„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Při explozi v Moskvě zahynul náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov, oznámil dnes ráno podle státní agentury TASS ruský vyšetřovací výbor. Potvrdil tak dřívější neoficiální informace některých médií. Generálporučíka a jeho asistenta zabilo výbušné zařízení, dodal vyšetřovací výbor. TASS dříve informoval, že při explozi v obytném domě v ruské metropoli zahynuli dva lidé.

Dva lidé zahynuli při explozi v obytném domě v Moskvě, oznámila ráno ruská agentura TASS a dodala, že příčinou mohlo být výbušné zařízení. Podle médií je mrtvým velitel ruských ozbrojených sil Kirillov a jeho pobočník.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajina vlastní laserovou zbraň schopnou ničit letící cíle ve výšce i přes dva kilometry. Podle agentury Interfax-Ukrajina to v pondělí uvedl velitel dronových vojsk v ukrajinské armádě Vadym Sucharevskyj. Ukrajina je podle něj nejspíše pátou zemí na světě, která disponuje zbraní tohoto typu.

Ukrajina, která se již téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, podle něj nadto zařadila do výzbroje bezpilotní prostředek schopný vypouštět na vzdálenost až 70 kilometrů menší takzvané FPV drony.

V dubnu tehdejší britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že britský laser DragonFire, který by měl být uveden do provozu v roce 2027, by mohl být potenciálně použit na Ukrajině k boji proti ruským bezpilotním letounům, připomněla agentura Reuters.

Kyjev v posledních měsících představil řadu nových zbraní domácí výroby a prezentuje se jako průkopník v oblasti bezpilotních systémů, které se letos staly samostatnou složkou ukrajinské armády.

Prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem prosince představil zbraň Peklo, která se podobá střele s plochou dráhou letu a jejíž dolet je údajně až 700 kilometrů. Letos v srpnu oznámil první úspěšné použití zbraně Paljanycja, která má proudový pohon a podle médií jde o zbraň mezi střelou a dronem, která by mohla mít dolet rovněž stovky kilometrů. V létě hovořil Zelenskyj také o úspěšném testu první ukrajinské balistické střely.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Další sérii zpráv vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej dnes jmenoval osobností roku, kritizoval ukrajinské nasazení amerických raket k úderům v ruském vnitrozemí. Hovořil také o tom, jak hodlá zakročit proti nelegální migraci, a naznačil, že by mohl změnit přístup k očkování dětí. Časopis Time dnes zveřejnil plný přepis rozhovoru s tím, že přečíst jej celý čtenáři potrvá průměrně 59 minut.

„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl Trump v rozhovoru, který souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který nastupující prezident poskytl ve svém floridském sídle Mar-a-Lago 25. listopadu. Podle agentury Reuters slova o válce na Ukrajině naznačují, že se Trump chystá změnit dosavadní americkou politiku vůči Kyjevu.

Pokud se Evropská komise obrátí na Kyjev ohledně tranzitu jiného plynu než ruského, ukrajinští činitelé o tom budou diskutovat a jsou připraveni dosáhnout příslušné dohody. Na platformě telegram to dnes napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který zároveň oznámil, že hovořil se svým slovenským protějškem Robertem Ficem. Šéf ukrajinské vlády dodal, že platnost smlouvy o tranzitu ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu od konce roku nebude prodloužena. Fico se zatím nevyjádřil.

Rusko, které bylo před zahájením invaze na Ukrajinu největším dodavatelem plynu do Evropy, ztratilo většinu evropských odběratelů v souvislosti se sankcemi a snahou EU snížit závislost na ruských energiích. Západní státy postupně uvalily na Rusko řadu sankcí, které se týkají i energetiky. Vnitrozemské státy ve střední Evropě ale dostaly výjimku na dodávky plynu, aby získaly více času najít si alternativní dodavatele.

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny se na dnešním jednání v polské Visle shodli na tom, že na Ukrajině by měl zavládnout mír. Názory Polska, Slovenska, Maďarska a Česka na to, jak má vypadat cesta k míru, se však možná budou lišit, řekl novinářům po schůzce hlav států český prezident Petr Pavel.

„To, na čem jsme se určitě shodli, byla vůle udělat maximum pro to, aby konflikt na Ukrajině v co nejkratší době skončil,“ poznamenal Pavel s tím, že prezidenti se nebavili o konkrétní cestě k takovému výsledku. Pochyby podle něj nejsou v tom, že s procesem jsou spojena velká rizika.

Pavel ani neměl snahu zpochybňovat názory maďarských nebo slovenských kolegů, protože jejich pohled podle něj ověří až praxe. Ambicemi dnešní debaty čtyř prezidentů středoevropských zemí nebylo dosažení shody na konkrétních závěrech. Pro Česko je ale podle Pavla důležité, aby byl mír spravedlivý pro Ukrajinu a nevytvořil se precedent do budoucna. Agresor by neměl být odměněn ziskem území, protože by to mohlo být hrozbou pro všechny, zdůraznil někdejší náčelník českého generálního štábu.

Vadym Sukharevskyi, velitel jednotek bezpilotních systémů, řekl, že ukrajinský laserový systém, nazvaný Tryzub, dokáže sestřelit letadla ve výškách přesahujících 2 kilometry. Uvádí to na sociální síti X The Kyiv Independent. 

Evropa by měla převzít větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost, tlak na ni po nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vzroste. Po setkání hlav států zemí visegrádské čtyřky (V4, kromě ČR též Polsko, Slovensko a Maďarsko) v polské Visle to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.

Prezidenti zemí středoevropské skupiny se na dnešní schůzce věnovali tomu, jaké příležitosti nabízejí americké volby pro Evropu i i samotné Spojené státy. Tématem byla kromě ruské invaze na Ukrajinu také situace na Blízkém východě, budoucnost Evropské unie a s tím spojená zpráva o konkurenceschopnosti bloku či rozšíření spolupráce v rámci V4.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov dnes také prohlásil, že Rusko si pro rok 2025 vytyčilo následovný cíl: Plně okupovat ukrajinskou Doněckou oblast, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou.

Rusko narušuje mobilní komunikaci i systém pro sledování polohy lodí v Baltském moři, ohrožuje plavidla a dodávky energie, aby vyzkoušelo, jak budou západní země reagovat. Podle agentury Reuters to uvedl polský admirál Krzysztof Jaworski.

Moskva podle viceadmirála polského námořnictva systematicky používá tuto taktiku, aby skryla pohyb vlastních plavidel a narušila cizí operace v Baltském moři, které Rusko sdílí s osmi zeměmi NATO.

