Německo šetří: Pozastavuje další pomoc Ukrajině! S okamžitou platností
Německá vláda ve snaze snížit deficit veřejných financí zastavuje schvalování nové vojenské pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dnes to uvedl web německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na vládní dokumenty, e-maily a zdroje z jednání za zavřenými dveřmi.
Na přání kancléře Olafa Scholze se už nemají schvalovat nové žádosti. Ministr financí Christian Lindner to tlumočil 5. srpna v dopise ministru obrany Borisi Pistoriusovi a ministryni zahraničí Annaleně Baerbockové, uvedl server veřejnoprávní ARD.
Podle dopisu mohou být „nová opatření“ přijata pouze, pokud na ně byly zajištěny prostředky v rozpočtech na letošní a příští rok. Zmrazení pomoci tak platí okamžitě, protože maximální limit čtyř miliard eur (100,78 miliardy Kč) na příští rok už byl teď překročen. Na letošní rok jsou potom na vojenskou pomoc Ukrajině vyčleněné prostředky ve výši přibližně osm miliard eur (201,57 miliardy Kč).
Němci tak například kvůli chybějícím financím nemohou předat další dostupný systém protivzdušné obrany IRIS-T, kterých Ukrajině dodali v minulosti už několik. FAZ to potvrdili členové rozpočtového výboru Spolkového sněmu Andreas Schwarz z vládní Sociálnědemokratické strany a Ingo Gädechens z opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Finance zajistí zabavený ruský majetek
Ministr financí Lindner z liberální FDP ale podle zprávy neočekává, že by vojenská pomoc do budoucna neměla pokračovat. Místo ze státního rozpočtu ji ale chce financovat ze zisků ze zmrazených ruských aktiv.
Podle americké vlády západní státy od zahájení ruského útoku na Ukrajinu zmrazily přibližně 280 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z prostředků ruské centrální banky, z nichž 210 miliard je podle Evropské komise zmrazeno v zemích EU. Na červnovém summitu G7 v Itálii se účastníci dohodli, že se z výnosů ze zmrazeného majetku bude financovat půjčka 50 miliard dolarů pro Ukrajinu.
Německá média v posledních dnech informovala o tvrdých vyjednáváních vládní koalice sociálních demokratů, liberální FDP a Zelených o rozpočtovém rámci pro příští roky. Lindner dlouhodobě prosazoval, aby se i nadále dodržovala takzvaná dluhová brzda a zároveň, aby se nezvyšovaly daně.
Německo například v červnu Ukrajině dodalo 20 bojových vozidel pěchoty Marder, deset starších tanků Leopard 1A5, dva systémy protivzdušné obrany IRIS-T, tři salvové raketomety HIMARS a také 21.000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů.
Celkově od začátku války Německo podle oficiálního přehledu Ukrajině zmíněných tanků Leopard 1A5 s náhradními díly dodalo ve spolupráci s Dánskem 58, dále také například 176.000 nábojů pro samohybná protiletadlová děla Gepard ze zásob bundeswehru a průmyslových podniků, 66 pozemních přehledových radarů nebo 58.000 bojových přileb.
Nejméně pět lidí zabila ruská bomba svržená na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to dnes ukrajinská policie a prokuratura, která smrt civilistů vyšetřuje jako válečný zločin.
Rusové zabili dvě ženy ve věku 62 a 65 let a tři muže ve věku 65, 67 a 74 let, uvedla policie. Podle prokuratury byla bomba o váze 250 kilogramů vybavena modulem, který z konvenční udělal řízenou klouzavou bombu. Ta zasáhla obytnou čtvrť města. V okamžiku exploze se tři muži a dvě ženy nacházeli na ulici.
Ukrajinská armáda při protiofenzívě u města Dobropillja v Doněcké oblasti osvobodila sedm obcí a 160 kilometrů čtverečních území, uvedl dnes na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že vojáci devět obcí a 170 kilometrů čtverečních „vyčistili“ od okupačních vojsk. Rozdíl nevysvětlil, neuvedl ani časový úsek, kterého se vojenská operace týká. Ukrajinci podle něj při protiofenzívě zajali téměř sto ruských vojáků.
„Vojáci krok za krokem osvobozují naši zemi: od začátku operace už 160 čtverečních kilometrů a sedm obcí, více než 170 čtverečních kilometrů a devět obcí vyčistili od okupantů,“ napsal ukrajinský prezident v příspěvku na sociální síti, kde informoval, že se setkal s vojáky, kteří se účastní protiofenzivní operace u Dobropiljje, a hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj ho informoval o vývoji bojů.
Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) podle serveru Ukrajinska pravda potvrdily, že v noci podnikly dronový útok na volgogradskou rafinérii, která se podílí na zásobování invazních jednotek. Podle předběžných informací závod pozastavil práci.
Dva ukrajinské drony zaútočily na ropný zpracovatelský a petrochemický komplex Gazprom Neftěchim Salavat v Baškirsku, uvedl dnes podle Reuters regionální šéf Radij Chabirov. „Posuzujeme rozsah škod. Momentálně hasíme požár,“ dodal s tím, že na místě nejsou oběti.
