„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Prezident Petr Pavel se v posledních dvou dnech na okraj bezpečnostní konference Globsec v Praze sešel s eurokomisařem pro obranu a vesmír Andriusem Kubiliusem nebo se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Pavel dále hovořil s Philipem M. Breedlovem, bývalým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, nebo se zástupci Slovenska. „Věřím, že mezinárodní bezpečnostní konference Globsec je skvělou platformou pro výměnu názorů, kterou v dnešní době potřebujeme pro udržení demokracie, bezpečnosti a prosperity,“ uvedl prezident.

Unijní ministři vnitra se dnes shodli na prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení ČR při EU. Evropská komise navrhla mechanismus prodloužit do 4. března 2027. Rozhodnutí bude oficiálně přijato v nadcházejících týdnech, uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy.

Česko na dnešním jednání v Lucemburku zastupuje ministr vnitra Vít Rakušan. Ministři budou rovněž debatovat o tom, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha věří, že je možné dosáhnout příměří letos. Na Rusko je podle něj potřeba zatlačit dalšími sankcemi, ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen síle. Řekl to dnes na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze.

Sybiha připomněl, že příští týden to bude 100 dní, co Ukrajina přijala americký návrh na plnohodnotné a bezpodmínečné příměří. Rusko jej nepřijalo. Šéf ukrajinské diplomacie považuje za nutné zvýšit tlak prostřednictvím silnějších sankcí.

Rusko od čtvrtečního večera zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi balistickými střelami a 55 drony, terčem byly Charkovská, Doněcká a Dněpropetrovská oblast. Na síti Telegram to dnes uvedlo ukrajinské letectvo. Zraněné zatím úřady neohlásily. Při jiných ruských úderech v Charkovské a Sumské oblasti ve čtvrtek zahynul nejméně jeden člověk, dalších devět lidí utrpělo zranění, uvádí dnes zveřejněná bilance místních úřadů. Ukrajina se už více než tři roky brání ruské invazi.

Podle ukrajinského letectva vyslalo Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu čtyři střely Iskander a 55 bezpilotních prostředků včetně klamných cílů. „Protivzdušná obrana na severu, východě a jihu země sestřelila 43 nepřátelských dronů Šáhed a dalších typů. Palbou jich zničila 28, dalších 15 zmizelo z radarů či bylo odraženo elektronickým bojem,“ uvedlo letectvo.

„Ukrajina je zkouškou, ve které si Evropa nemůže dovolit selhat,“ řekl na zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud se stávající institucionální rámce ukážou jako nedostatečné nebo reagující příliš pomalu, je podle něj třeba se uchýlit k novým formátům, jako je koalice evropských zemí, které podporují Ukrajinu na bojišti i u jednacího stolu.

Koalice si podle Lipavského klade za cíl ukázat, že Evropa je připravena vést, vyvíjet tlak na Rusko a společně se Spojenými státy vytvářet cestu k příměří a bezpečné budoucnosti pro Ukrajinu. „Česká republika je hrdá na to, že je součástí tohoto úsilí,“ řekl.

V Praze dnes pokračuje mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, vystoupí na ní ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) či jeho ukrajinský protějšek Andrij Sybiha. V panelech se představí například srbský prezident Aleksandar Vučić nebo eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Akci hostí Praha do soboty. Ve čtvrtek ji zahájil prezident Petr Pavel, on-line se připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Třídenní konference se podle pořadatelů účastní přes 2000 lidí zhruba z 90 zemí. Mezi hlavní témata patří podpora Ukrajiny, posilování Evropy, ekonomická či energetická bezpečnost, ochrana infrastruktury i nové technologie.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.

Ukrajinská armáda vytlačuje ruské vojáky ze Sumské oblasti na severovýchodě země, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu na sociálních sítích. Podle ukrajinských blogerů však ruská vojska v tomto regionu pokračují v postupu, upozornila agentura DPA. O ruském postupu informovala i agentura Reuters, která se rovněž odvolává na mapy bojiště z ukrajinských zdrojů.

„Vyslechl jsem hlášení hlavního velitele (generála Oleksandra) Syrského, především ohledně situace u Pokrovska (na východě Ukrajiny), v Kurské oblasti (na západě Ruska) a pohraničí Sumské oblasti. Naše jednotky v Sumské oblasti pomalu vytlačují okupanty. Děkuji každému našemu vojáku,“ řekl Zelenskyj, aniž by zmínil konkrétní podrobnosti.

V Rusku vznikají vojska bezpilotních systémů jako oddělená složka ozbrojených sil, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin na poradě o státním zbrojním programu. Síly bezpilotních systémů vznikly na Ukrajině už loni v únoru, poznamenal server BBC News.

"Víme, jak pracuje nepřítel, ale vůbec si nemyslím, že máme v něčem zpoždění. Naopak se mi zdá, že jsme shromáždili dobré zkušenosti, abychom vytvořili takový druh vojsk," řekl Putin. 

Černihiv: Zatímco se na Ukrajinu vrátila další část válečných zajatců, shromáždily se ve městě rodiny s fotkami nezvěstných vojáků. 

 Novou zvláštní vyslankyní Evropské unie pro Ukrajince v EU se pravděpodobně stane bývalá eurokomisařka Ylva Johanssonová, informoval server Politico s odvoláním na své zdroje. Johanssonová obsadí nově vytvořenou pozici, ve které bude pomáhat dohlížet na dlouhodobou strategii Evropské komise pro ukrajinské uprchlíky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři uvedl, že se chystá příští týden zúčastnit summitu skupiny G7 v Kanadě a rád by se na okraj vrcholné schůzky setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj by chtěl Trumpa přesvědčit, aby uvalil nové sankce proti Rusku. Tento krok se však šéf Bílého domu dosud zdráhá udělat, napsala agentura AFP.

Zelenskyj na tiskové konferenci podle agentury Reuters také uvedl, že na nadcházejícím summitu skupiny G7 plánuje projednat další pokračování podpory Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, další sankce proti Rusku a budoucí financování poválečné obnovy země.

Pro Bosnu a Hercegovinu je vstup do Evropské unie klíčový a stal se realističtějším po ruské agresi proti Ukrajině, kdy Unie pochopila důležitost rozšíření o země západního Balkánu. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl bosenský ministr zahraničí Elmedin Konakovič.

Francie, Německo, Polsko, Británie, Itálie a Španělsko chtějí poskytovat dostatečnou finanční podporu Ukrajině i v roce 2026. Současně jsou připravené posílit tlak na Rusko, aby ukončilo invazi do sousední země. Ve společném prohlášení to uvedli ministři zahraničí těchto zemí, kteří dnes jednali v Římě. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha řekl, že jeho země by chtěla válku ukončit letos. Nutné je pro to podle něj vyvinout další tlak na Rusko, uvedla agentura AFP.

