Mrazivá předpověď pro Ukrajinu: Krvavé léto s tisíci mrtvými a nulové územní zisky
Ukrajinu a Rusko nejspíše čeká krvavé léto s tisíci mrtvými, ve kterém žádná ze stran nedosáhne velkých zisků. Ani jedna strana se nezdá být schopná rozhodujícího průlomu, píše americký list The Wall Street Journal (WSJ) v dnešní analýze situace na bojišti.
Situaci charakterizují statické obranné linie na přibližně 1100 kilometrů dlouhé frontě, zatímco válka rozpoutaná Ruskem v únoru 2022 vstupuje do třetího léta. A podobá se podle listu šachové partii, v níž každá strana přesouvá své figury ve snaze získat výhodu, aniž by jinde musela ustoupit.
Ukrajinská armáda, která nedávno otupila nebezpečnou ruskou ofenzivu poznamenanou nedostatkem vojáků, podniká protiútoky ve vesnicích na severovýchodní hranici. Mezitím - 320 kilometrů na jihovýchod - se ruské síly tlačí ke klíčové zásobovací cestě, která pomáhá udržet ukrajinskou obranu obležených měst v této oblasti, píše WSJ.
Pro Ukrajinu, jejíž loňská protiofenzíva neuspěla, se úkolem dne zdá být použití nově dodaných západních zbraní k udržení stávajících pozic. Rusko zřejmě bude pokračovat ve svém drtivém přístupu a obětuje velké množství vojáků pro malé zisky, míní vysoce postavený představitel z ukrajinských bezpečnostních složek.
„Nemají (Rusové) dost vojáků (aby dosáhli většího postupu u Charkova),“ řekl. „Kdyby tam přesunuli vojska, oslabí tím jiné úseky fronty,“ dodal.
Zatímco frontové linie se moc nehýbou, obě strany se snaží nepříteli zasadit údery v týlu, aby si zlepšily situaci před příchodem zimy. Rusko svými střelami a drony míří na elektrárny a další objekty infrastruktury, čímž vyřadilo polovinu kapacit na výrobu elektřiny a způsobilo postupné vypínání elektřiny v mnoha městech. Rusko také zasypává ukrajinské obranné pozice klouzavými bombami. V červnu poprvé svrhlo i třítunovou verzi klouzavé pumy.
Ukrajina naopak využívá střely dlouhého doletu dodané Spojenými státy a jejich spojenci ve snaze odříznout Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014 a který představuje ruskou slabinu vzhledem ke geografické izolaci od ruské pevniny.
„I když Rusko stále dosahuje dílčích úspěchů na bojišti, zdá se, že Ukrajinci strategicky chytře zasazují své údery a přesouvají své síly - a drží se,“ řekl vysoce postavený představitel Pentagonu.
Ruský útok podniknutý na konci května v Charkovské oblasti zřejmě ukrajinské síly zaskočil. Ruské jednotky postupující ve dvou směrech rychle obsadily několik vesnic a severní část města Vovčansk. Ukrajina vyslala posily a rychle zastavila ruský postup. Rusko tvrdilo, že se snaží vytvořit nárazníkovou zónu. Ale poté, co vláda amerického prezidenta Joea Bidena dovolila Ukrajině použít americké zbraně k útokům na nepřátelské pozice uvnitř Ruska, hodnota nárazníkové zóny pro Rusko klesla, uvedl vysoce postavený představitel západních zpravodajských služeb.
Ukrajinští představitelé a vojenští analytici tvrdí, že ruským záměrem bylo také stažení ukrajinských sil z jiných úseků fronty, jakož i to, aby se Charkov, druhé největší ukrajinské město, dostalo na dostřel ruského dělostřelectva. Poté, co ukrajinští obránci zastavili ruský postup, snaží se Rusové dát dohromady dost vojáků, aby se znovu mohli pokusit o postup.
Zdá se, že Rusko bylo schopno nahradit své ztráty náborem nových rekrutů, ale silné opotřebení jednotek dělá jakýkoliv další posun předvídatelným. Přesto Rusové postupují vpřed na východě Doněcké oblasti, které prezident Vladimir Putin dal prioritu po připojení její okupované části k Rusku. V červnu ruské síly pronikly k východnímu okraji města Časiv Jar. Vyvíjejí také tlak severozápadně od města Avdijivky, které představuje pro Rusko jedinou větší letošní kořist, aby ohrozili zásobovací cestu pro Časiv Jar.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi 1000 kilometrů.
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
Ukrajinské drony také zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
Tyto zisky ale pohlcují síly. Moskva jen v jediný den, 14. května, přišla o přibližně 1500 vojáků, což byl podle ukrajinské rozvědky a další zpravodajské služby nejhorší den pro Rusy od začátku války. „Ruské zisky jsou vykoupeny za strašlivou cenu,“ řekl zpravodajský důstojník ze Západu.
Ukrajinské stratégy a jejich západní poradce znepokojuje otázka, zda se Rusko během léta pokusí o rozsáhlou ofenzívu. Kyjev má docela dobré zpravodajské informace o situaci na bojišti a dokáže zaznamenat, že se ruské síly chystají zaútočit, uvedl zpravodajský důstojník. „Vyvodit z toho strategický záměr může být obtížné,“ připustil a dodal, že Rusové během války podnikli útoky, s nimiž standardní vojenské poučky nepočítají.
Ukrajina byla schopna vytvořit dost sil, aby nahradila ztráty a vytvořila si určité zálohy, ale k vlastní ofenzívě by potřebovala mnohem více vojáků.
