„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Na dotaz ČTK to uvedl Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka na Ukrajině dnes trvá 1000 dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil jako dobré rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině používat střely dlouhého doletu k úderům uvnitř Ruska. Podle agentur Reuters a AFP se takto šéf Elysejského paláce vyjádřil na okraj summitu zemí skupiny G20 v Brazílii. O povolení informovala některá média, Washington ho stále nepotvrdil.

Dobré ráno, v Bruselu se dnes uskuteční mimořádné plenární zasedání Evropského parlamentu, na kterém prostřednictvím videokonference vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání se koná u příležitosti 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství týkající se války na Ukrajině. Další informace zde najdete zase od zítřejšího rána, zatím přejeme dobrou noc. 

Podmořský optický kabel, který spojuje Finsko a Německo, dnes přestal fungovat. Mohla ho poškodit „vnější síla“, oznámila finská státem kontrolovaná telekomunikační společnost Cinia, jež kabel spravuje. Obě země nad incidentem podle agentury AP vyjádřily znepokojení. Ministerstva zahraničí obou zemí ve společném prohlášení uvedla, že kabel byl poškozen v době, kdy „naši evropskou bezpečnost ohrožuje nejen ruská agresivní válka proti Ukrajině, ale také hybridní válka vedená záškodníky“.

Prezident Volodomyr Zelenskyj navštívil vojáky v okupovaném městě Kupiansk v Charkovské oblasti. Fotografie poskytla médiím prezidentská kancelář. Právě okolo Kupiansku nyní probíhají těžké boje na frontové linii. 

Rusko dnes při hlasování Rady bezpečnosti OSN zablokovalo návrh rezoluce, který vyzýval dvě strany více než rok trvající občanské války v Súdánu k zastavení ozbrojeného konfliktu. Všechny ostatní země v 15členné radě text podpořily, kvůli ruskému právu veta ale nebyl přijat. Informovala o tom agentura Reuters.

V Súdánu proti sobě od loňského dubna bojují jednotky místní armády pod vedením generála Abdala Fattáha Burhána a polovojenské síly vedené jeho rivalem Muhammadem Hamdánem Dagalem. Podle OSN ve válce zemřelo na 20.000 lidí a více než 25 milionů obyvatel, tedy polovina populace, potřebuje humanitární pomoc.

Pobaltí ostře kritizuje Scholzův krok. Hovor s Putinem strategickou chybou!

Telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl strategickou chybou, která oslabila evropskou jednotu v postoji k ruskému napadení Ukrajiny. V rozhovoru s agenturou Reuters na okraj dnešní bruselské schůzky ministrů zahraničí Evropské unie to prohlásil šéf estonské diplomacie Margus Tsahkna.

Podle osloveného experta Oleksija Melnyka, spoluředitele mezinárodních bezpečnostních programů v Razumkově centru, je paradoxní varovat nepřítele, že budou do boje nasazeny ATACMS. Uvádí to ukrajinská TV Nexta.

„Ruští okupanté tak nyní stojí před jedinou otázkou: který sklad, letiště nebo jiná strategická místa by měli pilněji hlídat,“ uvedl. Podle Melnyka to nezmírní ruské útoky a krok USA může být využit v proruské propagandě. 

Pokud Ukrajina použije na ruském území střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci, bude to znamenat radikální změnu konfliktu. Rusko v takovém případě zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle tiskových agentur to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva již třetím rokem pokračuje v agresi na Ukrajině, která chce střely využívat k obraně proti ruské ofenzivě.

„Použití střel dlouhého doletu Kyjevem k útokům na naše území bude znamenat přímé zapojení Spojených států a jejich satelitů,“ prohlásila dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Střely Taurus mají dosah až 500 kilometrů, což by ukrajinským silám umožnilo likvidovat i vzdálené ruské cíle. Podle Scholzových dřívějších prohlášení by tyto zbraně zvýšily riziko zavlečení Německa do války, protože by to znamenalo zapojení německých vojáků do kontroly cílů.

Zatímco prezident Spojených států Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS k útokům v Rusku, Scholz šéfa Bílého domu následovat odmítá. „Tisíc dní od začátku války dávají dobrý důvod Ukrajině taurusy dodat,“ poznamenal dnes v komentáři deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Německý kancléř Olaf Scholz podle Reuters trvá na svém rozhodnutí neposkytnout Ukrajině na obranu před Ruskem střely s plochou dráhou letu Taurus.

Německo začne na Ukrajinu dodávat 4000 bojových dronů, jejichž systémy využívají umělou inteligenci. Dnes to podle agentury DPA oznámil spolkový ministr obrany Boris Pistorius. Potvrdil tak dřívější zprávu deníku Bild. Pistorius uvedl, že výhodou těchto zařízení je schopnost zasáhnout cíl i při ruských pokusech o elektronické rušení.

„Jsou to drony schopné zasáhnout místa 30 či 40 kilometrů za frontou,“ řekl Pistorius. Tyto bezpilotní prostředky by podle něj v týlu mohly útočit například na velitelská stanoviště. Poznamenal, že jejich zvláštní schopností je pronikat i nepřátelským elektronickým rušením. To je možné také díky tomu, že řízení a výběr cílů kontroluje umělá inteligence.

Rusko si uvědomuje, že proti spojenému Západu nemůže uspět vojensky ani ekonomicky, proto se snaží rozložit každou zemi zvlášť. Na dnešní sněmovní konferenci o ruském subverzním působení to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Evropa podle něj musí mít stejnou vůli jako Rusko, protože ve všem ostatním ho zvládne porazit. Evropskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi zhruba tisícovku dní, označil za nedostatečnou.

Foltýn připomněl, že Rusko již před delší dobou samo označilo Českou republiku za nepřátelský stát. „To, že je Rusko nepřítelem Západu, je vnitřní součástí jejich identity, ruský režim bez takovéhoto přístupu k Západu nemůže ani existovat,“ řekl. Je úplně jedno, co si o tom my myslíme a co chceme, doplnil Foltýn. „ČR chápou jako nepřítele, protože to potřebují pro udržení režimu, z toho se nevykecáme,“ doplnil.