Ukrajinské úřady zveřejnily další fotografie vojáků, kteří se dnes v rámci výměny zajatců vrátili domů.

Německá vojenská pomoc Ukrajině letos dosáhla výše sedmi miliard eur (asi 173,57 miliard Kč) a dalších 1,9 miliardy eur čeká na schválení parlamentem. Letošní vojenská pomoc z Německa tak dosáhne bezmála devíti miliard eur. V Kyjevě to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel emotivní video vojáků, kteří se v rámci výměny zajatců vrátili dnes na Ukrajinu.

Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦

Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/FHfNiZQh1D

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 12, 2025

Členské státy EU musí urychlit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. Znamená to mimo jiné posílení obranného průmyslu sedmadvacítky a navýšení financování obranných aktivit. Ve zvacím dopise na červnový summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Unijní prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit také globální ekonomický vývoj a situaci na Ukrajině a na Blízkém východě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři uvedl, že se chystá příští týden zúčastnit summitu skupiny G7 v Kanadě a rád by se na okraji summitu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj to podle agentury Reuters oznámil na tiskové konferenci po jednání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem.

Uvedl také, že na nadcházejícím summitu skupiny plánuje projednat další pokračování podpory Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, další sankce proti Rusku a budoucí financování poválečné obnovy země.

Ukrajinský generální štáb dnes na facebooku zveřejnil svou statistiku, podle níž ztráty ruské armády v její invazi na Ukrajinu překonaly počet jednoho milionu lidí. Britské ministerstvo obrany na síti X také informuje o takto vysokých ruských ztrátách. Moskva se k tvrzení nevyjádřila, vlastní ztráty obvykle nesděluje. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu napsala, že tato statistika poskytuje mylnou představu o skutečných ztrátách.

„Nejde ani tak o to, že válčící strany mají tendenci nadhodnocovat ztráty nepřítele pro propagandistické účely,“ píše BBC a upozorňuje na vyjádření Andrije Kovaleva z ukrajinského generálního štábu, podle něhož statistika velení ukrajinských ozbrojených sil zahrnuje jak nevratné, tak dočasné ztráty.

Obrazem: Ruští vojáci se vracejí z ukrajinského zajetí

Dvouletý chlapec přišel o život při útoku ukrajinského dronu na ruskou Belgorodskou oblast, napsal dnes na sociální síti Vjačeslav Gladkov, gubernátor tohoto ruského regionu, sousedícího s Ukrajinou. Kromě chlapce byli při náletu zraněni další dva lidé ve vsi Borisovka, uvedl dříve.

Podle gubernátora se babička s vnukem procházela okolo domu, na který zaútočil dron. Chlapce, který utrpěl zranění hlavy, a ženu se zraněnou rukou převezli po ošetření do nemocnic, kde hoch později zraněním podlehl. Třetí zraněný, muž z domu, sám vyhledal lékaře.

Příjmy státu od uprchlíků z Ukrajiny převyšují výdaje na pomoc. Přínos měsíčně činí přes miliardu Kč, řekli vládní zmocněnci Kopečný a Laurenčíková.

V Praze do několika týdnů vznikne návratové centrum pro uprchlíky z Ukrajiny. V takzvaném unity hubu by měli získat potřebné informace k bydlení, práci i dalším potřebným záležitostem k cestě zpět do vlasti. ČTK to dnes na konferenci o ekonomickém přínosu uprchlíků pro Česko řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní a podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného přínos uprchlíků představuje každý měsíc přes miliardu korun. Kopečný podotkl, že Ukrajině pro její rekonstrukci chybí asi čtyři miliony lidí, kteří by se měli z Evropy vrátit. Podnikatelé se obávají ztráty pracovních sil.

Slovenský prezident Peter Pellegrini plánuje v létě absolvovat výcvik dobrovolných armádních záloh. Tímto způsobem hodlá inspirovat mladé lidi ve věci obrany země. Pellegrini to uvedl v prohlášení své kanceláře k podpisu zákona, jehož cílem je kromě jiného zvyšovat kapacity slovenských ozbrojených sil a kterým země také zřídí četnický sbor.

Podle hlavy slovenského státu je obrana vlasti věcí cti každého občana. „Celá desetiletí jsme žili v přesvědčení, že mírové časy potrvají už navždy, ale válka za našimi východními hranicemi nás vrátila do kruté reality,“ uvedl Pellegrini v souvislosti s válkou na Ukrajině, která se od února 2022 bráni ruské vojenské invazi.

Evropská investiční banka (EIB) rozšiřuje svou podporu v oblasti obranných schopností Evropy, obranných průmyslových kapacit či výzkumu a vývoje. V projevu na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekla prezidentka banky Nadia Calviňová. Skupina EIB podle ní hraje klíčovou roli v podpoře Ukrajiny, kde zahajuje nový projekt zhruba každé dva týdny.

„Od mého nástupu do čela EIB v lednu 2024 mi bylo jasné, že musíme zvýšit naši finanční podporu obranných schopností Evropy,“ uvedla Calviňová. EIB se soustřeďuje na podporu vojenské mobility a infrastruktury a kritické infrastruktury, dodala. Zmínila v té souvislosti například spolupráci s litevskou vládou na financování kasáren poblíž běloruských hranic, ve kterých budou působit brigády bundeswehru.

Nejvíce podfinancovanou a nejméně pochopenou částí rekonstrukce Ukrajiny je duševní zdraví, řekl dnes na bezpečnostní konferenci Globsec vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O lidech, kteří se budou po konci války vracet na pracovní trh, se podle něj přemýšlí jako o schopných okamžitého návratu do práce, většina ale bude potřebovat psychologickou pomoc.

Ukrajinský náměstek ministra financí Oleksandr Kava v panelu zaměřeném na rekonstrukci Ukrajiny řekl, že za jeden z hlavních úkolů vlády považuje přivést zpět do země ukrajinské občany. Zhruba osm milionů Ukrajinců podle něj žije a pracuje v zemích Evropské unie nebo na okupovaných územích. Pomoci by podle něj měly programy, které budou lidi k návratu motivovat, například výhodnější půjčky podporující zakládaní malých podniků. 

Spolupředseda německé sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil dnes odmítl výzvu k obratu v politice německé vlády vůči Rusku. Výslovně se tak distancoval od požadavku skupiny vlivných spolustraníků, kteří se postavili proti zbrojení a žádají přímé rozhovory s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Skupina si za to vysloužila ostrou kritiku.

„Nepotřebujeme žádný obrat, co se týče naší podpory Ukrajiny,“ řekl dnes Klingbeil, který je jedním z hlavních architektů současné koaliční vlády SPD a konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Ve vládě Klingbeil zastává funkci vicekancléře a ministra financí. Podle něj se Německo nemusí rozhodovat mezi vlastní obranyschopností a podporou Ukrajiny na jedné straně a diplomatickými snahami o ukončení války na straně druhé. „Není to 'buď, anebo', ale dvě strany jedné mince,“ dodal.

