Rusko a Spojené státy si vyměnily VIP vězně. Na svobodu se dostala i reportérka z Prahy

Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad prezidenta Turecka, které akci zprostředkovává. USA převezmou tři vězně, Německo 13 dalších a Rusko deset. Do výměny byly podle Ankary zapojeny také Bělorusko, Polsko, Slovinsko a Norsko.

„Dojednali jsme propuštění celkem 16 lidí z Ruska - včetně pěti německých a sedmi ruských občanů, kteří byli politickými vězni ve své vlastní zemi,“ uvedl Bílý dům. Někteří z propuštěných strávili ve vězení roky. „Dnes jejich utrpení skončilo,“ stojí dále v prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena. V Bílém domě poté prezident uvítal rodiny propuštěných.

Ruská tajná služba FSB uvedla, že v rámci výměny vězňů Rusko převzalo osm svých občanů a dvě děti. Na letadlo z Ankary čekal na moskevském letišti prezident Vladimir Putin. 

„Chci vám poděkovat za vaši věrnost přísaze, povinnosti a vlasti, která na vás ani na okamžik nezapomněla - a teď jste doma,“ uvítal zejména příslušníky bezpečnostních složek. „Všem vám budou předána státní vyznamenání. Ještě se uvidíme, promluvíme si o vaší budoucnosti. A teď vám chci jen poblahopřát k návratu domů.“

Na webu Kreml informuje, že Putin udělil milost 13 propuštěným; čtrnáctému ji dal Alexandr Lukašenko.

❗️ BREAKING: Turkish channel NTV shows the first images from Ankara airport, where the exchange of prisoners is taking place. In the video you can see the planes of the United States and the Russian Federation.

A private plane flying from Oslo to Turkey can also be seen, as… pic.twitter.com/qeMPlDKCy5

— NEXTA (@nexta_tv) August 1, 2024

Turecká televizní stanice NTV publikovala video ruského vládního letadla na letišti v Ankaře. Odtud odletělo letadlo do Kolína nad Rýnem.

Součástí je i rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová, která žila před zadržením v Česku a pracovala pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). 

Novinařina není zločin

„Doufáme, že všichni nespravedlivě věznění političtí vězni, zejména novináři jako Alsu a Evan, se vrátí ke svým blízkým. Novinařina není zločin,“ reagoval v prohlášení prezident a výkonný ředitel RFE/RL Stephen Capus.

Podle CBS News se výměny vězňů účastní Spojené státy, Rusko, Německo a tři další západní země. Tyto země si vymění celkem 24 osob, včetně ruských politických vězňů - mj. Vladimira Kara-Murzy.

Vězněný opozičník Kara-Murza zmizel. Rusové ho přesunuli z lágru na neznámé místo

O možné výměně vězňů v posledních dnech média hojně spekulovala. Nasvědčovaly k tomu přesuny některých vězňů v Rusku, v minulých dnech se k mnoha známým kritikům režimu či invaze na Ukrajinu nemohli dostat jejich blízcí a právníci. Výměna se týká i Rusa Vadima Krasikova, plukovníka tajné služby FSB, který si v Německu odpykával doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem, spáchanou v roce 2019 v centru Berlína. Sama Moskva výměnu vězňů v minulosti nevylučovala.

Rozhodnutí o propuštění usvědčeného vraha Krasikova z německého vězení nebylo snadné, uvedl tiskový mluvčí německé vlády. 

„Na stejnou úroveň dali Vladimira Kara-Murzu, který se provinil jen tím, že říkal, co si myslí, a Vadima Krasikova, nájemného vraha. Na palici...“ komentuje na twitteru Karel Svoboda, politolog z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK. 

„Na jedné straně ti, kteří byli usvědčeni a odsouzeni nezávislými soudy, na druhé ti, které odsoudil režim,“ tweetuje politický geograf Michael Romancov. „Z Ruska se někteří vracejí domů, jiných se Rusko zbavuje. Tentokrát nebyli zavražděni, ale zkonzumováni na výměnu.“

„Já bych neřekl, že to bude znamenat nějaký zásadní zahraničně-politický průlom, ale je to určitě pozitivní signál, že ty dvě země jsou schopny spolu komunikovat,“ reagoval prezident ČR Petr Pavel.

Do Ruska zamířili manželé-agenti ruské SVR Arťom Dulcev a Anna Dulcevová, kteří byli zadrženi za špionáž ve Slovinsku. Žili se svými dětmi na severu Lublaně, vystupovali pod argentinskou identitou. Slovinská tajná služba SOVA je zadržela po několika měsících sledování, aktivní byli nejen ve Slovinsku, ale napříč Evropskou unií. Jejich děti byly svěřeny do pěstounské péče, rodiče ale mohly vídat. Zrovna ve středu dostali trest rok a půl vězení (což už si odbyli ve vazbě) plus vyhoštění.

Měli pustit Navalného

„Nyní můžeme říci: Ano, právě v rámci této výměny měl být Alexej Navalnyj, jak jsme doufali, v únoru letošního roku propuštěn,“ tweetoval spolupracovník disidenta zabitého ve vězení Leonid Volkov.