„Hybridní válka v Baltském moři je největší výzvou, které čelíme,“ řekl Jaworski agentuře Reuters s odkazem na praxi, kdy aktér vedle konvenčních útoků podniká také pokusy o narušení politiky, dodávek energie a dalších důležitých a klíčových systémů protivníka.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se chce v nadcházejícím roce zabývat otázkou propagací hodnot, jako jsou demokracie, svoboda či úcta k lidským právům. Tématem bude také budoucí rozšíření Evropské unie, utváření evropského víceletého finančního rámce nebo konkurenceschopnost a bezpečnost. Dvořák to řekl na dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci k vyhodnocení letošního aktivit k oslavě 20 let od vstupu Česka do EU.

Česko podle Dvořáka vždy hodně podporovalo rozšíření EU, vývoj situace po ruském útoku na Ukrajinu podle něj naznačuje, že se Evropa potřebuje více zabývat regiony, které jsou na pomezí mezi evropským a ruským vlivem. Současně je ale podle ministra nutné dbát na to, aby se případné nové státy EU dokázaly vyrovnat s podmínkami pro přijetí.

Spojené státy, Evropská unie, Německo, Francie a sedm dalších zemí dnes odsoudily vzrůstající vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem. O jejich společném prohlášení informují agentury Reuters a AFP.

Skupina varovala, že přímá podpora Rusku ze strany KLDR je „nebezpečným rozšířením“ konfliktu na Ukrajině. Vyjádřila také „hluboké znepokojení“ týkající se jakékoliv politické, vojenské nebo ekonomické podpory, kterou by Rusko mohlo poskytnout „nelegálnímu zbrojnímu programu Severní Koreje, včetně zbraní hromadného ničení“.

Slovenský premiér Robert Fico se postavil proti případnému zavedení sankcí ze strany Evropské unie proti Gruzii, které od EU požadují tamní opoziční strany kvůli represím v zemi. Vyplývá to z dnešního Ficova prohlášení po jeho telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Fico se rovněž vyslovil pro to, aby se EU angažovala ve snaze zachovat tranzit zemního plynu mezi Ukrajinou a evropským blokem.

„Naléháme, aby současná situace v Gruzii byla hodnocena objektivně. Jakékoliv úvahy zasahovat do vnitřních věcí Gruzie zavedením sankcí jsou pro nás červenou čárou,“ uvedl Fico v prohlášení, které ČTK poskytl úřad slovenské vlády.

Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 26 osob a dva právnické subjekty z Běloruska, kteří mají podíl na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Informovala o tom Rada EU, tedy členské státy bloku. Na seznam přibylo několik soudců či ředitelů věznic a detenčních zařízení.

„Omezující opatření byla uvalena na různé členy běloruské justice, zejména soudce vynášející politicky motivované rozsudky nad občany, kteří vyjádřili své názory na režim (Alexandra) Lukašenka a na brutalitu běloruských bezpečnostních složek. Jsou proto zodpovědní za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici,“ stojí v prohlášení rady.

Evropská unie dnes vůbec poprvé uvalila sankce na 16 osob a tři právnické subjekty v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii, jejím členským státům a jejich partnerům. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje země nynější sedmadvacítky. Na seznamu je například jedna z jednotek ruské tajné vojenské služby GRU, která nese název 29155 a podle zpravodajských služeb provádí kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie.

„Vůbec poprvé se dnes Rada rozhodla zavést omezující opatření vůči 16 jednotlivcům a třem subjektům odpovědným za destabilizační akce Ruska v zahraničí,“ stojí v tiskovém prohlášení Rady EU s tím, že jde o reakci na „zákeřné akce Ruska a jeho nedostatek respektu vůči mezinárodnímu řádu a mezinárodnímu právu založenému na pravidlech“.

Syrský vůdce Bašár Asad, jehož režim předminulý víkend svrhli islamističtí povstalci, v dnes zveřejněném prohlášení potvrdil, že opustil Sýrii v neděli večer 8. prosince a že byl evakuován z ruské letecké základny Hmímím do Moskvy poté, co se základna stala terčem dronových útoků. Uvádí se to v prohlášení na telegramovém účtu využívaném syrskou prezidentskou kanceláří. Jedná se o Asadovo první vyjádření od chvíle, kdy opustil Sýrii.

Světová fotbalová federace FIFA se omluvila Ukrajině za nesprávnou mapu Evropy, kterou použila při pátečním losování kvalifikace na mistrovství světa 2026. Na mapě chybně nebyl zobrazen poloostrov Krym jako součást Ukrajiny.

Na kontroverzi podle agentury DPA upozornil ukrajinský svaz světovou federaci FIFA i evropskou unii UEFA. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj vyzval federaci k veřejné omluvě.

O novém směřování Německa musí teď rozhodnout voliči. V projevu ve Spolkovém sněmu před hlasováním o důvěře to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Cílem hlasování, které vyvolal, je podle něj umožnit předčasné volby a rozhodnout mimo jiné o další podpoře Ukrajiny či investicích do infrastruktury. Poslanci budou o důvěře v Scholze rozhodovat po kancléřově projevu a zhruba 90minutové rozpravě. Očekává se, že ji nedostane. Volby by se měly uskutečnit 23. února.

Scholz v projevu také řekl, že nadcházející volby rozhodnou mimo jiné o tom, jak bude Německo dál podporovat Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Zároveň zopakoval, že on odmítá dodat Kyjevu střely s plochou dráhou letu Taurus a že jako kancléř nedopustí vyslání německých vojáků na Ukrajinu. Volby podle Scholze rozhodnou také o tom, jak bude v Německu vypadat infrastruktura, která potřebuje nutně investice.

Rusko se musí připravit na možnou válku s NATO v Evropě v nejbližším desetiletí, prohlásil podle médií ruský ministr obrany Andrej Belousov při dnešní poradě vedení ruských ozbrojených sil, které se zúčastnil prezident Vladimir Putin.

Rusko musí být připraveno „na jakýkoliv vývoj situace ve střednědobé perspektivě“, a to „včetně možného válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí v Evropě v nejbližším desetiletí“, řekl Belousov s odvoláním na závěry červencového summitu NATO ve Washingtonu.

Bylo vyrobeno již téměř 100 kusů nových ukrajinských hybridních raket Peklo, zbraň vstoupila do sériové výroby, informovala 16. prosince Ukrajinská pravda.

Ukrajina se poslední dobou pokouší zvýšit objem výroby bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina chce v příštím roce vyrobit nejméně 30 000 bezpilotních letounů dlouhého doletu.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský je s novým patnáctým balíčkem sankcí proti Rusku spokojený. Vyjednávání o omezeních mezi členskými státy sedmadvacítky podle něj nejsou jednoduchá a každý balík omezení namířený proti Moskvě za její agresi vůči Ukrajině je důležitý. I Česko se do vyjednávání zapojuje a přichází s konkrétními jmény či právnickými subjekty, řekl Lipavský českým novinářům v Bruselu.