Na Ukrajinu se vrátila další skupina válečných zajatců, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jedná se podle něj o těžce zraněné nebo nemocné. Jejich počet neupřesnil. O další výměně informuje také ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Moskvě. Ani ona počet vojáků nezmiňuje. Jedná se podle ní o pokračování výměny zajatců dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu.

Česko vyškolilo 18 ukrajinských pilotů. V tuzemsku absolvovali téměř dvouletý výcvik, který byl dnes slavnostně ukončen na ministerstvu zahraničí. Piloti získali evropské pilotní licence odpovídající standardům EU. Program je součástí aktivit státu, které mají přispět k rychlé rekonstrukci infrastruktury Ukrajiny po skončení války.

Výcvik byl zahájen předloni a původně se ho účastnilo 20 ukrajinských pilotů. Výcvik nakonec dokončilo 18 z nich. Celkový rozpočet projektu činil 22 milionů korun. Na české straně se do výcvikového programu zapojilo České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), které připravilo výcvikové materiály podle evropských standardů a vytvořilo rozdílovou analýzu ukrajinských osnov. Praktická část pak pokračovala v letecké škole F-AIR na letištích v Karlových Varech a Benešově.

Pražská policie navrhla obžalovat čtyřicetiletého muže, který měl při květnovém shromáždění komunistů k osvobození Prahy a Československa Rudou armádou na sobě oblečení s písmenem Z. To je symbolem ruské invaze na Ukrajinu a jeho nošení na veřejnosti je trestné. S ohledem na to kriminalisté muže viní z popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování genocidy, za které hrozí od šesti měsíců do tří let vězení. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Ruský přístup k mírovým rozhovorům s Ukrajinou ničemu nepomáhá, uvedl během dnešní návštěvy Itálie generální tajemník NATO Mark Rutte. Během návštěvy Říma bude šéf Severoatlantické aliance jednat s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a zúčastní se rovněž setkání s ministry zahraničí Itálie, Británie, Francie, Německa, Polska a Španělska.

„Rusové poslali už dvakrát na jednání do Istanbulu tohoto historika, snaží se začít s historií před 1000 lety a pak víceméně vysvětlují, že za to může Ukrajina. Myslím, že to ničemu nepomáhá,“ uvedl Rutte s odkazem na hlavního ruského vyjednavače a poradce prezidenta Vladimira Medinského. „Ale alespoň se, krok za krokem, snažíme dosáhnout pokroku,“ dodal šéf NATO.

Evropská unie schválila zavedení nových cel na zbývající zemědělské produkty a některá hnojiva z Ruska a Běloruska, na které se dosud nevztahovala dodatečná cla. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy EU. Cílem je snížit závislost EU na těchto dovozech a rovněž snížit ruské příjmy z vývozu, a tím omezit schopnost Moskvy financovat agresi na Ukrajině. Nařízení dnes definitivně schválili unijní ministři spravedlnosti během svého jednání v Lucemburku.

„Mottem polského předsednictví je Bezpečnost, Evropo! a tato opatření zvyšují naši ekonomickou bezpečnost snižováním závislosti na Rusku,“ uvedl Michal Baranowski, náměstek polského ministra pro ekonomický rozvoj. „Dále snižuje příjmy Ruska z exportu, a tím i jeho schopnost financovat brutální válku. Tak má vypadat sjednocená Evropa,“ dodal.

Regionální úřady 12. června oznámily, že při ruských útocích na Ukrajině byli během uplynulého dne zabiti nejméně tři civilisté a 37 jich bylo zraněno. Podle ukrajinského letectva ruské síly vypustily 63 bezpilotních letounů. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 28 dronů.

Evropa a Spojené státy musí podle Volodymyra Zelenského pochopit, že ve válce, kterou rozpoutalo Rusko proti civilizovanému světu, není jen Ukrajina. „Ale Ukrajina je v první linii, a pokud tato linie selže, Putin půjde dál,“ řekl ukrajinský prezident. Důležité je podle něj také striktní dodržování pravidel nejen od evropských zemí, ale také států globálního Jihu, Číny, Brazílie nebo Indie. Země by podle něj neměly udržovat s Ruskem ekonomické vztahy a měly by ho tlačit k příměří. „Takový tlak teď od těchto zemí nevidím,“ dodal.

Evropa se musí zbavit představy, že je proti Rusku slabá. Měla by pokračovat na cestě od sebeuspokojení k odpovědnosti, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze. Podle Fialy již nestačí dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, což brzy pravděpodobně potvrdí summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Evropa musí vedle růstu obranných rozpočtů posílit svou strategickou odolnost a nezávislost, ale i odolnost společnosti, řekl.

Současná bezpečnostní krize je lakmusovým papírkem pro evropskou politiku, míní Fiala. „Ukázala, kdo je ochoten bránit naše hodnoty a hledat řešení. A také vidíme, kdo upřednostňuje nečinnost,“ řekl. Za pozitivum pokládá, že se díky tomu zrodil nový typ spolupráce. „V posledních letech ČR zahájila důležité projekty a iniciativy se zeměmi jako jsou Dánsko a Nizozemsko,“ řekl. Dokazuje to podle něj, že je možné postupovat rychle a efektivně.

Ukrajina je připravena zvýšit výrobu dronů, továrny mají už letos kapacitu na zvýšení produkce, chybí ale financování. Ve svém on-line projevu na bezpečnostní konferenci Globsec to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval státy, aby dronům věnovaly stejnou pozornost jako Ukrajina. Žádná země si nemůže dovolit zůstat pozadu v technologickém rozvoji, pokud jde o bezpečnost, uvedl s odkazem na nedávný ukrajinský dronový útok na ruské letouny.

Ukrajinská operace s krycím názvem Pavučina podle Zelenského zasáhla 41 ruských letadel. Ukrajina dříve uvedla, že útok zasáhl třetinu ruského strategického letectva. Kyjev v rámci operace vypustil na různých místech v Rusku 117 bezpilotních letounů. „Ukazuje to, že se technologie války mění, před deseti lety by byl takový zásah nepředstavitelný,“ podotkl dnes Zelenskyj.

Americká role v evropské bezpečnosti se změnila, je nutné zvýšit své úsilí v navýšení evropských obranných kapacit a posílit obranný průmysl na kontinentu. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekl prezident Petr Pavel. Stejně důležité, jako posílit vlastní výdaje na obranu, je nenechat Ukrajinu padnout v boji proti ruské agresi, uvedl s odkazem na nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu.

Prezident Petr Pavel vyzval Spojené státy, aby daly Evropě více času a realistické cíle na zajištění bezpečnosti kontinentu a zadržení stále agresivnějšího Ruska. Prezident to řekl v rozhovoru v televizi Bloomberg, který poskytl ve své kanceláři v Praze.

