Na svobodu měl jít Navalnyj (†47). O výměně vězňů mluvili vyjednavači i s oligarchou Abramovičem
Bez propuštění v Německu usvědčeného vraha Vadima Krasikova nebylo možné uzavřít dohodu o výměně vězňů mezi Ruskem a USA, napsal list The New York Times (NYT). Podle něj německý kancléř Olaf Scholz na propouštění Krasikova přistoupil s podmínkou, že výměnou za něj bude osvobozen ruský opozičník Alexej Navalnyj. Krátce po Scholzově souhlasném stanovisku však Navalnyj zemřel za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři.
Krasikov, údajně vysoce postavený příslušník ruské tajné služby FSB, si v německém vězení odpykával doživotní trest za vraždu Čečence s gruzínským občanstvím, jenž byl odpůrcem ruského režimu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se podle NYT k možnosti jeho propuštění stavěla chladně z obav, že by si Rusko pak bralo jako rukojmí další občany západních zemí. Bílý dům se proto rozhodl spojit přímo s úřadem německého kancléře. V následujících měsících poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan pravidelně mluvil se svým německým protějškem, s nímž si vyměňoval přísně tajné seznamy jmen osob, které by mohly být propuštěny v rámci výměny.
Američtí činitelé několik měsíců hledali zadržované Rusy, které by šlo vyměnit. V listopadu loňského roku zástupci americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v Moskvě nabídli ruské straně alternativní dohodu, která by počítala s propuštěním bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana a dopisovatele deníku The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche za čtyři ruské špiony, včetně dvou zadržených ve Slovinsku. Takovou dohodu ale Moskva odmítla.
V průběhu loňského roku a začátkem toho letošního Bílý dům pokračoval v jednáních s německou vládou, zatímco hledal další vězně k výměně. Jeden z amerických představitelů zkoumal možnosti ohledně propuštění Rusa zadržovaného v Brazílii. Jiný se zabýval osobou v Kuvajtu, píše NYT.
Americký zmocněnec pro vyjednávání o rukojmích Roger Carstens byl loni v listopadu v Tel Avivu, když zaslechl, že se tam vyskytuje ruský oligarcha Roman Abramovič, který má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Carstens se s Abramovičem setkal v hotelu u moře a zeptal se ho, zda by Putin přistoupil na výměnu Krasikova za Navalného. Abramovič si nemyslel, že s tím bude Putin souhlasit, ale o týden později Carstensovi zavolal, že si to ověřil a že k jeho vlastnímu překvapení by Putin byl takové dohodě otevřený.
Americký prezident Joe Biden se pak 16. ledna telefonicky spojil s německým kancléřem Scholzem, který nakonec ustoupil a souhlasil s propuštěním Krasikova za podmínky, že výměna bude zahrnovat i Navalného.
„Pro vás se o to pokusím,“ řekl podle NYT Scholz Bidenovi. Na schůzce v Oválné pracovně Bílého domu 9. února se podle amerického zdroje NYT dohodli, že se budou touto myšlenkou zabývat.
Tento optimismus ale měl krátkého trvaní, jelikož Navalnyj týden nato zemřel v ruské trestanecké kolonii, a to ještě předtím, než USA oficiálně nadnesly možnost jeho propuštění v rámci výměny s Ruskem.
Sullivan podotkl, že zrovna v den Navalného smrti se bavil s rodiči v Rusku vězněného dopisovatele WSJ Gershkoviche, kterým řekl, že Biden je připraven dosáhnout dohody o výměně vězňů přes tragickou zprávu o Navalném. I přes Navalného smrt byli podle NYT američtí vyjednavači optimističtí, jelikož Berlín předtím již v zásadě souhlasil s propuštěním Krasikova, takže se věc spíš zdála být otázkou času.
Bílý dům proto znovu začal Scholze přesvědčovat, aby přistoupil na Krasikovovo propuštění v rámci upravené dohody. Vypracování návrhu, který byl poskytnut německé vládě, trvalo týdny. Němci podle NYT chtěli do výměny zahrnout bývalé spolupracovníky Navalného vězněné v Rusku. Spojené státy jako jakousi náhradu za Navalného zařadili na seznam kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu, aby naplnili Scholzovu touhu po „morálním imperativu, který by ospravedlnil propuštění ruského vraha“, napsal NYT. K uzavření dohody bylo podle listu nutné získat také souhlas Slovinska, Norska a Polska s propuštěním ruských špionů vězněných v těchto zemích.
V dubnu zaslal Biden Scholzovi obrysy návrhu. Téhož měsíce na večeři pro reportéry, kteří píšou zprávy z Bílého domu, se Gershkovichova matka Ella Milmanová obrátila přímo na Bidena, když s ním měla možnost krátce promluvit, a vyzvala ho, aby na Scholze naléhal s vypracováním dohody, která by zahrnovala propuštění jejího syna.
Scholz schválil podle NYT dohodu o zařazení Krasikova na seznam výměny vězňů 7. června a 25. června zástupci CIA předložili návrh Rusům na Blízkém východě. Dohoda, se kterou Rusové nakonec souhlasili, byla z velké části stejná jako návrh z 25. června.
Navalnyj přece radši umřel, než by se nechal propustit. EU přece musí mít nějakého svatého.