí tlaku. Ruská elita chce konec války, tvrdí zdroje
Ruský prezident Vladimir Putin je pod tlakem kvůli mírové dohodě s Ukrajinou, píše britský deník Daily Mail. K ukončení ho tlačí nově zvolený americký prezident Donald Trump a špatná situace ruské ekonomiky. Také se objevily zvěsti o tom, že rovněž ruská elita chce mírovou dohodu.
Vladimir Putin je pod tlakem kvůli mírové dohodě s Ukrajinou, ke které ho vyzývá nově zvolený americký prezident Donald Trump.
To přichází v době, kdy je ruský vůdce stále znepokojenější válečnou ekonomickou situací v zemi. Domácí ekonomika se ocitla v nesnázích kvůli nedostatku pracovních sil a vysokým úrokovým sazbám zavedeným proto, aby se zvládla inflace.
Podle dvou zdrojů, které jsou obeznámené s děním v Kremlu, to přispívá k tomu, že ruská elita zastává názor, že mírová dohoda je žádoucí. Trump, který se v pondělí vrátil do úřadu, přislíbil rychlé vyřešení konfliktu na Ukrajině, který je největší v Evropě od druhé světové války.
Tento týden Trump uvedl, že pokud Putin nepřistoupí na vyjednávání, je pravděpodobné, že na Rusko budou uvaleny další sankce a celní tarify, přičemž zdůraznil, že ruská ekonomika směřuje k „velkým problémům“.
„Trump se zaměřuje na ukončení této brutální války,“ řekl novinářům Trumpův poradce Brian Hughes a dodal, že se zapojuje do jednání se širokou škálou zainteresovaných stran.
Jen pár dní před Trumpovou inaugurací uvalila dosluhující administrativa prezidenta Joea Bidena dosud nejširší balíček sankcí zaměřený na příjmy Ruska z ropy a plynu. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že tento krok poskytne Trumpovi při jednáních páku prostřednictvím ekonomického tlaku na Rusko.
Vysoce postavený kremelský poradce v úterý uvedl, že Rusko zatím neobdrželo žádné konkrétní návrhy na jednání.
Putin nebyl spokojen, tvrdí zdroje z Kremlu
Mezitím byla zjevná frustrace Vladimira Putina během večerního setkání s podnikateli 16. prosince, kde pokáral přední ekonomické představitele, jak odhalily zdroje obeznámené s jednáními ve vládě.
Jeden ze zdrojů, který byl po schůzce informován, uvedl, že Putin byl viditelně nespokojen, když slyšel, že soukromé investice jsou snižovány kvůli nákladům na úvěry.
Ve středu Putin uvedl, že nedávno s podnikateli diskutoval o rizicích snížení úvěrové aktivity pro dlouhodobý růst, což zřejmě odkazovalo na prosincovou schůzku.
Někteří z nejvlivnějších ruských podnikatelů, včetně generálního ředitele Rosněfti Igora Sečina, generálního ředitele Rostecu Sergeje Čemezova, hliníkového magnáta Olega Děripasky a Alexeje Mordašova, největšího akcionáře ocelářské společnosti Severstal, veřejně kritizovali vysoké úrokové sazby.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová čelila tlaku, aby dále nezvyšovala sazby, a to od dvou z nejmocnějších ruských bankéřů – svého bývalého šéfa, generálního ředitele Sberbank Germana Grefa, a generálního ředitele VTB Andreje Kostina, kteří se obávali, že Rusko směřuje ke stagflaci, uvedl jeden ze zdrojů obeznámený s jednáními o ekonomice.
Od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 ovládají Putinovy síly rozsáhlé části jižní a východní Ukrajiny. Mezitím od překvapivého útoku v srpnu kontrolují kyjevské síly přibližně 600 km² ruského území.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo. Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko. Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron. „Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie. V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů. Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.
