Putinova tajná vesmírná zbraň: Je schopna vypustit jadernou bombu?
V Rusku se podle britského deníku Daily Mail snaží testovat tajemnou ruskou platformu, která by možná byla schopná vypouštět i jaderné rakety. Satelit Kosmos 2553 byl vypuštěn krátce po zahájení invaze na Ukrajinu.
Tajemná ruská družice, pohybující se dva tisíce kilometrů nad zemským povrchem, vyvolala obavy, že Moskva vyvíjí vesmírnou platformu pro vypouštění raket – možná i jaderných – s cílem zničit nespočet důležitých satelitů.
Američtí představitelé řekli deníku The New York Times, že věří, že satelit testuje součásti pro ruskou vesmírnou zbraň, a americké vesmírné velení ho denně sleduje kvůli možným známkám hrozby.
Satelit Kosmos 2553 byl vynesen do vesmíru na raketě Sojuz-2 z ruského kosmodromu Pleseck v únoru 2022, jen několik dní předtím, než Vladimir Putin nařídil vyslání vojáků přes hranice na Ukrajinu.
V následujících dnech po startu vydalo ruské ministerstvo obrany prohlášení, v němž tvrdilo, že jeho nový Sputnik je „technologická družice vybavená nově vyvinutými palubními přístroji a systémy pro testování pod vlivem záření“.
Letos na jaře se objevily zprávy v amerických médiích, podle nichž američtí zpravodajci podezřívají Rusko, že plánuje rozmístit jaderné zbraně ve vesmíru.
Internet v ohrožení
Není jasné, jaký typ zbraňového systému Moskva plánuje nasadit, ale podle prvních zpráv z amerických vládních zdrojů by vesmírná jaderná zbraň byla použita k útokům na satelity na oběžné dráze, nikoli k úderům na pozemní cíle.
Taková protisatelitní zbraň (ASAT) by byla vynesena na oběžnou dráhu a obíhala by Zemi, než by vypustila buď projektil (mířící na jeden konkrétní orbitální cíl), nebo jadernou nálož. Ta by explodovala v blízkosti nepřátelských objektů a ničila je nejen samotným výbuchem - na velkou vzdálenost by poškodila jejich komponenty elektromagnetickým výbojem vzniklým při explozi.
Pokud by však taková zbraň explodovala příliš blízko Země, kde operuje většina satelitů, narušila by také elektrickou infrastrukturu na povrchu pod ní.
A pokud by ve výšce více než 800 kilometrů explodovalo moderní jaderné zařízení, ovlivnilo by to základnové stanice mobilních sítí, internet, GPS, bankovní systémy, elektrické sítě i vojenské operace, což by uvrhlo společnost do chaosu.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