„Každý sankční balíček je důležitý, nejsou to jednoduchá jednání a už se pracuje na šestnáctém balíčku,“ uvedl šéf české diplomacie. Lipavský ještě před dnešním jednáním, v neděli večer pořádal večeři pro několik svých kolegů-ministrů, se kterými „sdílíme stejný náhled na to, jak urgentně a aktivně musíme postupovat proti Rusku“. Zúčastnil se jí například šéf diplomacie z Polska, Nizozemska, Estonska, Litvy či Rumunska.

Ruské útoky na Ukrajinu zranily za poslední den nejméně šest civilistů, informovaly 16. prosince regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 27 ze 49 bezpilotních letounů vypuštěných Ruskem během noci na dnešek, uvedlo letectvo. Devatenáct dronů bylo údajně ztraceno vlivem protiopatření elektronického boje.

Během víkendových bojů v ruské Kurské oblasti bylo zraněno nebo zabito nejméně 30 severokorejských vojáků. Dnes to oznámila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Agentura Reuters píše, že je to poprvé, kdy ukrajinská strana poskytla o severokorejských ztrátách přesnější údaje. Z Kurské oblasti se ukrajinské jednotky snaží vytlačit ruská armáda s podporou tisíců vojáků z KLDR.

HUR uvedla, že 14. a 15. prosince jednotky KLDR v Kurské oblasti utrpěly „významné ztráty“ u tří vesnic. Zmiňuje například obec Martynovku na hlavním silničním tahu na severovýchod od Sudži. „Nejméně 30 (severokorejských vojáků) bylo zraněno a zabito,“ tvrdí HUR. Tři severokorejští vojáci se podle ní pohřešují. Tyto informace ve válečných podmínkách nelze nezávisle ověřit. Severokorejské jednotky doplňují noví vojáci, informovala také ukrajinská vojenská rozvědka.

Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi.

Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský.

Norská vláda poskytne Ukrajině 2,7 miliardy norských korun (5,8 miliardy Kč) na posílení jejího námořnictva a odrazení ruských námořních sil v Černém moři. Informuje o tom dnes agentura Reuters.

„Je nezbytné chránit ukrajinské obyvatelstvo a ukrajinskou infrastrukturu před útoky ruské Černomořské flotily,“ uvedl v prohlášení norský premiér Jonas Gahr Störe. „Je rovněž důležité chránit vývoz obilí a dalších produktů po moři, který Ukrajině přináší zásadní příjmy,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin nebude pozván na příští summit G20 kvůli zatykači vydaném Mezinárodním trestním soudem (ICC), uvedl 15. prosince mluvčí jihoafrického prezidenta pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS.

Jihoafrická republika, která organizaci předsedá od 1. prosince, nemohla ruského vůdce hostit ani v srpnu během setkání zemí BRICS v Johannesburgu. „Právní situace se od summitu BRICS v Johannesburgu nezměnila. Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nemůžeme nijak ovlivnit,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí Vincent Magwenya. Příští summit G20 je naplánován na 21.–22. listopadu 2025.

Vladimir Šišov, bývalý zástupce vedoucího odboru vojenského majetku ruského ministerstva obrany, je podezřelý z podílu na zpronevěře 600 milionů rublů (asi 138 milionů korun), uvedl pro agenturu TASS představitel ruského ministerstva vnitra.

Ruská armáda v noci na dnešek nad Ukrajinu vyslala 49 útočných dronů, informovalo ukrajinské letectvo. Podle ukrajinských médií protivzdušná obrana pracovala v Kyjevské oblasti. Dronový útok ohlásila i ruská Brjanská oblast.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo 27 dronů, dalších 19 zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje, o zbývajících třech nejsou informace, ale žádný cíl prý nebyl zasažen. Letecký poplach platil dnes ráno v Kyjevské oblasti a úřady vyzývaly obyvatele regionu, aby až do jeho skončení zůstali v krytech. Později byly výbuchy hlášeny z Chmelnycké oblasti v západní části země. Další podrobnosti k nim zatím nejsou k dispozici.

V Čerkaské oblasti byly kolem 5:50 místního času slyšet výbuchy, informovalo Suspilne. Ukrajinské letectvo v noci varovalo před hrozbou útoků ruských dronů.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu řešit válku na Ukrajině, formálně schválí patnáctý balíček sankcí proti Rusku a nově i omezení pro několik osob, které se podílejí na ruských hybridních útocích v Evropě. 

Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte znovu u online přenosu, ve kterém se dozvíte to nejdůležitější o dění spojeném s válkou na Ukrajině.

Hořkosladké výročí: Deset let oslavila Pirogovova první dobrovolnická polní nemocnice. „Zachraňovat raněné a nemocné v městech a vesnicích na frontě v Donbasu jsme začali v prvním roce války, v roce 2014. Od té doby neúnavně pracujeme všude tam, kde zuří boje, a poskytujeme kritickou péči těm, kteří se ocitli pod palbou,“ píše se na webu nemocnice. Její zakladatel a šéf Gennadij Druzenko se spolupracovníky přinesli věnec k památníku zabitých mediků u Kyjeva a ozkoušeli si novou evakuační terénní sanitku.

„Krymské kanály Telegram hlásí, že v Černém moři se dnes topí třetí plavidlo,“ tweetuje Anton Heraščenko. „V oblasti Jalty utrpěl plovoucí jeřáb vážné poškození od obrovských vln a větru a jeho výložník údajně spadl.“

Při společné operaci ukrajinské vojenské rozvědky HUR, tajné služby SBU a ozbrojených sil se podařilo zničit ruský vlak se 40 cisternami paliva a také na delší čas vyřadit z provozu důležitou železniční trať, uvedl dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje v tajných službách, podobně jako další ukrajinská média.

Cílem sobotní operace bylo připravit okupanty v Záporožské oblasti o dodávky paliva z anektovaného Krymu. Nejprve proto SBU zorganizovala diverzi spočívající ve vyhození trati u obce Oleksijivka do povětří. Když se vlak zastavil, zaútočily ukrajinské drony a některé cisterny vzplály. Následně ukrajinští vojáci z raketometu HIMARS odpálili rakety, které zasáhly lokomotivu a krajní vagony, aby nepřítel nemohl cisterny odtáhnout do bezpečí. Zbytek soupravy pak zničily ukrajinské drony, dodal list, který také zveřejnil záběry z operace.