Dnešní ruský útok na Charkov podle starosty města Ihora Terechova útok mířil na obytné domy, školy a poničil i desítky aut a způsobil řadu požárů. Trosky jednoho dronu podle něho dopadly přímo na dětské hřiště.

Rusko dnes v noci podniklo další vzdušný útok na ukrajinský Charkov, při němž utrpělo zranění 12 lidí včetně čtyř dětí. Uvedl to na svém telegramovém kanálu starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Do Kyjeva ráno přijel německý ministr obrany Boris Pistorius, píše agentura DPA.

Nejméně čtyři lidé přišli o život a dalších šest desítek utrpělo zranění při ruských náletech Charkov na východě Ukrajiny během v noci na dnešek, uvedla média poté, co starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov oznámil, že v nemocnici podlehla zraněním manželka muže, který byl při náletu zabit.

Dříve na telegramu šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov informoval o třech mrtvých. Ukrajinské letectvo uvedlo, že zneškodnilo 49 z celkem 85 ruských dronů vyslaných během noci. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 32 ukrajinských dronů v noci a jednoho dalšího bezpilotního letounu ráno.

Ukrajinská armáda také dnes uvedla, že cílem ukrajinského útoku v Tambovské oblasti byl tamní závod na výrobu střelného prachu, v jehož prostorách začalo po zásahu hořet. Tato továrna patří podle ukrajinských ozbrojených sil ke klíčovým závodům, které se podílejí na vyzbrojování Ruska. Rusové tu vyrábějí střelný prach pro různé zbraně malé velikosti, pro dělostřelectvo i pro raketové systémy.

Gubernátor Tambovské oblasti Jevgenij Pervyšov podle BBC informoval o odražení ukrajinského útoku na tamní město Kotovsk. „V důsledku pádu jednoho ze sestřelených dronů vypukl požár, který uhasili hasiči. Zranění nejsou,“ uvedl ruský činitel, aniž by specifikoval cíl útoku.

Snímky ze summitu jihovýchodní Evropy v ukrajinské Oděse. 

Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se koná regionální summit jihovýchodní Evropy. Za 12 let, co je u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik navštívil Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.

Ukrajina dostane od Velké Británie 2,26 miliardy dolarů na nákup zbraní, uvedl premiér. Nové financování bude použito na nákup systémů protivzdušné obrany Rapid Ranger a lehkých víceúčelových raket Martlet, uvedl premiér Denys Šmyhal.

Soud v Estonsku vyměřil šestiletý trest vězení estonské novinářce ruského původu Světlaně Burcevové, kterou shledal vinnou z vlastizrady a porušení mezinárodních sankcí. Informovala o tom dnes estonská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice ERR. Stanovisko odsouzené zatím není k dispozici, podle agentury AFP má 30 dní na to, aby se proti verdiktu odvolala.

Evropská komise dnes informovala o realizaci migračního balíčku, který byl přijat před rokem, v červnu 2024. Podle unijní exekutivy bylo za uplynulý rok dosaženo významného pokroku na úrovni Evropské unie i jednotlivých členských států, nicméně je zapotřebí ještě další úsilí k řešení zbývajících výzev tak, aby byl pakt o migraci a azylu plně funkční v červnu 2026, uvedla EK ve svém prohlášení.

Evropská komise před rokem zveřejnila harmonogram, který má zajistit, že migrační balíček začne v jednotlivých členských státech EU platit podle plánu. Takzvaný společný prováděcí plán k paktu o migraci a azylu stanovil milníky pro všech 27 států a ukázal jim cestu, jak celkem deset norem, který balíček tvoří, uvést do praxe.

Evropská komise již dříve potvrdila, že součástí balíčku je i výjimka pro země jako Česká republika, které hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny. "Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků," uvedla loni v dubnu tehdejší eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.

Dvouměsíční domácí vězení dnes soud v Pskově uložil ruskému opozičnímu politikovi Lvu Šlosbergovi. Místopředseda mimoparlamentní liberální strany Jabloko byl obviněn mimo jiné z diskreditace armády, informovala ruská státní tisková agentura TASS.

Šlosberg se podle obžaloby dopustil diskreditace ruského vojska svým vyjádřením v televizních debatách, kde se vyslovil pro okamžité ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konflikt označil za „krvavé šachy“.

Jedenašedesátiletý Šlosberg byl dříve za kritiku války dvakrát pokutován. Úřady jej také označily hanlivou nálepkou „zahraniční agent“ a nyní jej trestně stíhají za vyhýbání se povinnostem, které jsou s tímto označením spojené.

Londýnský soud rozhodl ve prospěch společností pronajímajících letadla v miliardovém sporu s pojišťovnami o náhradu škody za letadla, která zůstala v Rusku po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Největší světový pronajímatel letadel, společnost AerCap se sídlem v Irsku a několik dalších firem, včetně americké společnosti Carlyle Aviation Partners, žalovalo desítky pojišťoven po celém světě v jednom z největších pojistných sporů, které se kdy v Londýně odehrály. Mezi žalovanými byly pojišťovny jako AIG, Lloyd's, Chubb či Swiss Re.

Londýnská žaloba se týkala téměř 150 letadel, jejichž celková hodnota dříve dosahovala až 4,7 miliardy dolarů (101,8 miliard korun), ačkoli některé dohody o narovnání uzavřené v době soudního procesu původní hodnotu snížily. Letadla zůstala v Rusku kvůli západním sankcím, které si vynutily ukončení pronájmu letadel poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Soudce dospěl k závěru, že pronajímatelé o letadla přišli 10. března 2022, kdy Rusko zákonem zakázalo vývoz letadel a leteckého vybavení. Podle soudce šlo o „akt ruské vlády“, což znamená, že pronajímatelé letadel mají nárok na pojistné plnění z pojištění válečných rizik. Zároveň uvedl, že pojistitelé nemohou odmítnout plnění s odvoláním na protiruské sankce EU nebo USA, protože tyto sankce nebrání tomu, aby pojišťovny vlastníky letadel odškodnily.

Poradce Kremlu Medinskij potvrdil předání 1212 těl padlých vojáků Ukrajině a oznámil, že Rusko získalo pozůstatky 27 vlastních bojovníků.

Polská kontrarozvědka ABW zatkla osmadvacetiletého muže z města Bydhošť na severu země pro podezření ze špionáže pro ruskou tajnou službu. Muž byl obviněn ze „shromažďování a předávání informací o provozu kriticky důležitých obranných zařízení, které by mohly poškodit Polskou republiku“, napsal na X mluvčí ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. „Na základě rozhodnutí soudu stráví muž následující tři měsíce ve vazbě,“ dodal s tím, že v případě odsouzení mu hrozí osm let vězení až doživotí.

Podle vyjádření prokuratury, na které se odvolává agentura PAP, byl muž zadržen 4. června. Výzvědnou činnost v Polsku i zahraničí prováděl od února do března. Podezřelý má vysokoškolské vzdělání a podle vyšetřovatelů jednal z ideologických pohnutek a proruského přesvědčení.

