„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Ukrajinská protivzdušná obrana v okolí Kyjeva sestřelila asi 20 ruských dronů, uvedl podle ruskojazyčného servisu BBC šéf vojenské správy metropole Serhij Popko. „Dronů nebylo málo a útočily jako dříve – ve vlnách a z různých směrů,“ popsal. Dodal, že v hlavním městě se útok obešel bez zraněných i materiálních škod.

Německý kancléř Olaf Scholz po dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva. Oznámil další balík vojenské pomoci za 650 milionů eur, píše agentura DPA.

Noční útoky ohlásilo také Rusko, podle kterého systémy protivzdušné obrany zničily nad několika ruskými regiony 15 ukrajinských dronů.

Dobré ráno, ruský dronový útok na západoukrajinský Ternopil si vyžádal nejméně jednu oběť a způsobil požár. Rusko z noci hlásí 15 zničených ukrajinských dronů.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.

Moskva odvolala náčelníka svého vojenského kontingentu v Sýrii generála Sergeje Kisela. Uvádí to ruské neoficiální vojenské blogy či ukrajinská rozvědka HUR. Rusko bojuje v Sýrii po boku armády prezidenta Bašára Asada, které se zatím nedaří zastavit ofenzivu protivládních a islamistických sil. Ruské úřady informaci nekomentovaly, píše agentura Reuters.

O odvolání Kisela informoval už v sobotu kanál na sociální síti Telegram Rybar, který má blízko k ruskému ministerstvu obrany. Podle kanálu se Sýrie stala v posledních letech odkladištěm generálů, kteří se neosvědčili ve válce na Ukrajině. 

„Každá úspěšně dokončená mise je výsledkem přísného výcviku, vždy co nejblíže bojovým podmínkám,“ uvádí na profilu na sociální síti X Obrana Ukrajiny. Na videu ukazuje výcvik 73. námořního střediska sil speciálních operací. 

Ruská a syrská letadla dnes opět útočila na povstalce ve městech Idlib a Halab (Aleppo) na severu Sýrie. Intenzivní bombardování severních oblastí země pokračuje druhým dnem s cílem zatlačit islamistické povstalce, kteří ovládli druhé největší město Halab a provincii Idlib a hlásí postup směrem na jih. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Skupina po pěti dnech bojů eviduje přes 400 mrtvých.

Rusko v listopadu ztratilo téměř 46 000 vojáků a vojenské vybavení v hodnotě přes 3 miliardy dolarů, říká ministerstvo obrany. Ruská armáda také ztratila 2030 vojáků za jeden den, což je nejvyšší míra ruských ztrát za den od 24. února 2022

„Článek 5 se během války nemůže vztahovat na celé území Ukrajiny,“ řekl prezident Volodomyr Zelenskyj na potenciální pozvání do NATO. Pokud by Ukrajina vstoupila do NATO, princip kolektivní obrany aliance podle článku 5 se nemusí vztahovat na ukrajinská území, která čelí aktivnímu boji, řekla ukrajinská hlava státu. 

Předseda Evropské rady António Costa na tiskové konferenci v Kyjevě uvedl podle ukrajinského tisku, že EU pošle Ukrajině do konce roku 4,2 miliardy eur (105 miliard korun). „Od příštího měsíce plánujeme (Ukrajině) poskytnout měsíční pomoc, a to po celý rok, 1,5 miliardy eur. Tyto peníze pochází z výnosů ze zmrazeného ruského majetku a lze je použít i pro vojenské účely,“ uvedl Costa.

Aktuální snímky z frontové linie v Doněcké oblasti.