Ruské síly „osvobodily“ obec Veselyj Haj, která se nachází jižně od města Kurachove, a obec Puškine u Pokrovska, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Jeho síly v poslední době zrychlily svůj postup v Doněcké oblasti, cílem jejich ofenzívy se jeví ovládnutí celého Donbasu.

Uskupení ukrajinských sil v tomto regionu dnes podle agentury AFP informovalo o „vyčerpávajících bojích“ v Kurachove a jeho okolí, jakož i ve městě Časiv Jar. „Situace je složitá a mění se,“ uvedlo uskupení Chortycja, podle kterého se jednotky organizují, aby zlepšily taktické postavení.

Ruským silám se znovu podařilo proniknout do vsi Novyj Komar, ze které je ukrajinští vojáci vytlačili na počátku srpna, upozornili podle agentury Unian analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. K obci přijela kolona devíti ruských bojových vozidel pěchoty vedená tankem a vysadila přinejmenším padesátku vojáků, kteří pronikli do jižní i centrální části vsi.

„Chápu, že nechcete dodávat zbraně. Přijde mně to jako hloupost, ale nezbývá mi, než to respektovat. Ale jako do vašeho pojetí pasuje to, že jim nechcete dát ani lůžka, ani elektrocentrály?“ vytkl českým komunistům europoslanec Jan Farský (STAN) v diskusi Za pět minut dvanáct k tématu pomoci Ukrajině.

„Naši lidé to vysvětlili jasně. Mělo to jít na vojenskou správu, my jsme nevěděli, komu přesně to bude určeno a jak s tím bude nakládat,“ reagovala komunistická předsedkyně Kateřina Konečná. „To jste čekali, že zaútočí těmi lůžky na ruské pozice?“ odtušil Farský.

Než stihlo osazenstvo evakuovat tanker Volgoněfť 212 havarovaný v Kerčském průlivu, jeden ze 13 námořníků zahynul. 

Očitý svědek z jiné lodi popsal listu Izvestija, že za silné bouře a vysokých vln se trupy tankerů začaly rozlamovat. Na palubě přitom byli starší lidé, kteří nebyli s to rychle přestoupit na záchranný remorkér, a proto se posádka tankeru rozhodla plout ku břehu a najet na mělčinu. Po nějaké době pak přiletěl záchranný vrtulník, který vzal na palubu sedm lidí, dalších šest převzaly remorkéry. Lidé podle svědka skákali do moře, protože loď se vertikálně vzepjala a začala se potápět.

Předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná uvedla, že souhlasí s výroky Donalda Trumpa, který slibuje rychle ukončit ruskou invazi na Ukrajinu. „Trump jde plánem, který představili před rokem Číňané a Brazilci, to znamená zastavení bojů na té hranici, kde dneska jsou, příměří, debata o tom, co bude dál. Myslím, že tohle je to realistické řešení,“ prohlásila v Za pět minut dvanáct na televizi Nova a označila se za političku-realistku.

Ministerstvo vnitra zatím neeviduje v souvislosti se zimním obdobím vyšší počet příchozích uprchlíků z Ukrajiny. Počet žádostí o dočasnou ochranu byl minulý týden nižší než v říjnu, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„My jsme samozřejmě teď čekali, třeba už za měsíc prosinec a druhou polovinu listopadu, nárůst žádostí o dočasnou ochranu. A ono to dopadlo tak, že nám to z dvou tisíc týdně, které jsme měli ještě v říjnu, spadlo na nějakých 1700 týdně,“ řekl Rakušan.

Ministerstvo se podle něj ale nadále snaží podporovat vnitřní migraci přímo na Ukrajině. „To znamená, aby lidé, kteří musí opustit východní část Ukrajiny, kde opravdu ta válka objektivně stále je, byli schopni přesídlit do západní části Ukrajiny, která by to logisticky stále ještě unesla,“ doplnil ministr.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na telegramu uvedl, že terčem útoku tří dronů se stala metropole Groznyj. Dva z nich podle něj sestřelila protivzdušná obrana, zatímco třetí „spadl“ do oblasti, kde se nachází místní stanice speciálních policejních jednotek OMON. Při útoku podle něj nebyl nikdo zraněn.

Je to už podruhé během tohoto týdne, co na Groznyj zaútočily ukrajinské bezpilotní letouny. Ve čtvrtek ruská protivzdušná obrana sestřelila nad městem dron, jehož trosky poškodily kasárna speciálního policejního pluku a lehce zranily čtyři lidi. Ukrajinské drony poprvé zaútočily na Čečensko na konci října, kdy se jejich cílem stala vojenská univerzita ve městě Gudermes nesoucí jméno ruského vládce Vladimira Putina.

Uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc by pomohlo reagovat na bezpečnostní hrozby. Týkat by se to mohlo i mediální platformy Voice of Europe, která je na sankčním seznamu Evropské unie. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opozice návrh zpochybňuje, Sněmovna nejen kvůli němu několikrát nedokončila schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí.

Návrh by měl podle Rakušana reagovat například na vyzvědačství. Uvedl, že třeba na ministerstvu zahraničních věcí v minulosti byl zaměstnanec usvědčený z dlouhodobého předávání informací. Nešlo o informace utajované, nýbrž citlivé. Pracovník poté odešel do důchodu a na základě trestního řádu nebylo možné jej postihnout.

Dva ruské tankery v Kerčském průlivu u Krymu poškodilo špatné počasí a musely volat o pomoc, oznámily ruské úřady. Podle Interfaxu v místě uniká ropa.

Ruské a ukrajinské kanály sociálních sítí ukazují, kterak údajně bezpilotní letoun narazil do kasáren v Grozném. Drony prý byly dva, snad zasáhly i základnu jednotek speciálních operací Kadyrovců.

Ministerstvo obrany Ruské federace oznámilo sestřelení 13 ukrajinských dronů nad Černým mořem a po jednom nad Kurskou a Belgorodskou oblastí. O případných škodách se resort nezmiňuje.

Dobré ráno. Před nálety ruských dronů během večera a noci varovalo ukrajinské letectvo, které ráno oznámilo, že za noc zničilo 56 ze 108 dronů vyslaných z území Ruska.

Ukrajinská armáda v ranní zprávě uvedla, že dalších 49 ruských dronů se „ztratilo“. Tímto termínem obvykle označuje výsledek aktivních protiopatření elektronického boje. Úlomky sestřelených bezpilotních letounů poškodily blíže neurčenou infrastrukturu, ale také obytné budovy a rodinné domy, uvedlo letectvo. O případných obětech se nezmínilo.

Dronový útok ruských okupačních sil začal v sobotu večer a pokračoval celou noc, napsala agentura Unian s odvoláním na vzdušné síly země. Ty informovaly o bezpilotních letounech nad řadou ukrajinských oblastí.

Vážení čtenáři, online zpravodajství se pro tuto chvíli odmlčí. Pokračuje zase ráno, přejeme dobrou noc.

Požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska se hasičům podařilo uhasit po 23 hodinách, napsal dnes v noci na sociální síti gubernátor Andrej Klyčkov. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích a o náletu, podniknutém v noci na dnešek, informoval také ukrajinský generální štáb.

Rusko, které na počátku války proti Ukrajině v rozporu s mezinárodním právem anektovalo čtyři oblasti napadené země, by se mohlo rozšířit také o další regiony, prohlásil dnes na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko její předseda Dmitrij Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.

„Je nezbytné zařídit, aby potenciál těchto (anektovaných) regionů se využil v plné míře. Budeme se tím zabývat v rámci našeho programu, do kterého jsme zařadili kapitolu o rozvoji nových regionů. Ostatně tato zkušenost se může znovu hodit v případě, pokud se ve složení naší země objeví nové, ale nám velmi blízké regiony. Vždyť to je možné!“ prohlásil Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.

Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, předloni na podzim rozhodl o připojení ukrajinských Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblastí k Rusku. Ruská vojska část těchto oblastí na východě a jihovýchodě Ukrajiny okupují a Moskva jako jednu z podmínek míru požaduje stažení ukrajinských vojsk z těchto regionů. Rusko již na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Většina světa tyto anexe neuznává.

Ruské úřady potvrdily požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích. Protivzdušná obrana sestřelila 11 dronů, uvedl na sociální síti telegram gubernátor Andrej Klyčkov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a raněných. Později informoval, že hasiči pokračují v hašení objektu palivové infrastruktury v obci Stalnoj Koň a poradil místním obyvatelům, aby raději neotvírali okna a neopouštěli své domovy.

Přímo na letišti ve městě Krymsk v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska shořela ruská stíhačka Su-30, uvedla na facebooku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Tvrdila rovněž, že o den dříve oheň vyřadil z provozu tři ruské lokomotivy. Rozvědka neuvedla, že se ukrajinské síly podílely na těchto požárech, poznamenal list Ukrajinska pravda.

V noci ukrajinské drony udeřily na ropný sklad Stalnoj Koň ve městě Orel na západě Ruska, 325 km jižně od Moskvy. „Jedná se o jeden z největších terminálů na zpracování ropných produktů na předměstí Orjolu. Poškození způsobilo rozsáhlý požár,“ hlásí generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny s tím, že komplex zásobuje ruskou armádu.

Rusko začalo ve větším počtu používat severokorejské vojáky proti ukrajinským silám, zatím v Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Při včerejším útoku se Rusko opět zaměřilo na naši jadernou energetiku. 5 z 9 provozovaných reaktorů snížilo výkon. Necelých 24 hodin po rezoluci MAAE, která takové údery odsuzuje,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Při jednání s Moskvou musí být síla diplomacie podpořena silou zbraní a sankcí.“

Gruzínští zákonodárci dnes zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Hlavu státu podle ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor 300 volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv.

Gruzií poslední více než dva týdny zmítají protivládní protesty, které bezpečnostní složky potlačují silou a které před parlamentem pokračovaly také ode dnešního rána. Třiapadesátiletý Kavelašvili byl jediným kandidátem v dnešním hlasování, které ovšem gruzínská opozice bojkotovala. Za stranou Gruzínský sen stojí miliardář Bidzina Ivanišvili. Ten bývá považován za nejmocnějšího muže Gruzie, své peníze vydělal v Rusku.

OBRAZEM: Ze života vojáků ukrajinské 24. mechanizované brigády na frontě u Časiv Jaru v Doněcké oblasti.

Nejméně dva lidé zahynuli při ruském ostřelování v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a dalších šest jich bylo zraněno. Na telegramu to uvedl šéf správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Poškozeny byly podle něj tři vícepodlažní obytné budovy, dva rodinné domy a několik automobilů.

V Chersonské oblasti se nachází frontová linie mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami podél řeky Dněpr, která se tam vlévá do Černého moře.

Ukrajinská protivzdušná obrana podle dnešního oznámení ukrajinského letectva v noci nad ukrajinským územím sestřelila 58 ze 132 ruských dronů. Doplnila, že 72 ruských bezpilotních letounů bylo „ztraceno“ díky použití taktiky elektronického boje. Rozsáhlejší škody v souvislosti s nočními dronovými útoky hlášeny nebyly. V minulých dnech Rusko podniklo rozsáhlé vzdušné útoky především na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Dobré ráno. V období od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 plánovala ruská korporace leteckých výrobců OAK vyrobit 108 civilních dopravních letadel. Vyrobila jich ale sedm, napsal server BBC News, podle kterého se výroba civilních letadel v Rusku ocitla v důsledku západních sankcí na pokraji krachu.

„V sovětské éře jsme byli konkurenceschopní a já jsem stoprocentně přesvědčen, že můžeme být i nyní,“ řekl na konci října šéf korporace Rostěch Ivan Čemezov. Ruské senátory ujišťoval, že ruský letecký průmysl dokáže konkurovat firmám Boeing a Airbus.

Sedm letounů SuperJet 100 bylo dokončeno ještě z předválečných zásob, píše BBC a odvolává se na údaje dostupné na internetu. Oficiální rejstřík civilních letadel je neveřejný.

Dobrou noc, drazí čtenáři. Online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase ráno.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval službu šifrovaného zasílání zpráv Viber od japonské vývojářské firmy Rakuten. Důvodem je podle úřadu porušování pravidel ohledně prevence extremismu, terorismu a distribuce drog, uvedla agentura Reuters.

Zakladatel a generální ředitel společnosti Rakuten Hiroši Mikitani v minulosti Viber vyzdvihoval jako způsob, jak čelit ruské propagandě. „Na rozdíl od jiných sociálních médií jsme dali jasně najevo, že budeme blokovat veškeré falešné zprávy a ruskou propagandu,“ řekl Mikitani.

Definice extremismu a terorismu je v Rusku poměrně široká - za extremistické úřady v poslední době označily například „mezinárodní hnutí LGBT“ a jako extremistickou nebo teroristickou Moskva označuje i kritiku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

„Dnes jsem navštívil jednu z našich bojových brigád na záporožské frontě, která používá americké raketové systémy HIMARS. Naši chlapci se k těmto systémům vyjadřují velmi otevřeně a jsou Spojeným státům za jejich poskytnutí nesmírně vděční. HIMARS jsou ukázkovým příkladem vynikajících, vysoce přesných, účinných a spolehlivých amerických zbraní,“ hlásí na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Bez těchto raket dlouhého doletu by Rusko zabilo další statisíce Ukrajinců. Mít prostředky na ochranu před ruským terorem je pro ukrajinský lid otázkou života a smrti. Rakety HIMARS měly zásadní význam při obraně Chersonské oblasti před Rusy. Pomohly také zmařit ruskou ofenzívu na Sumy na začátku tohoto roku. Nyní pomáhají při obraně nejobtížnějších oblastí doněcké fronty před ruskými útoky,“ děkuje prezident do USA.

