„Vítězí“ Trump nad Putinem? Hlava Kremlu čelí tlaku. Ruská elita chce konec války, tvrdí zdroje
Ruský prezident Vladimir Putin je pod tlakem kvůli mírové dohodě s Ukrajinou, píše britský deník Daily Mail. K ukončení ho tlačí nově zvolený americký prezident Donald Trump a špatná situace ruské ekonomiky. Také se objevily zvěsti o tom, že rovněž ruská elita chce mírovou dohodu.
Vladimir Putin je pod tlakem kvůli mírové dohodě s Ukrajinou, ke které ho vyzývá nově zvolený americký prezident Donald Trump.
To přichází v době, kdy je ruský vůdce stále znepokojenější válečnou ekonomickou situací v zemi. Domácí ekonomika se ocitla v nesnázích kvůli nedostatku pracovních sil a vysokým úrokovým sazbám zavedeným proto, aby se zvládla inflace.
Podle dvou zdrojů, které jsou obeznámené s děním v Kremlu, to přispívá k tomu, že ruská elita zastává názor, že mírová dohoda je žádoucí. Trump, který se v pondělí vrátil do úřadu, přislíbil rychlé vyřešení konfliktu na Ukrajině, který je největší v Evropě od druhé světové války.
Tento týden Trump uvedl, že pokud Putin nepřistoupí na vyjednávání, je pravděpodobné, že na Rusko budou uvaleny další sankce a celní tarify, přičemž zdůraznil, že ruská ekonomika směřuje k „velkým problémům“.
„Trump se zaměřuje na ukončení této brutální války,“ řekl novinářům Trumpův poradce Brian Hughes a dodal, že se zapojuje do jednání se širokou škálou zainteresovaných stran.
Jen pár dní před Trumpovou inaugurací uvalila dosluhující administrativa prezidenta Joea Bidena dosud nejširší balíček sankcí zaměřený na příjmy Ruska z ropy a plynu. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že tento krok poskytne Trumpovi při jednáních páku prostřednictvím ekonomického tlaku na Rusko.
Vysoce postavený kremelský poradce v úterý uvedl, že Rusko zatím neobdrželo žádné konkrétní návrhy na jednání.
Putin nebyl spokojen, tvrdí zdroje z Kremlu
Mezitím byla zjevná frustrace Vladimira Putina během večerního setkání s podnikateli 16. prosince, kde pokáral přední ekonomické představitele, jak odhalily zdroje obeznámené s jednáními ve vládě.
Jeden ze zdrojů, který byl po schůzce informován, uvedl, že Putin byl viditelně nespokojen, když slyšel, že soukromé investice jsou snižovány kvůli nákladům na úvěry.
Ve středu Putin uvedl, že nedávno s podnikateli diskutoval o rizicích snížení úvěrové aktivity pro dlouhodobý růst, což zřejmě odkazovalo na prosincovou schůzku.
Někteří z nejvlivnějších ruských podnikatelů, včetně generálního ředitele Rosněfti Igora Sečina, generálního ředitele Rostecu Sergeje Čemezova, hliníkového magnáta Olega Děripasky a Alexeje Mordašova, největšího akcionáře ocelářské společnosti Severstal, veřejně kritizovali vysoké úrokové sazby.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová čelila tlaku, aby dále nezvyšovala sazby, a to od dvou z nejmocnějších ruských bankéřů – svého bývalého šéfa, generálního ředitele Sberbank Germana Grefa, a generálního ředitele VTB Andreje Kostina, kteří se obávali, že Rusko směřuje ke stagflaci, uvedl jeden ze zdrojů obeznámený s jednáními o ekonomice.
Od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 ovládají Putinovy síly rozsáhlé části jižní a východní Ukrajiny. Mezitím od překvapivého útoku v srpnu kontrolují kyjevské síly přibližně 600 km² ruského území.
Ukrajinská tajná služba zadržela důstojníka letectva, kterého podezřívá z toho, že pro Rusko zjišťoval rozmístění cenných západních stíhaček F-16 a Mirage 2000, které Ukrajina získala na obranu před ruskou invazí. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Nejmenovaný důstojník v hodnosti majora, který působil jako letový instruktor, podle tajné služby poskytoval Rusku souřadnice a navrhoval taktiku útoků. Pokud jde o americké F-16, francouzské Mirage 2000 a starší sovětské Su-24, tak agent podle kontrarozvědky shromažďoval informace o jejich poloze a letových plánech. Moskva si všímá všech prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to včetně hrozeb uvalení sankcí, ale Rusko je už vůči sankcím imunní. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Západ uvalil sankce na Rusko nejprve po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 a ještě více po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. „Už dosti dlouho žijeme pod obrovským množstvím sankcí, ale naše hospodářství funguje. Přirozeně jsme si v tomto směru vytvořili určitou imunitu,“ řekl Peskov podle státní agentury TASS. O den dříve mluvčí uvedl, že Kreml vzal na vědomí Trumpovy výroky, že z 50 na deset až 12 dnů zkrátí lhůtu, kterou dal dříve Rusku k nalezení dohody o ukončení války proti Ukrajině, a to pod hrozbou sankcí proti Moskvě a proti odběratelům ruských surovin. Rusko a Čína zahájí v pátek 1. srpna v Japonském moři společné cvičení vojenského námořnictva, které potrvá do 5. srpna. Oznámily to dnes ruské tiskové agentury s odvoláním na komuniké ruské Tichomořské flotily. Cvičení Námořní součinnost 2025 bude mít obranný charakter a nebude zaměřeno proti žádné třetí straně, uvedla agentura TASS.
