„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně obnovit pozici Ruska coby velmoci na moři, řekl poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Rusko má po Číně a Spojených státech třetí největší námořnictvo na světě, nicméně během více než tři roky trvající války na Ukrajině zaznamenala tato část jeho ozbrojených sil několik významných ztrát.

Patrušev, který je Putinovým bývalým kolegou z tajné služby KGB, řekl, že šéf Kremlu dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 schválil koncem května. „Pozice Ruska coby jedné z největších námořních velmocí se postupně obnovuje,“ prohlásil Patrušev v rozhovoru s listem Argumenty i fakty. Dodal, že není možné něco takového dělat bez dlouhodobé vize scénářů pro vývoj situace na světových mořích a bez určení dlouhodobých cílů ruského námořnictva. Strategie podle něho také zahrnuje poučení, jaké si Rusko vzalo z invaze na Ukrajinu. Server The Moscow Times připomíná, že významné ztráty utrpěla Černomořská flotila v důsledku ukrajinských dronových a raketových útoků. Hned zkraje ruské invaze Ukrajinci poslali ke dnu křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořské flotily.

Pražský městský soud poslal na osm let do vězení Kolumbijce, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz také vyhostil z České republiky a uložil mu nahradit škodu zhruba 115 000 korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal. Soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.

Šestadvacetiletý muž chtěl podle předsedkyně senátu Danielly Sarah Sotolářové způsobit požár co nejvíce autobusů v klíčovských garážích. Sehnal si akceleranty a v nočních hodinách polil přední části tří vozidel motorovým olejem a benzinem. Autobusy zapálil, své jednání natočil na telefon a odešel. Díky včasnému zásahu zaměstnanců dopravního podniku, kteří požár uhasili, se oheň nerozšířil dál.

Cizinec podle soudkyně jednal podle pokynů muže, který na internetu vystupoval mimo jiné pod přezdívkou Adrian. Věděl také, že se Adrian domlouvá s dalšími lidmi, od kterých dostal pokyny, kde a kdy zločin spáchat. Jednal tak jako člen organizované skupiny. Kolumbijec také Adrianovi posílal fotografie dalších objektů a probíral s ním možnosti jejich zapálení. Uvažoval například o založení požáru v kině v obchodním centru na Floře.

Moskva je podle Kremlu připravena dodržet dohodu o výměně zajatců a padlých s Ukrajinou, kterou obviňuje z jejího narušování. Kyjev to dříve popřel.

Rusko v noci na dnešek k útoku proti Ukrajině použilo 479 dronů a 20 raket a střel, uvedlo dnes ukrajinské letectvo na telegramu. RBK Ukrajina píše, že to byl největší útok od začátku ruské invaze v únoru 2022. Protivzdušná obrana 479 cílů různého typu zneškodnila.

Ukrajinci nad územím své země sestřelili 277 bezpilotních letounů, dalších 183 zneškodnili pomocí prostředků elektronického boje nebo drony zmizely z radarů. Protivzdušná obrana zlikvidovala také například deset střel Ch-101, dvě střely Ch-22 nedosáhly cíle a zmizely z radarů.

V bojích v Sumské oblasti na severovýchodě v neděli padl sólista Oděské národní opery Vladyslav Horaj, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na operní dům v černomořském přístavním městě. Tenorista Horaj šel do války proti ruským invazním silám dobrovolně.

„Vladyslavův hlas byl známý po celém světě, jeho srdce ale patřilo Ukrajině,“ uvedla Oděská národní opera. Označila ho za talent na jevišti i za příklad síly, důstojnosti a laskavosti. Šlo o člověka, který i v „nejtemnějších dobách“ pomáhal, dobrovolničil a podporoval ostatní. „Oděská národní opera osiřela,“ píše se také v oznámení o umělcově smrti.

Ukrajina v noci na řadě míst vyhlásila další letecký poplach, který se týkal i západu země. V souvislosti s tím aktivovalo bojové letouny a protivzdušnou obranu Polsko. Vedení jeho armády uvedlo, že šlo o preventivní krok s cílem zajistit bezpečnost a monitorovat situaci v bezprostředním sousedství Polska.

„Velmi těžká noc pro Rivnenskou oblast,“ cituje RBK Ukrajina Oleksandra Kovala, šéfa vojenské správy tohoto regionu na severozápadě Ukrajiny. „Naše oblast se stala terčem velkého vzdušného útoku nepřítele,“ dodal. Zranění utrpěl jeden člověk, o možných materiálních škodách se činitel nezmínil. Protivzdušná obrana podle něj zničila velké množství cílů. Dnes ráno byly z regionu hlášeny exploze, kterým předcházelo varování kvůli hrozbě útoku s nasazením hypersonických raket Kinžal.

Čeboksary v Čuvašsku, na Volze: Ukrajina několika drony zasáhla továrnu Progress. 

„Vyrábí klíčové komponenty pro těžkou bojovou techniku: elektromechanické pohony, hydraulické systémy a řídicí jednotky. Ty jsou kriticky důležité pro provoz takových platforem, jako jsou samohybné houfnice a raketové systémy Iskander – bez těchto systémů nejsou rakety schopny dosáhnout svého cíle,“ vysvětluje v tweetu influencer Anton Heraščenko.

Padesátiletý Čech, který vstoupil do ruské armády a nyní žádá pomoc od českých úřadů, je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti. Na muže je vydaný příkaz k dodání do vězení. Na síti X o tom dnes informovala česká policie. Že česká diplomacie řeší případ muže, který před časem odcestoval do Ruska, kde vstoupil do armády, informoval mluvčí ministerstva zahraničí letos v květnu.