Slovenský premiér Fico kritizoval rozhodnutí USA povolit Ukrajině používání amerických raket k útokům na cíle v Rusku. Označil to za militantní krok. „Kdo podporuje rozhodnutí amerického prezidenta Bidena, podporuje zahájení třetí světové války,“ sdělil na svých sociálních sítích. 

Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.

„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení.

Varianta zmrazení konfliktu na současných pozicích, kterou zřejmě navrhne turecký prezident Erdogan „je pro ruskou stranu nepřijatelná“, řekl podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Peskov. Dodal, že pro Moskvu jsou stále platné podmínky pro jednání s Ukrajinou, které Putin představil v červnu. Mezi ruské požadavky patří, aby se ukrajinská armáda stáhla z ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje. Kyjev by se podle představ Moskvy také musel zavázat, že nevstoupí do NATO.

Ruská státní jaderná korporace Rosatom dnes ujistila, že bude nadále dodávat uran všem zákazníkům ve světě s výjimkou Spojených států, uvedla státní agentura TASS. Moskva v pátek zavedla dočasná omezení na vývoz obohaceného uranu do USA s odvoláním na dřívější rozhodnutí Washingtonu zakázat dovoz ruského uranu, uvedla agentura Reuters. Připomněla, že Rusko je šestý největší producent uranu na světě a disponuje přibližně 44 procenty kapacit na obohacování uranu.

„Realizace dodávek ruské uranové produkce do jiných zemí (kromě USA) bude pokračovat beze změn, na základě podmínek dohodnutých se zákazníky a při dodržování požadavků národních zákonů,“ citoval TASS z prohlášení Rosatomu. Ten označil zákaz vývozu uranu z Ruska do USA, zavedený pokynem ruského prezidenta Vladimira Putina a nařízením ruské vlády, za symetrickou odpověď na počínání amerických úřadů, které dovoz ruského uranu zakázaly.

Takhle si Ukrajinci na kyjevském Náměstí Nezávislosti připomínají padlé vojáky. 

Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že navštívil vojáky bránící důležité město Pokrovsk, pokládané za hlavní cíl ruské ofenzivy na východě země.

Sovětská propaganda při popírání a utajování hladomoru na Ukrajině ve 30. letech minulého století stála na několika pilířích, jako je dehumanizace obětí nebo vyvolání komplexu viny. Uvedla to dnes Jaryna Jasynevyčová z neziskové organizace All-Ukrainian Forum for Democracy (DEMFORUM) na konferenci s názvem Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě, která se konala ve Sněmovně. Mezi další nástroje propagandy podle Jasynevyčové patřilo zlehčování rozsahu násilí, racionalizace činů a falšování historických faktů. Jasynevyčová se tématu hladomoru věnovala více než deset let ve svém výzkumu.

„Dehumanizace vedla k tomu, že smrt hladem byla vnímána jako ostuda. Statkář, nazývaný kulak, byl označen za nepřítele a zabíjení nepřátel bylo propagandisticky ospravedlněno,“ řekla Jasynevyčová. Miliony obětí podle ní tak zůstaly zapomenuty, protože jejich smrt byla prezentována jako důsledek individuálních selhání či neúspěšné hospodářské politiky.

Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.

„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení. „Dnešní rozhodnutí zavádí zákaz vývozu, transferu, dodávek nebo prodeje komponent používaných při vývoji a výrobě raket a dronů z Evropské unie do Íránu,“ dodává dokument.

Osm mrtvých a 18 zraněných si vyžádal dnešní ruský útok na jihoukrajinskou Oděsu. Informoval o tom šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu.

„Ruští teroristé podnikli raketový útok na Oděsu. Jsou oběti a ranění,“ napsal nejdříve Kiper. Dodal, že poškozena byla civilní infrastruktura, zejména obytné domy. O něco později upřesnil, že podle předběžných informací je osm mrtvých a 18 zraněných, mezi nimi jedno dítě. Čtyři zranění jsou v těžkém stavu.

Ukrajinská tajná služba (SBU) odhalila a zadržela čtyři muže z Charkovské oblasti naverbované Ruskem, kteří prý stojí za explozí auta s ukrajinským vojákem. Údajně připravovali i další teroristické útoky, informuje server Ukrajinska pravda.

Zadrženými jsou softwarový inženýr, bývalý příslušník ukrajinské armády a dva nezaměstnaní. Instrukce dostávali od člena speciálních jednotek vojsk samozvané Doněcké lidové republiky, který bojuje proti ukrajinské armádě na východní frontě a spolupracuje s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Řekl to dnes před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot podle agentury Reuters poznamenal, že Paříž takovou možnost zvažuje.

List The New York Times v neděli napsal, že americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Podle serveru Axios se toto povolení ale vztahuje jen na útoky na cíle v ruské Kurské oblasti.

Rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině použít rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského příznivou zprávou. Kyjev se tak bude moci lépe bránit proti útokům. Lipavský to dnes uvedl v Bruselu před jednáním unijních ministrů zahraničí. Český ministr rovněž zkritizoval páteční telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových náletů (na Ukrajinu) za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila,“ řekl českým novinářům Lipavský.

Šéf české diplomacie se vyjádřil i k nedávnému telefonickému rozhovoru mezi Scholzem a Putinem. „Myslím, že by bylo asi lepší, kdyby se západní státníci, pokud jde o podobné kroky, více koordinovali a drželi pospolu,“ řekl Lipavský. „Je to určitý symbolický krok, nic to nepřineslo, naopak přišel o víkendu drtivý raketový útok, takže si kladu otázku, čeho bylo telefonátem dosaženo? Víme, že ničeho,“ dodal ministr.

Spojené státy povolily Ukrajině používat americké střely k útokům v Rusku pouze v Kurské oblasti, napsal americký server Axios. Souvisí to podle něj s rozmístěním severokorejských vojáků v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. List The New York Times a agentury Reuters a AP v neděli s odvoláním na americké představitele napsaly, že prezident Joe Biden povolil Kyjevu použít Spojenými státy dodané střely proti cílům na ruském území.

Axios píše, že "zdroj obeznámený s touto věcí potvrdil, že povolení použít střely ATACMS se týká jen Kurské oblasti, kde jsou nasazeni severokorejští vojáci". Američané toto rozhodnutí Ukrajincům sdělili před několika dny a vedla je k tomu snaha odradit KLDR od toho, aby do Ruska do bojů proti ukrajinské armádě poslala další vojáky.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20, který dnes začíná v Brazílii, představí plán zmrazení války na Ukrajině na současných pozicích. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na lidi obeznámené s Erdoganovými plány. Podotýká, že jsou značně odlišné od takzvaného mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který je založený na jasné vizi cesty Ukrajiny k členství v NATO a bezpečnostních garancích do doby, než do aliance vstoupí.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes ocenila rozhodnutí Spojených států, které podle médií povolily Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území. V rozhovoru s rádiem rbb uvedla, že ničit místa, ze kterých na zemi míří rakety, je součástí práva na sebeobranu.

Americký list The New York Times v neděli uvedl, že prezident Joe Biden, který v lednu Bílý dům opustí, povolil Ukrajině ostřelovat americkými raketami i cíle na ruském území. S podobnou informací přišla jen chvíli poté s odvoláním na své vlastní zdroje také agentura Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.

Vývoz ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy dnes pokračuje stabilně, uvedla podle agentury Reuters státní energetická společnost Gazprom. Přes Ukrajinu do Evropy Gazprom pošle 42,4 milionu metrů krychlových, tedy stejný objem jako v neděli. V sobotu ruský podnik přerušil dodávky plynu rakouské společnosti OMV poté, co OMV pozastavil část plateb v souvislosti s vyhranou arbitráží.

Objednávky, takzvané nominace, plynu z Ukrajiny na Slovensko se v pondělí oproti předchozím dnům víceméně nezměnily. Nominace na plyn opouštějící Slovensko byly rovněž stabilní, ukázaly údaje provozovatele přepravní soustavy Eustream. Přibližně na úrovni předchozích dnů tak zůstaly i nominace na tok plynu ze Slovenska do Česka.

Kyjev podnikl noční útok bezpilotními letouny na ruskou hranici u Brjanska, uvedl dnes gubernátor regionu. „Jednotky protivzdušné obrany pokračují v práci na ochraně našeho regionu,“ napsal gubernátor Alexandr Bogomaz na telegramu, aniž by uvedl další podrobnosti.

Dobré ráno, ruské jednotky protivzdušné obrany zničily dva drony mířící na Moskvu, uvedl dnes brzy ráno starosta města Sergej Sobjanin. Rusko rovněž uvedlo, že v noci jednotky protivzdušné obrany zničily 59 ukrajinských bezpilotních letounů, informuje Reuters.

„Podle předběžných informací nejsou na místě pádu trosek žádné škody ani oběti,“ napsal moskevský starosta Sobjanin na svém telegramovém kanálu. Nejprve informoval o jednom, později o druhém dronu, který byl sestřelen nedaleko Moskvy. Rusko rovněž uvedlo, že dnes v noci zničilo 59 ukrajinských bezpilotních, z toho 45 nad Brjanskou oblastí sousedící s Ukrajinou.

Na zprávy ohledně rozhodnutí USA povolit Ukrajincům střílet na Rusko reagovala podle serveru RBK také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se už k takové možnosti vyjádřil dříve.

Šéf Kremlu podle ruského portálu uvedl, že něco takového by znamenalo, že „s Ruskem bojují země NATO“. Povolení Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu by změnilo samotnou podstatu, charakter konfliktu, tvrdil podle RBK Putin v září.

Povolení úderů americkými střelami do hloubi Ruska je bezprecedentním krokem, který může vést k začátku třetí světové války, prohlásil dnes senátor a místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury TASS.

Nejméně osm obětí včetně dvou dětí si vyžádal ruský večerní útok na ukrajinské město Sumy. S odvoláním na místní úřady to píše server Ukrajinska pravda a ruská služba stanice BBC. Několik desítek lidí podle nich utrpělo zranění. Ruský raketový útok večer zasáhl hustě obydlenou část oblastní metropole, uvedla regionální prokuratura.

Úder v Sumách poškodil několik výškových budov a na místě pracují záchranáři. Mezi zabitými jsou podle prokuratury devítiletý chlapec a čtrnáctiletá dívka. „Lékařskou pomoc vyhledalo dvacet místních obyvatel,“ uvedl tento úřad na telegramu.

Cenu Paměti národa obdržela dnes v pražském Národním divadle Olha Hejková z Ukrajiny. Hejková absolvovala slavistiku na kyjevské univerzitě, studovala i češtinu. V té době se sblížila s ukrajinskými disidenty. Krátce před plánovaným sňatkem v lednu 1976 byl její partner, jeden ze zakladatelů Ukrajinské helsinské skupiny (UHH), zatčen. Právě jeho zatčení bylo počátkem její cesty k občanskému aktivismu, vykoupenému roky v komunistických lágrech.

Na její přání se Národním divadlem, kam dorazili i Petr a Eva Pavlovi, rozezněla také ukrajinská státní hymna.

 „Ráda bych sdělila těm, kdo pochybuje o vítězství Ukrajiny, kdo pochybuje o samotné Ukrajině nebo o ukrajinském lidu, prosím, nepřestávejte nám a v nás věřit, protože když ne my, když ne my všichni, tak kdo,“ sklidila potlesk Ukrajinka.

Vážení čtenáři, pro dnešek se online k ukrajinskému dění odmlčí, aby pokračoval zase od rána. Přejeme mezitím dobrou noc.

Podle zdrojů agentury Reuters Ukrajina plánuje provést v následujících dnech první údery proti Rusku s raketami dlouhého doletu, k čemuž dostala povolení od Bílého domu. První ukrajinské údery budou zřejmě provedeny americkými střelami ATACMS, které mají dolet přibližně 300 kilometrů.

Podle informací New York Times budou zbraně nejspíš nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem podpořit ukrajinské jednotky v západoruské Kurské oblasti. 

Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal dnes zpravodajský web deníku The New York Times s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla jen chvíli poté s odvoláním na své vlastní zdroje také Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat.

Ve všech ukrajinských regionech budou v pondělí dočasná omezení ve spotřebě elektrické energie. Důvodem je poškození energetických zařízení při dnešním masivním vzdušném útoku, oznámila na telegramu ukrajinská energetická společnost Ukrenerho. Země ráno čelila rozsáhlému ruskému úderu, podle ukrajinské energetické firmy DTEK utrpěly vážné škody její tepelné elektrárny.

„Nezapínejte několik výkonných elektrických spotřebičů současně, prosím,“ vyzvala firma Ukrenerho obyvatele země a doporučila jim, aby si zjistili časový harmonogram plánovaných pondělních odstávek v dodávkách energií. „Energetici pracují na odstranění následků,“ dodala společnost.

„Oděsa. Zoufalství lidí během ranního ruského raketového útoku na město,“ tweetuje Státní služba pro mimořádné události (DSNS). „Ve třech soukromých domech vypukly požáry a další čtyři domy byly částečně zničeny. Jeden mladík byl zraněn. Záchranáři a psychologové DSNS poskytovali pomoc obyvatelům a domácím zvířatům.“

„U Národního muzea jsme zajistili pro podezření z přestupku pět osob. Jednu osobu jsme kvůli neoprávněnému vojenskému oblečení vyřešili na místě,“ komentoval mluvčí pražské policie Jan Daněk zásah příslušníků u Národního muzea, kde se protestovalo proti vládě a Ukrajině. Někteří si na demonstraci přinesli například pyrotechniku či zbraň zvanou boxer. Lidé, které policisté zajistili, jsou podezřelí z porušení zákona o právu shromažďovacím, z přestupku proti občanskému soužití či z veřejného pohoršení, dodal Daněk.

Přinejmenším kolem dvou tisíc lidí se v centru Berlína vydalo na protiválečný pochod městem organizovaný ruskou opozicí. Do čela průvodu se postavili prominentní odpůrci režimu ruského prezidenta Vladimira Putina - Ilja Jašin, Vladimir Kara-Murza a Julija Navalná. Požadují stažení ruských invazních jednotek z Ukrajiny, proces s Putinem jako válečným zločincem a propuštění všech politických vězňů v Rusku.

„Ne válce! Ne válce! Ne válce!“ provolávali v ruštině někteří účastníci průvodu podle záběrů zveřejněných na telegramovém účtu Deutsche Welle. „Putin je válečný zločinec a neměl by být spojován s celým Ruskem,“ prohlásil podle stanice na shromáždění Jašin. Opozičník zároveň vyzval k soudu s ruským prezidentem, šéf Kremlu podle něj patří do vězení.

Berlínská policie počet účastníku na začátku akce odhadla na přibližně 1800. Zpravodaj Meduzy na místě odhaduje jejich počet na šest až sedm tisíc. Agentura AP píše o přinejmenším tisícovce účastníků. Někteří skandovali v ruštině „Rusko bez Putina“ nebo nesli transparenty s různými hesly v ruštině i angličtině. Na některých stálo v němčině „Putin = válka“ nebo „Putin je vrah“, popsala AP.

Kyjev: Záchranáři odstraňují kus rakety, která zasáhla bytový dům.

„Ráno 17. listopadu vojákyně Natalija Hrabarčuková úspěšně sestřelila ruskou řízenou střelu pomocí systému Igla MANPADS. Byl to její první bojový výstřel a první úspěšný zásah!“ chlubí se na Twitteru svou bojovnicí ukrajinské letectvo.

Před pražským Národním muzeem se sešly dvě stovky lidí, kterým vadí ukrajinská vlajka na budově a přístup vlády. Ohlásili plán jít na Národní třídu.

Podle slovenského premiéra Roberta Fica západní strategie ohledně Ukrajiny nefunguje a Rusko nelze vojensky porazit. Vyslovil se také proti vojenské podpoře Ukrajiny; k jejímu rychlému posílení přitom v říjnu vyzvali státníci EU na unijním summitu. To vše řekl v projevu na oslavách 25. výročí vzniku své strany Směr-sociální demokracie.

Nebylo by dobré, kdyby s Vladimirem Putinem mluvil prezident USA, ale žádný evropský lídr, hájí se německý kancléř Olaf Scholz. Na Putinově přístupu se podle něj pramálo změnilo.

Dosáhnout dobrého řešení z ruské agrese na Ukrajině je složitější než uklidnit situaci na Blízkém východě, řekl v České televizi premiér Petr Fiala.

V Poltavské oblasti na středovýchodě Ukrajiny způsobila ruská raketa takovýto požár.

Ukrajinské letectvo přidalo detaily masivního nočního útoku Rusů: protivzdušná obrana sestřelila 144 vzdušných cílů, z toho 102 raket. Mezi sestřelenými raketami byla jedna hypersonická střela Cirkon (Zirkon), sedm rovněž nadzvukových střel Kinžal, na 85 střel s plochou drahou letu Kalibr, čtyři protiradarové střely Ch-22/Ch-31P a pět řízených střel Ch-59/Ch-69. Zničeno bylo také 42 ruských bezpilotních prostředků, na 41 dronů zmizelo z radarů a dva další zamířily zpět na ruská či Ruskem okupovaná území.

„Upozorňujeme, že v důsledku masivního útoku Ruské federace řízenými střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a bezpilotními letadly mimo jiné proti objektům nacházejícím se na západě Ukrajiny byla zahájena činnost polských a spojeneckých letadel v našem vzdušném prostoru,“ hlásilo ráno Operační velitelství ozbrojených sil Polska. „V souladu s platnými postupy aktivoval operační velitel všechny dostupné síly a prostředky, které má k dispozici, startovaly dvojice stíhaček ve službě a pozemní systémy protivzdušné obrany a radiolokačního průzkumu dosáhly stavu nejvyšší pohotovosti.“

Dopoledne velitelství ohlásilo, že ruský útok skončil a s ním i polská pohotovost.

Lvov: Hasiči bojují s požárem, který způsobil dopad ruské rakety.

„Dnes ráno Ozbrojené síly Ruské federace zahájily masivní úder na kritická zařízení energetické infrastruktury, která zásobovala ukrajinský vojensko-průmyslový komplex a podniky vyrábějící vojenské výrobky,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany s tím, že „všechny plánované cíle byly zasaženy“. Podobná tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinské úřady potvrdily noční ruské útoky na energetickou infrastrukturu.

Zničena byla podle Moskvy také infrastruktura ukrajinských vojenských letišť, zařízení pro těžbu plynu, sklad dronů, jakož i místa s vysokým počtem ukrajinských vojáků a techniky. Celkem byly zasaženy cíle ve 144 ukrajinských okresech, dodalo ruské ministerstvo.

„Dnes solidárně s Vámi slavíme Den boje za svobodu a demokracii. Vzdáváme čest a slávu všem Čechům, kteří v tomto boji zaplatili nejvyšší cenu - položili své životy,“ říká ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvarych na videu, jak přináší svíčku k památníku na Národní třídu. „Svoboda a demokracie jsou hodnoty, které nejsou dány jednou provždy. Musíme je každý den pečlivě chránit - my všichni, svobodní lidé.“

„Máme smutnou zprávu z Dněpropetrovska. Při nepřátelském ostřelování depa zahynuli dva železničáři. Další tři naši kolegové byli zraněni, jejich stav je v současné době uspokojivý,“ hlásí Ukrajinské železnice. „Nechť odpočívají v pokoji. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům. Všichni jsme vděčni každému železničnímu pracovníkovi za jeho statečnost a tvrdou práci.“

Ministr energetiky Herman Haluščenko ráno uvedl, že cílem kombinovaného vzdušného útoku Rusů byly objekty sloužící k výrobě a distribuci energie po celé zemi. Úřady ve Volyňské a Záporožské oblasti informovaly o blíže neupřesněném poškození energetické a kritické infrastruktury. Výbuchy podle agentury Reuters otřásly také černomořským přístavem Oděsa. 

DTEK, největší soukromá energetická firma na Ukrajině, uvedla, že její tepelné elektrárny se znovu staly terčem ruského útoku. Ten podle ní způsobil „vážné škody“ na zařízení elektráren. Technici již začali pracovat na opravách. Společnost Ukrenergo, provozovatel ukrajinské rozvodné sítě, podle vyjádření firmy DTEK provedla nouzové odstávky dodávek elektřiny v Kyjevě a Kyjevské, Doněcké a Dněpropetrovské oblasti. Dílčí odstávky mezitím oznámila také Oděsa.

Ukrajinci podle médií už měsíce nervózně očekávali další velký ruský raketový útok v obavách, že by mohl zasadit ránu už tak poškozenému energetickému systému země. Nastává totiž zimní období a panují obavy z dalších dlouhých výpadků v dodávkách energií, jako už země zažila kvůli ruským útokům v minulosti.

Rusko při svém rozsáhlém útoku vyslalo dnes ráno na Ukrajinu 120 raket několika typů a také 90 dronů. Protivzdušná obrana zničila přes 140 vzdušných cílů, na odražení útoku se podílely také stíhačky F-16, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Údery podle něj způsobily škody na energetické infrastruktuře.

Rusko v noci provedlo jeden z největších vzdušných útoků na Ukrajinu, uvedl ministr zahraničí Sibyha. 

„Bezpilotní letouny a rakety proti mírumilovným městům, spícím civilistům a kritické infrastruktuře. To je skutečná odpověď válečného zločince Putina všem, kteří mu nedávno volali a navštívili ho. Potřebujeme mír prostřednictvím síly, ne appeasement,“ napsal na sociální síti X Sybiha s odkazem na politiku ústupků či usmiřování.

Sybiha ve svém příspěvku patrně narážel na nedávný telefonický rozhovor německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po něm varoval, že podobné telefonáty ničím nepřispívají ke spravedlivému míru a varoval před „otevřením Pandořiny skříňky“, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci.

Kvůli ruským útokům museli energetici na některých místech nouzově odpojit dodávky energie. „Zažíváme další rozsáhlý útok na energetický systém. ... Kde je to možné, záchranáři a energetici už pracují na likvidaci následků,“ řekl ministr energetiky Herman Haluščenko.

Prezidenti USA Joe Biden a Číny Si Ťin-pching se shodli na tom, že rozhodnutí ohledně použití jaderných zbraní by měli dělat lidé a ne umělá inteligence (AI). Po jejich schůzce na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Lině o tom informoval Bílý dům. Agentura Reuters píše, že jde o první takové vyjádření Spojených států a Číny, tedy zemí, které jsou jadernými mocnostmi.

„Oba lídři potvrdili, že je nutné udržet kontrolu lidí nad rozhodnutím o použití jaderných zbraní,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu. Biden a Si podle něho také dali najevo, že je potřeba „potřeba opatrně zvážit možná rizika a technologie využívající umělou inteligenci ve vojenské oblasti je potřeba vyvíjet opatrně a zodpovědně“.

Vojáci se prodírají zákopy v oparu žlutého dýmu, na polích hřmí kulometná palba, neviditelné drony bzučí nad hlavami a do toho se ozývají ukrajinské pokřiky: „Pozor!“ Tato scéna by se mohla odehrávat 3000 kilometrů daleko na ukrajinském Donbase, ale v tomto případě asi 2000 ukrajinských rekrutů a veteránů podstupuje výcvik na blátivých polích francouzského regionu Marny, kde se za první světové války střetly armády Francie a Německa, napsala agentura Reuters.

Iniciativa je součástí programu financovaného Evropskou unií, který od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 připravil už 60.000 Ukrajinců pro boj v první linii.

Při tomto výcviku se francouzská armáda snaží napodobit podmínky, kterým čelí ukrajinské jednotky doma, a zároveň je cvičí s vybavením, které Francie poskytuje Ukrajině. To zahrnuje obrněná vozidla pro přesuny vojsk a průzkum, houfnice Caesar, protitankové střely, střely země-vzduch a bojové radary.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajina čelí rozsáhlému kombinovanému útoku ze strany Ruska. V Kyjevě hoří střecha obytného domu. Úřady v Mykolajivu na jihu země uvedly, že zasažena byla obytná čtvrť. Exploze se ozývaly v Kyjevě, Záporoží, v Oděse, Dnipru nebo Kryvém Rihu. Polská armáda informovala, že kvůli ruským útokům proti Ukrajině odstartovaly polské a spojenecké letouny. V autonomní Udmurtské republice na východě evropské části Ruska se v areálu továrny zřítil dron. Hlášen je jeden zraněný.

„V souvislosti s rozsáhlým ruským útokem na objekty nacházející se mimo jiné na západní Ukrajině zahájily v polském vzdušném prostoru operace polské i spojenecké letouny,“ uvedla polská armáda na sociální síti X. Rusko podle ní na Ukrajinu útočí raketami, balistickými střelami a bezpilotními letouny.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se zpravodajství k Ukrajině odmlčí, pokračovat bude zase od rána. Dobrou noc přeje redakce Blesk Zpráv.

Ruské filmové studio Mosfilm poslalo do „speciální vojenské operace“ desítky starých tanků a obrněných vozidel, které mělo k dispozici pro natáčení historických válečných velkofilmů. „Jsme hrdí na Mosfilm,“ prohlásil dokonce Vladimir Putin.

Slovenská státní energetická společnost SPP sdělila, že plyn z Ruska nadále odebírá. „Situace, kdy velký spotřebitel přestal plyn z východu odebírat, ale přes území Ukrajiny proudí stejný objem, ukazuje, že o tento plyn je v Evropě stále velký zájem,“ uvedla slovenská firma v prohlášení v souvislosti s přerušením ruských dodávek do Rakouska.

Irské námořnictvo eskortovalo z Irského moře ruskou špionážní loď, informoval dnes zpravodajský web deníku The Guardian. Ruské plavidlo podle něj v irských vodách zkoumalo oblasti, kde se nachází důležité podmořské internetové kabely a energetická infrastruktura.

Loď byla spatřena ve čtvrtek východně od Dublinu a jihozápadně od ostrova Man. Norské, americké, francouzské a britské námořnictvo a protivzdušná obrana ji pozorovaly již minulý víkend, když doprovázela ruskou fregatu Admirál Golovko přes Lamanšský průliv.

V pátek kolem 03:00 místního času (04:00 SEČ) hlídková loď irského námořnictva LÉ James Joyce ruskou loď Jantar eskortovala z výlučné ekonomické zóny Irska.

„Nikdo si nepřeje mír tak jako my. Změna politiky USA naznačuje, že podle mého názoru válka skončí. Nevím jak. Naším úkolem je uhájit silnou pozici,“ uvedl v rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem prezident Volodymyr Zelenskyj. „Přesné datum neexistuje, ale s politikou týmu, který nyní povede Bílý dům, válka skončí rychleji. To je jejich přístup, jejich slib společnosti,“ dodal.

S Donaldem Trumpem se setkal v září, po jeho volebním vítězství si telefonovali. „Neslyšel jsem (od něj) nic, co by bylo proti naší pozici,“ komentoval Zelenskyj. „Řekl, že chce ukončit válku, ale (také) chce pomoci,“ uvedl ukrajinský prezident a dodal, že se uvidí, co bude dál.

Nasazení severokorejských vojáků do bojů proti Ukrajině má mimořádně významný dopad na bezpečnost ve východní Asii. Podle agentury AFP to dnes při návštěvě Kyjeva řekl japonský ministr zahraničí Takeši Iwaya.

„Nejenže to prohloubí vážnost situace na Ukrajině, ale bude to mít také mimořádně významné důsledky pro bezpečnostní situaci ve východní Asii,“ řekl k zapojení KLDR do války na straně Ruska šéf japonské diplomacie. „Jsme tímto vývojem vážně znepokojeni a důrazně jej odsuzujeme,“ dodal a slíbil další podporu zemi napadené Ruskem.

„Putin opět používá energii jako zbraň. Snaží se vydírat Rakousko a Evropu přerušením dodávek plynu,“ deklamuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jsme na to připraveni a připraveni na zimu. Zásobníky plynu v celé EU jsou plné,“ tweetuje a dodává, že rakouskému kancléři potvrdila jednotnou podporu Evropy.

Japonský ministr zahraničí Takeši Iwaja navštívil Kyjev a Buču. Ukrajinský protějšek Andrij Sybiha ho vzal k pamětní zdi v hlavním městě, aby si prohlédl fotografie padlých vojáků a položil tam květiny. Také se zastavil u dobročinného stánku s koláči a válečnými upomínkovými předměty.

Rusko zůstává jedinou překážkou spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, uvedly země skupiny G7. Slíbily pomoc Ukrajině, dokud jí bude třeba.

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes ve svém pravidelném hlášení uvedlo, že ruské síly dobyly dvě vesnice v Doněcké oblasti. První je Makarivka, která byla v držení ukrajinských jednotek od neúspěšné ukrajinské ofenzivy z loňského roku. Druhou je podle agentury Reuters Hyrhorivka, známá také pod ruským označením Leninskoje. Tato obec se nachází poblíž města Selydove, které Rusové obsadili minulý měsíc.

„Odstřižením od svého plynu Rusko opět používá energii jako zbraň. Rakouská vláda však nepochybně zajistí energetickou bezpečnost a odmítne vydírání,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Éra závislosti Evropy na ruském plynu skončila. Je čas plně omezit ruské energetické zisky - a financování války.“

Ukrajinské letectvo oznámilo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek v řadě oblastí sestřelila 53 z 83 útočících ruských dronů. Dalších 30 strojů zmizelo z radarů. Uvedlo také, že Rusko zasáhlo střelou S-300 cíl v Charkovské oblasti.

Přátelé a rodina v gruzínském Tbilisi oplakávají Zuraba Švangiradzeho. Gruzínec padl na Ukrajině, kde s řadou dalších spoluobčanů i příslušníků dalších zemí bojoval v dobrovolnické jednotce Černý orel.

Rakousko nedostává žádné dodávky plynu z Ruska, dnes ráno přestaly, potvrdila DPA mluvčí společnosti OMV. Podle kancléře Karla Nehammera jsou rakouské zásobníky plynu naplněny z 93 procent, a země je tak na situaci dobře připravena. „Nikdo nebude v zimě mrznout,“ ujistil v pátek večer na X.

Ukrajinské úřady hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích, v Záporožské oblasti byla zasažena kritická infrastruktura. Přes 50 dronů bylo sestřeleno.

Dobrý den, vážení čtenáři.