Na Ukrajinu se vrátila těla 1212 padlých vojáků, pozůstatky budou co nejdříve identifikovány, oznámil na telegramu ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Úřad dohodu s Rusy nezmiňuje, nicméně server Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněl, že ukrajinští a ruští zástupci se minulé pondělí v Istanbulu dohodli na rozsáhlé výměně zraněných vojáků a mladších 25 a zároveň také na repatriaci těl padlých.

Finsko si předvolalo vysokého ruského diplomata kvůli podezření, že Rusko podruhé za tři týdny narušilo finský vzdušný prostor. Finská vláda tvrdí, že ruský vojenský letoun v úterý přeletěl u pobřeží města Porvoo, které se nachází asi 114 kilometrů západně od hranic s Ruskem. Finská pohraniční stráž incident vyšetřuje.

„Ministerstvo zahraničních věcí pozvalo úřadujícího šéfa ruské mise, aby se k této záležitosti vyjádřil,“ uvedl resort.

Dvě ruská vojenská letadla naposledy narušila finský vzdušný prostor 23. května, když přelétala opět poblíž Porvoo. Polské ministerstvo obrany tentýž den uvedlo, že zaznamenalo pohyb ruského letounu i v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem. Finsko a Polskou jsou členy NATO.

Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo zničení 32 ukrajinských dronů během noci, z toho 16 nad Voroněžskou oblastí, osmi nad Kurskou, pěti nad Tambovskou, dvou nad Rostovskou a jednom nad Černým mořem u poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Ráno ohlásilo sestřel dronu nad Belgorodskou oblastí. Rusko obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.

Ruská služba stanice BBC s odvoláním na telegramové kanály a svědectví místních obyvatel napsala, že cílem ukrajinského útoku v Tambovské oblasti byl tamní závod na výrobu střelného prachu. Regionální gubernátor Jevgenij Pervyšov podle BBC informoval o odražení ukrajinského útoku na tamní město Kotovsk. „V důsledku pádu jednoho ze sestřelených dronů vypukl požár, který uhasili hasiči. Zranění nejsou,“ uvedl ruský činitel, aniž specifikoval cíl útoku.

V charkovské nemocnici zemřel pětašedesátiletý muž, který měl rozsáhlé popáleniny. Smutná bilance nočního ruského úderu tak aktuálně zní tři mrtví a šest desítek raněných. „Ve dvou čtvrtích města bylo provedeno sedmnáct dronových útoků,“ uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov a dodal, že mezi zraněnými jsou děti. Zasaženy jsou podle něj vícepodlažní budovy, rodinné domy, dětská hřiště, podniky i veřejná doprava.

Rafinérská společnost Orlen Unipetrol dnes začala vracet ropu vypůjčenou ze státních rezerv. Potřebovala ji od března pro závod v Litvínově kvůli zastavení dodávek z ruského ropovodu Družba, stát tehdy rozhodl o půjčce až 330.000 tun ropy. 

„Mohu potvrdit, že společnost Orlen Unipetrol začala dnešním dnem vracet ropu, kterou jsme jí na jaře zapůjčili, aby mohla nadále v rafinerii v Litvínově vyrábět naftu a další produkty pro český trh. Místo ruské ropy nám ale vrací lehkou ropu typu Azeri Light, kterou zpracovává rafinerie v Kralupech nad Vltavou. To znamená, že nově budeme mít zásoby pro obě rafinerie. Historicky byla totiž v českých rezervách jen ruská ropa pro Litvínov,“ uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr..

Litvínovská rafinerie potřebovala podle SSHR půjčit celkem čtyři nádrže ropy z českých rezerv. „Díky tomu se podařilo stabilizovat zásobování českého trhu s pohonnými hmotami a řidiči nic nepoznali,“ podotkl šéf správy. První nádrž s neruskou ropou by podle něj měl Orlen Unipetrol vrátit do konce června a další tři nádrže pak do konce srpna

„Naše schopnost jaderného odstrašení Spojených států amerických (a jakéhokoliv jiného potenciálního protivníka) neutrpěla v důsledku těchto akcí významnou škodu, a to z toho důvodu, že rozsah následků tohoto útoku je Kyjevem záměrně, úmyslně a účelově zveličován,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov k Operaci Pavučina, kdy ukrajinské drony zaútočily na základny ruského letectva a bylo zničeno několik strategických bombardérů

Ukrajina tvrdí, že při operaci tajné služby SBU začátkem června bylo zasaženo a do nějaké míry poškozeno až 41 ruských letadel. Jiné odhady hovoří o více než deseti zničených letounech.

Podle Rjabkova lze poškozenou techniku obnovit. Rusko navíc kromě strategických bombardérů disponuje dalšími systémy jaderného odstrašení, které žádnou škodu neutrpěly - ponorkami a balistickými raketami. Strategické bombardéry však rovněž útočí na Ukrajinu konvenčními raketami.

Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes přicestuje na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Tanjug s odvoláním na sdělení kanceláře hlavy srbského státu. Půjde o první Vučičovu návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze v únoru 2022.

V květnu se Vučić, který udržuje úzké vztahy s ruským vedením, zúčastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě. Pak se má zúčastnit konference Globsec v Praze.

Ukrajina přijde o další území, pokud nepřijme ruské požadavky. V rozhovoru s americkým deníkem The Wall Street Journal to uvedl hlavní ruský vyjednavač a prezidentský poradce Vladimir Medinskij. Ukrajina, která se již více než tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské invazi, má ruské požadavky za ultimáta.

Rozhovor americkému deníku poskytl Medinskij po druhém kole přímých ukrajinsko-ruských jednání v Istanbulu. Rozhovory nepřinesly žádný průlom, strany se ale dohodly na další výměně vězňů a těl padlých vojáků.

„Chceme mír,“ tvrdil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. „Ale pokud se Ukrajina bude i nadále řídit národními zájmy jiných, pak prostě budeme nuceni reagovat,“ dodal.

Vzdušné údery na Charkov: Raněných se eviduje už 57. Hasiči i tisková agentura AP přinášejí fotky plamenů, jež zachvátily obytný dům. 

Devět zraněných, včetně dvouleté dívky a patnáctiletého chlapce, bylo hospitalizováno, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Siněhubov. Dodal, že údery zasáhly také městské trolejbusové depo a několik obytných budov.

Dobrý den, vážení četnáři, 

dva lidé zahynuli a nejméně 37 dalších bylo v noci na dnešek zraněno při ruských vzdušných úderech na Charkov, informovala agentura AFP s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města. Stalo se tak den poté, co podobné ruské útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi. Rusko se k dnešnímu útoku bezprostředně nevyjádřilo.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Nový balíček sankcí projednají členské státy EU, k jeho přijetí je zapotřebí jejich jednomyslný souhlas. Slovensko a Maďarsko již dříve naznačily, že by mohly být proti dalším sankcím, což by mohlo jednání zkomplikovat.

