Německo šetří: Pozastavuje další pomoc Ukrajině! S okamžitou platností
Německá vláda ve snaze snížit deficit veřejných financí zastavuje schvalování nové vojenské pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dnes to uvedl web německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na vládní dokumenty, e-maily a zdroje z jednání za zavřenými dveřmi.
Na přání kancléře Olafa Scholze se už nemají schvalovat nové žádosti. Ministr financí Christian Lindner to tlumočil 5. srpna v dopise ministru obrany Borisi Pistoriusovi a ministryni zahraničí Annaleně Baerbockové, uvedl server veřejnoprávní ARD.
Podle dopisu mohou být „nová opatření“ přijata pouze, pokud na ně byly zajištěny prostředky v rozpočtech na letošní a příští rok. Zmrazení pomoci tak platí okamžitě, protože maximální limit čtyř miliard eur (100,78 miliardy Kč) na příští rok už byl teď překročen. Na letošní rok jsou potom na vojenskou pomoc Ukrajině vyčleněné prostředky ve výši přibližně osm miliard eur (201,57 miliardy Kč).
Němci tak například kvůli chybějícím financím nemohou předat další dostupný systém protivzdušné obrany IRIS-T, kterých Ukrajině dodali v minulosti už několik. FAZ to potvrdili členové rozpočtového výboru Spolkového sněmu Andreas Schwarz z vládní Sociálnědemokratické strany a Ingo Gädechens z opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Finance zajistí zabavený ruský majetek
Ministr financí Lindner z liberální FDP ale podle zprávy neočekává, že by vojenská pomoc do budoucna neměla pokračovat. Místo ze státního rozpočtu ji ale chce financovat ze zisků ze zmrazených ruských aktiv.
Podle americké vlády západní státy od zahájení ruského útoku na Ukrajinu zmrazily přibližně 280 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z prostředků ruské centrální banky, z nichž 210 miliard je podle Evropské komise zmrazeno v zemích EU. Na červnovém summitu G7 v Itálii se účastníci dohodli, že se z výnosů ze zmrazeného majetku bude financovat půjčka 50 miliard dolarů pro Ukrajinu.
Německá média v posledních dnech informovala o tvrdých vyjednáváních vládní koalice sociálních demokratů, liberální FDP a Zelených o rozpočtovém rámci pro příští roky. Lindner dlouhodobě prosazoval, aby se i nadále dodržovala takzvaná dluhová brzda a zároveň, aby se nezvyšovaly daně.
Německo například v červnu Ukrajině dodalo 20 bojových vozidel pěchoty Marder, deset starších tanků Leopard 1A5, dva systémy protivzdušné obrany IRIS-T, tři salvové raketomety HIMARS a také 21.000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů.
Celkově od začátku války Německo podle oficiálního přehledu Ukrajině zmíněných tanků Leopard 1A5 s náhradními díly dodalo ve spolupráci s Dánskem 58, dále také například 176.000 nábojů pro samohybná protiletadlová děla Gepard ze zásob bundeswehru a průmyslových podniků, 66 pozemních přehledových radarů nebo 58.000 bojových přileb.
Evropská unie postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Legislativní návrh dnes předložila Evropská komise. Návrh zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
„Rusko se nás opakovaně pokoušelo vydírat tím, že své energetické dodávky zneužívá jako zbraň,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Podnikli jsme jasné kroky k uzavření kohoutků a k definitivnímu ukončení éry ruských fosilních paliv v Evropě,“ dodala.
Ukrajinský parlament dnes většinou 273 hlasů dal zelenou prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby jmenoval Ruslana Kravčenka novým generálním prokurátorem. Funkce je neobsazená od loňského října - to odstoupil Andrij Kostin kvůli korupčnímu skandálu, kdy vyšlo najevo, že si desítky prokurátorů v Chmelnycké oblasti zařídily falešná potvrzení o invaliditě zajišťující, že nebudou mobilizováni do války.
Pětatřicetiletý Kravčenko se loni stal šéfem daňové správy, dříve byl náčelníkem vojenské správy hlavního města a ještě dříve vojenským prokurátorem. Vystupoval jako žalobce v případu, ve kterém byl exprezident Viktor Janukovyč, který po svém svržení uprchl do Ruska, odsouzen za velezradu a napomáhání nepříteli při vedení války, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.
Severní Korea vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu vpadly ukrajinské jednotky. Oznámil to dnes podle tiskových agentur tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergej Šojgu po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hlavním městě KLDR. „Předseda Kim Čong-un přijal rozhodnutí vyslat do Ruska 1000 ženistů, aby odminovali ruské území, a také 5000 vojenských stavbařů, aby obnovili poničené objekty infrastruktury,“ řekl Šojgu podle agentury Interfax. Uvedl také, že severokorejský vůdce a ruský prezident Vladimir Putin rozhodli o vybudování pomníku na počest severokorejských vojáků, kteří se zapojili do bojů s Ukrajinci. V rámci nynější návštěvy proto jednal o zřízení památníku a muzea v Pchjongjangu za ruské účasti.