Rusko opět používá energii jako zbraň, uvedl v reakci na oznámení Gazpromu přerušit ode dneška dodávky plynu do Rakouska ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Vídeň ale podle něj najde způsob jak si zajistit energetickou bezpečnost. Člen ukrajinské vlády to napsal na sociální síť X. Ukrajina už dříve oznámila, že neplánuje prodloužit dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území do Evropy, která vyprší na konci letošního roku. Kyjev to zdůvodnil tím, že Moskva z tohoto obchodu financuje válku na Ukrajině.

Rakousko podle Sybihy „odmítne vydírání.“ „Éra, kdy se Evropa spoléhala na ruský plyn, skončila,“ napsal ukrajinský ministr. „Je čas plně omezit ruské energetické zisky - a financování války,“ dodal.

Vážení čtenáři, pro dnešek přejeme dobrou noc, online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase od rána.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský v Londýně ocenil medailí Za zásluhy o diplomacii Valerije Zalužného, bývalého hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil, nyní velvyslance v Británii. „Jeho odvaha a osobní příklad byly klíčové při odrážení ruské agrese, která je útokem na všechny svobodné a demokratické země. To je důvod, proč jsem mu udělil medaili Za zásluhy o diplomacii,“ uvedl ministr.

Ukrajinský generál byl jmenován hlavním velitelem ozbrojených sil v červnu 2021. Pod jeho velením vojáci odolali prvotnímu náporu ruské invaze z února 2022 a během prvního roku války dobyli zpět okupované části Charkovské oblasti a také osvobodili Cherson na jihu země jako jediné oblastní centrum, které ruská vojska dokázala obsadit. 

Letos v únoru pak Zalužného na pozici hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil vystřídal Oleksandr Syrskyj. V květnu Zalužného prezident Zelenskyj propustil z vojenské služby a jmenoval ukrajinským velvyslancem v Londýně.

Podle rakouského kancléře Karla Nehammera jsou rakouské zásobníky plynu naplněny z 93 procent, a země je tak na zastavení dodávek z Ruska dobře připravena.

„Stalo se tedy něco, co jsme už dlouho očekávali, od začátku války na Ukrajině, a na tuto situaci jsme se připravovali,“ řekl dnes Nehammer na tiskové konferenci. Zdůraznil, že žádná domácnost v zemi nebude mrznout. „Nikdo nás nebude vydírat. Ani ruský prezident ne,“ uvedl kancléř. „Nenecháme Putinovu vládu, ani Putina samotného, aby nás srazili na kolena,“ citovala ho agentura APA.

Ukrajinská diplomacie dnes v reakci na telefonický rozhovor německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvedla, že takovéto telefonáty nepřispívají ničím ke spravedlivému míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci. 

„Putin již více než dvě desetiletí využívá dlouhé rozhovory jako prostředek k prosazování svých zájmů. Nyní rozhovory jen dávají Putinovi naději na oslabení mezinárodní izolace,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož ruský prezident pokusy o appeasement vnímá jako výraz slabosti. Potřeba nejsou telefonické rozhovory, ale silné akce, míní Kyjev.

Ruská státní společnost Gazprom přestane od soboty dodávat zemní plyn do Rakouska, jak oznámila rakouské firmě OMV, která plyn odebírá. Postup Gazpromu je reakcí na krok OMV, která Gazpromu pozastavila platby, aby získala částku, jež jí byla přiznána v arbitráži.

OMV se podle svého vyjádření na možné zastavení dodávek z Ruska delší dobu připravuje. Má zajištěnu přepravní kapacitu z Německa a z Itálie, stejně jako dlouhodobé kontrakty s dalšími dodavateli plynu. Může dodávat i zkapalněný zemní plyn (LNG) z Nizozemska.

Soud OMV přiznal odškodné 230 milionů eur (5,8 bilionu Kč). Rakouská společnost se domáhala náhrady za nepravidelné dodávky plynu a úplné zastavení dodávek do Německa v srpnu 2022. OMV navíc s ruskou státní společností vede několik dalších sporů.

V Jižní Koreji se demonstrovalo proti zapojení severokorejských vojáků do konfliktu na Ukrajině. Desítky lidí s transparenty v metropoli Soulu také upozorňovali na jaderný program KLDR, který by mohl od Ruska získat některé technologie.

Telefonát Putina a Scholze se konal z německé iniciativy, Putin trval na územních nárocích vůči Ukrajině, vyplývá z komuniké Kremlu o rozhovoru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle informací Reuters telefonát mezi Scholzem a Putinem nepřivítal, naopak kancléře před takovým počínáním varoval. Hebestreit uvedl, že před rozhovorem s Putinem telefonoval Scholz ukrajinskému prezidentovi Zelenskému.

Dohodl se s ním zároveň na dalším telefonátu poté, co s Putinem domluví. Podle informací agentury Reuters Zelenskyj nebyl telefonátu mezi Scholzem a Putinem nakloněn a kancléřovi řekl, že to jen Putinovi pomůže dostat se z izolace, a tak v konečném důsledku pokračovat ve válce.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes odpoledne v telefonickém rozhovoru vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem. V tiskovém prohlášení to oznámil německý vládní mluvčí Steffen Hebestreit. O telefonátu mezi Putinem a Scholzem, který byl první po zhruba dvou letech, předtím informovaly deník Süddeutsche Zeitung a agentura DPA.

„Kancléř odsoudil ruskou útočnou válku proti Ukrajině a vyzval prezidenta Putina, aby ji ukončil a jednotky stáhnul,“ uvedl Hebestreit. Putina Scholz dále žádal, aby přikročil k jednáním s Ukrajinou o spravedlivém a trvalém míru. Ruskému prezidentovi rovněž řekl, že Německo bude Ukrajinu v obraně před invazí podporovat, dokud to bude potřebné.

Po zhruba dvou letech spolu telefonicky hovořili německý kancléř Olaf Scholz a ruský prezident Vladimir Putin. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval deník Süddeutsche Zeitung a následně stejnou informaci vydala také agentura DPA.

