Jak přemoci Rusko? Stejně jako za studené války, dává recept bezpečnostní expert

Autor: DVL, lig - 
13. února 2025
•
05:00

Podle experta na zahraniční politiku a vojenské záležitosti Iana Brzezinskiho by se Rusko dalo zničit stejnými strategiemi, jaké byly použity během studené války, píše britský deník The Sun. Podle něj by měl Západ vůči Rusku zaujmout tvrdší postoj. „Ještě jsme ruskou ekonomiku opravdu nezasáhli naplno. Můžeme to udělat,“ řekl Brzezinski.

Expert na zahraniční politiku a vojenské záležitosti Ian Brzezinski řekl, že Západ by mohl zničit ruského prezidenta Vladimira Putina a donutit ho zasednout k jednacímu stolu ohledně mírových jednání. 

Brzezinski, který měl dříve na starosti politiku vůči Evropě a NATO za vlády George Bushe mladšího, uvedl, že Západ dosud nezasadil Rusku skutečný drtivý úder. Podle něj by mohla pomoci strategie použitá ve studené válce.  

Expert věří, že Moskvu lze na Ukrajině porazit, ale pouze tehdy, pokud Západ plně využije svou ekonomickou a vojenskou převahu. Místo snahy o mírová jednání by se podle něj měl Západ soustředit na ochromení ruské schopnosti pokračovat ve válce.

„Myslím, že Rusové budou pokračovat ve válce a mají kapacitu vést ji ještě poměrně dlouho. Věřím však, že v této válce je možné Rusko porazit. A k tomu není potřeba běžet do Ruska a prosit o dohodu na ukončení války. Je potřeba pochopit sovětský způsob myšlení," okomentoval situaci.

Putin podle něj stále vnímá svět optikou studené války a klíčem k tomu, jak ho donutit k jednání, je drasticky změnit „korelaci sil“ natolik, aby mu nezbylo nic jiného než usilovat o mír. Tato strategie odráží vysoce rizikové mocenské hry 20. století, kdy geopolitické výsledky určovaly vojenské manévry a ekonomický tlak.

Jako za studené války

Aby došlo k bodu zlomu rychleji, Brzezinski argumentoval, že Západ musí použít stejné taktiky, které pomohly oslabit Sovětský svaz.

To zahrnuje zvýšení vojenské podpory Ukrajině, zpřísnění ekonomického tlaku na Rusko a spuštění agresivní informační kampaně zaměřené na ruskou politickou elitu. Cílem je přimět Putina, aby se více soustředil na své vlastní přežití než na své expanzivní ambice.

Během studené války využíval Západ ekonomickou válku k oslabení SSSR - omezoval obchod, odepíral přístup k technologiím a snižoval ceny ropy, aby ochromil jeho ekonomiku.

Zbrojní závody donutily Sověty k neudržitelným výdajům na obranu, přičemž iniciativy jako Reaganova „Hvězdná válka“ vyčerpávaly jejich zdroje. Psychologická a informační válka podněcovala vnitřní nespokojenost - Rádio Svobodná Evropa, podzemní tiskoviny a podpora disidentských hnutí pomohly destabilizovat sovětskou kontrolu.

Odborník tvrdí, že podobné taktiky - zpřísnění sankcí, zvyšování vojenské pomoci Ukrajině a využití moderní propagandy k podkopání Putinovy moci - by mohly Rusko ekonomicky a politicky vyčerpat stejně jako kdysi SSSR.

Jeho otec, Zbigniew Brzezinski, byl jedním z nejvlivnějších amerických stratégů studené války - sloužil jako poradce pro národní bezpečnost prezidenta Jimmyho Cartera a hrál klíčovou roli v boji proti sovětskému vlivu.

