Německo šetří: Pozastavuje další pomoc Ukrajině! S okamžitou platností
Německá vláda ve snaze snížit deficit veřejných financí zastavuje schvalování nové vojenské pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dnes to uvedl web německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na vládní dokumenty, e-maily a zdroje z jednání za zavřenými dveřmi.
Na přání kancléře Olafa Scholze se už nemají schvalovat nové žádosti. Ministr financí Christian Lindner to tlumočil 5. srpna v dopise ministru obrany Borisi Pistoriusovi a ministryni zahraničí Annaleně Baerbockové, uvedl server veřejnoprávní ARD.
Podle dopisu mohou být „nová opatření“ přijata pouze, pokud na ně byly zajištěny prostředky v rozpočtech na letošní a příští rok. Zmrazení pomoci tak platí okamžitě, protože maximální limit čtyř miliard eur (100,78 miliardy Kč) na příští rok už byl teď překročen. Na letošní rok jsou potom na vojenskou pomoc Ukrajině vyčleněné prostředky ve výši přibližně osm miliard eur (201,57 miliardy Kč).
Němci tak například kvůli chybějícím financím nemohou předat další dostupný systém protivzdušné obrany IRIS-T, kterých Ukrajině dodali v minulosti už několik. FAZ to potvrdili členové rozpočtového výboru Spolkového sněmu Andreas Schwarz z vládní Sociálnědemokratické strany a Ingo Gädechens z opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Finance zajistí zabavený ruský majetek
Ministr financí Lindner z liberální FDP ale podle zprávy neočekává, že by vojenská pomoc do budoucna neměla pokračovat. Místo ze státního rozpočtu ji ale chce financovat ze zisků ze zmrazených ruských aktiv.
Podle americké vlády západní státy od zahájení ruského útoku na Ukrajinu zmrazily přibližně 280 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z prostředků ruské centrální banky, z nichž 210 miliard je podle Evropské komise zmrazeno v zemích EU. Na červnovém summitu G7 v Itálii se účastníci dohodli, že se z výnosů ze zmrazeného majetku bude financovat půjčka 50 miliard dolarů pro Ukrajinu.
Německá média v posledních dnech informovala o tvrdých vyjednáváních vládní koalice sociálních demokratů, liberální FDP a Zelených o rozpočtovém rámci pro příští roky. Lindner dlouhodobě prosazoval, aby se i nadále dodržovala takzvaná dluhová brzda a zároveň, aby se nezvyšovaly daně.
Německo například v červnu Ukrajině dodalo 20 bojových vozidel pěchoty Marder, deset starších tanků Leopard 1A5, dva systémy protivzdušné obrany IRIS-T, tři salvové raketomety HIMARS a také 21.000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů.
Celkově od začátku války Německo podle oficiálního přehledu Ukrajině zmíněných tanků Leopard 1A5 s náhradními díly dodalo ve spolupráci s Dánskem 58, dále také například 176.000 nábojů pro samohybná protiletadlová děla Gepard ze zásob bundeswehru a průmyslových podniků, 66 pozemních přehledových radarů nebo 58.000 bojových přileb.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
