Putina chtěli odstranit v Petrohradě?! Kyjev chystal atentát, tvrdí Rusové. Volali i do USA
Ukrajinské tajné služby připravovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Belousova, uvedl podle ruských serverů Vedomosti nebo Lenta náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v ruské televizi. Útok se měl podle jeho tvrzení odehrát 28. července, když oba slavili v Petrohradu den ruského námořnictva. Belousov prý však před tím zatelefonoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi, aby od takového plánu Kyjev odradil. Ukrajinci tento záměr nepotvrdili.
Americký deník The New York Times (NYT) ke konci července s odkazem na nejmenované činitele napsal, že ruský ministr obrany v telefonátu varoval Austina kvůli údajné tajné ukrajinské operaci proti Rusku.
Podrobnosti o plánu, který Ukrajina podle Ruska chystala, známé nebyly. Anonymní zdroje NYT ale řekly, že Pentagon o ničem podobném neměl tušení, a potvrdily, že Washington bral sdělení dostatečně vážně. List zároveň upozornil, že není jasné, zda Ruskem popsaná hrozba opravdu existovala.
Belousov s Austinem hovořil 12. července, uvedl už dříve Pentagon s tím, že telefonát iniciovala ruská strana, což média označila za vzácnou událost.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 spolu totiž vrcholní představitelé obrany hovořili pouze pětkrát a téměř vždy z iniciativy Spojených států. Belousov je ve funkci od května, kdy nahradil Sergeje Šojgua.
Podle pondělního prohlášení Rjabkova telefonát Belousova s Austinem chystanému atentátu zabránil. Washinton vzal ruskou informaci vážně, uvedl diplomat podle ruských médií a prohlásil, že Rusko a Spojené státy se tak vyhnuly eskalaci situace. Rjabkovovo tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes ČTK mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.
Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Žáci a studenti na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestují.