"Slovenská republika nepodpoří připravovaný 18. sankční balík proti Ruské federaci, pokud jí Evropská komise neposkytne reálné řešení krizové situace, do které se Slovensko dostalo po úplném zastavení dodávek plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska," napsal dnes slovenský premiér Robert Fico na facebooku. Slovensko dosud nezablokovalo žádný ze 17. balíků protiruských sankcí, poslední z nich unie během pokračující ruské vojenské invaze na Ukrajinu schválila v květnu. Už tehdy Fico uvedl, že pro Slovensko je neakceptovatelná iniciativa Evropské komise zaměřená na ukončení dovozu ruských fosilních paliv do EU.

Ruské úřady zveřejnily fotografie vojáků na frontě. Místo, kde byly pořízené nespicifikovaly.

Ukrajinu čeká další náročná noc. Rusko podle válečných blogerů vypustilo íránské drony Šáhed. V noc na dnešek jich bylo více než 300.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR potvrdila pravost snímku, který zachycuje nápis „Sláva Rusku“ vyřezaný na břiše jednoho z osvobozených ukrajinských zajatců. Na snímku, který se rozšířil po sociálních sítích, jsou na těle vidět i četné jizvy, stopy po mučení a chirurgických zásazích, napsal server Meduza. „Bohužel, je to skutečná fotografie. Pochází z jedné z předchozích výměn. Pořídil ji během vyšetření lékař v jednom regionálním středisku, kde se chlapci (osvobození zajatci) zotavují. Prostě to lékař nevydržel, vyfotil to a zveřejnil na sociální síti. Je to důkaz, čím procházejí v zajetí naši obránci,“ řekl ukrajinské televizi mluvčí HUR Andrij Jusov podle Meduzy.

After being exchanged, a Ukrainian prisoner of war showed his body covered in multiple mutilations and a burned-in inscription that read ‘Glory to Russia.’ pic.twitter.com/c8BxoFvXnZ

— Clash Report (@clashreport) June 9, 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na sociálních sítích emotivní video, které zachycuje první minuty zajatců po návratu domů.

Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦

Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/0E5xZxtlCv

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 10, 2025

Mezi osvobozenými ukrajinskými vojáky jsou i obránci Mariupolu, kteří v ruském zajetí strávili více než tři roky, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinský koordinační štáb. Všichni dnes osvobození vojáci utrpěli těžká zranění či těžce onemocněli, někteří mají amputované končetiny, potíže se zrakem, vředy, infekce, zranění z bojů i chronické nemoci. U části osvobozených vojáků lékaři zjistili žloutenku a tuberkulózu, napsal server. Dodal, že jeden z osvobozených Ukrajinců má právě dnes narozeniny, ke kterým mu poblahopřál ombudsman Dmytro Lubinec.

Rusko a Ukrajina si dnes v rámci dohody dosažené na počátku měsíce v Istanbulu vyměnily druhou skupinu válečných zajatců. Uvedli to na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a také ruské ministerstvo obrany, aniž upřesnili počet osvobozených zajatců. Dnešní výměna následovala po pondělní výměně válečných zajatců mladších 25 let, kdy obě strany rovněž neupřesnily počet navrátilců ze zajetí.

„Pokračujeme v návratu našich lidí, jak bylo dohodnuto v Istanbulu. Dnes probíhá (návrat) našich těžce zraněných a zraněných vojáků z ruského zajetí. Všichni potřebují okamžitou lékařskou pomoc,“ napsal Zelenskyj. Výměna podle něj zahrnula i zajaté příslušníky národní gardy či pohraničníky.

Izrael dnes popřel vyjádření izraelského velvyslance v Kyjevě Michaela Brodského, podle kterého Izrael předal Ukrajině americké rakety Patriot. Izraelské ministerstvo zahraničí oficiálně popřelo diplomatovo vyjádření poté, co se Rusko podle dostupných informací domáhalo objasnění, uvedl izraelský server Ynet.

„Izrael tyto systémy na Ukrajinu nedodal,“ uvedlo ministerstvo v odpovědi na dotaz Ynetu. Ukrajina se s pomocí Západu brání čtvrtým rokem ruské agresi.

Ruské úřady obvinily opozičního politika Lva Šlosberga z diskreditace ruských ozbrojených sil a uvěznily jej v cele předběžného zadržení, než soud rozhodne o případném uvalení vazby. Místopředsedovi mimoparlamentní liberální strany Jabloko hrozí až pět let vězení za to, že se v televizních debatách vyslovil pro okamžité ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedl ruský list Kommersant na svém webu.

„Nejprve musíme přestat zabíjet lidi. Pokud dosáhneme míru, znovu získáme svobodu,“ řekl jednašedesátiletý politik v lednové debatě podle agentury Reuters. Šlosberg je jedním z relativně mála opozičních politiků, kteří v Rusku zůstali. 

Evropská komise navrhuje další sankce týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, mimo jiné snížení cenového stropu na ruskou ropu.

Česko nevydá ruského podnikatele Andreje Alexandroviče Tarasova do Ruska. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Hany Andělové, podle které je vydání muže nepřípustné. Rusko stíhá Tarasova kvůli zpronevěře, soud však toto obvinění nepřezkoumával. Rozhodoval na základě situace v zemi a toho, že je muž členem organizace pomáhající ruským vězňům a politickým vězňům.

"Obecně je známo, že v Rusku dnes nefunguje právní stát," prohlásil předseda senátu Kamil Vacík. 

Ruská strana stále neví, kolik padlých ruských vojáků jí Ukrajina předá. Dnes to podle agentury TASS prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že Rusko je naopak k výměně mrtvých vojáků připraveno a že nákladní vozy s těly jsou již na hranicích.

Peskov řekl, že těla ve vozech jsou na hranicích už několik dní. „Vše je připraveno k jejich převozu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí. „Nemáme žádnou konečnou dohodu. Navazují se kontakty, porovnávají se čísla. Jakmile bude konečné ujednání, tak doufáme v uskutečnění výměny,“ dodal Peskov.

Ruský úder podle Zelenského poničil obytné budovy a městskou infrastrukturu. „V Oděse byla ruským cílem dokonce porodnice. Zraněno bylo 13 lidí. Bohužel jsou i mrtví,“ uvedl prezident k nočním úderům bez dalších podrobností.

List Ukrajinska pravda s odvoláním na primátora Vitalije Klička napsal, že v Kyjevě utrpěli zranění nejméně čtyři lidé a že škody úřady hlásí ze sedmi městských částí. V metropoli na místech dopadů dronů navíc vypuklo asi deset požárů, s některými hasiči stále bojují.

Je třeba investovat do vlastní i ukrajinské bezpečnosti a Rusku ukázat, že hranice platí, řekl český ministr zahraničí Lipavský na Slovensku.

