Velitel zmasakroval na Ukrajině civilisty na pohřbu. Po výbuchu v Rusku je v kritickém stavu
V kritickém stavu se nachází ruský velitel Konstantin Nagajko, který byl součástí útoku na vesnici Hroza v Charkovské oblasti v roce 2023. Tehdy počet obětí ruského útoku na ukrajinskou obec Hroza vzrostl na 59. Jedná se o jeden z nejkrvavějších útoků Ruska na Ukrajinu.
V Rusku byl 3. ledna zasažen ruský velitel Konstantin Nagajko, který byl součástí útoku na vesnici Hroza v Charkovské oblasti. Stalo se tak během exploze v ruské Ivanovské oblasti. Napsal to deník Ukrajinská pravda.
Ruský kapitán Nagajko utrpěl mnohočetná poranění střepinami prakticky všech orgánů, včetně mozku, a je v kritickém stavu.
Nagajko se v roce 2023 podílel na útoku na kavárnu ve vesnici Hroza v Charkovské oblasti, který měl za následek smrt 59 ukrajinských civilistů.
Při jednom z nejkrvavějších útoků ruské agrese zasáhla podle ukrajinské strany raketa Iskander lidi shromážděné v kavárně u příležitosti pohřbu ukrajinského vojáka.
„Všichni byli místní obyvatelé. Důchodci, lékaři, zemědělci, učitelé, podnikatelé. Všichni byli civilisté. Zemřely celé rodiny v několika generacích,“ uvedl tehdy ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.
Vzhledem k drastickému výsledku útoku trvalo forenzním expertům šest dní, než identifikovali všechny oběti. Celkem 19 z nich museli podrobit testům pomocí mobilní laboratoře DNA. Šedesátiletého muže podle ministra identifikovali až poté, co dali dohromady 20 oddělených kusů jeho těla.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. „Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu. Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení. Šéf správy města Slovjansk v Doněcké oblasti Vadym Ljach informoval o ruském dopoledním ostřelování města ze salvových raketometů, které podle něj zabilo tři lidi. „(Letouny) MiG-29 dnes zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem, stejně jako včera,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V úterý dvojice polských stíhaček podle operačního velení polské armády doprovodila ruský průzkumný stroj Il-20, který měl vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán. Ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Moskva se nevyjádřila. Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Severoatlantická aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky kaliningradské exklávě a pobřeží kolem Petrohradu.
