„Malý bývalý sovětský satelit.“ Slavný deník pobouřil označením Česka, po kritice text změnil
Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v reakci na kritiku na sociálních sítích, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, opravil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že „malý bývalý sovětský satelit“ shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska. Řada lidí na sociálních sítích označení Česka kritizovala jako stereotypní. Deník později titulek na webu změnil a článek se dnes objevil i na titulní straně tištené verze pod titulkem: „Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu“.
„Drahý WSJ, opravil jsem to za vás,“ poznamenal na síti X velvyslanec Sabet a na snímku obrazovky přeškrtal titulek amerického deníku a pojmenování Česka nahradil vlastním: „Už více než 30 let demokratická země a důležitý partner v NATO“.
Dear WSJ. I fixed it for you. pic.twitter.com/UXeHXHbBM2
„'Malý bývalý sovětský satelitní stát'? To se vám povedlo!“ tweetoval Michal Kubal z České televize. „(Jistě, od sametové revoluce uplynulo teprve 35 let a je to 9. nejlidnatější země EU. Ale - nenechte si těmito faktickými nuancemi zničit pěknou story).“
V reakci na článek se rovněž ozvalo aktivistické sdružení dobrovolníků NAFO, které si klade za cíl bojovat proti ruské propagandě. V otevřeném dopise adresovaném editorům WSJ, který podepsal i irský novinář působící v Česku Ian Willoughby, NAFO uznává, že Česko je v dotyčném článku vyobrazené v pozitivním světle, jeho označení jako bývalý sovětský satelit je však podle sdružení zavádějící a urážlivé vzhledem k zahraničněpolitickému postoji Prahy, jehož součástí je i silná podpora Ukrajině.
„Minulost studené války jsme nechali daleko za sebou a je načase, abyste udělali to samé,“ žádá dopis editory amerického deníku.
„35 let po druhé světové válce byste článek o Německu začali jako 'bývalý nacistický stát'?“ psal Toomas Ilves z Estonska, spolupodepsaný pod dopisem. „Proč nenazýváte Rusko bývalým vazalem Mongolska?“ přitvrdil ještě polský analytik Daniel Szeligowski.
„Polovičatý titulek. Měl být: 'Malý bývalý sovětský satelitní stát shání zbraně pro velkou bývalou sovětskou socialistickou republiku, zatímco velký bývalý britský svaz kolonií se rozmýšlí o pomoci'“ strefil se pak do amerického váhání s pomocí Ukrajině kartograf Arnold Platon.
V neděli publikovaný článek hovoří o Česku jako o jednom z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Podle WSJ zajistila Praha asi 800 000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700 000 kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Česko toho podle deníku bylo schopné díky kontaktům z dob studené války a neutrálnímu postoji, který vůči němu mají země „globálního Jihu“, které na podobné americké žádosti nereagovaly.
„Jsem rád, že naše iniciativa pomoci Ukrajině má mezinárodní podporu i pozornost,“ okomentoval nový titulek český premiér Petr Fiala (ODS).
„Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu,“ řekl WSJ Nico Lange, bývalý náčelník štábu na německém ministerstvu obrany. Podle analytiků potřebuje Ukrajina každý měsíc až 200 000 nábojů různých ráží, aby mohla čelit ruskému náporu.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
