Dlouhé čekání na pomoc: Ukrajina přišla váháním USA o území, energetiku i lidské životy

Sněmovna reprezentantů konečně schválila balíček pomoci pro Ukrajinu. Dlouho očekávanou podporu však doprovází i zklamání kvůli jejímu pozdnímu odsouhlasení. Zemi nyní čeká několik týdnů plných nejistoty, než dorazí všechny kriticky potřebné zbraně a munice.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro MSNBC nedávno uvedl, že zpoždění „má (pro Ukrajinu) opravdové důsledky“. „Ukrajinci jsou nyní několik měsíců přestřeleni, zhruba jeden ku pěti, jednu ku deseti, záleží, o jaké části frontové linie mluvíte," řekl Stoltenberg.

„Viděli jsme, že bylo sestřeleno méně ruských raket a dronů jednoduše proto, že jim chybí systémy protivzdušné obrany a také munice," dodal.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila 20. dubna pomoc ve výši 60,8 miliard dolarů (1,44 bilionu korun).

Je obtížné přímo připsat události na Ukrajině zpoždění americké pomoci, ale je jisté, že se situace na frontě během této doby zhoršila. Zpoždění pomoci kritizovala řada západních i ukrajinských představitelů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského či amerického prezidenta Joe Bidena.

Rusko učinilo na frontě pokroky. Zpoždění americké pomoci znamenalo, že se Ukrajina ocitla pevně v defenzívě a předala moskevským silám celoplošnou iniciativu.

„Pomoc přichází příliš pozdě, protože nedostatek materiálu způsobil, že Ukrajina v říjnu 2023 přišla o iniciativu," řekla agentuře Reuters 22. dubna Kateryna Stepanenková, ruská analytička z Institutu pro studium války (ISW).

Analytička dodala, že Ukrajina od té doby ztratila 583 kilometrů čtverečních území, především kvůli nedostatku dělostřelecké munice.

Nejvýznamnější územní ztrátou pro Ukrajinu bylo město Avdijivka v Doněcké oblasti, které padlo do rukou ruských sil 17. února po vytrvalém útoku kremelských jednotek. Útok trval měsíce.

Ve dnech, které předcházely stažení Ukrajiny, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby varoval, že nedostatek dělostřelectva by mohl vést ke ztrátě města. Poté, co Avdijivka padla, Biden svalil vinu přímo na zpoždění americké pomoci.

Putin je vyšinutý psychopat. Nechce si připustit stárnutí a nechává si píchat výplně, tvrdí expert

„Dnes ráno byla ukrajinská armáda nucena stáhnout se z Avdijivky poté, co ukrajinští vojáci museli rozdávat munici na příděl kvůli tenčícím se zásobám v důsledku nečinnosti Kongresu, což mělo za následek první pozoruhodné zisky Ruska za několik měsíců," uvedl Biden v prohlášení ze 17. února po rozhovoru se Zelenským.

Navzdory ruskému pokroku bylo válečné tažení na Avdijivku pro Rusko také extrémně nákladné, co se týče pracovní síly a vybavení. Moskva údajně jen v lednu a únoru 2024 ztratila v tomto sektoru přes 20 000 vojáků, 199 tanků a 481 bojových obrněných vozidel.

Pokusy Ruska zabrat ukrajinské území pokračovaly a pokračují kvůli pozdnímu schválení balíčku a nyní se ruské síly snaží využít situace, než zbraně a munice dorazí přímo na ukrajinské území.

Ukrajinská armáda 22. dubna uvedla, že kolem 20 000 až 25 000 ruských vojáků se v současné době pokouší zaútočit na město Časov Jar a okolní vesnice.

Během podzimu a zimy 2022-2023 Rusko téměř dosáhlo svého cíle zničit energetickou infrastrukturu v ukrajinských městech, včetně hlavního města Kyjeva.

To vedlo dodávkám systémů protivzdušné obrany ze Západu, včetně Patriotu vyrobeného v USA.

Po většinu zbytku roku 2023 byly četné ruské letecké útoky na Kyjev úspěšně mařeny.

Kyjev k útokům proti ruským cílům nasadil střely ATACMS dodané tajně z USA

Od začátku roku 2024 to bylo jinak. Ruské hromadné útoky raketami a drony, i když byly méně časté, byly mnohem ničivější, protože Ukrajině docházela munice potřebná pro tyto systémy protivzdušné obrany.

V březnu útoky údajně poškodily nebo zcela zničily 80 procent tepelné kapacity DTEK, největší ukrajinské soukromé energetické společnosti.

Údaje OSN ukazují, že v prosinci a lednu se zase začal navyšovat počet obětí, což se shoduje se stále nebezpečnějšími ruskými raketovými a dronovými útoky.

Údaje OSN nezahrnují úmrtí a zranění na okupované Ukrajině a skutečná čísla jsou téměř jistě mnohem vyšší, což se týká celého válečného období.

OSN také uvedla, že v březnu bylo zabito nebo zraněno nejméně 604 ukrajinských civilistů, což je o 20 procent více než v předchozím měsíci.

Pokud jde o úmrtí na bojišti, neexistují žádné veřejné údaje o počtu ukrajinských vojáků zabitých během projednávání amerického balíčku pomoci, nicméně Zelenskyj v únoru uvedl, že celkový počet od začátku ruské invaze byl kolem 31 000.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

16:53

Dnes

Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvítali nový termín, který dal Trump Rusku, aby pokročilo ve snaze o ukončení více než tři roky trvající války. Po telefonátu Starmera se Zelenským o tom informovala mluvčí britského premiéra, podle níž se oba vysocí představitelé shodli, že Rusko je jedinou překážkou míru.

15:43

Dnes

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Ukrajina chce posunout dál od pouhých prohlášení a technických setkání na nižší úrovni, informoval Reuters. „Pokud se objeví signály opravdové ochoty ukončit důstojně válku a nastolit skutečně trvalý mír, pak Ukrajina znovu potvrzuje svou připravenost setkat se kdykoli na nejvyšší úrovni,“ napsal ukrajinský prezident. Dodal, že o možném summitu vůdců obou zemí jednal s britským premiérem Keirem Starmerem. „Probírali jsme naši spolupráci s americkými partnery, především pak koordinaci kroků s prezidentem (Donaldem) Trumpem a možné formáty mírových jednání na úrovni nejvyšších představitelů,“ uvedl Zelenskyj na síti X.

We see and support President Trump’s @POTUS efforts to end Russia’s war, to stop the killing, and to achieve a dignified and lasting peace. We are grateful to everyone around the world who supports peace efforts and helps us protect lives.

We have heard the statements coming out…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 1, 2025

15:08

Dnes

Rok po velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem vyzvala skupina propuštěných, aby se nezapomínalo na politické vězně v Rusku a v Bělorusku. Při všech jednáních s těmito zeměmi by měl být osud politických vězňů na prvním místě, vyzval dnes na tiskové konferenci mimo jiné ochránce lidských práv a spoluzakladatel sdružení Memorial Oleg Orlov.

Zobrazit celý online