1/2 Při prověřování informací jsme zjistili, že tento 50letý český občan je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti, na kterého Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně vydal příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody. https://t.co/Gux7b2bX0h

— Policie ČR (@PolicieCZ) June 9, 2025

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 49 ukrajinských dronů, z nichž některé útočily až ve vzdáleném Čuvašsku. Podle agentury Reuters o tom informovaly ruské úřady. Ukrajina naproti tomu již v neděli pozdě večer informovala o dalším ruském dronovém útoku na Kyjev, podrobnosti dosud nezveřejnila.

Děkujeme za vaši dnešní pozornost, kterou jste věnovali online zpravodajství o válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase od zítřejšího rána. Dobrou noc. 

Ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes uvedl, že výměna zajatců a těl padlých vojáků se uskuteční v příštím týdnu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti obvinil Moskvu ze špinavé politické hry, napsala agentura AFP.

„Ruská strana se jako obvykle snaží hrát špinavou a politickou hru,“ uvedl Zelenskyj ve svém večerním projevu. Dodal, že pokud Rusko nebude dohodu o výměně zajatců respektovat, výrazně to zpochybní diplomatické úsilí o ukončení války.

Renault bude vyrábět drony pro Ukrajinu — poblíž frontové linie.

Francouzský automobilový gigant zahajuje výrobu dronů na Ukrajině ve spolupráci se dvěma francouzskými obrannými společnostmi. Závod se bude nacházet jen několik desítek kilometrů od frontové linie. O plánech informoval francouzský zpravodajský kanál France Info.

Ve válce s Ukrajinou již přišlo o život 996 tisíc ruských vojáků. Uvádí to ozbrojenné síly Ukrajiny. Vedle toho přišlo Rusko už o 414 letadel, 337 helikoptér a o jednu ponorku. 

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov prohlásil, že Kyjev striktně dodržuje dohody uzavřené v Istanbulu: „Koho vyměnit, kdy a jak – to by nikdy nemělo být něčím výhradním rozhodnutím.“

Rusové mezitím nadále zneužívají lidské tragédie. Dnes k nákladním autům s těly přivedli propagandisty a znovu Kyjev obviňovali, že je odmítáme přijmout. 

20 tisíc raket pro boj s útočnými bezpilotními letouny Shahed byly místo na Ukrajinu dodány na Blízký východ. Uvedl to prezident Volodomyr Zelenskyj během rozhovoru pro ABC News. Rozhodnutí o zaslání raket na Ukrajinu padlo za prezidenta Joea Bidena, ale Donald Trump rozhodl jinak. 

Podle Zelenského Ukrajina s raketami počítala a i přesto, že se jedná o levné technologie, mají svá specifika. 

Ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes uvedl, že výměna zajatců a těl padlých vojáků se uskuteční v příštím týdnu. Rusko podle něj vyvíjí informační tlak s cílem diktovat podmínky výměny.

Na další výměně zajatců a předání těl padlých se v pondělí domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Kyjev ale již v sobotu obvinil Moskvu, že v této věci nyní postupuje jednostranně. Rusko, které viní Ukrajinu z odkládání výměny, podle něj nepředložilo seznamy v podobě, která byla v Istanbulu dojednána. Tvrdí také, že ohledně repatriace těl nebylo schváleno konkrétní datum.

Rusko s Ukrajinou se chystá na výměnu těl padlých vojáků. Rusko sdílelo snímky z konvoje, který těla převáží. Tvrdí ale, že náklaďáky stojí na hranicích a obviňují Kyjev, že je odmítají přijmout. 

USA očekávají brzké pokračování ruské odvety za operaci Pavučina. Jeden americký úředník agentuře Reuters řekl, že ačkoliv načasování zůstává nejasné, odvetný úder lze očekávat v nadcházejících dnech a pravděpodobně bude „asymetrický“.

Oficiálně Rusko hlásá spolupráci s Čínou. Neoficiálně Moskva považuje Peking za nepřítele, který vznáší územní nároky na ruský Dálný východ. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na uniklý dokument ruské tajné služby FSB.

Dokument získala hackerská skupina Ares Leaks, která však neuvedla, jakým způsobem tak učinila. To znemožňuje definitivní ověření pravosti materiálu, deník NYT nicméně zprávu ukázal šesti západním zpravodajským službám, a ty ji všechny vyhodnotily jako autentickou. Dokument poskytuje dosud nejpodrobnější pohled do zákulisí ruské kontrarozvědné činnosti vůči Číně.

Snímky z nočního útoku na Charkov. 

Ruská vojska při své ofenzivě překročila východní hranici ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajina se k věci zatím nevyjádřila.

„Jednotky 90. tankové divize Střední skupiny vojsk dosáhly západní hranice Doněcké lidové republiky a pokračují v ofenzivě na území Dněpropetrovské oblasti,“ napsalo ministerstvo na Telegramu.

Slovenský premiér Robert Fico dal dnes najevo, že Bratislava bude v orgánech Evropské unie blokovat jen ty z případných nových sankcí proti Rusku, které by uškodily Slovensku. Čtvrteční rozhodnutí slovenské sněmovny, že členové kabinetu nemají podpořit jakékoliv nové restrikce vůči Moskvě má ministerský předseda, podobně jako ústavní právníci, jen za politické usnesení bez právních závazků.

Slovensko dosud nezablokovalo žádný ze 17. balíků protiruských sankcí, poslední z nich unie během pokračující ruské vojenské invaze na Ukrajině schválila v květnu.

„Pokud bude sankce, která by nás poškozovala, nikdy pro ni nebudu hlasovat. Mám zájem být konstruktivní hráč v Evropské unii, ale nikoliv na úkor Slovenské republiky,“ řekl Fico novinářům. Znovu tvrdil, že sankce proti Rusku nefungují.

Útoku dronů a střel v noci na dnešek čelila také Ukrajina. V Dněpropetrovké oblasti zemřel po ruském náletu člověk.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 49 útočných dronů různých typů a rovněž protilodní střelu Oniks a dvě řízené střely Ch-59/69. Útok podle něj směřoval především na Charkovskou a Doněckou oblast. Protivzdušná obrana zneškodnila 40 ruských dronů, přičemž 22 bylo sestřeleno a 18 potlačeno prostředky radioelektronického boje.

