„Malý bývalý sovětský satelit.“ Slavný deník pobouřil označením Česka, po kritice text změnil
Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v reakci na kritiku na sociálních sítích, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, opravil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že „malý bývalý sovětský satelit“ shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska. Řada lidí na sociálních sítích označení Česka kritizovala jako stereotypní. Deník později titulek na webu změnil a článek se dnes objevil i na titulní straně tištené verze pod titulkem: „Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu“.
„Drahý WSJ, opravil jsem to za vás,“ poznamenal na síti X velvyslanec Sabet a na snímku obrazovky přeškrtal titulek amerického deníku a pojmenování Česka nahradil vlastním: „Už více než 30 let demokratická země a důležitý partner v NATO“.
Dear WSJ. I fixed it for you. pic.twitter.com/UXeHXHbBM2
— Bijan Sabet (@bijan) March 17, 2024
„'Malý bývalý sovětský satelitní stát'? To se vám povedlo!“ tweetoval Michal Kubal z České televize. „(Jistě, od sametové revoluce uplynulo teprve 35 let a je to 9. nejlidnatější země EU. Ale - nenechte si těmito faktickými nuancemi zničit pěknou story).“
V reakci na článek se rovněž ozvalo aktivistické sdružení dobrovolníků NAFO, které si klade za cíl bojovat proti ruské propagandě. V otevřeném dopise adresovaném editorům WSJ, který podepsal i irský novinář působící v Česku Ian Willoughby, NAFO uznává, že Česko je v dotyčném článku vyobrazené v pozitivním světle, jeho označení jako bývalý sovětský satelit je však podle sdružení zavádějící a urážlivé vzhledem k zahraničněpolitickému postoji Prahy, jehož součástí je i silná podpora Ukrajině.
„Minulost studené války jsme nechali daleko za sebou a je načase, abyste udělali to samé,“ žádá dopis editory amerického deníku.
„35 let po druhé světové válce byste článek o Německu začali jako 'bývalý nacistický stát'?“ psal Toomas Ilves z Estonska, spolupodepsaný pod dopisem. „Proč nenazýváte Rusko bývalým vazalem Mongolska?“ přitvrdil ještě polský analytik Daniel Szeligowski.
„Polovičatý titulek. Měl být: 'Malý bývalý sovětský satelitní stát shání zbraně pro velkou bývalou sovětskou socialistickou republiku, zatímco velký bývalý britský svaz kolonií se rozmýšlí o pomoci'“ strefil se pak do amerického váhání s pomocí Ukrajině kartograf Arnold Platon.
V neděli publikovaný článek hovoří o Česku jako o jednom z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Podle WSJ zajistila Praha asi 800 000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700 000 kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Česko toho podle deníku bylo schopné díky kontaktům z dob studené války a neutrálnímu postoji, který vůči němu mají země „globálního Jihu“, které na podobné americké žádosti nereagovaly.
„Jsem rád, že naše iniciativa pomoci Ukrajině má mezinárodní podporu i pozornost,“ okomentoval nový titulek český premiér Petr Fiala (ODS).
„Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu,“ řekl WSJ Nico Lange, bývalý náčelník štábu na německém ministerstvu obrany. Podle analytiků potřebuje Ukrajina každý měsíc až 200 000 nábojů různých ráží, aby mohla čelit ruskému náporu.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
