Dlouhé čekání na pomoc: Ukrajina přišla váháním USA o území, energetiku i lidské životy

Sněmovna reprezentantů konečně schválila balíček pomoci pro Ukrajinu. Dlouho očekávanou podporu však doprovází i zklamání kvůli jejímu pozdnímu odsouhlasení. Zemi nyní čeká několik týdnů plných nejistoty, než dorazí všechny kriticky potřebné zbraně a munice.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro MSNBC nedávno uvedl, že zpoždění „má (pro Ukrajinu) opravdové důsledky“. „Ukrajinci jsou nyní několik měsíců přestřeleni, zhruba jeden ku pěti, jednu ku deseti, záleží, o jaké části frontové linie mluvíte," řekl Stoltenberg.

„Viděli jsme, že bylo sestřeleno méně ruských raket a dronů jednoduše proto, že jim chybí systémy protivzdušné obrany a také munice," dodal.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila 20. dubna pomoc ve výši 60,8 miliard dolarů (1,44 bilionu korun).

Je obtížné přímo připsat události na Ukrajině zpoždění americké pomoci, ale je jisté, že se situace na frontě během této doby zhoršila. Zpoždění pomoci kritizovala řada západních i ukrajinských představitelů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského či amerického prezidenta Joe Bidena.

Rusko učinilo na frontě pokroky. Zpoždění americké pomoci znamenalo, že se Ukrajina ocitla pevně v defenzívě a předala moskevským silám celoplošnou iniciativu.

„Pomoc přichází příliš pozdě, protože nedostatek materiálu způsobil, že Ukrajina v říjnu 2023 přišla o iniciativu," řekla agentuře Reuters 22. dubna Kateryna Stepanenková, ruská analytička z Institutu pro studium války (ISW).

Analytička dodala, že Ukrajina od té doby ztratila 583 kilometrů čtverečních území, především kvůli nedostatku dělostřelecké munice.

Nejvýznamnější územní ztrátou pro Ukrajinu bylo město Avdijivka v Doněcké oblasti, které padlo do rukou ruských sil 17. února po vytrvalém útoku kremelských jednotek. Útok trval měsíce.

Ve dnech, které předcházely stažení Ukrajiny, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby varoval, že nedostatek dělostřelectva by mohl vést ke ztrátě města. Poté, co Avdijivka padla, Biden svalil vinu přímo na zpoždění americké pomoci.

Putin je vyšinutý psychopat. Nechce si připustit stárnutí a nechává si píchat výplně, tvrdí expert

„Dnes ráno byla ukrajinská armáda nucena stáhnout se z Avdijivky poté, co ukrajinští vojáci museli rozdávat munici na příděl kvůli tenčícím se zásobám v důsledku nečinnosti Kongresu, což mělo za následek první pozoruhodné zisky Ruska za několik měsíců," uvedl Biden v prohlášení ze 17. února po rozhovoru se Zelenským.

Navzdory ruskému pokroku bylo válečné tažení na Avdijivku pro Rusko také extrémně nákladné, co se týče pracovní síly a vybavení. Moskva údajně jen v lednu a únoru 2024 ztratila v tomto sektoru přes 20 000 vojáků, 199 tanků a 481 bojových obrněných vozidel.

Pokusy Ruska zabrat ukrajinské území pokračovaly a pokračují kvůli pozdnímu schválení balíčku a nyní se ruské síly snaží využít situace, než zbraně a munice dorazí přímo na ukrajinské území.

Ukrajinská armáda 22. dubna uvedla, že kolem 20 000 až 25 000 ruských vojáků se v současné době pokouší zaútočit na město Časov Jar a okolní vesnice.

Během podzimu a zimy 2022-2023 Rusko téměř dosáhlo svého cíle zničit energetickou infrastrukturu v ukrajinských městech, včetně hlavního města Kyjeva.

To vedlo dodávkám systémů protivzdušné obrany ze Západu, včetně Patriotu vyrobeného v USA.

Po většinu zbytku roku 2023 byly četné ruské letecké útoky na Kyjev úspěšně mařeny.

Kyjev k útokům proti ruským cílům nasadil střely ATACMS dodané tajně z USA

Od začátku roku 2024 to bylo jinak. Ruské hromadné útoky raketami a drony, i když byly méně časté, byly mnohem ničivější, protože Ukrajině docházela munice potřebná pro tyto systémy protivzdušné obrany.

V březnu útoky údajně poškodily nebo zcela zničily 80 procent tepelné kapacity DTEK, největší ukrajinské soukromé energetické společnosti.

Údaje OSN ukazují, že v prosinci a lednu se zase začal navyšovat počet obětí, což se shoduje se stále nebezpečnějšími ruskými raketovými a dronovými útoky.

Údaje OSN nezahrnují úmrtí a zranění na okupované Ukrajině a skutečná čísla jsou téměř jistě mnohem vyšší, což se týká celého válečného období.

OSN také uvedla, že v březnu bylo zabito nebo zraněno nejméně 604 ukrajinských civilistů, což je o 20 procent více než v předchozím měsíci.

Pokud jde o úmrtí na bojišti, neexistují žádné veřejné údaje o počtu ukrajinských vojáků zabitých během projednávání amerického balíčku pomoci, nicméně Zelenskyj v únoru uvedl, že celkový počet od začátku ruské invaze byl kolem 31 000.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

16:41

Dnes

Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.

„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a účastnil se ho také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.

Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.

Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.

16:31

Dnes

Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.

„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.

Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.

Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.

15:34

Dnes

Zákazy vývozu ukrajinských potravinářských výrobků zavedené Maďarskem, Polskem a Slovenskem už podle Evropské komise nejsou opodstatněné, protože vstoupila v platnost aktualizovaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. V Bruselu to dnes uvedl mluvčí komise Olof Gill.

Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou začala platit tento týden. Podle mluvčího EK jsou v ní obsaženy dobré obchodní podmínky pro Ukrajinu, ale zároveň i robustní ochrana pro citlivá zemědělská odvětví v Evropské unii. „Vzhledem k tomu jsme přesvědčeni, že rovnováha byla náležitě nalezena, a nedomníváme se, že existuje jakékoli opodstatnění pro prodloužení zákazů vývozu v určitých členských státech,“ prohlásil Gill.

Komise má nyní v plánu jednat s těmito třemi zeměmi „s cílem přimět je k odstranění těchto zákazů“ a to ještě předtím, než budou podniknuty jakékoli další kroky, dodal mluvčí.

Zobrazit celý online