Trump prý bude usilovat o rchlé ukončení války na Ukrajině.
Válka na Ukrajině „Doufám, že to půjde rychle.“ Trump si volal s Putinem o konci války: Není ale jasné, kdy spolu mluvili

Nyní, když se historie opakuje, Brzezinski věří, že pouze návrat ke strategiím využitým během studené války může Putina definitivně porazit. Západ však zatím nedal Putinově ekonomice a válečné mašinérii skutečný „knockout“. „Ještě jsme ruskou ekonomiku opravdu nezasáhli naplno. Můžeme to udělat,“ řekl Brzezinski. „Ale neudělali jsme to, a to umožňuje Rusku ve válce pokračovat.“

V ruské válečné ekonomice se začínají objevovat trhliny. Západní sankce výrazně omezily přístup Ruska ke klíčovým technologiím - země se musí spoléhat na zastaralé sovětské zásoby a dovozy ze zemí jako Írán a Severní Korea.

A domácí průmysl čelí potížím, protože statisíce mladých mužů byly buď odvedeny do armády, nebo uprchly ze země, aby se vyhnuly odvodu. Příjmy z ropy a plynu - páteř ruské ekonomiky - také utrpěly ránu. Ačkoliv se Moskvě podařilo přesměrovat exporty do Číny a Indie, tito kupci požadují výrazné slevy, což výrazně snižuje finanční rezervy Kremlu na válku.

Změnil Trump názor na Ukrajinu?

Brzezinski se také vyjádřil k postoji Donalda Trumpa k válce na Ukrajině a poznamenal, že se od jeho znovuzvolení změnil. Během své kampaně Trump bagatelizoval invazi jako evropský problém, nikoli jako záležitost USA. Také varoval, že válka by mohla přerůst v jaderný konflikt.

Jeho tehdejší rétorika znepokojila evropské spojence, kteří se obávali, že ústup USA by Ukrajinu vystavil nebezpečí. Ale od návratu do úřadu se zdá, že Trump vůči Moskvě zaujal tvrdší postoj. „Nazývá Rusko protivníkem. Řekl, že Ukrajinu neopustí,“ poznamenal Brzezinski. „Varoval Rusko, že pokud tuto válku nezastaví a nepřistoupí na jednání, uvalí na něj tvrdá cla.“

Vidí známky toho, že Trumpův přístup by se mohl měnit. „Jsou zde určité signály, že možná přehodnocuje svůj postoj,“ dodal Brzezinski. „Stále mám určité obavy, ale sleduji to s jistou dávkou naděje.“ 

13:19
Dnes

Ukrajina při útoku na Krymský most nepotřebovala americké satelitní systémy Starlink ani Starshield. Listu The Times to řekl nejmenovaný ukrajinský důstojník, který se na operaci podílel. Ukrajinci podle něj využili vlastní technologii k přenosu signálu z dronů a navádění střel na konkrétní části mostu.

„Plánovali jsme to jako symbolické gesto před schůzkou Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga, abychom ukázali, že Putin je slabý,“ uvedl důstojník. Podle The Times se při útoku zřítila část silničního mostu do moře a trosky zablokovaly plavební kanál mezi Azovským a Černým mořem.

13:10
Dnes

Ukrajina má do konce roku získat deset belgických stíhaček F-16 a dva francouzské letouny Mirage 2000-5F. Další vojenskou pomoc oznámili spojenci na úterním jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramstein v Bruselu.

Německo přislíbilo 300 milionů dolarů na nákup amerických zbraní, Norsko oznámilo pomoc v celkové výši zhruba 800 milionů dolarů. Británie poskytne 240 milionů liber na protivzdušnou obranu, Dánsko potvrdilo nový balík za 645 milionů eur a Nizozemsko zimní pomoc za 500 milionů eur.

„Naší největší prioritou pro tuto zimu je ochrana vzdušného prostoru. Rusko pokračuje ve vzdušném teroru,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara. Podrobnosti o pomoci zveřejnilo ukrajinské ministerstvo obrany.

12:38
Dnes

Moldavsko si předvolalo ruského velvyslance Ozerova a podalo oficiální protest kvůli narušení svého vzdušného prostoru sedmi ruskými drony. Ty měly 17. listopadu přeletět i nad hlavním městem Kišiněvem, šest z nich se podle moldavských úřadů zřítilo na území země.

Kišiněv incident označil za porušení své suverenity a vyzval Moskvu, aby podobné akce zastavila. O protestu informoval na síti X Anton Geraščenko.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa