„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Ruský prezident Vladimir Putin bude při své nadcházející návštěvě Číny jednat s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem a bude mít také bilaterální schůzky s indickým premiérem Naréndrou Módím, íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem nebo tureckým lídrem Recepem Tayyipem Erdoganem. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s tím, že jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem zatím nebylo potvrzeno.

„Putin je predátor. Putinovy loutky již roky útočí na naše společnosti hybridními útoky a kybernetickými útoky,“ pronesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Lotyšsku. „Dalším příkladem toho je zneužití migrantů jako zbraně,“ komentovala nápor na evropské hranice, včetně právě Lotyšských, s Běloruskem.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepíše v Číně s čínskou firmou CNPC důležitou dohodu o dodávkách plynu. Podpis se uskuteční příští týden při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v asijské zemi, uvedl podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.

Podle Ušakova se budou podepisovat tři dokumenty týkající se Gazpromu. Podrobnosti o nich ale poradce nesdělil.

Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.

Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.

V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.

Německo zahájilo komerční provoz už druhého terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Wilhelmshavenu na severozápadě země. Plovoucí jednotky na opětovné zplynování LNG fungují v Brunsbüttelu, Stade a na dvou místech ve Wilhelmshavenu. S budováním terminálů na LNG začalo Německo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska.

Druhý terminál v přístavu Wilhelmshaven zahájil dnes komerční provoz po několikaměsíčním zkušebním chodu. „Pravidelný provoz terminálu Wilhelmshaven 2 s plovoucí skladovací jednotkou a jednotkou na zpětné zplynování ‚Excelsior' může nyní přispět k zajištění dodávek a naplnění zásobníků plynu před příští topnou sezonou,“ uvedl generální ředitel společnosti DET Peter Röttgen.

„Mám radost, že o zapojení do SAFE požádalo 19 států včetně Lotyšska. Investujeme společně, investujeme více a investujeme evropsky,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní obdržela žádosti o financování na celých 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) dostupných pro program SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Mezi žadateli je i Česko. 

Evropská unie se podle von der Leyenové snaží posilovat ukrajinskou obranu, zároveň ale musí převzít odpovědnost i za vlastní bezpečnost a obranu.

Ukrajinské síly během noci zasáhly v Brjanské oblasti na západě Ruska stanici, která slouží k přečerpávání nafty pro ruská vojska, oznámil ukrajinský generální štáb. Stanici u obce Najtopoviči, schopnou přečerpat přibližně 10,5 milionu tun nafty ročně, označil za strategický objekt, který zasáhly jednotky raketových vojsk a bezpilotních systémů ve spolupráci se speciálními silami armády a tajné služby SBU.

„Ozbrojené síly nadále přijímají účinná opatření k podkopání vojenského a ekonomického potenciálu ruské armády, zejména jejích logistických schopností, a k donucení okupantů k ukončení agresivní války proti Ukrajině,“ zdůraznilo velení ozbrojených sil napadené země.

„Tak jako Cato starší v Římě opakoval, že Kartágo musí být zničeno, tak i já opět na této radě ministrů zahraničních věcí budu opakovat, že Evropská unie musí zastavit volný pohyb ruských diplomatů v Schengenu,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský před svým odletem na neformální jednání s unijními protějšky v Kodani. Dosavadní nastavení dává podle něj ruskému režimu asymetrické výhody, které zneužívá například pro sabotážní operace.

Dokud ruský prezident Vladimir Putin neprojeví skutečný zájem o mír, EU musí být připravena zvýšit sankční tlak, dodal Lipavský. Zdůraznil, že sankce fungují, což je patrné z toho, že ruská ekonomika se dostává do vážných potíží. „Bavíme se o stínové flotile, o tom, jak dále postupovat proti zdrojům, ze kterých Rusko živí svou ekonomiku a válečnou mašinerii,“ řekl ministr k obsahu 19. sankčního balíčku.

Více než 15 000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34 000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.

„Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni,“ prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News.

Podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) si ruská invaze vyžádala životy přinejmenším 13 883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35 548 osob včetně 2234 dětí bylo zraněno. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.

Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které je pomáhá vyřídit v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, neoficiálně to ale diplomatické zdroje podle médií potvrzují.

„Ano, je to pravda,“ potvrdil slovenskému deníku Pravda nejmenovaný představitel slovenské diplomacie s tím, že nezná důvod změny. Ministerstvo dosud oficiálně neinformovalo.

Na přísnějších podmínkách vydávání víz ruským občanům se dohodly členské státy EU po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, ale jednotný postoj nezaujaly. Téměř třetina z nich přestala vydávat turistická víza, a to i Slovensko.To ale bylo v období, kdy premiérem byl Eduard Heger a ministrem zahraničí Ivan Korčok. Turistická víza přestaly vydávat všechny země se společnou hranicí s Ruskem, což je Polsko, Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Na úplném zákazu turistů z Ruska v reakci na invazi na Ukrajinu se však členské státy neshodly, dodala Pravda.

Na Krymu včera síly ukrajinské vojenské zpravodajské služby zasáhly drahý ruský radar protivzdušného systému S-400, hlásí kanál Něchta. Speciální jednotky zasáhly ruský radarový komplex 91N6E.

Včerejší masivní úder Rusů na Kyjev: Vedle 23 potvzrených zabitých osud osmi lidí zůstává neznámý, raněných je 53, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Putin se podle šéfky diplomacie EU vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kaja Kallasová.

Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 23, informoval dnes šéf vojenské správy Tymur Tkačenko. Nové noční útoky dronů hlásí například město Dnipro, kde jsou dva zranění. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že zlikvidovalo 54 ukrajinských bezpilotních letounů.

Rusko v noci na čtvrtek napadlo Kyjev raketami, řízenými střelami a drony. Podle Tkačenka zemřelo po nejkrvavějším srpnovém útoku 23 lidí včetně čtyř dětí. Dosud poslední údaje uváděly 21 obětí. Útok ostře odsoudila řada západních představitelů jako ruskou brutalitu v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží ukončit již čtvrtým rokem pokračující válku Ruska proti Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou nejnovější útoky jasnou ruskou odpovědí všem, kdo měsíce vyzývali k příměří.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

administrativa prezidenta Spojených států Donalda Trumpa souhlasí s možným prodejem 3350 střel ERAM a příslušného navigačního vybavení Ukrajině za 825 milionů dolarů (17,3 miliardy Kč). Ve čtvrtek o tom informovala americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA). Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Zmíněné střely ERAM mají dolet až 450 kilometrů, což Ukrajině umožní údery proti cílům vzdálených od fronty. Zda se zbraní bude týkat nějaké omezení pro údery proti Rusku, není jasné. Součástí nákupu je i 3350 navigačních modulů, jejichž součástí je mimo jiné GPS.

Dobrou noc, vážení čtenáři - a díky za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Pokračuje zase od rána.

Server Jevropejska pravda s odvoláním na spoluzakladatele nevládní organizace Varta-1 Ihora Zinkevyče napsal, že útok poškodil továrnu na výrobu tureckých dronů Bayraktar v Kyjevě, ačkoliv konkrétní rozsah škod není znám. Informaci podle ruské služby BBC potvrdila turecká společnost Baykar Makina, která loni začala budovat závod na výrobu dronů poblíž Kyjeva. Podle Zinkevyče společnost teprve připravuje výrobu, přičemž noční útok byl už čtvrtým na tento závod za poslední půlrok.

Počet obětí ruského vzdušného útoku na Kyjev vzrostl na 21, uvedl náčelník vojenské správy města Tkačenko. Pátrací a záchranná operace pokračuje.

Kyjev si předvolal velvyslance Maďarska kvůli tomu, že Budapešť zakázala vstup do Schengenu ukrajinskému veliteli útoku na ropovod Družba v Rusku. Takové předvolání je formálně ostrým diplomatickým krokem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem hovořil o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to z dnešního vyjádření Zelenského, podle něhož Ankara zjišťuje, jak může přispět k zajištění bezpečnosti, především v Černém moři.

„Poradci pro národní bezpečnost nyní pracují na každé konkrétní složce a celý rámec bude sepsán příští týden. Prezident Erdogan mě informoval, že do procesu zapojil svého ministra obrany, aby prozkoumal, jak může Turecko přispět k zajištění bezpečnosti, zejména v Černém moři,“ napsal na síti X ukrajinský prezident. Svému tureckému protějšku pak vyjádřil vděk za podporu a odhodlání pomoci dosáhnout míru.

Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov mezitím na facebooku napsal, že dnes v Turecku jednal s tamním ministrem obrany Yaşarem Gülerem o bilaterální obranné spolupráci a o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, včetně námořní bezpečnosti.

Vývoz ruské ropy do Indie se podle obchodníků příští měsíc zvýší, a to navzdory novým americkým clům, která mají Indii odradit od obchodování s Ruskem. Informuje o tom agentura Reuters. Zdroje agentury z odvětví uvedly, že podle předběžných údajů o nákupech zvýší indické rafinerie v září odběr ruské ropy oproti srpnu o deset až dvacet procent, tedy o 150.000 až 300.000 barelů denně.

Indie podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump proto od středy zvýšil cla na dovoz indického zboží do USA až na 50 procent.

Lídři Severní Koreje, Ruska a Číny se poprvé od konce studené války v roce 1991 setkají na jedné akci. Kim Čong-un a Vladimir Putin přijedou 3. září do Pekingu na vojenskou přehlídku k 80. výročí konce druhé světové války. Ve hře je také možný společný summit představitelů těchto zemí, které tvoří "frontu" proti sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců. Obě dvě země také pomáhají Rusku ve válce proti Ukrajině, byť se Čína snaží vypadat nestranně.

Ukrajinské drony dnes v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.

Ruský prezident Vladimir Putin musí zasednout k jednacímu stolu, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátech s prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Se státníky se spojila kvůli dnešnímu ruskému útoku na Kyjev, při kterém zahynulo nejméně 18 lidí.

„Musíme Ukrajině zajistit spravedlivý a trvalý mír s pevnými a důvěryhodnými bezpečnostními zárukami, které zemi promění v ocelového dikobraza,“ uvedla von der Leyenová na síti X, kde také informovala, že dnes kvůli nejnovějšímu ruskému útoku hovořila s prezidenty Ukrajiny a Spojených států.

Evropa je podle ní připravená se do takového procesu plně zapojit. „Například náš nový finanční nástroj SAFE bude důležitý pro posílení odvážných ukrajinských ozbrojených sil,“ doplnila předsedkyně Evropské komise.

Ruské ozbrojené síly zasáhly ukrajinskou vojenskou loď, potvrdil dnes ukrajinským médiím mluvčí vojenského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Ruské ministerstvo obrany o něco dříve informovalo o zasažení ukrajinské výzvědné lodi Simferopol námořním dronem v ústí Dunaje, podle Rusů se plavidlo potopilo.

„Bohužel jeden člen posádky zahynul, několik bylo zraněno,“ uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva, podle kterého pokračuje pátrání po několika nezvěstných námořnících. Mluvčí tvrdil, že se pracuje na odstranění škod způsobených útokem, a ujistil, že „velká část posádky“ je v bezpečí.

Mluvčí ponechal bez vyjádření ruské tvrzení o potopení lodi, ani neupřesnil, kterou loď Rusové zasáhli, upozornil server BBC News.

Počet obětí ruského útoku na Kyjev stoupl na 18, uvedl šéf vojenské správy Tymur Tkačenko poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvé tělo.

Rusko denně testuje schopnost a ochotu Německa se bránit. Po návštěvě vojenské námořní základny v Rostocku na Baltském moři to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Zopakoval, že Německo hodlá v případě potřeby bránit územní celistvost členských zemí NATO.

„Jsme svědky denních akcí ruské armády. Testují naši připravenost a schopnost se bránit,“ řekl Merz na palubě fregaty, která nese název spolkové země Bavorsko. „Proto chci říct, že v příštích měsících a letech budeme dělat vše, abychom ochránili naši svobodu, mír a územní celistvost spojeneckého teritoria,“ dodal. Upozornil, že obranné otázky nabraly na důležitosti po ruském útoku na Ukrajinu z února 2022.

Ruský prezident Vladimir Putin zabíjí děti a civilisty a ničí naděje na mír, uvedl po útoku na Kyjev, při kterém zemřelo nejméně 15 lidí, britský premiér Keir Starmer. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil noční útok na Ukrajinu za barbarský, uvedla dnes agentura Reuters. Nad útokem vyjádřila pobouření také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, EU podle ní brzy přijde s dalšími sankcemi proti Rusku.

Počet obětí ruského útoku na Kyjev nadále stoupá. Náčelník vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko nejnověji informoval o 15 zabitých, včetně čtyř dětí. Bilance zřejmě není konečná, úřady dál zmiňují nejméně deset pohřešovaných. 

Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 598 dronů, dvě rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické, devět raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23, 20 střel s plochou dráhou letu Ch-101, vypouštěné ze strategických bombardérů. Obráncům se podařilo zničit 563 dronů, jednu raketu Kinžal, sedm raket Iskander-M/KN-23 a 18 střel Ch-101, oznámilo ukrajinské letectvo.

Ukrajinské drony během noci zaútočily na další dvě ruské rafinerie. Maďarsko zakázalo veliteli útoku na ropovod Družba vstup do země a do Schengenu.

Počet obětí ruského útoku na Kyjev vzrostl na deset, skoro čtyři desítky lidí byly zraněny, uvedl šéf vojenské správy metropole Tymur Tkačenko. 

 Záchranné složky v Kyjevě odklízejí trosky obyčejného obytného domu po ruském útoku. 

Fotografie zachycující následky nočního útoku na Kyjev. 

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k 28. srpnu.

V Chersonské oblasti za uplynulý den ruské útoky zabily další čtyři lidi a pět jich zranily, napsala agentura Ukrinform.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel emotivní video z likvidace následků po brutálním ruském úderu na Kyjev.

Rusko v noci na dnešek zničilo 102 ukrajinských dronů, které mířily na nejméně sedm oblastí, uvedl Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Noční ruský útok na Kyjev si vyžádal nejméně osm životů, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další lidé se podle něj stále mohou nacházet pod troskami. Dnešní ruské útoky raketami a drony jsou podle něj jasnou odpovědí Ruska všem, kdo po týdny a měsíce vyzývali k příměří a skutečné diplomacii.

Mezi trojicí obětí v Kyjevě je i 14letá dívka, mezi zraněnými řada dětí od sedmi do 17 let.

„Bohužel, je to typický styl ruských útoků. Kombinovaný útok z různých směrů. A systematicky cílený na obyčejné obytné domy,“ napsal Tkačenko.

Vzdušný útok zasáhl mimo jiné Ševčenkivskou, Solomjanskou, Dniprovskou a Darnyckou čtvrt hlavního města. Tkačenko na síti Telegram napsal, že v Darnycké čtvrti bylo zasaženo několik obytných domů a školka, v Dniprovské zase výškový obytný dům. Požár zachvátil i desítky aut, celkově byly podle Tkačenka poškozeny stovky objektů. Další škody zjišťují záchranné týmy v terénu.

Při nočním ruském raketovém a dronovém útoku na Kyjev zemřeli nejméně tři lidé včetně dítěte, dalších 24 lidí je zraněných. Uvedl to šéf místní vojenské správy Tymur Tkačenko, podle něhož intenzivní nálety poničily řadu obytných domů v několika čtvrtích města. 

Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.

Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.

Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.

Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.

Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.

„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.

Rusko prodlužuje zákaz vývozu benzinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla ruská vláda. Země se v některých regionech potýká s nedostatkem benzinu po sérii ukrajinských útoků na ropné rafinerie. Původně měl zákaz vývozu přestat platit na konci srpna.

Pro producenty pohonných hmot bude zákaz nově platit do 1. října. Pro ostatní zůstane v platnosti až do 31. října.

Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů.

„Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin mne informoval, že po intenzivním úsilí bylo nalezeno prozatímní řešení, takže dodávky do Maďarska se mohou ve čtvrtek obnovit v testovacím režimu s nižším objemem,“ uvedl dnes Szijjártó. „Vyzýváme Ukrajinu, aby přestala útočit na potrubí vedoucí do Maďarska a ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ dodal.

Francouzský prezident Macron v Kišiněvě vyjádřil podporu Moldavsku a jeho kandidatuře na členství v EU. Odsoudil také ruskou propagandu, kterou označil za lži, píše AFP.

Ruská ekonomika by měla v letošním roce vykázat růst alespoň o 1,5 procenta. Uvedl to dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který na letošek počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Informuje o tom agentura Reuters.

Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity.

Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci.

Zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa Steve Witkoff se tento týden setká s ukrajinskou delegací ve Spojených státech, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na svůj zdroj. Podle něj bude v ukrajinské delegaci i vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského Andrij Jermak a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov.

Program návštěvy by se mohl zaměřit na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a budoucí bilaterální setkání mezi Zelenským a Putinem, uvedl zdroj agentury Bloomberg.

Povinnou vojenskou službu má 9 z 27 zemí EU. V souvislosti s válkou na Ukrajině se začalo v některých zemích EU hovořit o znovuzavedení povinné vojenské služby. Lotyšsko se například od roku 2023 k povinné vojenské službě vrátilo, nyní se k tomuto kroku chystají také v Chorvatsku. Debata o možnosti znovuzavedení povinné vojenské služby se vede například ve Francii, německá vláda dnes schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě. Ohledně vojenské služby ale Německo zatím sází na dobrovolnost. 

V Evropské unii nyní povinná vojenská služba funguje v devíti zemích: Dánsku, Estonsku, Finsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Švédsku, Rakousku a Řecku.

Maďarský premiér Viktor Orbán pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Reagoval tím na výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

O pokračování slovních přestřelek mezi Kyjevem a Budapeští informují ukrajinská a maďarská média. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, ale v minulém týdnu tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů. Sám Orbán, který opakovaně vystupoval proti členství Ukrajiny v EU, o změně svého postoje, o které měl dříve dnes informovat server Politico, dosud nic neřekl, napsal server BBC News.

Česko daruje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Dnes o tom rozhodla vláda, dar bude součástí humanitární pomoci Ukrajině, řekl novinářům po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Techniku v letech 2015 až 2018 nakoupilo ministerstvo vnitra, s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost ji už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.

Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.

Americký prezident Donald Trump přesvědčil maďarského premiéra Viktora Orbána, který se staví proti členství Ukrajiny v EU, aby „změkčil svůj postoj k přistoupení Kyjeva k EU“, informuje Politico s odvoláním na anonymního diplomata.

Dva diplomaté v rozhovoru s Politico také vyjádřili naději, že by se vzhledem k tlaku na Budapešť mohla v nadcházejících měsících prolomit patová situace ohledně vstupu Ukrajiny do EU.

Článek neuvádí žádné další podrobnosti. Orbán opakovaně prohlásil, že je proti členství Ukrajiny v EU, ale zatím veřejně nenaznačil změnu svého postoje.

Během konferenčního hovoru s novináři mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko vysoce oceňuje „mírové úsilí“ Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině a doufá, že bude pokračovat. Zároveň podle Peskova musí být pro dosažení výsledků spolupráce mezi Ruskem a USA v ukrajinské otázce prováděna v neveřejném formátu: „Mluvit o některých detailech izolovaně od obecného kontextu a na veřejnosti by sotva bylo užitečné pro celkový výsledek záležitosti“ (citováno RBC).

V odpovědi na otázku ohledně zvýšení úrovně zástupců Ruska a Ukrajiny na jednáních Peskov znovu zopakoval formuli, kterou již zástupci Ruska nejednou vyslovili, že taková setkání musí být dobře připravena, aby měla výsledek.

Mluvčí Kremlu dodal, že vedoucí ruského a ukrajinského vyjednávacího týmu jsou v kontaktu, ale Kreml zatím nemůže sdělit přesné datum nového kola rozhovorů.

Rusko je a dlouho zůstane největší hrozbou evropské bezpečnosti, řekl kancléř Merz poté, co německá vláda schválila návrh zákona o vojenské službě.

Prezident Zelenskyj na síti X uvedl, že v oblasti Sumy probíhají obnovovací práce po útoku ruských dronů. Přes tisíc domácností podle něj zůstalo bez elektřiny, v Charkovské oblasti drony zasáhly běžné lyceum a v Chersonu obytný dům. „Jsou zde zranění a je jim poskytována veškerá nezbytná pomoc. Útokům byla vystavena také Dněpropetrovská oblast,“ napsal v příspěvku.

„Rusové pokračují ve válce a ignorují výzvy světa, aby zastavili zabíjení a ničení. Jsou zapotřebí nové kroky, aby se zvýšil tlak na Rusko, aby zastavilo útoky a zajistilo skutečné bezpečnostní záruky.“

Nastal čas zorganizovat jednání vedoucích představitelů o klíčových prioritách a o časovém rámci bezpečnostních záruk, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se čtvrtým rokem za podpory Západu brání ruské agresi.

„Vojenští velitelé, ministři obrany a bezpečnostní poradci – na různých úrovních připravujeme složky budoucí bezpečnosti. Zrychlujeme proces definování detailů,“ napsal Zelenskyj na X po rozhovoru s finským prezidentem Alexanderem Stubbem.

V důsledku ukrajinských útoků na rafinérie a další infrastrukturu v některých ruských regionech došly čerpacím stanicím zásoby paliva. Řidiči čekají v dlouhých frontách a úředníci se uchylují k přídělovému systému nebo prodej zcela zastavují.

Velkoobchodní ceny benzinu A-95, tedy s nejvyšším oktanovým číslem, na Petrohradské mezinárodní burze minulý týden prudce vzrostly na rekordní maxima, která jsou přibližně o 50 procent vyšší než v lednu, a to i kvůli růstu poptávky během pokračující sklizně a závěru sezony dovolených, napsala dnes agentura AP.

Francie tvrdí, že Rusko vyvíjí tlak na německé vyšetřování Nord Streamu, uvádí The Kyiv Independent.

Francouzský zástupce v OSN uvedl, že „tím, že Rusko svolává opakovaně zasedání Rady (bezpečnosti), vyvíjí tlak na německé vyšetřování, což je nepřijatelné“.

Francouzští, němečtí a polští představitelé podle The Kyiv Independent navštíví Moldavsko kvůli obavám z ruského vměšování do voleb.

Návštěva se koná v době, kterou moldavský prezident popsal jako zintenzivnění „vměšování Ruska před důležitými volbami“ plánovanými na září.

Dovozní clo USA na většinu indického zboží se právě zvýšilo na 50 %. Dva důležité dovozy jsou z cla osvobozeny: chytré telefony a léčiva. Informuje ruskojazyčný server BBC.

Donald Trump původně oznámil, že clo pro Indii bude 25 %, ale poté jej zdvojnásobil a označil to za reakci na pokračující nákupy ruské ropy Indií, která živí ruský vojenský rozpočet.

Ruské útoky zabily za poslední den na Ukrajině 2 osoby, 28 jich zranily a poškodily energetickou infrastrukturu, uvedl The Kyiv Independent.

Ukrajinské síly sestřelily 74 z 95 dronů, včetně útočných dronů typu Shahed a návnad, které Rusko vypustilo během noci, informovalo letectvo.

„Všechno to jsou kecy“ — Trump reaguje na ruské útoky na legitimitu Zelenského a vyhrožuje Moskvě „ekonomickou válkou“.

„Je jedno, co říkají. Všichni se jen předvádějí,“ řekl americký prezident Donald Trump během zasedání vlády 26. srpna, uvedl to list The Kyiv Independent.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo souhrn počtu sestřelených dronů přes noc, který doplňuje dříve zveřejněnou zprávu guvernéra Rostovské oblasti Jurije Sljusara: Nad regionem bylo sestřeleno 15 dronů. Sljusar napsal, že drony byly sestřeleny nad mnoha obydlenými oblastmi regionu, včetně Rostova na Donu, a na některých místech byl poškozen majetek. Informuje o tom BBC.

Také podle výpočtů ministerstva obrany byly nad územím Orlovské oblasti sestřeleny čtyři bezpilotní letouny, nad Belgorodskou oblastí tři a po dvou nad Brjanskou a Kurskou oblastí.

Ve válečných podmínkách je nemožné ověřit tato data z nezávislých zdrojů.

Ukrajina nehlásila žádné útoky dronů přes noc.

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff se tento týden v New Yorku setká se zástupci Ukrajiny. V úterý to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Witkoff rovněž řekl, že věří, že ruský prezident Vladimir Putin chce ukončit válku proti Ukrajině. Ruská armáda v únoru 2022 na Putinův rozkaz vpadla na Ukrajinu.

„Tento týden se setkám s Ukrajinci,“ řekl Witkoff, podle kterého to bude velkým signálem. „S Rusy hovoříme každý den,“ uvedl.

Česko, Polsko, Německo, Spojené státy a Kanada budou prvními zeměmi, kterých se bude týkat nový ukrajinský zákon o vícenásobném občanství. Podle serveru Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina to řekl prezident Volodymyr Zelenskyj během setkání se zástupci Světového kongresu Ukrajinců, jenž sdružuje ukrajinské organizace v diaspoře.

„Zabývali jsme se také otázkou vícenásobného občanství. Zákon byl přijat a vláda brzy vydá potřebné předpisy. Prvními zeměmi, kde se tato ustanovení uplatní, jsou Německo, Polsko, Česká republika, Spojené státy a Kanada,“ uvedl Zelenskyj na síti X. „Je to krok k ještě větší jednotě Ukrajinců ve světě,“ poznamenal.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána. Přejeme dobrou noc.

Volodymyr Zelenskyj podle BBC oznámil, že prvními zeměmi, na které Ukrajina uplatní pravidla o vícenásobném občanství, budou Německo, Polsko, Česká republika, Spojené státy a Kanada.

Během setkání se zástupci Světového ukrajinského kongresu prezident Ukrajiny uvedl, že vláda brzy přijme potřebné dokumenty. Nejvyšší rada schválila v červnu letošního roku zákon o vícenásobném občanství.

Zákon stanoví, že za určitých podmínek budou moci Ukrajinci současně vlastnit pasy dvou nebo více zemí (dříve se to považovalo za porušení zákona).

Od začátku rozsáhlé invaze Ruska v roce 2022 bylo zahájeno více než 250 000 trestních řízení kvůli neoprávněné nepřítomnosti vojáků (AWOL) a dezerci, uvedly 26. srpna online noviny Ukrainska Pravda s odvoláním na Úřad generálního prokurátora.

Podle údajů poskytnutých prokuraturou bylo v letech 2022 až 2025 zahájeno 202 997 trestních řízení za neoprávněné opuštění vojenské jednotky, známé také jako neoprávněné opuštění služby. Celkem bylo oficiálně obviněno 15 564 osob.

OBRAZEM: Čeští dobrovolníci z iniciativy Dárek pro Putina dnes zástupcům ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) předali americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který se složili ve sbírce na internetu čeští a slovenští občané. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Turecko, stejně jako Perský záliv nebo evropské země by mohly být možnými místy pro jednání s Ruskem.

Zelenskyj ve svém večerním projevu uvedl, že ukrajinští představitelé budou tento týden v kontaktu se státy, které by mohly taková jednání hostit.

„Tento týden proběhnou kontakty s Tureckem, budou probíhat kontakty se zeměmi Perského zálivu, s evropskými zeměmi, které mohou sloužit jako platforma pro rozhovory s Rusy,“ řekl Zelenskyj. „Z naší strany bude vše co nejvíc připraveno k ukončení války. Je důležité, aby to naši partneři potvrdili.“

Je to oficiální. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková  podle BBC oznámila, že vláda povolila mužům ve věku 18 až 22 let bez překážek cestovat do zahraničí.

„Mluvíme o všech občanech odpovídajícího věku,“ napsala a dodala, že rozhodnutí se týká i občanů, kteří se „z různých důvodů ocitli v zahraničí“.

Podle ní nový režim překračování hranic vstoupí v platnost příští týden, a to po zveřejnění příslušného vládního nařízení.

V rámci snahy o získání více vojáků Rusko verbuje HIV pozitivní vězně a civilisty. Informuje o tom list The Kyiv Independent.

Britské noviny Financial Times s odvoláním na své zdroje píší, že USA jsou připraveny pomoci evropské „koalici ochotných“ poskytnutím zpravodajských informací a letecké podpory.

Několik evropských zemí hovořilo o svém záměru vyslat po skončení války na Ukrajinu své mírové jednotky, ale Rusko opakovaně prohlásilo, že s tímto plánem nebude souhlasit.

Podle nejmenovaných evropských a ukrajinských představitelů, s nimiž hovořila agentura FT, USA poprvé souhlasily s poskytnutím zpravodajských informací a letadel pro možnou operaci na Ukrajině.

Nevládní organizace vyzývají Zelenského, aby vetoval návrh zákona omezující přístup k rejstříkům nemovitostí, píše The Kyiv Independent. Nevládní organizace ve společném prohlášení argumentují, že tato omezení budou představovat významnou překážku pro odhalování korupce a novinářská vyšetřování.

List New York Post informuje, že minulý týden byla na vlakovém nádraží ubodána k smrti ukrajinská uprchlice „bezdomovcem“. Policie uvedla, že dívka zemřela na následky bodných zranění na místě činu v pátek večer 22. srpna.

Je známo, že Irina Zarutská  (23) studovala na Rowan-Cabarrus Community College v letech 2023 až 2025. Po smrti dívky se na webu GoFundMe objevila sbírka ve výši 20 000 dolarů pro její tetu.

Čtyřiatřicetiletý DeCarlos Brown Jr. byl identifikován jako podezřelý a s neohrožujícími zraněními převezen do místní nemocnice. Následně byl zatčen a obviněn z vraždy.

Podle amerického tisku byl Brown od roku 2011 několikrát zatčen za krádež, loupež se zbraní a výhrůžky. Podle WSOC-TV je bezdomovec a za loupež si odpykal pět let vězení.

Stále není jasné, co přesně vedlo k vraždě Iriny Zarutské a zda znala Browna.

Krátce poté, co Deep State informoval o dvou nově obsazených osadách v Dněpropetrovské oblasti, se k situaci vyjádřil Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny a informaci popřel.

Ve svém příspěvku na facebooku uvedl, že ukrajinské jednotky „zastavily postup ruských útočníků a nadále kontrolují vesnici Záporoží, a to navzdory veškerému úsilí nepřítele, který se snaží tuto osadu dobýt“.

Generální štáb nepíše, že ukrajinské ozbrojené síly kontrolují vesnici Novogeorgievka, ale hlásí, že tam „naši vojáci způsobují nepříteli značné ztráty a denně ničí desítky okupantů“.

„Informace o obsazení obou těchto osad Rusy neodpovídají skutečnosti,“ uvádí generální štáb.

Ukrajinský analytický portál Deep State informoval, že ruské jednotky poprvé obsadily dvě osady v Dněpropetrovské oblasti, a to v oblastech nacházejících se poblíž administrativní hranice s Doněckou oblastí. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny uvedl, že informace o okupaci nejsou pravdivé, ale potvrdil, že v Dněpropetrovské oblasti probíhají boje.

Podle analytiků hnutí Deep State se malé vesnice Záporoží a Novogeorgievka dostaly pod kontrolu ruské armády. První z nich se nachází prakticky na administrativní hranici s Doněckou oblastí a druhá je od ní vzdálená přibližně 4 km.

Zpráva portálu uvádí , že ruští vojáci neustále vyvíjejí tlak na oblast a zároveň „prakticky nepoužívají techniku ​​a provádějí útočné operace s podporou dronů a dalších prostředků palebné podpory“.

Ukrajina podle listu The Kyiv Independent od 26. srpna uvolní pravidla pro překračování hranic pro muže ve věku 18–22 let.

Ukrajinským mužům ve věku 18 až 60 let je od začátku ruské invaze v roce 2022 zakázáno opouštět zemi, s několika výjimkami. Muži ve věku 25 až 60 let mohou být odvedeni do ozbrojených sil.

Německo a Belgie se staví skepticky k tomu, aby Evropská unie ve prospěch Ukrajiny použila zmrazený majetek ruské centrální banky. Dnes se na tom shodl německý kancléř Friedrich Merz s belgickým premiérem Bartem De Weverem.

Peníze zmrazené v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii by tam podle De Wevera měly zůstat do doby, než Ukrajina s Ruskem zahájí nějaká mírová jednání. „Vím, že jsou vlády, které by tyto peníze chtěly zabavit. Ale chtěl bych varovat, že z právního hlediska to není tak jednoduché,“ řekl belgický premiér. Merz varoval před negativními následky pro kapitálové trhy, protože své peníze by mohly stáhnout i jiné země.

Kvůli ruské útočné válce proti Ukrajině je v Evropské unii podle údajů Evropské komise zmrazených okolo 210 miliard eur (5,15 bilionu korun) patřících ruské centrální bance. Výnosy z úroků už sedmadvacítka používá k financování nákupů zbraní a munice pro Ukrajinu. Návrhy, podle kterých by Rusku měly být peníze zabaveny, ale vzbuzují kontroverze, podotýká DPA.

Iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to dnes řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.

V dnešním světě se podle prezidenta postupně konsoliduje proměnlivá koalice autoritářských zemí. Spojuje je mimo jiné zájem na oslabování mezinárodního řádu, míní hlava státu.

Ruská armáda dnes ostřelovala uhelný důl u města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. „Další teroristický útok nepřítele na ukrajinský energetický sektor. Nepřítel zabil našeho kolegu. Další tři byli zraněni,“ oznámila ukrajinská energetická společnost DTEK, které důl patří. Dodala, že útok poškodil budovy a zařízení společnosti a také způsobil výpadek proudu.

V době úderu bylo pod zemí 148 horníků, ale všechny se podařilo dostat na povrch, napsal na facebooku ukrajinský poslanec a šéf hornických odborů Mychajlo Volynec. Podle společnosti DTEK v šachtě během ruského útoku uvázlo 146 havířů.

V Estonsku se zřítil nejspíše ukrajinský dron, který vlivem rušení ruskou obranou do pobaltské země zabloudil při útoku na cíle v Rusku. V Tallinnu to dnes uvedl ředitel estonské bezpečnostní policie (KaPo) Margo Palloson. V Estonsku jde o první incident svého druhu.

„Nic neukazuje na to, že by to mohl být ruský dron,“ prohlásil serveru Delfi. Zatím není jasné, zda přiletěl z Ruska, anebo přes Lotyšsko. O troskách v poli poblíž města Tartu vyrozuměl úřady na tísňové lince místní farmář. Při obhledání místa nálezu se ukázalo, že dron se nejspíše zřítil ještě v neděli ráno a explodoval. Nikdo nebyl zraněn.

Česko plánuje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti darovat 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Jde o techniku, kterou ministerstvo vnitra pořídilo mezi lety 2015 a 2018 a kterou s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.

Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.

Projekt podle ministerstva zaštiťuje kraj Vysočina. Ředitel tamního krajského úřadu Zdeněk Kadlec je podle vnitra zároveň předsedou dobročinného fondu ViZa, který naplňuje partnerství mezi krajem a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Fond podle ministerstva zajistí přepravu daru na Ukrajinu, státu tak nevniknou žádné náklady.

Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.

Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy. 

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země, ráno sestřelila dalších osm dronů nad anektovaným Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany, aniž by se zmínilo o případných škodách.

Terčem dnešního náletu na Krym se zřejmě stalo nádraží Urožajnaja, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Podle jiné nepotvrzené informace drony útočily také na nádraží a sklad paliv ve městě Džankoj, které je důležitou silniční i železniční křižovatkou na Krymském poloostrově. Představuje rovněž logistický uzel pro přepravu ruského vojenského vybavení na frontu v jižní části Ukrajiny.

Ráno se ruským hasičům podařilo uhasit požár v rafinerii v Novošachtinsku v jižní části Rostovské oblasti, který hořel od ukrajinského dronového útoku z 21. srpna.

Ukrajinská Záporožská oblast čelila za poslední den 480 ruským útokům, uvedla dnes ráno ukrajinská tisková agentura Ukrinform. Agentura TASS zase napsala, že ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země.

Ukrinform napsal, že v Záporožské oblasti utrpěl zranění jeden člověk a lidé hlásí škody na 81 domech, bytech či farmách a garážích. Podle místních úřadů čelila oblast mimo jiné útokům 303 dronů a 162 dělostřeleckým úderům.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio hovořil se svými evropskými protějšky včetně ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy a šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové, aby s nimi projednal diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí.

Ministři "se shodli, že budou nadále spolupracovat na diplomatickém úsilí o ukončení rusko-ukrajinské války prostřednictvím vyjednaného trvalého urovnání", uvedlo americké ministerstvo ve zprávě na svém webu.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.

Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem, uvedl Kreml. Rusko a Írán mají blízké vztahy a Putin také prohloubil vazby s Čínou, Indií a Severní Koreou, protože západní země se ve válce postavily na stranu Ukrajiny. Očekává se, že se Putin a Pezeškján setkají příští týden, kdy Čína v Tchien-ťinu pořádá summit Šanghajské organizace pro spolupráci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní zástupce amerického prezidenta generál Keith Kellogg se setkali v Kyjevě, kam Kellogg přijel den předtím na dvoudenní návštěvu, uvádí ruskojazyčný server BBC.

Zelenskyj na svém telegramovém kanálu napsal, že na schůzce se projednávala opatření, která by mohla „ovlivnit Rusy, donutit je k vedení skutečných jednání a ukončení války“.

„Sankce, cla – vše musí zůstat na programu. Jsme připraveni jednat na úrovni lídrů. Toto je formát, který je potřeba k řešení klíčových otázek. Nyní potřebujeme stejnou připravenost v Moskvě,“ napsal.

Kromě toho se podle Zelenského diskutovalo o dodávkách zbraní a dronů, nákupu americké techniky s využitím finančních prostředků partnerů a možnosti návratu dětí odvezených z okupovaných území Ruskem.

Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen v případu, který se týká zpronevěry státních peněz určených na obranu sousední Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou.

O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený, gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.

OBRAZEM: Na těchto fotografiích poskytnutých tiskovou službou 65. mechanizované brigády Ukrajiny cvičí rekruti vojenské dovednosti na cvičišti v slunečnicovém poli v oblasti Záporoží.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že v minulých dnech telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o jaderném odzbrojení, píše Reuters.

Válka na Ukrajině se ukázala jako „velký osobnostní konflikt“, prohlásil podle BBC americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci.

O něco později, když Trump odpovídal na otázku novináře, proč se ruský prezident Vladimir Putin nechce setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, odpověděl: „Protože ho [Putin] [Zelenského] nemá rád.“

Trump také uvedl, že zatím nejednal o konkrétních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale Spojené státy jsou připraveny Kyjev podpořit.

Trump navíc prohlásil, že USA „již neutrácejí peníze za Ukrajinu“ a veškeré rozhovory o nákupu zbraní pro Kyjev se vedou prostřednictvím NATO.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Keith Kellogg dnes v Kyjevě prohlásil, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení více než tříleté války Ruska proti Ukrajině.

Doufají podle něj, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese. Uvedla to agentura AP a dodala, že nedostatek pokroku živí pochybnosti ohledně mírového urovnání v dohledné době.

Americký režisér Woody Allen se 24. srpna zúčastnil Moskevského mezinárodního filmového týdne, kde vystoupil prostřednictvím videohovoru na akci Legendy světové kinematografie.

Přiznal svou lásku k ruské kinematografii a vřelé city k Moskvě a Petrohradu.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí odsoudilo účast devětaosmdesátileté legendy „starého Hollywoodu“ na akci a označilo ji za ostudu. Podrobnosti zde.

Norsko plánuje v roce 2026 vyčlenit Ukrajině 8,45 miliardy dolarů (skoro 200 miliard korun) na pomoc, oznámil premiér Jonas Gahr Støre během návštěvy Kyjeva 25. srpna podle listu The Kyiv Independent.

Tento krok podtrhuje rostoucí roli Norska v podpoře obrany Ukrajiny, jelikož západní partneři se blíží k finalizaci bezpečnostních záruk uprostřed snahy o uspořádání schůzky na vysoké úrovni mezi Kyjevem a Moskvou.

Pokud jde o bezpečnostní záruky, Støre uvedl, že nejdůležitější zárukou bude poskytnout Ukrajině silné obranné kapacity.

„Pokud jde o ústupky Ruska, nejsem si jich vědom. Nemyslím si, že ruská prohlášení, že jsou ochotni neokupovat další části ukrajinského území, představují ústupky. Nemyslím si, že ústupkem jsou ruské návrhy, abychom se stáhli z území, které Rusko neovládá,“ řekl Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Termín setkání s ruskou stranou podle prezidenta závisí výlučně na Moskvě a Washingtonu.