„Malý bývalý sovětský satelit.“ Slavný deník pobouřil označením Česka, po kritice text změnil
Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v reakci na kritiku na sociálních sítích, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, opravil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že „malý bývalý sovětský satelit“ shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska. Řada lidí na sociálních sítích označení Česka kritizovala jako stereotypní. Deník později titulek na webu změnil a článek se dnes objevil i na titulní straně tištené verze pod titulkem: „Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu“.
„Drahý WSJ, opravil jsem to za vás,“ poznamenal na síti X velvyslanec Sabet a na snímku obrazovky přeškrtal titulek amerického deníku a pojmenování Česka nahradil vlastním: „Už více než 30 let demokratická země a důležitý partner v NATO“.
Dear WSJ. I fixed it for you. pic.twitter.com/UXeHXHbBM2
„'Malý bývalý sovětský satelitní stát'? To se vám povedlo!“ tweetoval Michal Kubal z České televize. „(Jistě, od sametové revoluce uplynulo teprve 35 let a je to 9. nejlidnatější země EU. Ale - nenechte si těmito faktickými nuancemi zničit pěknou story).“
V reakci na článek se rovněž ozvalo aktivistické sdružení dobrovolníků NAFO, které si klade za cíl bojovat proti ruské propagandě. V otevřeném dopise adresovaném editorům WSJ, který podepsal i irský novinář působící v Česku Ian Willoughby, NAFO uznává, že Česko je v dotyčném článku vyobrazené v pozitivním světle, jeho označení jako bývalý sovětský satelit je však podle sdružení zavádějící a urážlivé vzhledem k zahraničněpolitickému postoji Prahy, jehož součástí je i silná podpora Ukrajině.
„Minulost studené války jsme nechali daleko za sebou a je načase, abyste udělali to samé,“ žádá dopis editory amerického deníku.
„35 let po druhé světové válce byste článek o Německu začali jako 'bývalý nacistický stát'?“ psal Toomas Ilves z Estonska, spolupodepsaný pod dopisem. „Proč nenazýváte Rusko bývalým vazalem Mongolska?“ přitvrdil ještě polský analytik Daniel Szeligowski.
„Polovičatý titulek. Měl být: 'Malý bývalý sovětský satelitní stát shání zbraně pro velkou bývalou sovětskou socialistickou republiku, zatímco velký bývalý britský svaz kolonií se rozmýšlí o pomoci'“ strefil se pak do amerického váhání s pomocí Ukrajině kartograf Arnold Platon.
V neděli publikovaný článek hovoří o Česku jako o jednom z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Podle WSJ zajistila Praha asi 800 000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700 000 kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Česko toho podle deníku bylo schopné díky kontaktům z dob studené války a neutrálnímu postoji, který vůči němu mají země „globálního Jihu“, které na podobné americké žádosti nereagovaly.
„Jsem rád, že naše iniciativa pomoci Ukrajině má mezinárodní podporu i pozornost,“ okomentoval nový titulek český premiér Petr Fiala (ODS).
„Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu,“ řekl WSJ Nico Lange, bývalý náčelník štábu na německém ministerstvu obrany. Podle analytiků potřebuje Ukrajina každý měsíc až 200 000 nábojů různých ráží, aby mohla čelit ruskému náporu.
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
Ukrajinské drony také zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory pohrůžkám postihy od amerického prezidenta Donalda Trumpa. S odkazem na indické úředníky to dnes napsal web deníku The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden s odkazem na své zdroje informovala, že indické rafinerie nákupy ruské ropy přerušují.
Trump ve středu oznámil, že uvalí na zboží z Indie 25procentní clo a k němu přidá další postihy, pokud Dillí nepřestane nakupovat ropu z Ruska, které vede válku na Ukrajině. V pátek se pochvalně vyjadřoval o zprávách, že Indie skutečně nákupy omezuje.
