Rusové nemají na bydlení. Putinova válka jim ničí sny o vlastních domovech a čekají se další trable
Lidé v Rusku mají problém dosáhnout na hypotéky, upozornila rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Ruská centrální banka navýšila úrokové sazby kvůli inflaci způsobené válkou na Ukrajině. A budoucnost pro Rusko nevypadá příliš optimisticky.
Pro ruskou ekonomiku je válka na Ukrajině značným problémem. Kdysi živý hypoteční trh se téměř zastavil, ochromují ho rostoucí úrokové sazby a také došlo k výraznému omezení státních dotací. Výsledkem je skutečnost, že mnoho Rusů nyní na vlastní bydlení nedosáhne.
Ruská centrální banka před více než 18 měsíci zvýšila úrokové sazby, aby zkrotila rychle rostoucí inflaci, kterou spustily masivní výdaje na válku proti Ukrajině.
„Nikdy to nebylo tak špatné z hlediska toho, co si normální člověk může dovolit koupit," vyjádřil se k situaci v listopadu Michail Matovnikov, vedoucí analytického oddělení státem vlastněné Sberbank, největšího věřitele v zemi. Dostupnost dosáhla „absolutního dna“, dodal.
To představuje potenciální problém pro prezidenta Vladimira Putina, který Rusům často říká, že ekonomika je v dobré kondici.
Banky zvýšily tržní hypoteční sazby na 29 procent. V září si mohlo dovolit půjčit za tržní hypoteční sazby pouze 13 procent Rusů. „S takovými sazbami je samozřejmě málo transakcí,“ okomentovala Olga, realitní makléřka z města Voroněž, které leží méně než 200 kilometrů od ukrajinské hranice. Nepřála si, aby bylo zveřejněno její příjmení.
Očekává se další pokles
Objem vydaných hypoték loni klesl téměř o 40 procent na 50 miliard dolarů. Odborníci předpovídají, že objem hypoték letos klesne o více než 20 procent na 41 až 36 miliard dolarů.
To otřáslo developery. „Developerské firmy se snaží udržet trh, takže snižovat uvedené ceny nespěchají. Hledají jiné způsoby, jak podpořit poptávku. Například nabízejí individuální slevy nebo splátkový kalendář,“ uvedla.
Místopředseda vlády Marat Khusnullin v listopadu slíbil, že stát „udělá vše pro to, aby developeři nezbankrotovali".
Khusnullin však ve svém listopadovém prohlášení uvedl, že Rusko neobnoví rozsáhlý program dotovaných hypoték, protože je příliš velkou zátěží pro státní rozpočet. Rusko letos očekává již čtvrtý po sobě jdoucí rozpočtový schodek, protože zvyšuje výdaje na válku.
Pokračující masivní vojenské výdaje by mohly nakonec zvýšit úrokové sazby hypoték nad 30 procent, zejména pokud centrální banka obnoví zvyšování úrokových sazeb ve snaze zkrotit inflaci - což někteří analytici očekávají.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed. Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje. Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě. Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil. Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině. Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem. K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal. Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