Ruská strana stále neví, kolik padlých ruských vojáků jí Ukrajina předá. Dnes to podle agentury TASS prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že Rusko je naopak k výměně mrtvých vojáků připraveno a že nákladní vozy s těly jsou již na hranicích.

Peskov řekl, že těla ve vozech jsou na hranicích už několik dní. „Vše je připraveno k jejich převozu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí. Ukrajinská strana se k nynějšímu vývoji zatím nevyjádřila.

V pondělí Rusko a Ukrajina shodně informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců, která potrvá několik dní. Na této výměně a také na předání těl padlých se minulé pondělí domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Rusko uvedlo, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války. Propuštěno má být nyní celkem přes tisíc zajatců na obou stranách, kteří jsou zraněni nebo mladší 25 let. Další část výměny se týká padlých.

Spoluzakladatelé Československa Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik ukázali, že i v nejistých časech je možné se pevně držet svých hodnot. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl na zahájení diskusního fóra českých a slovenských akademiků a historiků při své návštěvě Slovenska.
Český ministr poukázal na pokusy o rozdělování současného světa na základě práva silnějšího. „Vidíme snahy o narušení principu suverenity a územní integrity. Vidíme pokusy o návrat o mocenskému rozdělování světa, kde rozhoduje právo silnějšího. Nejviditelnějším příkladem je nevyprovokovaná agrese Ruska vůči Ukrajině,“ řekl šéf české diplomacie na diskusním fóru na zámku v Topolčiankách. Ten byl letním sídlem prvního československého prezidenta Masaryka.

 Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po rozsáhlých nočních úderech ruských dronů vyzval k okamžitému uvalení nových sankcí na Moskvu. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjv na síti X napsal, že je důležité, aby svět nyní nemlčel, ale podnikl konkrétní kroky. Ukrajina v noci na dnešek čelila podle letectva útoku 315 dronů a sedmi raket, většina mířila na Kyjev a také na Oděsu.

„Je nezbytné, aby odpovědí na tento a další podobné ruské útoky nebylo mlčení světa, ale konkrétní kroky,“ vyzval Zelenskyj. „Kroky od Ameriky, která má sílu přinutit Rusko k míru. Kroky od Evropy, která nemá jinou možnost, než být silná. Kroky od ostatních z celého světa, kteří volali po diplomacii a konci této války - a které Rusko ignoruje,“ dodal.

Rusko v noci na dnešek vypustilo na Ukrajinu 315 dronů a sedm raket. Podle agentury Reuters to oznámilo ukrajinské letectvo s tím, že hlavním cílem útoku byl Kyjev, drony ale mířily mimo jiné i na Oděsu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že Kyjev čelil jednomu z největších vzdušných úderů od počátku ruské invaze v únoru 2022. Zelenskyj bez upřesnění informoval o 13 zraněných a také o mrtvých, jejichž počet nezmínil.

„Celkem Rusko použilo 315 dronů včetně 250 šáhedů a sedm střel, z nich dvě byly balistické rakety severokorejské výroby,“ uvedl Zelenskyj, který tak zopakoval údaj ukrajinského letectva. Letectvo oznámilo, že zničilo a neutralizovalo 284 dronů a všechny rakety.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Všechna moskevská letiště v noci na dnešek z bezpečnostních důvodů dočasně přerušila provoz, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na letecký úřad Rosaviacija. Ruské ministerstvo obrany předtím informovalo o útoku několika desítek ukrajinských dronů. Ruskému vzdušnému útoku čelily také Kyjev a Oděsa, úřady hlásí jednoho mrtvého.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl varuje před podceněním ruských záměrů vůči Západu a NATO. Ukrajina je pro Moskvu jen první krok na cestě na Západ, řekl Kahl v podcastu Table.Today.

„Jsme si velmi jistí, a máme pro to i zpravodajské důkazy, že Ukrajina je jen krokem na cestě na Západ,“ řekl Kahl. „V Moskvě jsou lidé, kteří už nevěří, že článek pět NATO funguje. A rádi by to otestovali,“ řekl Kahl. Pátý článek Severoatlantické smlouvy zakotvuje závazek pomoci v rámci kolektivní obrany Severoatlantické aliance.

Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, které během první války v Perském zálivu na počátku 90. let minulého století chránily Izrael před iráckými raketami. Uvedl to v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky, jehož vyjádření dnes citovala ukrajinská i zahraniční média. Ukrajina se s pomocí Západu brání čtvrtým rokem ruské agresi.

„Mimochodem, tyto systémy (Patriot) se nyní nacházejí na Ukrajině. Jsou to izraelské systémy, které byly v izraelské výzbroji na počátku 90. let. Souhlasili jsme s jejich předáním Ukrajině. Ovšem o tom se bohužel moc nemluví. Ale když se tvrdí, že Izrael nepomohl Ukrajině, tak to není pravda,“ řekl velvyslanec podle serveru RBK-Ukrajina. Brodsky neupřesnil, kdy Izrael tyto zbraně Ukrajině předal, podotkl server BBC News.

Maďarský premiér Viktor Orbán zpochybnil schopnost Ruska zaútočit na země NATO, protože „není schopno porazit ani Ukrajinu“. Uvedl to 8. června v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI. „Na to jsou Rusové příliš slabí,“ řekl Orbán. „Nejsou ani schopni porazit Ukrajinu, takže nejsou schopni skutečně zaútočit na NATO.“

Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí

Rusko a KLDR obnoví tento měsíc přímé železniční spojení pro cestující mezi Moskvou a Pchjongjangem, poprvé od roku 2020. Oznámily to ruské dráhy. Podle státních železnic, které mají v Rusku monopol, vlaky mezi oběma metropolemi pojedou dvakrát v měsíci, první vyjede z hlavního města Severní Koreje 17. června a cesta dlouhá více než 10.000 kilometrů potrvá osm dnů. Půjde o nejdelší přímý železniční spoj na světě, píše agentura Reuters.

Další přímé železniční spojení mezi Pchjongjangem a Chabarovskem, ležícím na východě Ruska u hranic s Čínou, má následovat o dva dny později. Spoje budou provozovat severokorejské státní dráhy. V případě trasy Moskva–Pchjongjang budou severokorejské vagóny připojeny k pravidelnému spoji Moskva–Vladivostok a poté znovu k jinému vlaku.

Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, prohlásil během dnešního projevu v Londýně generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. NATO se podle něj musí stát silnější, spravedlivější a údernější Aliancí, s tím souvisí potřeba zvýšit obranné výdaje. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.