Jednoho mrtvého si vyžádalo letecké bombardování v lokalitě Meživska na východě Dněpropetrovské oblasti, uvedl podle agentury AFP oblastní šéf Mykola Lukašuk.

Ukrajinský dronový útok na Moskvu přiměl úřady k uzavření dvou z letišť ruské metropole. Ruský úřad pro civilní letectví Rosaviacija podle agentury Reuters uvedl, že v zájmu zajištění bezpečnosti letectví pozastavil lety na letištích Vnukovo a Domodědovo.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila celkem deset dronů, uvedl dnes ráno v sérii příspěvků na Telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Na místech dopadů úlomků bezpilotních prostředků podle něj pracují záchranné služby.

Dobré ráno,vážení čtenáři,

ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes k Medinského tvrzení uvedl, že „neodpovídají skutečnosti ani předchozím dohodám“.

„Ukrajina předložila seznamy pro výměnu, vytvořené podle jasně definovaných kategorií dohodnutých během rozhovorů v Istanbulu,“ uvedl štáb v prohlášení, které zveřejnil na telegramu. „Ruská strana předložila jiné seznamy, které neodpovídaly dohodnutému přístupu. Ukrajina vznesla příslušné připomínky a nyní se očekává další krok ze strany Ruska,“ dodal.

Během ruského útoku na Charkov zahynuli tři osoby. Podle tamních úřadů se jednalo o nejsilnější útok od začátku války. Během velmi krátkého časového úseku došlo k nejméně 40 explozím. 

Mezi 21 zraněnými je podle úřadů nemluvně i 14letá dívka. Poškozeno bylo 18 bytových a 13 rodinných domů. 

Dcera Trumpova zmocněnce pro Ukrajinu Meaghan Mobbsová se zastává ukrajinské strany a skrze sociální síť píše svému otci, že „Rusové nechtějí mír“. Dcera mírového vyjednavače pravidelně píše příspěvky podporující Ukrajinu. 

„Hlučná noc v Kyjevě, tati,“ napsala Mobbsová na síti X. „Možná je to těmi výbuchy a střelbou uprostřed noci, ale mám takový zvláštní pocit, že Rusové o mír nestojí,“ dodala. Dále píše svému otci - a celému světu - že mise Pavučina byla reakcí Ukrajiny na přetrvávající násilí a jen se brání. Připomíná také, že právě Putin odmítá klid zbraní. 

Putinův propagandista Solovjov hrozí: Operace Pavučina je „důvodem pro jaderný útok“

Putinův propagandista Vladimir Solovjov v ruské státní televizi prohlásil, že ukrajinská operace Pavučina je „důvodem pro jaderný útok“. Vyzval také k zastřelení ruských vojáků, kteří následky nedělní operace natočili.

Ruské úřady zveřejnily záběry od chladícího vezu, který převáží mrtvá těla Ukrajinců, které se mají brzy předat zpět do jejich vlasti. 

SBU zveřejnila další nové záběry z operace Pavučina. Video ukazuje dráhu dronu FPV až do okamžiku, kdy zasáhne ruský strategický bombardér Tu-22M3. 

V ukrajinském hlavním městě se dnes koná pochod za práva LGBT+ osob. Kyjevem současně s tím prochází i skupina odpůrců této komunity. Společně s pochodem uctívají lidé zesnulé vojáky a civilisty, kteří k LGBT+ komunitě patřili. 

Ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes k Medinského tvrzení uvedl, že „neodpovídají skutečnosti ani předchozím dohodám“.

„Ukrajina předložila seznamy pro výměnu, vytvořené podle jasně definovaných kategorií dohodnutých během rozhovorů v Istanbulu,“ uvedl štáb v prohlášení, které zveřejnil na telegramu. „Ruská strana předložila jiné seznamy, které neodpovídaly dohodnutému přístupu. Ukrajina vznesla příslušné připomínky a nyní se očekává další krok ze strany Ruska,“ dodal.

Pokud jde o repatriaci těl, podle štábu bylo dohody skutečně dosaženo, nikoliv však na konkrétním datu. „Ruská strana se uchýlila k jednostranným krokům, které nebyly v rámci společného procesu dohodnuty,“ uvádí prohlášení, které ruský postup označuje za „manipulace“, „špinavou hru“ a „zneužívání citlivých humanitárních otázek“ k propagandistickým účelům.

Štáb rovněž uvedl, že Ukrajina má zájem výměnu vězňů a těl padlých uskutečnit v dohodnutém rámci. Vyzval proto Rusko, aby svou část splnilo v „nejbližších dnech“.

Je třeba dělat vše nejen pro skončení války na Ukrajině, ale i pro to, aby žádná nepřišla do Česka, řekl dnes prezident Petr Pavel, který si u pomníků na Šumavě připomněl americké vojáky padlé ve II. světové válce. Jejich památku uctil ve dvou zaniklých šumavských obcích Zhůří a Gruberg.

„Musíme si připomínat oběti všech, kteří přispěli k tomu, že můžeme žít ve svobodě a v míru. A přestože událost, ke které tady došlo, nazýváme tragédií, tak bohužel v kontextu celé druhé světové války byla jenom malou epizodou. Ale v kontextu lidí, kteří si jí prošli, a jejich příbuzných to byla tragédie o to větší, že k ní vlastně došlo až na konci války,“ řekl Pavel ve Zhůří. 

Ukrajinská strana označila za nepravdivé tvrzení Moskvy, že Kyjev odložil na neurčito výměnu zajatců a těl padlých. Věc se prý dál připravuje.

