Zelenského rozzuřili američtí kongresmani: Pomoc Ukrajině a Izraeli chtějí rozdělit
Po útoku Íránu na Izrael se americká Sněmovna reprezentantů rozhodla tento týden projednávat uvolnění peněz na pomoc Izraeli a Ukrajině jako samostatné zákony. Původní plán bylo poslat peníze v rámci balíku do Izraele, na Ukrajinu a na Tchaj-wan. Hlasovat by se mohlo do konce týdne, uvedl republikánský předseda sněmovny Mike Johnson. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozdělení pomoci odsoudil jako „čirou politiku“.
Republikáni hodlají zveřejnit legislativní text již dnes ráno amerického času (odpoledne SELČ). Původní balík pomoci chce Johnson rozdělit do tří návrhů, vedle Izraele a Ukrajiny bude mít svou část také Tchaj-wan a spojenci v jihovýchodní Asii, kde USA svádí boj o vliv s Čínou. Souběžně pracuje na čtvrtém návrhu, jehož cílem je získat přízeň republikánů odmítajících dodatečnou podporu Kyjeva, píše list The New York Times (NYT).
Celková částka je podle Johnsona zhruba stejná, podle informací deníku The Washington Post (WP) ovšem není jasné, zda plán zahrnuje peníze na humanitární pomoc, mimo jiné v Pásmu Gazy. Dodatečný návrh k výdajovému balíku by pak například požadoval, aby část pomoci Ukrajině měla podobu půjčky. Johnson uvedl, že zákonodárci budou mít na prozkoumání návrhu předepsaných 72 hodin, hlasovat by se tak mohlo nejdříve v pátek večer.
„Víme, že nás svět sleduje, aby viděl, jak budeme reagovat. Sledují, zda se Amerika postaví za své spojence a za své zájmy po celém světě. A my to uděláme,“ řekl Johnson novinářům.
Bez pomoci padneme!
Johnson, jehož strana má jen velmi těsnou většinu, odmítá nechat komoru hlasovat o balíku zahraniční pomoci v objemu 95 miliard dolarů (skoro 2,3 bilionu Kč), který již prošel Senátem. Výdajový soubor zahrnuje 14 miliard určených na pomoc Izraeli, přibližně 61 miliard pro Ukrajinu, devět miliard na humanitární pomoc a peníze pro asijské partnery.
Novinku ale nesnesl příliš dobře ukrajinský prezident Zelenskyj, který za svoji zemi lobbuje v Americe už delší dobu. Mj. velice rázně kladl americkým kongresmanům na srdce, že bez jejich pomoci „nebudou mít Ukrajinci šanci zvítězit.“
„Je to čirá politika. Nikoho nezajímá, kolik lidí každý den na Ukrajině umírá. Zajímá je jenom jejich popularita. Zapomínají, že mrtvé lidi popularita nezajímá,“ řekl důrazně Zelenskyj v rozhovoru s televizí PBS, který byl patrně nahrán ještě před Johnsonovým oznámením.
„Jestli Kongres tuhle pomoc po všem, co se stalo, rozdělí (...), tak to znamená, že je to otázka voleb ve Spojených státech,“ dodal ukrajinský prezident.
Zapojí se i Fiala
Americký prezident Joe Biden výdajový balík navrhl už v říjnu v návaznosti na teroristický útok hnutí Hamás na jižní Izrael, zároveň chtěl předejít vyčerpání dostupných peněz na vyzbrojování Kyjeva. Od té doby neustále žádá zákonodárce, aby opatření co nejrychleji odsouhlasili, což zopakoval také při pondělní schůzce v Bílém domě s českým premiérem Petrem Fialou. Ten má dnes na programu jednání v Kongresu a sejít se chce také s Johnsonem.
Americká podpora Ukrajiny zůstává zablokovaná čtvrtým měsícem, zatímco ruská válka proti sousední zemi vstoupila do třetího roku. Johnson se jako řadový poslanec stavěl proti podpoře napadené země, v posledních týdnech ale opakovaně dává najevo, že jí chce dodatečné prostředky zajistit.
Svým novým plánem jde Johnson proti mnohým stranickým kolegům. Část z nich mu pohrozila, že se jej pokusí vytlačit z funkce, když bude prosazovat další financování Ukrajiny, připomíná deník WP. Podotýká, že jeho plán nezahrnuje imigrační restrikce, kterými někteří republikáni podmiňovali schválení zahraniční pomoci.
Otázkou také zůstává, jak se k věci postaví demokraté, jejichž hlasy nejspíše bude balík potřebovat. Jak uvádí americký tisk, Johnsonův složitý manévr čelí nejistým vyhlídkám a mohl by narazit i v Senátu. Šéf sněmovny ovšem podle NYT plán konzultoval se senátními lídry i Bílým domem, „což naznačuje, že by mohl Kongresem projít, pokud neztroskotá ve sněmovně“.
Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump.
„Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května.
Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů.
Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.
Co je to tady za hnusné ruské troly?