Běluha „špionka“ uhynula, tělo našli u norských břehů. Kytovec nesl jméno po Putinovi
Běluha Hvaldimir, o které se spekulovalo, že jde o špiona ruského námořnictva, byla o víkendu nalezena mrtvá u norských břehů. S odvoláním na neziskovou organizaci, která velrybu sledovala, o tom dnes informovala agentura Reuters.
Hvaldimira, jehož jméno je slovní hříčkou spojující norské slovo pro velrybu (hval) a křestní jméno ruského prezidenta Vladimira Putina, spatřili o víkendu otec a syn, kteří lovili ryby v jižním Norsku, informovala norská veřejnoprávní televize NRK. „Hvaldimir nebyl jen běluhou severní, byl majákem naděje, symbolem spojení a připomínkou hlubokého pouta mezi lidmi a přírodou,“ uvedla na sociální síti nevládní organizace Marine Mind, která běluhu sledovala.
Zjevně ochočeného kytovce s postrojem označeným nápisem „majetek Petrohradu“ poprvé biologové zaznamenali v norských vodách v roce 2019. Hvaldimir měl na sobě postroj s něčím, co vypadalo jako držák pro malou kameru, když byl poprvé spatřen poblíž ostrova Ingoya na severu Norska, asi 300 km od ruské námořní hranice. Běluha poté strávila tři roky pomalou plavbou na jih ze severního Norska. V posledních měsících ale zrychlila a zamířila z neznámého důvodu dál na jih.
Ruský špion
Ozubený kytovec se velmi zajímal o lidi a reagoval na signály rukou. To vedlo norskou zpravodajskou službu k domněnce, že před tím, než se dostal do norských vod, byl držen v zajetí v Rusku v rámci výzkumného programu. Moskva na obvinění týkající se Hvaldimira nikdy nereagovala.
„Je to naprosto strašné. Ještě v pátek byl Hvaldimir očividně v dobrém stavu, takže musíme zjistit, co se mu mohlo stát,“ řekl mořský biolog Sebastian Strand, který kytovce sledoval poslední tři roky. Dodal, že nebyla vidět žádná vážná vnější zranění. Regina Crosbyová Haugová z organizace One Whale, která vedla kampaň za Hvaldimirovu ochranu, dodala, že se jednalo o „zdravou mladou běluhu bez známek nemoci“.
Běluhy severní, typické svou bílou barvou a kulovitým čelem, běžně žijí na severu, poblíž Grónska či v ruských a norských arktických vodách. Nejbližší populace Hvaldimirových druhů nyní žije u Špicberků v Severním ledovém oceánu.
Komplexní servisní podporu tanků Leopard 2A4 bude mít na starosti německá společnost Rheinmetall Landsysteme. Ministerstvo obrany ČR plánuje v létě uzavřít s firmou sedmiletou smlouvu, výše byla stanovena až na 6,16 miliardy korun bez DPH. Částka ale nemusí být vyčerpána, bude záležet na skutečných potřebách armády. Ministryně Jana Černochová (ODS) dnes se zakázkou seznámila vládu.
Firma Rheinmetall tanky české armádě dodává. Zajistí servisní podporu, opravy nebo dodávky náhradních dílů. Do servisu postupně zapojí firmy českého obranného průmyslu.
Německé tanky Leopard 2A4 nahrazují v české armádě stroje sovětské výroby T-72, které nyní podle ministerstva nesplňují podmínky moderního bojiště. Obsahem smlouvy jsou servisní podpora, technicko-logistická a postprodukční podpora, opravy přímo vyměnitelných dílů či dodávky náhradních dílů a školení.
Ruská delegace dnes odpoledne přiletěla do Istanbulu, kde bude jednat s ukrajinskými zástupci, oznámila ruská státní agentura TASS. Ukrajinská diplomatická výprava se podle agentury Reuters po cestě zastavila v Ankaře na bilaterální jednání s tureckými činiteli. Třetí kolo přímých rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem je v Istanbulu naplánováno na večer. Očekává se, že rozhovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 SELČ).
Německá vláda schválila návrh zákona, který má pomoci armádě usnadnit a zrychlit nákup výzbroje a výstroje či výstavbu vojenských objektů, informovali ministři obrany a hospodářství Boris Pistorius a Katherina Reicheová. Podle Pistoriuse by nemělo smysl poskytnout armádě více peněz, kdyby je nemohla rychle a účinně využít.
„Chceme nákupy zrychlit, a učinit tak Německo bezpečnějším,“ uvedl na tiskové konferenci Pistorius. V návrhu zákona se píše o ohrožení Ruskem, kvůli kterému je nutné zlepšit obranyschopnost bundeswehru. Bezpečnost země přitom nesmí podle předkladatelů zákona trpět kvůli příliš dlouhým výběrovým či povolovacím řízením.
Zákon, který ještě musejí schválit poslanci, mimo jiné zjednodušuje zadávání veřejných zakázek, které se týkají německé armády. I přímé zadávání má být v budoucnu rychlejší a častější. „Potřebujeme více vojenského vybavení a potřebujeme ho rychleji,“ řekla k tomu ministryně hospodářství Reicheová.