Ukrajina neočekávaně odložila na neurčito převzetí těl padlých ukrajinských vojáků a další výměnu válečných zajatců, uvedl dnes poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Kyjev se k záležitosti dosud nevyjádřil.

Na výměně zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, a předání těl padlých se v pondělí domluvily ruská a ukrajinská delegace při druhém kole jednání v Istanbulu.

Americký Kongres se zdráhá přijmout obsáhlý sankční balíček proti Rusku kvůli nejistotě ohledně postoje Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Píše o tom agentura Bloomberg. 

Balíček obsahuje velké kroky proti Rusku, ale i proti dalším státům. Kromě jiného snižuje dovoz ropy a plynu a zavádí 500% cla pro státy, které od Rusku přijímají ropu - včetně Číny a Indie. 

O podobě sankcí má ale rozhodnout právě prezident a Kongres si není jistý tím, jaký postoj přesně Trump k balíčku má. Podle zdrojů z jeho blízkého okolí se zdráhá přijmout radikální opatření, aby tím nepopudil Vladimíra Putina a konflikt tak neeskaloval. 

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes nad Kurskou oblastí sestřelilo ruskou stíhačku Su-35. O ztrátě letounu píší i ruští vojenští blogeři. Informace válčících stran nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

„Dnes ráno, 7. června 2025, byla v Kurské oblasti při úspěšné operaci letectva sestřelena ruská stíhačka Su-35,“ uvedlo ukrajinské letectvo na Telegramu.

Ruští řidiči kamionů, kteří přepravili platformy použité později pro rozsáhlý ukrajinský dronový útok na ruská strategická letadla, o nákladu nevěděli. Uvedl to ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. 

Podle ukrajinské hlavy státu pouze plnili svou práci a nevěděli, že mobilní domy a kontejnery jsou tajně vybaveny ukrajinskou vojenskou technikou. Zdůrzanil také, že byly použity pouze ukrajinské zbraně. 

Snímky z centra Charkova po ruském ostřelování. 

Počet zesnulých a raněných po ruském útoku na Charkov se zvýšil. Místní úředníci oznámili, že byla zabita třetí osoba a počet raněných se zvýšil na 19 osob. 

Dobré ráno, vážení a milí čtenáři, 

bohužel, ani dnešní noc nebyla klidná a válka, kterou rozpoutalo Rusku vůči suverénní Ukrajině, přináší další a další oběti. Na Ukrajině po nočních útocích znovu umírali zejména civilisté. 

Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku ruské války na Ukrajině zemřeli dva lidé. Dalších 17 lidí je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Těrechova agentura AFP.

Město utrpělo "nejsilnější útok od začátku války" v únoru 2022, oznámil dnes starosta. Upřesnil, že v krátkém časovém úseku došlo k "nejméně 40 explozím".

"Nepřítel útočí současně raketami, bezpilotními letouny Šáhid a řízenými leteckými bombami," uvedl Těrechov. Dodal, že Rusové nasadili nejméně 48 Šáhidů, dvě rakety a čtyři řízené bomby.

Děkujeme za vaši dnešní pozornost, kterou jste věnovali online zpravodajství o válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase od zítřejšího rána. Dobrou noc. 

Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin uvedl, že v důsledku ukrajinského dronového útoku ve městě Engels hoří blíže neurčený průmyslový objekt. Ukrajinská armáda oznámila úspěšný zásah letecké základny v Engelsu a skladu pohonných hmot v regionu a také úder na leteckou základnu Ďagilevo v Rjazaňské oblasti.

Rusko v noci na dnešek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes 400 dronů a 45 střel. Protiletecký poplach platil na celém území země, která se ruské agresi brání čtvrtým rokem. Rusko mimo jiné zasáhlo Kyjev, kde přišli o život tři záchranáři. Ve městech Luck a Černihiv jiní záchranáři podle serveru Ukrajinska pravda později vytáhli z trosek těla dvou lidí. Osm desítek lidí v zemi podle prezidenta Volodymyra Zelenského utrpělo zranění. Ukrajinské drony mezitím útočily na některých místech v Rusku.

„Tvář odvahy: Stateční ukrajinští bojovníci dále stojí pevně na nohách a chrání svobodu,“ píše na oficiálních sociálních sítích ukrajinská obrana. 

Ruská Národní garda oznámila, že zabila muže, který podle ní připravoval dronový útok na vojenský objekt v Rjazaňské oblasti. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na tiskové oddělení gardy. O uplynulém víkendu ukrajinská tajná služba (SBU) při koordinovaném dronovém útoku na vojenská letiště hluboko v ruském vnitrozemí podle vyjádření Kyjeva zničila či poškodila desítky vojenských letadel.

Rusko poprvé od roku 2022 snižuje klíčovou úrokovou sazbu. Toto rozhodnutí odráží pokles inflace a rostoucí politický tlak na zmírnění nákladů na půjčky uprostřed zpomalení ruské ekonomiky. Uvádí to The Kyiv Independent. 

V Kyjevě dnes zahynuli i příslušníci záchranných složek. Ukrajina sdílela snímky krátce po ruském útoku. 

Ruská centrální banka na svém dnešním zasedání překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 20 procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Svůj krok zdůvodnila slabším hospodářským růstem a pokračujícím zvolňováním inflačních tlaků, včetně těch základních. Je to první snížení od září 2022. Přestože růst domácí poptávky stále převyšuje možnosti rozšiřování nabídky zboží a služeb, ruská ekonomika se postupně vrací k vyvážené růstové trajektorii, uvedla měnová autorita.

Údajná nemanželská dcera ruského prezidenta Vladimira Putina pronikla do uměleckého světa v Paříži a pracuje pro galerie vystavující protiválečné umění. Informoval o tom server The Moscow Times. Na aktivity 22leté Jelizavety Krivonogichové upozornila na svém facebookovém účtu ruská umělkyně žijící v exilu Nasťa Rodionovová.

„Rusko považuje válku proti Ukrajině za existenční otázku, za záležitost národních zájmů a bezpečnosti,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentur tak odmítl nedávné vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který konflikt přirovnal k dětské rvačce.

Německý kancléř Friedrich Merz vůbec nepochybuje o tom, že americký prezident Donald Trump ponechá Spojené státy v NATO. Washington podle něj ale zřejmě nerozumí zcela jasně rozsahu ruského vyzbrojování. Merz to dnes podle agentury Reuters řekl v projevu k německým podnikatelům jen několik hodin poté, co se vrátil z návštěvy USA, kde se setkal také s Trumpem.

„Nemám naprosto žádné pochybnosti o tom, že se americká vláda bude nadále držet NATO,“ řekl Merz, který právě o Severoatlantické alianci, ale také o válce na Ukrajině a celních sporech ve čtvrtek s Trumpem jednal v Bílém domě.

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla masivní útok na vojenské objekty na Ukrajině, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Šlo podle něj o reakci na nedávné ukrajinské útoky v Rusku, které Moskva označuje za teroristické činy. Moskva tvrdí, že cíl útoků byl splněn. Toto tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Na západoukrajinský Luck, který je administrativním centrem Volyňské oblasti, zaútočilo 15 ruských dronů a ruská armáda proti němu odpálila šest raket, řekl starosta Ihor Poliščuk. Jedna z raket sestřelených protivzdušnou obranou dopadla na výškový obytný dům a silně ho poškodila. Poničené jsou i další domy. Zraněných je 15 lidí, uvedl úřad generálního prokurátora. Luck leží asi 85 kilometrů od hranic s Polskem.

Mezi mrtvými a zraněnými při ruských útocích jsou záchranáři. Tři přišli o život v Kyjevě. „Pracovali během útoků, aby pomohli jiným lidem,“ uvedl ministr vnitra Ihor Klymenko. Dalších 14 z nich utrpělo zranění. V Kyjevě je celkem 23 zraněných. Úřady původně informovaly o čtyřech obětech, později ale jejich počet snížily na tři.

Ukrajinská armáda dnes oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti, kde vypukl požár. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o preventivní operaci před rozsáhlým dronovým a raketovým útokem, který v noci na dnešek proti Ukrajině podniklo Rusko.

Generální štáb hlásí, že v noci na dnešek se terčem úspěšného zásahu stala letecká základna Engels v ruské Saratovské oblasti, kde „jsou rozmístěny letouny nepřítele, které zbyly po operaci ukrajinské tajné služby“. Zasaženo bylo také letiště Ďagilevo, kde jsou rozmístěny letouny využívané k podpoře raketových útoků proti Ukrajině a odkud startují ruské strategické bombardéry.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha volá po posílení ukrajinské obrany a dalších protiruských sankcích poté, co Rusko proti Ukrajině v noci na dnešek podniklo nový rozsáhlý raketový a dronový útok. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského si vyžádal tři mrtvé a skoro 50 zraněných. Ukrajinské úřady doposud informovaly o čtyřech obětech.

Rusko v noci zaútočilo na devět ukrajinských oblastí. Podle Sybihy na nedělní překvapivé ukrajinské údery na ruské strategické letectvo odpověděl agresor útoky na civilisty na Ukrajině.

„Rozdíl mezi Ukrajinou a Ruskem je v tom, že Ukrajina zasahuje legitimní cíle, jako jsou letouny vybavené k bombardování našich dětí. Rusko cílí na obytné oblasti, civilisty, kritickou infrastrukturu,“ napsal Sybiha na sociální síti X.

„Nepřítel podnikl největší útok na naši oblast,“ oznámil podle serveru Suspilne Vjačeslav Nehoda, šéf regionální vojenské správy západoukrajinské Ternopilské oblasti. Zranění utrpělo deset lidí. Ruskojazyčná služba BBC informuje, že úřady hlásí škody na průmyslových objektech a objektech infrastruktury. Pokud to není nutné, nemají lidé vycházet na ulici, protože město zahalil dým. Starosta Ternopilu Serhij Nadal upozornil obyvatele, že hluk, který zněl na jihu města, je zvukem hořícího plynu z tlakových nádrží v blíže neurčeném průmyslovém podniku.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva.

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý dronový a raketový útok proti Ukrajině. Protiletecký poplach platil na celém území země, která se ruské agresi brání čtvrtým rokem. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny čtyři oběti, Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Ukrajinské drony útočily na některých místech v Rusku.

Podle svědků byly v Kyjevě už po půlnoci slyšet četné výbuchy. Padající úlomky způsobily požáry v několika čtvrtích tím, jak se systémy protivzdušné obrany snažily zneškodňovat přilétající cíle, uvedl šéf kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko.

„Naše posádky protivzdušné obrany dělají, co mohou. Ale musíme se navzájem chránit – zůstaňte v bezpečí,“ napsal Tkačenko na telegramu. Drony se podle něj k městu blížily ve vlnách a jejich úlomky dopadly nejméně ve třech čtvrtích. V Darnycké čtvrti na východě města drony zasáhly horní patra výškového obytného domu a způsobily požár, v místě hrozí přerušení dodávky elektřiny, uvedl.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

I dnes vám přineseme aktuální informace kolem válečného konfliktu. 

Nejméně čtyři lidé zahynuli při rozsáhlém nočním útoku ruských dronů a raket na Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters starosta města Vitalij Kličko. Ještě krátce předtím na telegramu napsal, že si údery vyžádaly jeden lidský život a 20 zraněných.

Hlavní město Ukrajiny v noci na dnešek čelilo intenzivním ruským vzdušným úderům. Ukrajinské letectvo uvedlo, že město bylo napadeno bezpilotními letouny a střelami s plochou dráhou letu Kalibr.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Americký prezident prohlásil, že zvažuje uvalení sankcí na Rusko i na Ukrajinu, jakmile bude mít pocit, že válka neskončí. „Ano, mám ji v hlavě,“ odpověděl šéf Bílého domu na otázku, zda stanovil nějakou lhůtu.

Nového německého kancléře Friedricha Merze poprvé v Bílém domě přijal americký prezident Donald Trump. Spojené státy budou mít s Německem skvělý vztah, prohlásil Trump s tím, že lídři budou dnes diskutovat o obchodu. Německo je podle Merze připraveno s USA úzce spolupracovat, obě země podle něj mají mnoho společného. Kancléř rovněž řekl Trumpovi, že americký prezident má silnou pozici pro to, aby zastavil válku na Ukrajině.

Slovenská sněmovna dnes usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica, aby na mezinárodní úrovni nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců. Z vyjádření Fica vyplynulo, že rozhodnutí sněmovny má jen za žádost vůči členům vlády, aby nepodpořili sankce, jež škodí Slovensku. Ústavní právník Radoslav Procházka ČTK napsal, že usnesení sněmovny představuje pro vládu a její členy jen politický, nikoliv právní závazek. Část slovenské opozice, která jako celek sankce proti Moskvě obhajuje a které při hlasování nevyšel pokus o obstrukci ve sněmovně, se za zvolenou taktiku omluvila.

Víkendový dronový útok na ruská vojenská letiště prokázal podle nejmenovaného představitele NATO ukrajinské schopnosti zasáhnout v hloubi Ruska. „Ukázal, že je Rusko zranitelné, i když si prezident Putin myslí, že vyhrávají válku,“ řekl tento zdroj novinářům v Bruselu. Operaci označil za zlomový bod ve válce a zdůraznil v této souvislosti i fakt, že drony v hodnotě 400 dolarů (asi 8650 korun) způsobily škody za sedm miliard dolarů. Představitelé NATO očekávají, že strany Ruska nyní přijde odveta a zesílení útoků zejména na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.

Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu a prosazovat přijetí 18. balíčku tvrdých protiruských sankcí, sdělil dnes ČTK premiér Petr Fiala (ODS). „Rozhodnutí slovenského parlamentu při veškerém respektu nepovažuji za dobré pro bezpečnost Evropy. Česká republika považuje boj proti ruské agresivní politice za důležitý. A jednota EU, zejména proti ruské agresi, je klíčová. Proto Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu a prosazovat přijetí 18. balíčku tvrdých protiruských sankcí,“ uvedl Fiala.

Ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání po Arťomu Timofejevovi - podle něj jde o agenta ukrajinské SBU, který je podezřelý z účasti na víkendovém útoku na ruská vojenská letiště.

Železnici v ruské Voroněžské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, poškodil výbuch, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou státní televizi Věsti Voroněž. Několik vlaků muselo být kvůli tomu zastaveno, poznamenal oblastní gubernátor Alexandr Gusev na telegramu, aniž by se ale zmínit o explozi. Několik výbuchů a incidentů potkalo Ruské železnice o uplynulém víkendu.

Slovenská sněmovna usnesením zavázala členy vlády nepodpořit nové sankce proti Rusku. K jejich schválení v EU je třeba souhlas všech členských zemí.

Cílem ruského útoku v Černihivské oblasti bylo město Pryluky, kde bylo poničeno několik domů v obytné čtvrti. Rusko podle něj na město zaútočilo šesti drony.

Mezi oběťmi je manželka, dcera a jednoroční vnuk šéfa místních hasičů. „V tuto strašnou noc byl záchranář na místě s hasičským a záchranným týmem, který se potýkal s následky úderu nepřítele,“ napsal ministr vnitra Ihor Klymenko na platformě Telegram s vyjádřením soustrasti.

Nejvyšší soud odmítl dovolání aktivistky Nely Liskové, jež za nenávistné příspěvky na sociálních sítích dostala podmíněný trest. Soud rozhodoval tento týden bez veřejného jednání. Lisková by se teoreticky mohla ještě obrátit se stížností na Ústavní soud.

Okresní soud v Ostravě uložil Liskové osm měsíců vězení s dvouletou zkušební dobou a povinnost zrušit profil na síti X. Lisková podle verdiktu na sociální síť umisťovala nenávistné a manipulativní příspěvky. V nich se vymezovala především proti Pirátům a jejich místopředsedkyni Olze Richterové. Publikovala i příspěvek, v němž vyzývala k „deukrajinizaci a denacifikaci“ Česka. Loni v prosinci Krajský soud v Ostravě trest potvrdil. Lisková dlouhodobě vinu popírala a tvrdila, že jde o politický proces.

„Předpokládala jsem, že máme ústavu, která mi umožňuje se kriticky vyjadřovat k vládě. Ze strany Pirátů to beru jako mstu,“ uvedla už dříve Lisková. V minulosti byla členkou ČSSD, později SPD, vedla spolek Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a vydávala se za honorární konzulku regionu ovládaného proruskými separatisty. Spolek v roce 2017 zrušil soud.

Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) na výrobu zbraní, uvedl dnes na telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.

„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov, jehož země se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.

První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy Kč) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.

„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.

Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.

Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.

„Dotyčná technika, jak uvedli i zástupci ministerstva obrany, nebyla zničena, ale jen poškozena a bude opravena,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov o letounech zasažených ukrajinskou Operací Pavučina. 

Ukrajina v neděli oznámila, že 117 bezpilotních letounů na nejméně čtyřech leteckých základnách zaútočilo na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopných nést jaderné zbraně. Kyjev poté zmiňoval poškození či zničení asi třetiny této flotily, satelitní snímky dokládají kritický rozsah poškození přinejmenším některých ze zasažených strojů.

Spojené státy odhadují, že víkendový útok ukrajinských dronů zasáhl až 20 ruských bojových letadel a asi deset jich zničil, řekli agentuře Reuters dva američtí představitelé. To je přibližně poloviční počet oproti odhadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na dnešek nejméně pět lidí, dalších šest utrpělo zranění. Podle agentury AFP to oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně 17 zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Papež prezidenta Putina v telefonátu vyzval, aby podnikl kroky k míru na Ukrajině, a zdůraznil důležitost dialogu v řešení konfliktu, uvedl Vatikán.

V Londýně dnes začal soud se šesticí mužů kvůli loňskému žhářskému útoku na londýnskou firmu, která přepravovala zboží na Ukrajinu. Útok úřady připisují ruské žoldnéřské Wagnerově skupině. Podle prokuratury jsou důkazy proti mužům zdrcující, napsala agentura AP.

Žalobci na začátku procesu uvedli, že útok z 20. března 2024 naplánovali agenti Wagnerovy skupiny, kterou britská vláda považuje za teroristickou organizaci. Prokurátor uvedl, že Wagnerova skupina naverbovala čtyři muže, kteří podpálili průmyslovou jednotku v Leytonu na východě hlavního města, která patřila firmě dodávající satelitní zařízení společnosti StarLink na Ukrajinu.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak se při své návštěvě Washingtonu setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Jednal s ním o situaci na bojišti i o vývoji mírových rozhovorů a požádal jej o uvalení nových sankcí proti Rusku. Jermak to dnes podle agentur Reuters a AFP uvedl na sociální síti.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl svému americkému protějšku Donaldovi Trumpovi, že se Ukrajina snaží narušit přímá jednání s Ruskem úmyslnými útoky na civilní cíle. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl poradce ruského prezidenta pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov, když informoval o dnešním telefonickém rozhovoru prezidentů Ruska a Spojených států.

O telefonátu s šéfem Kremlu o něco dříve informoval šéf Bílého domu na své síti Truth Social, rozhovor označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru.

Ruský prezident Vladimir Putin si dnes poprvé telefonoval s novým papežem Lvem XIV., oznámila ruská státní agentura TASS s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruská hlava státu hovořila s nejvyšším představitelem katolické církve také o válce na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko před více než třemi roky. Putin podle vyjádření Kremlu papeži řekl, že má zájem na dosažení míru politickými a diplomatickými prostředky.

„Zdůraznil, že pro konečné, spravedlivé a komplexní řešení krize je nutné odstranit její základní příčiny,“ uvádí se v prohlášení Kremlu. Moskva obvykle používá termín „základní příčiny“ konfliktu k označení kombinace rozsáhlých požadavků, mezi něž patří zamezení vstupu Ukrajiny do NATO nebo masivní územní ústupky Kyjeva.

„Byl to dobrý hovor, ale nebyl to hovor, který povede k okamžitému míru,“ napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Prezident Putin řekl, a velmi důrazně, že bude muset na nedávný útok na letecké základny odpovědět,“ dodal. Trump doplnil, že v přibližně hodinu a 15 minut trvajícím telefonátu s Putinem hovořili nejen o nedělní ukrajinské operaci, ale také o různých dalších útocích obou stran konfliktu.

Úkolem spojenců Ukrajiny je zajistit, aby měly ukrajinské síly vše, co potřebují. Po jednání takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) to dnes uvedl britský ministr obrany John Healey. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské agresi a podle Healyeho pokračuje v bojích s obrovským odhodláním a odvahou, a to vše navzdory tomu, že Rusko na zemi útočí více než 300 drony denně.

„Všichni, co jsme tady, vyzýváme k příměří a chceme mír, (ruský prezident Vladimir) Putin pokračuje ve válce,“ uvedl Healey na tiskové konferenci po boku německého ministra obrany Borise Pistoriuse a ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Právě Británie a Německo dnešní schůzku pořádaly. Zatímco loni Britové na Ukrajinu dodali 10.000 dronů, letos jich chtějí dodat 100.000. Rovněž má Británie v plánu o 20 procent navýšit finance na výcvik ukrajinských vojáků.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že dnes déle než hodinu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rozhovor poté na sociální síti označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s ruským vůdcem mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Rusko bude muset reagovat.

Rusko dnes podniklo raketový útok na cvičící vojáky ukrajinských pozemních sil v Poltavské oblasti, který si vyžádal raněné. Napsal to server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské pozemní vojsko. Konkrétní počet zraněných nezmiňuje, vojáci podle něj byli v době útoku na cvičišti.

„Díky včasným bezpečnostním opatřením, zejména rozptýlení personálu, využití krytů a dodržování protokolů během leteckého poplachu, se podařilo zabránit velkému počtu obětí,“ cituje zpravodajský portál ukrajinskou armádu.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes vyrazí na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem s poselstvím, že Evropa stojí jasně na straně Ukrajiny. Na tiskové konferenci po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským to řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Merz odlétá do USA dnes večer, s Trumpem se má sejít ve čtvrtek.

„Kancléř může vyrazit s poselstvím, že Evropa stojí jasně na straně Ukrajiny,“ uvedl Wadephul. Evropa podle něj očekává, že společně se Spojenými státy dokáže Rusko přimět, aby usedlo k jednacímu stolu. „Nyní nastal moment zvýšit na Rusko tlak,“ dodal. Připomněl, že Evropská unie připravuje už osmnáctý balík protiruských sankcí.

Podívejte se na nové snímky z ukrajinské operace Pavučina - před a po zničení ruských letounů.

Rusko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) při pondělním jednání v Istanbulu jen recyklovalo ultimáta z roku 2022. Je čas přitvrdit a zvýšit tlak na Moskvu, nástroje máme, uvedl dnes šéf diplomacie na síti X.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní agentury TASS označil víkendové útoky na mosty v Brjanské a Kurské oblasti za teroristický čin, ze kterého obvinil Ukrajinu. Kyjev zatím na vyjádření šéfa Kremlu nereagoval. Podle agentury Reuters dnes Putin, z jehož rozkazu ruské síly v únoru 2022 zaútočily na sousední zemi, otevřeně zpochybnil smysl mírových rozhovorů s Ukrajinou.