Německá média v posledních týdnech informovala o zvýšené otevřenosti Scholze mluvit s Putinem o ukončení války na Ukrajině, kterou šéf Kremlu rozpoutal v únoru 2022 vpádem na ukrajinské území. Přímý rozhovor Scholz s Putinem nevedli od prosince 2022.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) odhalila a zatkla vysoce postaveného ukrajinského důstojníka, který údajně pracoval jako ruský špion. Podle zprávy velitel jednotky sil pro zvláštní operace předával ruské armádě kritické zpravodajské informace. Uniklé informace obsahovaly podrobnosti o sabotážních a průzkumných misích prováděných ukrajinskými speciálními jednotkami v Záporožské a Chersonské oblasti a na Ruskem okupovaném Krymu.

Spojené státy otevřely novou základnu protivzdušné obrany v severním Polsku. Cílem je posílení bezpečnosti na východním křídle NATO, uvedl polský prezident Andrzej Duda.

Zařízení, které se nachází v Redzikowě nedaleko pobřeží Baltského moře, je součástí celoevropského systému protiraketové obrany NATO. Kreml tento krok odsoudil jako pokus o „vojenské odříznutí“ Ruska. Výstavba základny byla zahájena počátkem roku 2000 a je součástí protiraketového štítu NATO „Aegis Ashore“, který má chránit Evropu před potenciálními hrozbami.

Mluvčí Státní pohraniční stráže Andrij Demčenko potvrdil deníku Kyiv Independent, že ruská sabotážní skupina vyvěsila u hranic v ukrajinské Černihovské oblasti ruskou vlajku. Dodal, že v regionu nebyla zaznamenána rozsáhlá ruská ofenziva.

Ruští vojenští blogeři zveřejnili videa, která údajně ukazují, jak ruští vojáci umisťují vlajku na most přes řeku Sudost u pohraniční osady Hremiach. Tvrdili, že ruské síly vstoupily do Hremiachu a Muravy. Demčenko popřel, že by ruské jednotky vstoupily do zmíněných osad či překročily most.

„Území, kde (ruská) diverzní skupina operovala, je ve skutečnosti odříznuto řekami. V osadách nacházejících se mezi řekami a hranicí nikdo nežije. Navíc kvůli neustálému zaplavování tohoto území tam není možné vybudovat řádné opevnění,“ informoval Demčenko v krátkém komentáři.

K více než desetiletým trestům vězení odsoudil na ruském Urale soud tři lidi, které uznal vinnými z pokusu o sabotáž na železnici. Úřady v Kirovské oblasti mezitím zadržely šestnáctiletého mladíka také kvůli snaze o diverzi vůči vlakové dopravě. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na ruské úřady.

Trojice odsouzených obyvatel Čeljabinsku se podle zprávy ruského vyšetřovacího výboru na telegramu pokusila v lednu zapálit technické zařízení na železnici v Čeljabinské oblasti, které se používá k řízení vlakové dopravy. Bezpečnostní složky trojici zatkly na místě činu, na dráze se nestalo žádné neštěstí, uvedl vyšetřovací výbor. Úřad tvrdí, že odsouzení jednali na pokyn člověka, jenž jednal v zájmu Ukrajiny, a měli dostat za svůj čin zaplaceno.

Obrazem: Následky ruského útěku na Oděsu

Ruské údery na Ukrajině zabily za poslední den jednoho civilistu a nejméně 19 dalších zranily, informovaly regionální úřady. Rusko zaútočilo na několik regionů dvěma řízenými střelami X-59/69 z Černého moře a 29 útočnými drony typu Šáhid z Krymu. Letectvo potvrdilo, že byla sestřelena jedna řízená střela a 25 dronů.

Ve školním roce 2023/24 na středních školách v Česku studovalo 484 758 žáků, z nichž 99 procent mělo trvalý pobyt na území republiky. Zbylých 5412 žáků bylo přihlášeno k bydlišti v zahraničí, z toho 3951 na Ukrajině. Středoškoláků s trvalým pobytem ve Středočeském kraji za posledních deset let přibylo 24 procent, počet studentů z Prahy se zvýšil o pětinu. Naopak nejvýraznější úbytek o čtyři procenta statistici zaznamenali u žáků z Moravskoslezského kraje.

Od školního roku 2019/20 už ale počet středoškoláků roste ve všech krajích. „Růst je způsoben zejména posunem silnějších ročníků do věkové kategorie středoškoláků, od roku 2022 pak částečně také válečnou migrací z Ukrajiny,“ uvedl ČSÚ.

Ruský Krasnodarský kraj se v noci na 15. listopadu stal terčem „masivního útoku dronů“, informoval prostřednictvím svého kanálu Telegram gubernátor Venjamin Kondratěv. V jednom z napadených okresů se nachází vojenské letiště.

Gubernátor uvedl, že terčem útoku se staly dvě obce v regionu, přičemž ruská protivzdušná obrana zachytila přibližně 36 dronů nad okresy Krymsk a Krasnoarmějsk. V Krymsku dopadly trosky z dronu na čtyři obytné objekty, podle Kondratěva poškodily střechu jednoho domu a automobil. V okrese Krasnoarmějsk trosky dronu údajně poškodily střechu jednoho soukromého domu. Nebyly hlášeny žádné oběti na životech.

Evropská unie musí přehodnotit své sankce vůči Rusku, řekl dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj sankce udržují ceny energií na vysoké úrovni, což omezuje ekonomickou konkurenceschopnost evropského bloku.

„Ceny energií je třeba snížit za každou cenu. Znamená to nutnost přehodnotit sankce, protože při stávající politice těchto opatření ceny neklesnou,“ řekl Orbán v rozhovoru s maďarským rozhlasem. Americké společnosti podle premiéra platí čtvrtinu částky, kterou jejich evropské protějšky vynakládají na plyn a elektřinu, což je nevýhoda, kterou nelze překonat jinými prostředky.

Ruské ministerstvo zahraničí 14. listopadu varovalo, že může vyhostit inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) z okupované Záporožské jaderné elektrárny, pokud bude jejich práci považovat za „nevhodnou“.

„Budeme tam i nadále, dokud se konflikt nedostane do nové fáze, přinejmenším do snížení frekvence bojů a možná do příměří,“ uvedl pro DPA šéf MAAE Rafael Grossi.

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes informovalo o 51 dronech, které Rusové sestřelili nad Krasnodarským krajem, Belgorodskou oblastí, Azovským mořem a anektovaným Krymským poloostrovem.