Summit v Haagu podle Rutteho přinese transformaci NATO. „Vytvoříme lepší NATO, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil Rutte v londýnském institutu Chatham House. „Kvůli Rusku se do Evropy vrátila válka, čelíme ale i hrozbám terorismu. Putinova válečná mašinerie zvyšuje rychlost. Produkují více zbraní a rychleji, než jsme si mysleli,“ dodal šéf Aliance. Rusko podle něj vyprodukuje za tři měsíce tolik munice, kolik spojenci z NATO za rok.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na Slovensku se svým protějškem Jurajem Blanárem hovořit o ekonomických vztazích, ale i o pomoci Čechům a Slovákům v každodenním životě a o mezinárodní situaci včetně ruské agrese proti Ukrajině. Řekl to novinářům před odletem.

V Topolčiankách si ministři připomenou osobnosti společné historie Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika. Před 102 lety se stal zámek v Topolčiankách letním sídlem československého prezidenta. Šéfové diplomacií zahájí diskusní fórum o vzájemných vztazích, které Lipavský považuje za unikátní.

Ruské úřady pátrají po vojákovi, který i s automatickou útočnou puškou kalašnikov dezertoval z jednotky ve Volgogradské oblasti na jihu evropského Ruska a zranil dva místní obyvatele. Motivem dezerce a střelby může být podle médií žárlivost.

Čtyřiatřicetiletý Maxim Valkovič, který bojoval na Ukrajině, utekl od jednotky, aby se setkal s milencem své bývalé ženy. Dotyčný na schůzku nedorazil a místo sebe na místo setkání u města Petrov Val poslal své dva kamarády. Valkovič po nich začal střílet. Jeden – těžce raněný – je na jednotce intenzivní péče, druhý podle lékařů utrpěl středně závažná zranění, napsal dnes server Meduza.

Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí

Šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě Andrij Kovalenko dnes uvedl, že žádná z informací Rusů o jejich ofenzivě v Dněpropetrovské oblasti neodpovídá realitě.

Rusko tvrdí, že udeřilo na vojenské letiště v Dubně v Rivnenské oblasti. Jde podle něho o jeden z odvetných útoků za operaci, kterou Ukrajina před několika dny podnikla proti ruským vojenským letištím. Informaci o útoku na letiště v Dubně nelze nezávisle ověřit, nicméně ještě dříve než na oficiálním telegramovém účtu ruského ministerstva obrany se objevovala v různých prokremelských zdrojích.

Prostředky na psychosociální pomoc, duševní zdraví a zdravé stárnutí pro ukrajinské seniory, kteří do České republiky uprchli před válkou, poskytla pro centra duševního zdraví japonská vláda. Peníze mají stačit na roční pomoc pro zhruba tisícovku ukrajinských uprchlíků starších 60 let v centrech v Plzni, Praze, Brně či Ostravě, zaznělo dnes v centru Ledovec v Plzni při slavnostním zahájení projektu.

„Máme v Česku asi 17 000 seniorů z Ukrajiny, kteří opravdu potřebují pomoc. Pro ně není jednoduché se adaptovat do podmínek cizí země, je tady jazyková bariéra a další. Lidé z Ukrajiny přijeli s mnoha psychickými traumaty. Je tady pro ně místo, kde mohou najít útočiště a bezpečný život a také duševní zdraví,“ řekl ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvaryč.

Mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec Forum v Praze ve čtvrtek zahájí prezident Petr Pavel, on-line se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do Prahy na akci přijede například šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha nebo prezidentka Evropské investiční banky (EIB) Nadia Calviňová. Za Česko vystoupí premiér Petr Fiala (ODS) a několik ministrů. 

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. Dnes začala výměna, která bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech, uvedl na platformě telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let.

O zahájení výměny o několik minut dříve informovalo také ruské ministerstvo obrany, podle něhož se jedná o první část výměny dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.

„Jednotky uskupení Střed pokračovaly v postupu do hloubky nepřátelské obrany a zvětšily plochu osvobozeného území v Dněpropetrovské oblasti,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany. Za osvobozená označuje Moskva území na Ukrajině, která její vojska obsadí. O konkrétních místech ofenzivy se prohlášení nezmiňuje. Kyjev dříve průnik Rusů do oblasti rozporoval.

Podle mapy analytického projektu DeepState blízkého ukrajinské armádě invazní síly východní hranici Dněpropetrovské oblasti nepřekročily, v její jižní a střední části jsou však v její bezprostřední blízkosti. Hrozí tak, že Dněpropetrovská oblast se po Sumské, Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti stane dalším ukrajinským regionem, kde se odehrávají pozemní boje.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že armáda ofenzivu v Dněpropetrovské oblasti vede s účelem vytvořit na Ukrajině nárazníkovou zónu, která je podle něj potřebná k ochraně ruských hranic. Vznik takového pásma uvnitř ukrajinského území oznámil před časem Putin. S plánem souvisí i zesílení ruských útoků na Sumskou oblast z posledních měsíců.

Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně obnovit pozici Ruska coby velmoci na moři, řekl poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Rusko má po Číně a Spojených státech třetí největší námořnictvo na světě, nicméně během více než tři roky trvající války na Ukrajině zaznamenala tato část jeho ozbrojených sil několik významných ztrát.

Patrušev, který je Putinovým bývalým kolegou z tajné služby KGB, řekl, že šéf Kremlu dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 schválil koncem května. „Pozice Ruska coby jedné z největších námořních velmocí se postupně obnovuje,“ prohlásil Patrušev v rozhovoru s listem Argumenty i fakty. Dodal, že není možné něco takového dělat bez dlouhodobé vize scénářů pro vývoj situace na světových mořích a bez určení dlouhodobých cílů ruského námořnictva. Strategie podle něho také zahrnuje poučení, jaké si Rusko vzalo z invaze na Ukrajinu. Server The Moscow Times připomíná, že významné ztráty utrpěla Černomořská flotila v důsledku ukrajinských dronových a raketových útoků. Hned zkraje ruské invaze Ukrajinci poslali ke dnu křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořské flotily.

Pražský městský soud poslal na osm let do vězení Kolumbijce, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz také vyhostil z České republiky a uložil mu nahradit škodu zhruba 115 000 korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal. Soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.

Šestadvacetiletý muž chtěl podle předsedkyně senátu Danielly Sarah Sotolářové způsobit požár co nejvíce autobusů v klíčovských garážích. Sehnal si akceleranty a v nočních hodinách polil přední části tří vozidel motorovým olejem a benzinem. Autobusy zapálil, své jednání natočil na telefon a odešel. Díky včasnému zásahu zaměstnanců dopravního podniku, kteří požár uhasili, se oheň nerozšířil dál.

Cizinec podle soudkyně jednal podle pokynů muže, který na internetu vystupoval mimo jiné pod přezdívkou Adrian. Věděl také, že se Adrian domlouvá s dalšími lidmi, od kterých dostal pokyny, kde a kdy zločin spáchat. Jednal tak jako člen organizované skupiny. Kolumbijec také Adrianovi posílal fotografie dalších objektů a probíral s ním možnosti jejich zapálení. Uvažoval například o založení požáru v kině v obchodním centru na Floře.