Putin brojí u hranic s Finskem: Mrazivá podobnost s Ukrajinou! Ruské vojáky odhalily satelity
Rusko začalo rozšiřovat svou vojenskou přítomnost u hranic s Finskem, jak odhalily satelitní snímky, napsal britský deník Daily Mail s odkazem na švédskou stanici SVT. Moskva staví ubytovací zařízení, infrastrukturu pro rozmístění letadel a obnovuje stará zařízení.
Satelitní snímky odhalily, jak Moskva rozšiřuje svou vojenskou přítomnost u hranic s Finskem. Podle analytiků Moskva buduje ubytovací zařízení pro vojáky, infrastrukturu pro rozmístění letadel a obnovuje stará zařízení na vojenských základnách, což naznačuje, že se snaží posílit své schopnosti v pohraniční oblasti.
Snímky, které získala švédská televizní stanice SVT od společnosti Planet Labs, naznačují, že k aktivitám došlo na čtyřech místech uvnitř Ruska – Kamence, Petrozavodsku, Severomorsku-2 a Oleňji.
Kamenka, která je přibližně 56 kilometrů od hranic s Finskem, byla dříve nevyužívaná. Údajně od února zde bylo postaveno více než 130 vojenských stanů, do kterých by se mohlo ubytovat asi 2 000 vojáků.
Nové sklady a obnovený provoz
Finsko vstoupilo do NATO 4. dubna 2023 a zdá se, že v reakci na rozšíření aliance se Moskva nyní připravuje na válku tím, že nařizuje rychlý vývoj zařízení na své severozápadní hranici. „Toto je známka rostoucí aktivity,“ okomentoval pro SVT vojenský analytik Emil Kastehelmi, který situaci sleduje.
V Petrozavodsku, asi 160 kilometrů od finských hranic, byly postaveny tři velké sklady, které odborníci považují za skladovací haly pro obrněná vozidla. Fotografie také ukazují, že dříve uzavřená letecká základna Severomorsk-2 je nyní v provozu. Mezitím v Oleňji, asi 145 kilometrů od Finska, je letecká základna údajně plně aktivní.
Minulý měsíc vyjádřil zástupce náčelníka obrany Finska, generálporučík Vesa Virtanen, obavy z ruských akcí na hranicích a uvedl, že Kreml „záměrně testuje jednotu NATO“, aby zjistil, zda aktivuje článek 5 – klauzuli aliance o kolektivní obraně.
Letošním laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, oznámil dnes předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu si Butkevyč po propuštění z ruského zajetí mohl převzít osobně.
Dalšími dvěma finalisty byli novinářka Mzia Amaglobeliová z Gruzie a ázerbájdžánský žurnalista Ulvi Hasanli.
Budovu českého velvyslanectví v Moskvě někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za Spolu) dnes na síti X uvedl, že velvyslanec Daniel Koštoval osobně předá protestní nótu na ruském ministerstvu zahraničí, v níž se Česko bude dožadovat informací o zadržených a kompenzace za majetkovou újmu.
Lipavský zveřejnil fotografie, jak vypadá česká ambasáda v Moskvě po činu vandalů. „Každý stát musí zajistit ochranu diplomatů a bezpečnost zastupitelských úřadů. Tento útok je nepřijatelný,“ napsal šéf české diplomacie.
Česko-ruské vztahy jsou zejména kvůli pokračující válce na Ukrajině už několik let na bodu mrazu.
Rusko zatím nebude hodnotit nedělní parlamentní volby v Moldavsku, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Obvinil také úřady v Kišiněvě, že Moldavanům v Rusku bránily se voleb účastnit. V hlasování zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS).
Peskov řekl, že vyjadřovat se k volbám v Moldavsku považuje za předčasné. „Nejprve by se v tom měli vyznat sami Moldavané,“ uvedl a bez dalších podrobností dodal, že některé politické síly hovoří o možných porušeních volebních pravidel.
