Putina chtěli odstranit v Petrohradě?! Kyjev chystal atentát, tvrdí Rusové. Volali i do USA
Ukrajinské tajné služby připravovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Belousova, uvedl podle ruských serverů Vedomosti nebo Lenta náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v ruské televizi. Útok se měl podle jeho tvrzení odehrát 28. července, když oba slavili v Petrohradu den ruského námořnictva. Belousov prý však před tím zatelefonoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi, aby od takového plánu Kyjev odradil. Ukrajinci tento záměr nepotvrdili.
Americký deník The New York Times (NYT) ke konci července s odkazem na nejmenované činitele napsal, že ruský ministr obrany v telefonátu varoval Austina kvůli údajné tajné ukrajinské operaci proti Rusku.
Podrobnosti o plánu, který Ukrajina podle Ruska chystala, známé nebyly. Anonymní zdroje NYT ale řekly, že Pentagon o ničem podobném neměl tušení, a potvrdily, že Washington bral sdělení dostatečně vážně. List zároveň upozornil, že není jasné, zda Ruskem popsaná hrozba opravdu existovala.
Belousov s Austinem hovořil 12. července, uvedl už dříve Pentagon s tím, že telefonát iniciovala ruská strana, což média označila za vzácnou událost.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 spolu totiž vrcholní představitelé obrany hovořili pouze pětkrát a téměř vždy z iniciativy Spojených států. Belousov je ve funkci od května, kdy nahradil Sergeje Šojgua.
Podle pondělního prohlášení Rjabkova telefonát Belousova s Austinem chystanému atentátu zabránil. Washinton vzal ruskou informaci vážně, uvedl diplomat podle ruských médií a prohlásil, že Rusko a Spojené státy se tak vyhnuly eskalaci situace. Rjabkovovo tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.
Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby mohla pokračovat v obraně proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině.
„Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu,“ řekl Zelenskyj médiím, která mohla jeho vyjádření zveřejnit dnes. „A proto mají na mysli tento program – dva až tři roky,“ dodal.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům řekl, že vede paralelní jednání se Švédskem, Francií a Spojenými státy o dodávkách letadel do Kyjeva, píše ruskojazyčná služba BBC.
Zelenskyj uvedl, že celková potřeba ukrajinských vzdušných sil v budoucnu je 250 moderních vojenských letadel, včetně švédských gripenů, amerických F-16 a francouzských rafalů.
„Vzhledem ke zkušenostem našich pilotů a schopnostem nepřítele je to pro Ukrajinu optimální volba,“ cituje Zelenského agentura RBC-Ukrajina . Švédské stíhačky jsou prioritou, protože se vyrábějí a udržují nejlevněji a jsou také schopny nést většinu zbraní, které Ukrajina potřebuje, vysvětlil.
Maďarsko chce spojit síly s Českem a Slovenskem a vytvořit v Evropské unii alianci skeptickou vůči Ukrajině. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na poradce maďarského premiéra. Šéf maďarské národně-konzervativní vlády Viktor Orbán podle něj doufá, že se v tomto ohledu spojí se slovenským premiérem Roberterm Ficem a Andrejem Babišem, jehož strana ANO zvítězila v parlamentních volbách a prezident Petr Pavel ho v pondělí pověřil jednáním o sestavení vlády. Babiš o budoucí koalici jedná s SPD a Motoristy.