„Je radost vědět, že jsou tito všichni venku ze zajetí. Propuštění každého politického vězně je ohromné vítězství a důvod k oslavám. Nikdo by neměl být Putinovým rukojmím, vystaven mučení či ponechán napospas smrti v jeho věznicích,“ tweetovala vdova Julija Navalná. A přidala další jména, za něž je potřeba bojovat.

Podle agentury Reuters se jedná o největší výměnu vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Další velká výměna se odehrála v roce 2010 a týkala se 14 vězňů.

Které vězně Rusko pustilo

• Alsu Kurmaševová (47) - Rusko-americkou novinářku žijící v Česku poslal minulý měsíc ruský soud na 6,5 roku do vězení. Uznal ji vinnou z šíření lživých informací o ruské armádě. Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas.
• Paul Whelan (54) - Někdejší příslušník americké námořní pěchoty byl zatčen v moskevském hotelu v prosinci 2018, údajně při přebírání špionážních materiálů. Američan se ale podle obhajoby domníval, že disk USB, který přebíral v hotelovém pokoji, obsahuje snímky z dovolené v Rusku. Šlo podle něj o nachystanou past. Ruský soud uznal Whelana v červnu 2020 vinným ze špionáže a poslal ho na 16 let do vězení. Washington vyzval k Whelanovu okamžitému propuštění.
• Vadim Krasikov (58) - Vysoce postavený příslušník ruské tajné služby FSB si v německém vězení odpykává doživotní trest za vraždu odpůrce ruského režimu v berlínském parku Tiergarten v roce 2019. Gruzínský občan narozený v Čečensku Zelimchan Changošvili byl zastřelen za bílého dne zblízka při jízdě na kole. Changošvili žil v Německu od roku 2016 jako žadatel o azyl, ruské úřady ho označovaly za teroristu.
• Evan Gershkovich (32) - Amerického dopisovatele deníku The Wall Street Journal (WSJ) zatkla ruská tajná služba FSB loni na konci března v restauraci v Jekatěrinburgu. Pracoval tam na článku o tom, jak se místní lidé stavějí k válce na Ukrajině, zajímal se také o Wagnerovu skupinu. Ruská generální prokuratura Gershkoviche obvinila, že na pokyn CIA „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky. Novinář je potomek sovětských Židů, kteří koncem 70. let emigrovali do Spojených států. Narodil se v říjnu 1991 v New Yorku, mluvil s rodiči rusky a znalost jazyka (byť zpočátku omezenou) využil ve své kariéře. Proces s ním začal 26. června, minulý měsíc soud v Jekatěrinburgu shledal Gershkoviche vinným ze špionáže a odsoudil jej k 16 letům vězení. Někteří diplomaté uvedli, že Rusové Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě.

• Vladimir Kara-Murza (42) - Býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. Loni na jaře byl odsouzen na 25 let za mřížemi na základě obvinění z vlastizrady nebo ze šíření falešných zpráv o ruské armádě. Má rovněž britské občanství.
• Ilja Jašin (41) - Další disident a politický vězeň. Vězněný na 8,5 roku, podle úřadů šířil lživé zprávy o ruské armádě.
• Lilija Čanyševová (42), Xenija Fadějevová (32), Vadim Ostanin (46) - Spolupracovnice a spolupracovník zabitého politika/disidenta/investigativce Alexeje Navalného. Všichni tři dostali devět let vězení za „extremistickou činnost“.
• Alexandra Skočilenková (33) - Umělkyně, novinářka, aktivistka. Dostala sedmiletý trest za výměnu několika cenovek v supermarketu za protiválečné vzkazy.
• Oleg Orlov (71) - Ochránce lidských práv, předák sdružení Memorial, oceněného Nobelovou cenou míru (2022). Dostal za kritiku ruského režimu kvůli válce na Ukrajině 2,5 roku vězení.
• Andrej Pivovarov (42) - Politický aktivista, dřívější člen Koordinační rady ruské opozice. Opakovaně vězněn už od září 2020. V červenci 2022 dostal další čtyři roky vězení za své politické aktivity.
• Rico Krieger (30) - Němec, který se přidal k Ukrajincům. Běloruské bezpečnostní složky jej uvěznily loni v listopadu a úřady ho obvinily z řady trestných činů, včetně terorismu, špionáže, žoldnéřství, založení extremistické organizace. Verdikt zněl trest smrti; v úterý mu diktátor Alexandr Lukašenko udělil milost.
• Kevin Lik (19) - Kromě ruského má také německé občanství; ruský soud ho poslal za mříže na čtyři roky, když ho uznal vinným z vlastizrady.
• Demuri Voronin - Politolog s ruským a německým občanstvím, zadržený v Moskvě roku 2021 a letos v březnu odsouzený ke 13 letům za vlastizradu.
• German Mojžes (39) - Právník a cyklistický aktivista s ruským a německým občanstvím. Zadržen v květnu 2024 v Petrohradě, obviněn z vlastizrady.
• Patrick Schoebel (38) - Němec zadržený na petrohradském letišti letos v ledu za údajné pašování drog - vezl si pár gumových medvídků s THC.