Putinova tajná vesmírná zbraň: Je schopna vypustit jadernou bombu?
V Rusku se podle britského deníku Daily Mail snaží testovat tajemnou ruskou platformu, která by možná byla schopná vypouštět i jaderné rakety. Satelit Kosmos 2553 byl vypuštěn krátce po zahájení invaze na Ukrajinu.
Tajemná ruská družice, pohybující se dva tisíce kilometrů nad zemským povrchem, vyvolala obavy, že Moskva vyvíjí vesmírnou platformu pro vypouštění raket – možná i jaderných – s cílem zničit nespočet důležitých satelitů.
Američtí představitelé řekli deníku The New York Times, že věří, že satelit testuje součásti pro ruskou vesmírnou zbraň, a americké vesmírné velení ho denně sleduje kvůli možným známkám hrozby.
Satelit Kosmos 2553 byl vynesen do vesmíru na raketě Sojuz-2 z ruského kosmodromu Pleseck v únoru 2022, jen několik dní předtím, než Vladimir Putin nařídil vyslání vojáků přes hranice na Ukrajinu.
V následujících dnech po startu vydalo ruské ministerstvo obrany prohlášení, v němž tvrdilo, že jeho nový Sputnik je „technologická družice vybavená nově vyvinutými palubními přístroji a systémy pro testování pod vlivem záření“.
Letos na jaře se objevily zprávy v amerických médiích, podle nichž američtí zpravodajci podezřívají Rusko, že plánuje rozmístit jaderné zbraně ve vesmíru.
Internet v ohrožení
Není jasné, jaký typ zbraňového systému Moskva plánuje nasadit, ale podle prvních zpráv z amerických vládních zdrojů by vesmírná jaderná zbraň byla použita k útokům na satelity na oběžné dráze, nikoli k úderům na pozemní cíle.
Taková protisatelitní zbraň (ASAT) by byla vynesena na oběžnou dráhu a obíhala by Zemi, než by vypustila buď projektil (mířící na jeden konkrétní orbitální cíl), nebo jadernou nálož. Ta by explodovala v blízkosti nepřátelských objektů a ničila je nejen samotným výbuchem - na velkou vzdálenost by poškodila jejich komponenty elektromagnetickým výbojem vzniklým při explozi.
Pokud by však taková zbraň explodovala příliš blízko Země, kde operuje většina satelitů, narušila by také elektrickou infrastrukturu na povrchu pod ní.
A pokud by ve výšce více než 800 kilometrů explodovalo moderní jaderné zařízení, ovlivnilo by to základnové stanice mobilních sítí, internet, GPS, bankovní systémy, elektrické sítě i vojenské operace, což by uvrhlo společnost do chaosu.
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí, která se týkala jeho zápisu na vnitrostátní sankční seznam českou vládou. Podnik známý jako Goszagransobstvennosť v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Proti rozhodnutí se může bránit ústavní stížností.
Ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že na Ukrajině nadále platí cíle a podmínky, jak je formuloval loni v červnu. Tehdy požadoval, aby Ukrajina stáhla svá vojska ze čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské, které nyní Rusko částečně okupuje, a aby se Kyjev zavázal, že zůstane mimo vojenská spojenectví a nepořídí si jaderné zbraně, uvedla ruská redakce BBC.
Záchranáři v Kyjevě uvedli, že z trosek panelového domu vyprostili dvě kočky. Jedna z nich byla na úrovni šestého patra mezi ohořelými panely. „Je vyděšená, ale živá,“ ohlásili záchranáři. Druhou kočku vyprostili už dříve, její majitelé přišli o život. Mezi dalšími zachráněnými mazlíčky je pes, papoušci a králík. „Jsou malí, bezbranní, ale všichni jsou naživu,“ napsali také na telegramu.
