Putin drtivě zvítězil: Ruské volby na Ukrajině jsou nelegální, vzkázala EU a slibuje následky

Vladimir Putin je s 87,28 procenty hlasů vítězem ruských prezidentských voleb. Například v Moskevské oblasti získal Putin po sečtení 100 procent hlasů 86,5 procenta.

Dlouholetý vládce Ruska podle očekávání směřuje k již pátému období v prezidentském úřadě - tentokrát bude na 6 let. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé.

Druhé místo podle tzv. exit pollu obsadil komunistický kandidát Nikolaj Charitonov (4,6 procenta), třetí Vladislav Davankov z parlamentní strany Noví lidé (4,2 procenta) a čtvrté lídr nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij (3 procenta). Dalších 1,2 procenta hlasovacích lístků bude prohlášeno za neplatné, uvádí průzkum.

Vladimir Putin je opilý mocí a chce vládnout věčně, reagoval na výsledek voleb ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hlasování podle něj nemá „žádnou legitimitu“.

„Celému světu je jasné, že tahle osoba, jak se v historii stalo tolikrát, je zcela jednoduše opilá mocí a dělá vše, co může, aby vládla věčně,“ uvedl Zelenskyj o Putinovi na sociálních sítích.

Putin ve svém prvním vyjádření po volbách uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také Rusku „upevnit společnost“ a stát se silnějším a efektivnějším. Prioritou bude posílení armády, uvedla agentura Reuters.

V projevu Putin také poděkoval za účast v prezidentských volbách ruským občanům a zejména vojákům. Vítězství je podle něj projevem „důvěry“ a „naděje“, kterou do něj společnost vkládá. Nikdo podle něj Rusko nedokáže porazit, pokud bude „konsolidované“.

Prioritou pokračujícího prezidentství bude podle Putina posílení armády a splnění úkolů spojených se speciální vojenskou operací, jak Moskva oficiálně nazývá svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Vladimir Putin: První projev po volebním vítězství (17.3.2024) | ČTK / AP / Alexander Zemlianichenko

Účast v ruských prezidentských volbách přesáhla 77 procent, v novodobé historii Ruska byla rekordní, oznámila dnes podle agentury TASS ústřední volební komise. 

„Účast je u nás poprvé rekordní, nebývalá, nikdy předtím taková nebyla - 77,44 procenta,“ prohlásila předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Podle agentury Reuters hovořila Pamfilovová o postsovětské historii Ruska.

Výrazně jinak ve volbách hlasovali Rusové žijící v České republice, vyplývá podle místního serveru Viněgret.cz z dat zveřejněných ústřední komisí. Rusové v Česku mohli hlasovat na konzulárním oddělení ruského velvyslanectví v Praze. Nejvíce hlasů, téměř 60 procent, získal v této volební místnosti kandidát mladé ruské strany Noví lidé Vladislav Davankov, zatímco Putin pouze necelých 16 procent. Přes 21 procent hlasovacích lístků vhozených do uren v této místnosti bylo neplatných. Média už během neděle upozorňovala, že mnoho voličů lístky znehodnocovalo na znak protestu proti Putinově režimu.

Moskva: Polední fronta u volebních místností (17. 3. 2024). | ČTK / AP / Alexander Zemlianichenko

Spolupracovníci zabitého ruského opozičního politika Alexeje Navalného opakovaně vyzvali občany, aby symbolicky protestovali proti režimu tím, že se dostaví k volebním místnostem dnes v pravé poledne, aby se vytvořily zástupy lidí.

S výzvou přišel opoziční politik Maxim Reznik, zpoza mříží ji podpořil i Navalnyj, než v polovině února zemřel za podivných okolností. Poledne proti Putinovi tak zároveň mnozí brali také za Poledne za Navalného.

Polední fronta u petrohradských volebních místností (17. 3. 2024). | ČTK / AP / Uncredited

Do fronty u ruského velvyslanectví v Berlíně se zařadila i Julija Navalná, vdova, která slíbila pokračovat v manželově práci. Video ukazuje potlesk okolo stojících.

„Asi vás zajímá, co jsem napsala na volební lístek, koho jsem volila? Samozřejmě jsem napsala jméno 'Navalnyj'. Protože přece není možné, aby měsíc před volbami zabili Putinova hlavního protivníka, který už je ve vězení,“ řekla novinářům, když opouštěla ambasádu po pětihodinovém čekání ve frontě.

Vdova Navalná u voleb napsala jméno mrtvého manžela! V Berlíně skandovali její jméno

I v Jekatěrinburgu na Urale se u jedné z volebních místností shromáždily stovky lidí, uvedli brzy v sobotu spolupracovníci Navalného. Na kanálu YouTube zveřejnili rovněž záběry od volebních místností ve Vladivostoku, Novosibirsku, Omsku, Irkutsku a dalších sibiřských městech svědčící podle nich o tom, že kampaň byla úspěšná.

Agentura AP poznamenala, že není bezprostředně jasné, jestli se fronty před volebními místnostmi vytvořily v reakci na výzvu stoupenců Navalného, nebo odrážely vysokou účast v hlasování.

Po sociálních sítích se šířily fotky a videa od různých volebních místností. Dlouhá fronta převážně mladých lidí byla vidět na volebním místě zřízeném v Moskevském fyzikálně-technickém institutu, kde shodou okolností učí Boris Naděždin, jemuž v kandidatuře zabránila volební komise.

On sám volil také v neděli v Dolgoprudném v Moskevské oblasti. „Věřím, že ruský lid má dnes šanci projevit svůj postoj k tomu, co se děje, tím, že nebude volit Putina, ale někoho jiného, jako jsem to udělal já,“ komentoval pro přítomné novináře.

„Sverdlovská oblast, Togliatti, Čeljabinsk a Moskva,“ tweetovala čtyři fotky front mluvčí Navalného týmu Kira Jarmyšová, která sama byla s Navalnou v Berlíně. A iniciativa prý fungovala i u zastupitelských úřadů v Asii.

„Poledne proti Putinovi po celém světě! Dubaj, Jerevan, Phuket, Tokio,“ sdílel videa Georgij Alburov.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová tvrdila, že takové fronty u ambasád jsou normální a že nešlo o polední protest.

„Akce dosáhla svých cílů. Ukázala, že existuje i jiné Rusko, že jsou lidé, kteří stojí proti Putinovi,“ řekl jeden z spolupracovníků Navalného Ivan Ždanov, který přišel k volbám v Litvě.

V Česku se - u ruského velvyslanectví - volilo už v pátek, v neděli se na Václavském náměstí sešly desítky lidí k protestní akci proti Putinovi.

„Máme dva cíle akce. Prvním je solidarita s ruskou opozicí, která ve 12:00 dělala protestní akci ve volebních místech, proto jsme také začínali v 12:00. Druhý cíl je ukázat Čechům a Ukrajincům, že Rusové v Praze stojí proti Putinovi a podporují Ukrajinu a jsou proti válce,“ řekl pořadatel Anton Litvin.

Lidé si s sebou přinesli ruské vlajky, ze kterých vymazali červenou barvu a zbyl pouze modrý pruh mezi dvěma bílými. Tuto vlajku používají lidé jako výraz nesouhlasu s Putinovým režimem. Rovněž si přinesli transparenty, na jednom z nich bylo vyobrazení Putina a anglický nápis vrah. Jedna z účastnic pak přinesla bustu Putina připevněnou na tyči. Tu potom zapálila. „Nechceme takového prezidenta,“ řekla.

Na Václaváku hořela hlava Putina. Volby v Rusku nebyly demokratické, míní ministerstvo zahraničí

Bílý dům podle agentury Reuters uvedl, že volby v Rusku zjevně nebyly svobodné ani spravedlivé, jelikož „Putin uvěznil politické oponenty a zabránil dalším, aby proti němu kandidovali“. 

„Prezidentské volby v Rusku nejsou legální, svobodné ani spravedlivé,“ uvedlo zase polské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že hlasování se konalo „v kontextu vážných represí“ a v rozporu s mezinárodním právem také v Rusy okupovaných částech Ukrajiny.