OBRAZEM: Ukrajinští hasiči zasahují v Černihivské oblasti po akci ruského dronu.

Do schůzky představitelů několika zemí a lídrů Evropské unie, kterou svolal generální tajemník NATO Mark Rutte na příští středu do Bruselu, se zapojí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby jednal o podpoře své země ve válce s Ruskem. „Nebude to setkání k přijetí konkrétních rozhodnutí, ale spíše politická debata o příštích týdnech a měsících,“ uvedl jeden ze zdrojů agentury Reuters.

Ceny ropy se dnes zvyšují, nové sankce vůči Rusku totiž posílily obavy ohledně dodávek suroviny na trh. Severomořská ropa Brent si kolem 16:45 SEČ připisovala téměř 0,9 procenta a překročila 74 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala růst o více než jedno procento a nacházela se nedaleko 70,80 dolaru za barel.

Ceny ropy tak směřují k prvnímu týdennímu nárůstu od konce listopadu. Evropská unie se tento týden dohodla na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku, který zahrnuje mimo jiné opatření proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, jež přepravují ruské ropné produkty.

„Putin udělil hlavě Čečenska Řád za zásluhy o vlast II. stupně, který Ramzan Kadyrov obdržel za ‚významný přínos k posílení ruské státnosti a obranyschopnosti země',“ hlásí kanál Nechta (Nexta). 

Dvě poloobnažené aktivistky z ukrajinské feministické skupiny Femen dnes před budovami OSN v Ženevě při protestu proti Rusku a OSN motorovou pilou poškodily dřevěný památník. Podle svědků, na něž se odvolává agentura Reuters, proti nim zasáhla policie.

Mladé ženy, které byly i v prosincových teplotách nahoře bez, poškodily obrovskou dřevěnou skulpturu nazvanou Dřevěná židle. Dílo, které má jen tři nohy, upozorňuje na oběti nášlapných min.

Generální tajemník NATO Mark Rutte na příští středu do Bruselu svolal schůzku představitelů několika zemí a lídrů EU, aby společně probrali případné příměří ve válce na Ukrajině. Informoval o tom Polský rozhlas. Setkání se zúčastní zástupci Ukrajiny, Francie, Německa, Itálie, Británie a Polska.

Očekává se, že jednání se budou týkat budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu ze strany jejích partnerů a možného rozmístění příslušníků evropských mírových sil na Ukrajině v případě příměří. Ve středu se v Bruselu zároveň uskuteční summit EU a balkánských zemí, ve čtvrtek se pak chystá pravidelný summit sedmadvacítky.

Obrazem: Rusko na Ukrajinu vyslalo 93 raket a 200 dronů

Kreml ocenil výrok příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukrajinských úderů americkými raketami hlouběji na ruské území. Budoucí šéf Bílého domu tyto útoky kritizoval, označil je za něco, co válku eskaluje. Zcela se to shoduje s postojem Moskvy, řekl dnes podle agentur novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Myšlenky ohledně možnosti evropských vojáků monitorujících potenciální příměří na Ukrajině označil za předčasné.

Nově jmenovaný velitel ukrajinských pozemních sil generál Mychajlo Drapatyj 12. prosince představil plány na zásadní reformy v rámci útvaru, jejichž cílem je zvýšit efektivitu na bojišti. Navrhované změny zahrnují přepracovaný systém náboru s „nulovou tolerancí korupce“, zlepšení vojenského výcviku přizpůsobeného potřebám první linie a začlenění moderních technologií do výcvikových a operačních procesů.

Rusko dnes na Ukrajinu útočilo střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a nejméně jednou raketou severokorejského původu, informoval Zelenskyj. Doplnil, že ukrajinská obrana sestřelila 81 raket, z nich 11 zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery. Protivzdušná obrana podle ukrajinského letectva sestřelila také 80 nepřátelských dronů a dalších 105 bezpilotních letounů zmizelo z radarů.

Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Napsal to americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. Podle budoucího šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa a vojáci z evropských států by měli v této zemi monitorovat případné příměří.

Rusko tvrdí, že dnešní rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byl odplatou za středeční ukrajinský úder proti vojenskému letišti v Taganrogu ve východní části Azovského moře. Ruské ministerstvo obrany na svém telegramovém účtu uvedlo, že ukrajinská armáda k nim použila americké střely ATACMS.

Moskva tvrdí, že cílila na „objekty ukrajinské energetické infrastruktury klíčové pro podporu zbrojařského průmyslu“.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla dnes novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak Česká republika podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla dnes novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak Česká republika podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).

Dnešní ranní rozsáhlý ruský vzdušný útok proti ukrajinské infrastruktuře mířil na elektrické stanice a plynárenská zařízení. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Také úřady ve Lvovské oblasti u hranic s Polskem uvedly, že Rusko útočilo na energetické objekty v tomto regionu.

Kvůli rozsáhlému ruskému útoku platil dnes ráno na celém území Ukrajiny letecký poplach, nyní už ho letectvo s výjimkou Doněcké oblasti na východě země zrušilo.

Energetická infrastruktura po celé Ukrajině čelí rozsáhlému útoku ze strany Ruska, uvedl Kyjev. Z různých oblastí v zemi jsou hlášeny výbuchy.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc, tentokrát v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř 12 miliard korun). Oznámil to dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. Nový balík tvoří podle prohlášení zveřejněného Blinkenovým úřadem například munice do salvových raketometů HIMARS, drony či protitankové systémy Javelin a AT-4.

Administrativa dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena se snaží intenzivně pomáhat Kyjevu před lednovým nástupem Donalda Trumpa, jehož záměry v otázce podpory Ukrajiny jsou zatím nejasné; Trump však hovoří o rychlém ukončení války. Biden má podle agentury Reuters k dispozici ještě 5,6 miliard dolarů, které by mohl bez souhlasu Kongresu vyčlenit na zbraně pro Ukrajinu, která se již téměř tři roky brání ruské agresi.

Vážení čtenáři, přejeme vám dobré ráno.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes oznámila, že požádala Kyjev o vytvoření koridoru, kterým by civilisté mohli odejít z Ukrajinou okupované části Kurské oblasti na západě Ruska. Na tomto území se nalézá přinejmenším tisícovka či dvě tisícovky lidí, odhadla. 

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena dnes oznámila poskytnutí dalšího balíku zbrojní pomoci Ukrajině. Podle agentury Reuters o tom informoval bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby, aniž upřesnil obsah tohoto balíku a jeho hodnotu.

Kirby zároveň poznamenal, že Bidenova administrativa bude pomáhat Ukrajině až do konce Bidenova funkčního období. Zvolený republikánský prezident Donald Trump po čtyřleté pauze ve funkci nahradí Bidena 20. ledna 2025.

Ruský vojenský soud dnes vynesl rozsudek nad prvními dvěma ukrajinskými vojáky, kteří se podíleli na operaci ukrajinské armády v Kurské oblasti. Informují o tom ruská média. Do tohoto regionu u hranic obou zemí ukrajinská armáda podnikla překvapivý průlom letos v srpnu. Soud oba vojáky shledal vinnými z terorismu. Jednoho z nich poslal do vězení na 14, druhého na 15 let.

Podle ruských vyšetřovatelů Vitalij Pančenko a Ivan Dmytrakov, příslušníci 61. samostatné mechanizované brigády ukrajinské armády, nezákonně překročili ruskou státní hranici a několik dnů se podíleli na útoku proti městu Sudža a pomáhali tam udržet ukrajinskou nadvládu. Hlavní vojenská prokuratura také uvedla, že „zastrašovali a terorizovali místní obyvatelstvo a opakovaně stříleli na ruské vojáky a civilisty“.

Pančenko se s dalšími ukrajinskými vojáky údajně podílel na převozu 11 ruských vojáků základní služby a tři civilistů do ukrajinské Sumské oblasti. Jeho i Dmytrakova zadrželi členové ruských silových složek. 

Ukrajinský soud v nepřítomnosti odsoudil k 15 letům vězení předsedu Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslava Volodina za narušování územní celistvosti Ukrajiny. Oznámila to dnes média s odvoláním na komuniké prokuratury a vyjádření tajné služby SBU.

Soud ve městě Chmelnyckyj také nařídil ruskému politikovi zkonfiskovat majetek, napsal list Ukrajinska pravda a připomněl, že stejné obvinění jako proti Volodinovi ukrajinské úřady vznesly i proti dalším 418 ruským poslancům. Více než padesátka z nich byla podle serveru RBK-Ukrajina odsouzena v nepřítomnosti také k 15 letům vězení za to, že pomáhali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi rozpoutat válku proti Ukrajině.

Volodin je Putinovým důvěrníkem a bezprostředně se podílel na přípravě vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, napsal server. Volodin podle obžaloby přibližně týden před invazí ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 řídil jednání sněmovny o usnesení, kterým poslanci od Putina žádali, aby uznal nezávislost „lidových republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny, vytvořených tamními separatisty s podporou Ruska.

„Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci, s Ukrajinou a s námi,“ varoval generální tajemník NATO Mark Rutte v projevu v Bruselu. „Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let,“ řekl podle Reuters šéf Aliance a dodal, že je čas přizpůsobit způsob uvažování válečné době a prudce zvýšit zbrojní výrobu a výdaje na obranu. „Nebezpečí se k nám blíží velkou rychlostí,“ řekl Rutte podle agentury AFP s poukazem na ruskou hrozbu vůči evropskému kontinentu. NATO musí dávat na obranu „mnohem více“, aby zabránilo „velké válce“ v Evropě, cituje dále AFP generálního tajemníka.

Vojenský soud v Moskvě dnes poslal na 22 let do vězení muže z Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou, který podle vyšetřovatelů spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou (SBU) a stál i za výbuchem a žhářským útokem. Agentura AFP napsala, že soudy v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny dlouhé tresty odnětí svobody udělily také dvěma dalšími lidem za spolupráci s Kyjevem.

Podle moskevského soudu se 30letý Sergej Černookij, rodák z Ukrajiny s ruským občanstvím, dopustil vlastizrady a terorismu. Od loňského listopadu do letošního února předával informace o dopravní infrastruktuře SBU, odpálil pyrotechnické zařízení před recepcí kanceláře nejmenované politické strany a zapálil pobočku dobročinné organizace v Kursku. Podle AFP muž, který seděl v kovové a prosklené kleci pro obžalované, při rozsudku zavřel oči. Uvedl, že se proti trestu, který je podle něj příliš tvrdý, odvolá. Hájil se, že svými činy nezpůsobil žádnou škodu.

„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej dnes jmenoval osobností roku. 

Podle agentury Reuters slova o válce na Ukrajině naznačují, že Trump se chystá změnit dosavadní americkou politiku vůči Kyjevu.

Evropští členové NATO jednají o navýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta hrubého domácí produktu (HDP). Dnes to s odvoláním na své zdroje napsal list Financial Times (FT) s tím, že dohodu by chtěli uzavřít příští rok v červnu na výročním summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku.

Evropané po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navyšují investice do armády, činí tak i s ohledem na návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který jim v minulosti nedostatečné obranné výdaje opakovaně vytýkal.

Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty o navýšení výdajů na obranu. Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko v letošním roce cíle dosáhne poprvé.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nad čečenskou metropolí Grozným ukrajinský dron, oznámil podle serveru Meduza čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Trosky podle něj poškodily kasárna speciálního policejního pluku, kde začalo hořet, a čtyři strážní utrpěli lehká zranění. Ruské ministerstvo obrany hlásí sestřelení 16 ukrajinských bezpilotních letounů.

„Bezpilotní stroj explodoval ve vzduchu, poškodil střechu a vybil okna. Padající trosky způsobily malý požár, který byl rychle uhašen. Stavba neutrpěla žádné vážnější škody,“ uvedl Kadyrov podle ruské státní agentury TASS a prohlásil, že za čtyři zraněné se čečenští bojovníci na Ukrajině pomstí a „zabijí 400 ukrajinských“ vojáků.

Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním zničení 16 ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony: jednoho nad Čečenskem, třech nad sousední Severní Osetií, čtyřech nad Kurskou oblastí a také osmi strojích nad poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. O škodách se nezmínilo.

