186 mrtvých dětí v Beslanu: Od nejhoršího školního masakru uplynulo už 20 let
Přesně před dvaceti lety došlo v severoosetském městě Beslan k nejkrvavějšímu a nejsmrtelnějšímu útoku na školu. 1. září 2004 se budovy zmocnili teroristé a pojali za rukojmí děti, které ve škole byly, a jejich rodiče, kteří je tam zrovna doprovázeli. Následovaly tři dny absolutního teroru, které skončily až vojenským zásahem.
Chronologie událostí celého masakru je s odstupem času dobře známá. Útok začal okolo desáté hodiny ráno místního času. Do budovy školy vniklo asi 30 ozbrojenců patřících k čečenským islamistickým separatistům a zadrželi tam zhruba 1 200 lidí, mezi kterými byli dospělí i děti. Při přepadení přišlo o život 12 lidí a asi 50 dětem a jednomu dospělému se podařilo uprchnout.
Teroristé rukojmí nahnali do tělocvičny, kde jim zabavili mobilní telefony a nutili je mezi sebou komunikovat pouze rusky. Když se jeden z otců postavil, aby příkazy ostatním přetlumočil, separisté ho střelili do hlavy. Během dne popravili ještě několik dalších lidí a jejich těla vyházeli oknem na dvůr. Prezident Putin kvůli situaci přerušil dovolenou a uspořádal poradu s ministry „silových" ministerstev.
Rukojmím odpírali vodu, jídlo a léky
Druhého září členové komanda odmítli propustit rukojmí i nabídku volného odchodu do Čečenska nebo Ingušska a odmítli také potraviny, vodu a léky pro rukojmí. Uvnitř budovy tělocvičny bylo nahromaděno velké množství lidí a začalo se v ní tvořit nesnesitelné horko. Kvůli zákazu tekutin začalo mnoho z dětí ztrácet vědomí. Na konci dne útočníci propustili 10 žen a 16 dětí, včetně kojenců.
Třetího září celá tragická událost vyvrcholila. Teroristé povolili odvézt mrtvá těla. Poté, co se ke škole za tímto účelem přiblížily nákladní vozy, se ve 13:05 místního času ozvala exploze a střelba. Skupina školáků se dala na útěk. Podle oficiální verze po nich teroristé začali střílet a ruské jednotky reagovaly neplánovaným útokem, do kterého se zapojili i příbuzní rukojmích. Důvodem exploze bylo, že teroristé z neznámých důvodů změnili rozmístění bomb a jedna přitom náhodně explodovala. Při výbuchu se zřítila střecha tělocvičny a zavalila asi 160 lidí. Podle svědectví některých přeživších za tuto explozi mohly dva minometné granáty, které ruské ozbrojené složky na střechu vypálily.
Krátce před půlnocí místního času velení ruských jednotek oznámilo, že odpor teroristů byl definitivně potlačen a bojové akce v areálu školy byly ukončeny; 31 ozbrojenců bylo zabito, jeden byl zadržen.
Oběti a jejich odkaz
Na místě zemřelo celkem 334 lidí z řad rukojmích. 186 z obětí na životech tvořily děti. Poslední obětí byla žena, která na následky utrpěných poranění zemřela o rok později. Dalších asi 700 civilistů bylo během brutálního útoku zraněno. O život přišlo také 13 příslušníků jednotek, které se na osvobozování podílely, a jeden místní občan. Během zásahu policisté a vojáci zastřelili 31 teroristů. Několik dní po útoku ruský prezident Vladimir Putin oznámil sérii dalekosáhlých opatření k účinnějšímu boji proti terorismu, která výrazně posílila kontrolu Kremlu nad politickým životem země.
Putin tento měsíc s dvoutýdenním předstihem před výročím uctil památku obětí masakru ve škole v Beslanu. Samotnou školu navštívil podle listu Kommersant vůbec poprvé. Putin se také setkal se zástupkyněmi sdružení Matky Beslanu, s nimiž se až dosud sešel pouze jedinkrát, v roce 2005 v Moskvě. Na záběrech, které zveřejnil Kreml, hovoří a také je vidět pouze Putin, který se ani jednou nepodíval přímo na přítomné ženy, napsal server Meduza. Podle serveru si ve svém projevu popletl počet dětských obětí (hovořil o 136) a tvrdil, že teroristé měli podporu ze zahraničí.
Stále visí spousta otázek
Spolupředsedkyně spolku Aneta Gadijevová řekla novinářům, že ženy si stěžovaly na vyšetřování teroristického útoku, které dodnes nebylo uzavřeno a vedlo se jen formálně, a také Putinovi připomněly slib z roku 2005, že jim prozradí „celou pravdu" o Beslanu. Prezident odpověděl, že nezná podrobnosti z vyšetřování, a poradil ženám, ať se obrátí na šéfa ruských vyšetřovatelů Alexandra Bystrykina.
Podle verdiktu Evropského soudu pro lidská práva porušilo Rusko evropskou konvenci o ochraně lidských práv a základních svobod. Výhrady měl k provedení policejní operace i k vyšetřování incidentu ruskými úřady. Rusko u soudu žalovalo přes 400 lidí včetně bývalých rukojmích a příbuzných obětí.
Tragédiu v Breslane má na krvavých paprčuach Amerika spolu s KOZA.