Rusové nemají na bydlení. Putinova válka jim ničí sny o vlastních domovech a čekají se další trable
Lidé v Rusku mají problém dosáhnout na hypotéky, upozornila rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Ruská centrální banka navýšila úrokové sazby kvůli inflaci způsobené válkou na Ukrajině. A budoucnost pro Rusko nevypadá příliš optimisticky.
Pro ruskou ekonomiku je válka na Ukrajině značným problémem. Kdysi živý hypoteční trh se téměř zastavil, ochromují ho rostoucí úrokové sazby a také došlo k výraznému omezení státních dotací. Výsledkem je skutečnost, že mnoho Rusů nyní na vlastní bydlení nedosáhne.
Ruská centrální banka před více než 18 měsíci zvýšila úrokové sazby, aby zkrotila rychle rostoucí inflaci, kterou spustily masivní výdaje na válku proti Ukrajině.
„Nikdy to nebylo tak špatné z hlediska toho, co si normální člověk může dovolit koupit," vyjádřil se k situaci v listopadu Michail Matovnikov, vedoucí analytického oddělení státem vlastněné Sberbank, největšího věřitele v zemi. Dostupnost dosáhla „absolutního dna“, dodal.
To představuje potenciální problém pro prezidenta Vladimira Putina, který Rusům často říká, že ekonomika je v dobré kondici.
Banky zvýšily tržní hypoteční sazby na 29 procent. V září si mohlo dovolit půjčit za tržní hypoteční sazby pouze 13 procent Rusů. „S takovými sazbami je samozřejmě málo transakcí,“ okomentovala Olga, realitní makléřka z města Voroněž, které leží méně než 200 kilometrů od ukrajinské hranice. Nepřála si, aby bylo zveřejněno její příjmení.
Očekává se další pokles
Objem vydaných hypoték loni klesl téměř o 40 procent na 50 miliard dolarů. Odborníci předpovídají, že objem hypoték letos klesne o více než 20 procent na 41 až 36 miliard dolarů.
To otřáslo developery. „Developerské firmy se snaží udržet trh, takže snižovat uvedené ceny nespěchají. Hledají jiné způsoby, jak podpořit poptávku. Například nabízejí individuální slevy nebo splátkový kalendář,“ uvedla.
Místopředseda vlády Marat Khusnullin v listopadu slíbil, že stát „udělá vše pro to, aby developeři nezbankrotovali".
Khusnullin však ve svém listopadovém prohlášení uvedl, že Rusko neobnoví rozsáhlý program dotovaných hypoték, protože je příliš velkou zátěží pro státní rozpočet. Rusko letos očekává již čtvrtý po sobě jdoucí rozpočtový schodek, protože zvyšuje výdaje na válku.
Pokračující masivní vojenské výdaje by mohly nakonec zvýšit úrokové sazby hypoték nad 30 procent, zejména pokud centrální banka obnoví zvyšování úrokových sazeb ve snaze zkrotit inflaci - což někteří analytici očekávají.
„(Letouny) MiG-29 dnes zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem, stejně jako včera,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V úterý dvojice polských stíhaček podle operačního velení polské armády doprovodila ruský průzkumný stroj Il-20, který měl vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán. Ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Moskva se nevyjádřila. Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Severoatlantická aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky kaliningradské exklávě a pobřeží kolem Petrohradu. Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 7. listopadu setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, chce projednat cestu k možnému americko-ruskému summitu a požádat o výjimku z amerických energetických sankcí uvalených na Rusko. Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás uvedl, že státníci hodlají uzavřít dohody o spolupráci v oblasti energetiky, obranného průmyslu, hospodářství a financí. „Některé z nich už byly vyjednány, v některých případech jednání pokračují,“ uvedl Gulyás. Orbán dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, píše Reuters. Orbán a Trump by podle Gulyáse také mohli projednat možné setkání představitelů Spojených států a Ruska, které by bylo zaměřené na zprostředkování míru v rusko-ukrajinské válce. Trump tento měsíc oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Později prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání teď nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Soud v Mnichově dnes shledal tři muže vinnými ze špionáže pro Rusko. Hlavního obžalovaného poslal do vězení na šest let za špionáž, plánování sabotážních akcí a členství v ozbrojené teroristické organizaci. Jeho dva komplicové dostali podmíněné tresty v délce půl roku a jednoho roku. Informovala o tom agentura DPA. Podle státního zastupitelství muži sledovali, fotografovali a natáčeli trasy transportů vojenského materiálu určeného Ukrajině. Shromažďovali také informace o jedné z ropných rafinerií v Bavorsku a o vojenském výcvikovém prostoru americké armády v bavorském Grafenwöhru. Hlavu skupiny, 41letého Dietera S., shledal soud vinným i z přípravy sabotážních akcí proti vojenské infrastruktuře a železnici. Podle dřívějších informací plánoval mimo jiné útoky na budovy spojené s podporou Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Trest dostal i za členství v ozbrojené teroristické organizaci, protože podle vyšetřovatelů v letech 2014 až 2016 bojoval s proruskými separatisty za takzvanou Doněckou lidovou republiku na východní Ukrajině.