„Pokud někdo čeká, že Rusko udělá nějaké ústupky, zřejmě toho o něm moc neví, nebo má krátkou paměť," cituje Dana Drábová mluvčí ruského ministra zahraničí Mariju Zacharovovou. „Rusko se nezastaví, Rusko je třeba zastavit," píše šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Počet cizinců legálně pobývajících v Česku se ke konci loňského roku mírně snížil, meziročně jich ubylo o 50.414 na 1,066 milionu. Tvořili tak 9,8 procenta populace v zemi, o rok dříve to bylo 10,3 procenta, což byla dosavadní nejvyšší registrovaná hodnota. Vyplývá to ze zveřejněných informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v poslední době výrazněji neměnilo,“ konstatovali statistici. Podle nich 71,4 procenta všech cizinců s povoleným pobytem v ČR tvořili občané ze tří nejhojnějších skupin, tedy z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Proti roku 2022 se jejich počty ale změnily. Zatímco Slováků přibylo o 1917 na 119.182 a Vietnamců o 1443 na 67.783, počet Ukrajinců se snížil o 61.835 na 574.447.

„Ruská měsíční inflace v listopadu 'pěkných' 1,43 procenta, za prvních devět dní prosince pak 0,62. To nezní jako zpomalení,“ komentuje ruské hospodářství Karel Svoboda z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK. 

„Bylo to frustrující, protože prostě jen opakoval všechny ty své fráze,“ komentoval svůj listopadový telefonát s Vladimirem Putinem německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil ale, že je nadále přesvědčen o správnosti svého rozhodnutí. Ruský prezident podle něj musel slyšet, že nemůže počítat s tím, že německá pomoc Ukrajině poleví.

Německý kancléř podle svých slov v telefonátu Putina také vyzval, aby stáhl své jednotky z Ukrajiny, a mohlo se tak začít jednat o míru. „A to musí být a to udělám znovu. Ale člověk si přitom nesmí dělat žádné iluze,“ dodal.

Scholz s Putinem telefonoval v polovině listopadu, přímý rozhovor s ním do té doby kancléř nevedl od prosince 2022. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat. Scholzův telefonát vyvolal kritiku doma i v zahraničí, především v zemích na východním křídle NATO.

Rakouský energetický koncern OMV vypověděl smlouvu s Gazpromem o dodávkách zemního plynu. Ruské státní společnosti vyčítá opakované „závažné porušování“ kontraktu, který měl původně platit až do roku 2040.

Gazprom přestal dodávat plyn společnosti OMV v polovině listopadu. Stalo se tak poté, co rakouská firma pozastavila platby Gazpromu, aby získala částku, která jí byla přiznána v arbitráži. Soud OMV přiznal odškodné více než 230 milionů eur (5,8 miliardy Kč).

Smlouvu uzavřenou mezi OMV a Gazpromem v roce 2006 zpočátku politici na obou stranách chválili, zároveň však čelila kritice pro svůj dlouhodobý charakter i podmínky. Smlouva například stanovovala, že odběratel musí za plyn zaplatit i v případě, že ho neodebere. To bylo v rozporu se snahou Evropské unie rychle se zbavit závislosti na ruském ruského plynu.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

zástupci členských států EU se shodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Informovalo o tom na sociální síti X maďarské předsednictví. Balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Součástí balíčku je ale rovněž i prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Česko bude chránit slovenský vzdušný prostor i příští rok. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její slovenský protějšek Robert Kaliňák dnes podepsali dvoustrannou deklaraci o společném závazku. Ministerstvo obrany to uvedlo v tiskové zprávě. ČR se na ochraně slovenského nebe podílí od roku 2022, kdy Bratislava po ruském napadení Ukrajiny vyřadila z výzbroje své stíhací letouny MiG-29 ruského původu. Vedle českých gripenů hlídají slovenský vzdušný prostor také letouny Polska, Maďarska a Německa.

Na předchozí ukrajinské útoky raketami ATACMS a střelami Storm Shadow na cíle na ruském území odpovědělo Rusko odpálením rakety středního doletu Orešnik na ukrajinské město Dnipro. „Rusko naznačilo záměr znovu odpálit raketu Orešnik na Ukrajinu, pravděpodobně v příštích dnech,“ varoval nejmenovaný americký představitel podle agentury AFP.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes vyzval německé podniky, aby investovaly na Ukrajině. Po válce podle něj totiž nabídne šance růstu jako kdysi střední Evropa. Prohlásil to na německo-ukrajinském hospodářském fóru, které se konalo v Berlíně. Cesta do Evropské unie, na kterou se Ukrajina vydala, je podle něj nezvratná. Pro posílení hospodářské spolupráce mezi Ukrajinou a Německem se vyslovil také ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské vojenské agresi, což má dalekosáhlé důsledky i pro její ekonomiku.

„Uvidíme na Ukrajině po válce růst a šanci na rozvoj podobně, jako jsme ji viděli ve středoevropských a východoevropských zemích, které do EU vstoupily v posledních dvou desetiletích,“ uvedl na fóru Scholz. Podle něj má Německo na úspěchu těchto zemí velký podíl a samo z něj profitovalo. „Něco podobného bych si přál i s ohledem na Ukrajinu,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dvou obcí v ruské Kurské oblasti, do které v srpnu podnikli překvapivý vpád Ukrajinci a obsadili tam stovky kilometrů čtverečních území. Rusové ale část svého území získali zpět a nyní ohlásili dobytí obcí Darjino a Pljochovo, které leží nedaleko hranic s Ukrajinou.

Agentura Reuters s odvoláním na jednoho z mluvčích ukrajinské armády Nazara Vološyna napsala, že invazní jednotky zničily nebo dobyly tři ukrajinské pozice poblíž města Pokrovsk na východě Ukrajiny. Podle projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, jsou Rusové asi tři kilometry od jižního okraje města. Strategický logistický uzel Pokrovsk je jedním z cílů ruské ofenzívy v Donbasu.

Počet obětí ruského útoku na Záporoží se zvýšil na devět, uvedl mezitím šéf správy ukrajinské Záporožské oblasti Ivan Fedorov na telegramu. „Navzdory úsilí lékařů zemřel v nemocnici další zraněný, čtyřiasedmdesátiletý muž,“ uvedl činitel. Před tím informoval o sedmi zabitých civilistech. 

Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. „Dnes ráno jsem měl hodinový telefonický rozhovor s prezidentem Putinem. Toto jsou ty nejnebezpečnější týdny rusko-ukrajinské války. Podnikáme všechny možné diplomatické kroky, abychom argumentovali ve prospěch příměří a mírových rozhovorů,“ uvedl bez dalších podrobností na sociální síti předseda maďarské vlády.

„Všichni doufáme, že Viktor Orbán alespoň nezavolá (svrženému syrskému vůdci Bašáru) Asadovi do Moskvy, aby si vyslechl jeho hodinovou přednášku,“ ironicky poznamenal Zelenskyj na sociální síti a na Orbánovu adresu dodal, že by bylo dobré „nebudovat si vlastní image na úkor jednoty“ Evropy a Západu. Zdůraznil, že nelze jednat o válce Ruska proti Ukrajině bez Ukrajiny.