Výroky zahraničních představitelů o nelegitimnosti ruských voleb jsou absurdní, prohlásil v pondělí podle státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Moskva nehodlá například naslouchat hodnocení, které přišlo z USA. 

Ruské prezidentské volby 2024 | ČTK / AP / Uncredited

Ruské úřady varovaly, že shromáždění u voleb budou považovat za nezákonný projev extremismu. Představitelé se protesty snažili všemožně překazit. Někde se v poledne pořádaly zábavní akce pro celou rodinu, jinde polooficiální zdroje varovaly voliče, ať nejdou volit v poledne, že se čekají fronty, jinde hlásili polední výpadek elektřiny...

Z Moskvy už půl hodiny před tamním polednem přišly fotky velkých policejních jednotek v blízkosti volebních místností, ukazuje server Meduza.

V průběhu víkendu se někteří Rusové snažili na nesvobodu a neférovost voleb upozorňovat různými dalšími způsoby.

Tým Navalného ukazoval kreativní způsoby znehodnocování lístků - přidávání kolonky a jména Navalnyj, zaškrtávání všech kandidátů kromě Putina, psaní hesel jako „Ne válce“ a „Putin je vrah a zloděj“... V Ufě se volič pokusil do urny hodit fotku Navalného, skončil na policejní stanici. Zemědělec z Kurské oblasti se zase rozhodl „odstranit se“ ze seznamu voličů, roztrhal volební lístek svůj i manželčin a hodil je do urny. Urychleně dostal trest deset dní vězení, píše 24liveblog.

Server BBC News uvedl, že na Borisovský hřbitov v Moskvě v neděli lidé přicházeli klást květiny a vzkazy na hrob Navalného. „Toto je kandidát, kterého jsme chtěli,“ bylo napsáno na jednom z listů. Na hrobě ležel také papír podobající se volebnímu lístku. Putinovo jméno na něm bylo nahrazeno jménem Navalného.

"Vrah", připsáno u Putina. A dokreslena kolonka Navalnyj. | X/Navalného tým

V souvislosti s volbami zadrženo již více než 75 osob v 17 městech, informoval portál OVD-Info, který sleduje každý jeden případ. Dvacítka v Moskvě, aspoň sedm v Petrohradě, 29 v Kazani..

Neznámý muž během voleb zaútočil na ruské velvyslanectví v Moldavsku, které se nachází v Kišiněvě, informuje server Gazeta. Podle mluvčího diplomatické mise Anatolije Lošakova hodil útočník na nádvoří ambasády dva zápalné koktejly, načež byl zadržen policií.

In Russian city of Perm, a 64-year-old woman brought a large firecracker into a polling station and detonated it in the toilet room. According to Russian media, her arm was blown off. Fifty people were evacuated from the building. pic.twitter.com/R8JxfJDfPs

— NEXTA (@nexta_tv) March 17, 2024

V Permu narušil průběh „voleb“ výbuch. 64letá žena odpálila silnou petardu na toaletě kulturního paláce, v němž se hlasuje, píše kanál Baza. Exploze jí prý utrhla paži, 50 lidí budovu evakuovalo. Místní kanál telegramu ukazuje množství policejních aut na místě. 

Podle serveru 7×7 evidovalo ministerstvo vnitra 61 trestných činů v souvislosti s volbami, zejména znehodnocování lístků barvivem.

Rusko volí „cara“ Putina: Bizarní motivace voličů. Moskvič, iPhone i vstupenky na ruské kolo

Putin je u moci 24 let. Rusku vládne jako prezident či premiér od roku 1999 a jeho další funkční období by trvalo do roku 2030.

S pomocí postupného zpřísňování režimu i nedávno přijatých zákonů, které zavedly dlouhé tresty odnětí svobody mimo jiné za kritiku ruské války na Ukrajině, se ruským úřadům podařilo téměř úplně umlčet kritické hlasy v zemi. Podle nezávislého hnutí Golos monitorujícího volby je skončené hlasování nejméně transparentní v ruské historii.

