Trump plánuje setkání s Putinem: Schůzka by se mohla konat už příští týden!
Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše dnes list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se deník odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v dnešním telefonátu sdělil evropským lídrům.
S Putinem dnes v Moskvě o možném příměří ve válce na Ukrajině jednal Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Šéf Bílého domu dal krátce poté najevo přesvědčení, že jednání přineslo velký pokrok.
Trump v loňské předvolební kampani opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině, kterou před třemi a půl roky zahájilo Rusko, ukončí do 24 hodin od svého nástupu do funkce. Později připustil, že je to složité; prohlásil také, že s Putinem není spokojený, a začal zvyšovat tlak na Moskvu.
Chystaná schůzka by podle NYT nebyla za účasti žádného z evropských lídrů, což podle jednoho ze zdrojů evropští představitelé zřejmě akceptovali. Zatím ale není jisté, zda s Trumpovými plány souhlasí Putin či Zelenskyj.
Bílý dům dnes uvedl, že zájem o schůzku s Trumpem vyjádřilo Rusko. Americký prezident je podle mluvčí Karoline Leavittové otevřený setkání s Putinem a Zelenským.
Ukrajinský prezident dnes s Trumpem hovořil při stejném telefonátu jako evropští lídři a poté uvedl, že Ukrajina se shoduje se svými partnery, že válka musí skončit a že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit. Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl. Dobré ráno. Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit. Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