Nizozemský král Willem-Alexander a královna Máxima si na vojenském letišti v pražských Kbelích spolu s prezidentem Petrem Pavlem a jeho manželkou Evou prohlédli výběr vojenské techniky, kterou obě země poskytly na podporu Ukrajiny. Na letištní ploše byl vystaven například tank T-72, houfnice Dita, pasivní radar VERA-NG, bezpilotní vrtulník Skyspotter nebo bezpilotní letoun Shark. Nizozemsko i Česko jsou silnými podporovateli Ukrajiny, obě země se také podílejí na muniční iniciativě.

Rusko v Istanbulu sdělilo Ukrajině postoj prezidenta Vladimira Putina, že setkání hlav států je možné s řádnou přípravou. Podle ruské státní agentury TASS to dnes při setkání šéfa Kremlu s kabinetem ministrů uvedl prezidentský poradce Vladimir Medinskij, jenž ruskou delegaci na jednáních v Turecku vedl. Ukrajinští zástupci tam podle jeho slov přišli s návrhem třicetidenního nebo šedesátidenního příměří a využití klidu zbraní k přípravě summitu prezidentů.

„Tlumočili jsme vaše stanovisko, že schůzka na úrovni hlav států je možná, ale je nutné její propracování s ohledem na výstupy, neboť hlavy států by neměly vypracovávat detaily dohody, ale schvalovat je. Tedy přijímat konečná rozhodnutí o předem připravených a odsouhlasených návrzích,“ řekl Medinskij.

Británie letos desetinásobně zvýší počet dronů, které dodá Ukrajině. Na jednání takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) to dnes uvedl britský ministr obrany John Healey. Cílem Londýna je dosáhnout dodání 100.000 dronů. Dnešní schůzku v sídle NATO pořádají právě Británie a Německo.

Rusko a Ukrajina by si tento víkend mohly předat z každé strany až 500 válečných zajatců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci. Na rozsáhlé výměně zajatců se dohodli ruští a ukrajinští vyjednavači v pondělí na schůzce v Istanbulu. Ruské požadavky na zastavení války, které tam Rusové předali ukrajinské delegaci, označil Zelenskyj za ultimátum, podle něj jsou neproveditelné. Ukrajinský prezident také poznamenal, že nemá smysl vést další jednání podobná těm v Istanbulu, pokud nepovedou k rozhodnutí o příměří.

„Ruská strana nám předala informaci, že o víkendu, v sobotu nebo neděli, budou schopni předat 500 lidí, 500 našich vojáků,“ řekl Zelenskyj s tím, že Ukrajina je připravená předat stejný počet ruských zajatců.

Rusové a Ukrajinci se v Istanbulu dohodli na předání všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let. Zástupci obou zemí podle svých vyjádření po asi hodinové schůzce souhlasili také s návratem těl 6000 padlých vojáků na každé straně.

Evropská komise navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2027. Návrh ještě musejí schválil členské státy, nejspíš na červnovém jednání ministrů vnitra v Lucemburku. Komise se ale zároveň zabývá tím, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.

„Od roku 2022 poskytujeme ochranu těm, kteří prchají před ruskou agresí proti Ukrajině, a budeme v tom pokračovat,“ uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. „Společně s Ukrajinou pak připravujeme cestu k tomu, aby se lidé mohli vrátit a znovu vybudovat své domovy, jakmile to bude bezpečné,“ dodala.

K letošnímu březnu požívalo v Evropské unii dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob vysídlených z Ukrajiny, z nichž třetina byly děti. Nejvíce Ukrajinců žije v Polsku, Německu a České republice.

„Každý rok v tento den uctíváme památku dětí zabitých ruskou agresí. Myšlenky na každé z nich jsou však s námi každý den. Každé zabité dítě je nespravedlnost, kterou nelze ničím omluvit,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

„Rusko připravilo o život tisíce lidí - mezi nimi i ty nejnevinnější. Děti, které měly vyrůstat, snít a žít. Rusko se musí zodpovídat za každé ukradené dětství. Zlo musí být potrestáno - aby už nikdy, nikde na světě, neumíraly děti kvůli něčí touze po válce. Věčná památka každému životu, který nikdy neměl šanci začít. Věčná památka všem dětem, které Rusko zabilo.“

Od začátky války na Ukrajině padlo či bylo zraněno až 1,4 milionu vojáků na ruské i ukrajinské straně. Uvádí se to v odhadu washingtonského think-tanku Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Ztráty Ruska, které má výrazně větší armádu než Ukrajina, jsou více než dvojnásobné ve srovnání s údajem za Ukrajinu. 

Rusko a Ukrajina informují o svých ztrátách jen velmi omezeně a jejich údaje bývá velmi obtížné ověřit. CSIS vychází ve svém odhadu z několika studií a otevřených zdrojů.

Podle odhadu střediska na ruské straně zemřelo od začátku války do letošního 1. května 200.000 až 250.000 vojáků. Celkové ztráty včetně zraněných CSIS odhaduje na 950.000 vojáků. Pro Rusko by tak šlo o nejkrvavější válku od roku 1945. Na ukrajinské straně podle CSIS padlo 60.000 až 100.000 vojáků a celkové ztráty i se zraněnými činily až 400.000 vojáků.

Úterní výbuch nepoškodil Krymský most, uvedl Kreml, podle kterého Ukrajina pokračuje v útocích na civilní infrastrukturu.

Na sociální sítě přibyla další videa z komplexní Operace Pavučina, v níž Služba bezpečnosti Ukrajiny skryla malé kamikaze drony do kontejnerových domků, které na návěsech rozvezli nic netušící šoféři tahačů do blízkosti vojenských letišť.