„Vítězí“ Trump nad Putinem? Hlava Kremlu čelí tlaku. Ruská elita chce konec války, tvrdí zdroje
Ruský prezident Vladimir Putin je pod tlakem kvůli mírové dohodě s Ukrajinou, píše britský deník Daily Mail. K ukončení ho tlačí nově zvolený americký prezident Donald Trump a špatná situace ruské ekonomiky. Také se objevily zvěsti o tom, že rovněž ruská elita chce mírovou dohodu.
Vladimir Putin je pod tlakem kvůli mírové dohodě s Ukrajinou, ke které ho vyzývá nově zvolený americký prezident Donald Trump.
To přichází v době, kdy je ruský vůdce stále znepokojenější válečnou ekonomickou situací v zemi. Domácí ekonomika se ocitla v nesnázích kvůli nedostatku pracovních sil a vysokým úrokovým sazbám zavedeným proto, aby se zvládla inflace.
Podle dvou zdrojů, které jsou obeznámené s děním v Kremlu, to přispívá k tomu, že ruská elita zastává názor, že mírová dohoda je žádoucí. Trump, který se v pondělí vrátil do úřadu, přislíbil rychlé vyřešení konfliktu na Ukrajině, který je největší v Evropě od druhé světové války.
Tento týden Trump uvedl, že pokud Putin nepřistoupí na vyjednávání, je pravděpodobné, že na Rusko budou uvaleny další sankce a celní tarify, přičemž zdůraznil, že ruská ekonomika směřuje k „velkým problémům“.
„Trump se zaměřuje na ukončení této brutální války,“ řekl novinářům Trumpův poradce Brian Hughes a dodal, že se zapojuje do jednání se širokou škálou zainteresovaných stran.
Jen pár dní před Trumpovou inaugurací uvalila dosluhující administrativa prezidenta Joea Bidena dosud nejširší balíček sankcí zaměřený na příjmy Ruska z ropy a plynu. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že tento krok poskytne Trumpovi při jednáních páku prostřednictvím ekonomického tlaku na Rusko.
Vysoce postavený kremelský poradce v úterý uvedl, že Rusko zatím neobdrželo žádné konkrétní návrhy na jednání.
Putin nebyl spokojen, tvrdí zdroje z Kremlu
Mezitím byla zjevná frustrace Vladimira Putina během večerního setkání s podnikateli 16. prosince, kde pokáral přední ekonomické představitele, jak odhalily zdroje obeznámené s jednáními ve vládě.
Jeden ze zdrojů, který byl po schůzce informován, uvedl, že Putin byl viditelně nespokojen, když slyšel, že soukromé investice jsou snižovány kvůli nákladům na úvěry.
Ve středu Putin uvedl, že nedávno s podnikateli diskutoval o rizicích snížení úvěrové aktivity pro dlouhodobý růst, což zřejmě odkazovalo na prosincovou schůzku.
Někteří z nejvlivnějších ruských podnikatelů, včetně generálního ředitele Rosněfti Igora Sečina, generálního ředitele Rostecu Sergeje Čemezova, hliníkového magnáta Olega Děripasky a Alexeje Mordašova, největšího akcionáře ocelářské společnosti Severstal, veřejně kritizovali vysoké úrokové sazby.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová čelila tlaku, aby dále nezvyšovala sazby, a to od dvou z nejmocnějších ruských bankéřů – svého bývalého šéfa, generálního ředitele Sberbank Germana Grefa, a generálního ředitele VTB Andreje Kostina, kteří se obávali, že Rusko směřuje ke stagflaci, uvedl jeden ze zdrojů obeznámený s jednáními o ekonomice.
Od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 ovládají Putinovy síly rozsáhlé části jižní a východní Ukrajiny. Mezitím od překvapivého útoku v srpnu kontrolují kyjevské síly přibližně 600 km² ruského území.
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela v Rovenské oblasti 24letého muže, který si skrytě ze svého auta natáčel místní letiště. Podle SBU se jednalo o ruského agenta. Rusko dnes předalo Ukrajině dalších 1200 těl ukrajinských vojáků. Výměnou ale nedostalo žádného svého padlého vojáka, tvrdí podle agentury Reuters Moskva. Ukrajina obdržení těl potvrdila. Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Ukrajina naposledy v sobotu získala těla 1200 vojáků, ani v tomto případě ale Rusku nepředala žádné jeho mrtvé vojáky. Rusko v uplynulém dni vyslalo na Ukrajinu skoro 200 raket a dronů, ostřelování proběhlo zejména v Doněcké a Poltavské oblasti. V Chersonu zemřel jeden člověk.