„Volby, které proběhly v Rusku, nesplňují mezinárodní standardy. Režim předem umlčel všechny kritické hlasy a opoziční kandidáty,“ komentovalo v neděli v podvečer české ministerstvo zahraničí. „Odsuzujeme 'volby' na dočasně okupovaných územích Ukrajiny. Jde o další projev ruské agrese vůči Ukrajině. Řadě prezidentských kandidátů, zejména těm, kteří se staví proti agresi vůči Ukrajině, bylo zabráněno kandidovat," pokračuje v kritice úřad Jana Lipavského. Ruští občané neměli přístup k úplným a nezávislým informacím, ani možnost volby kandidátů vystupujících proti stávajícímu režimu. 

Kritika přišla i od zahraničních šéfů diplomacie. Znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina se událo v kontextu represí v občanské společnosti a nebyly dodrženy podmínky pro svobodné a demokratické volby, uvedlo v pondělí podle Reuters francouzské ministerstvo zahraničí. Francie neuznává výsledky voleb, které se konaly v Ruskem okupovaných částech sousední Ukrajiny. 

„Určitě se to nedá nazývat volbami. Je to procedura, která má připomínat volby," okomentoval hlasování litevský ministr zahranič Gabrielius Landsbergis. Vítězství Putina bylo dopředu očekáváno i vzhledem k tomu, že dlouholetý ruský lídr nemusel ve volbách čelit žádné skutečné konkurenci. „V této atmosféře nesvobody se nemohou konat žádné volby,“ dodal. 

Čína a Severní Korea dnes poblahopřály ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k vítězství v prezidentských volbách. Peking vyjádřil přesvědčení, že vztahy mezi Ruskem a Čínou se budou i nadále rozvíjet. „Čína posílá své blahopřání,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. „Jsme přesvědčeni, že pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga a prezidenta Putina se čínsko-ruské vztahy budou nadále rozvíjet... Obě hlavy států budou pokračovat v úzké spolupráci a podporovat udržení dlouholetého sousedského přátelství obou zemí,“ dodal. 

Putinovu výhru přivítal také Írán, který je Západem obviňován z dodávek dronů Rusku pro jeho boje na Ukrajině. „Íránský prezident Ebráhím Raísí upřímně poblahopřál svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení prezidentem Ruské federace," informovala íránská oficiální tisková agentura IRNA.

Ke gratulantům se rovněž přidala Kuba, Venezuela, Bolívie či Honduras, informovala dnes agentura Europa Press. Tyto země mají levicové vlády, přičemž režimy na Kubě a ve Venezuele jsou označovány za autoritářské a dlouhodobě čelí kritice za represe vůči opozici, podobně jako Putin.

„Venezuelský prezident Nicolás Maduro Moros jménem venezuelského lidu gratuluje prezidentovi Vladimirovi Vladimiroviči Putinovi a jeho politickému hnutí k ohromujícímu volebnímu triumfu,“ uvedlo v neděli venezuelské ministerstvo zahraničí. „Jednota ruského lidu a vedení prezidenta Putina jsou základem ruské suverenity, nezávislosti a územní celistvosti, jakož i politické stability a světové bezpečnosti," uvádí se též v blahopřejném prohlášení.

Si Ťin-pching | Reuters

Nejen v Praze ale hořela Putinova podobizna. Aktivisté Danila Tkačenko a Mariam Pesvianidze také zapálili plakát s jeho obličejem na italské sopce Stromboli. Akci označili jako „Tribunál". 

Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla dnes v prohlášení unijní diplomacie. Výsledky hlasování na těchto územích jsou podle EU neplatné a ruské politické vedení za ně ponese následky.

V Rusku samotném hlasování doprovázel „alarmující nárůst porušování občanských i politických práv", dodává EU, podle níž ruští voliči neměli skutečnou možnost výběru a jen omezený přístup k informacím.

Prezidentské volby v Rusku byly podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella postavené na zastrašování a utlačování. Hlasování v Ruskem okupovaných územích Ukrajiny Borrell označil za další narušení ukrajinské suverenity. Proces odsoudila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a další unijní lídři, kteří dnes hovořili s novináři před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borell. | Reuters