USA, Německo a Maďarsko zůstávají skeptickými ohledně možnosti pozvat Ukrajinu, aby se v budoucnu stala členem Severoatlantické aliance (NATO). Prezident Volodymyr Zelenskyj to podle zpravodaje UNIAN řekl na společné tiskové konferenci s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Kyjevě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k dnešní návštěvě nových představitelů EU v Kyjevě. „Diskutovali jsme o naší vizi evropských a globálních záležitostí - současných výzvách a vyhlídkách. Tento symbolický začátek práce nového vedení odráží klíčové priority nás všech v Evropě. Základem je mír a my budeme i nadále dělat vše pro to, abychom co nejdříve ukončili válku, kterou Rusko rozpoutalo nejen proti Ukrajině, ale i proti sjednocené Evropě, a abychom posílili Evropu - jak instituce EU, tak politiky, které podporují každý evropský národ,“ napsal Zelenskyj na síti X. 

I am pleased to welcome @antoniolscosta, President of the European Council, to Ukraine today on the very first day of the new leadership in the European institutions.

We discussed our vision for European and global affairs — current challenges and prospects.

This symbolic start… pic.twitter.com/rsXo49FFje

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) December 1, 2024

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že je stále čas na to, aby Spojení státy přesvědčily „skeptiky“ v Evropě o tom, že Ukrajina by měla vstoupit do NATO. Pozvánka do aliance je podle něho nutná pro přežití jeho země.

Zelenskyj na tiskové v konferenci s nejvyššími představiteli EU podle agentury Reuters řekl, že pozvánka do NATO by se musela týkat celého ukrajinského území. Přistoupil by ale na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území.

V Kyjevě se konal pohřeb zakladatele fotbalového klubu a vojáka Pavlo Vedybida.

Rusko tento týden nedopatřením shodilo 250kilogramovou leteckou bombu FAB na vesnici v Belgorodské oblasti. Informuje o tom ruskojazyčný telegramový kanál Astra, který ruské úřady před časem označily za „zahraničního agenta“. Bomba neexplodovala, své domovy však muselo dočasně opustit asi 100 lidí.

Российская авиабомба упала во дворе частного дома в селе Весёлая Лопань Белгородского района.

По данным «Пепла», ФАБ упал во двор дома №3 на улице Кооперативная. При падении бомба повредила забор и зарылась в землю.

Район вокруг дома оцеплен, по предварительным данным, никто… pic.twitter.com/cP1rUTJp7i

— IgorGirkin (@GirkinGirkin) November 29, 2024

Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana zneškodnila 29 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 20 nad Brjanskou oblastí, sedm nad Kalužskou oblastí a po jednom nad Smolenskou a Kurskou oblastí. Gubernátor Brjanské oblasti Bogomaz informoval, že ukrajinské drony zaútočily ve Starodubském okrese sousedícím s Ukrajinou a o život při tom přišlo dítě. Telegramový kanál Baza zveřejnil video, na kterém je vidět požár zřejmě v obytné zástavbě.

Ruský prezident Vladmir Putin podepsal státní rozpočet na příští rok. V době, kdy se Moskva snaží vyhrát válku na Ukrajině, počítá s rekordními výdaji na obranu. Vláda na ni v roce 2025 vydá 13,5 bilionu rublů (2,99 bilionu Kč), což je zhruba 32,5 procenta. Letos šlo na obranu 28,3 procenta rozpočtových výdajů. S odkazem na vládní dokument o tom informuje tisková agentura TASS. Členové obou komor ruského parlamentu, Státní dumy a Rady federace, už rozpočtový plán schválili v uplynulých deseti dnech.

Ukrajinské letectvo dnes ráno uvedlo, že v noci na dnešek protivzdušná obrana sestřelila 32 ruských dronů, 45 z nich se ztratilo z radarů. Upozornilo, že jeden dron se stále nachází nad ukrajinským územím. Drony mířily hlavně do severních a centrálních částí země.

Policie v Severní Makedonii zatkla muže, který je podezřelý, že chtěl vstoupit do ruské armády a zapojit se od bojů proti Ukrajině. V sobotu o tom informovalo ministerstvo vnitra této členské země NATO, napsala agentura AP.

Muž označovaný jako J. K. byl zatčen v pátek večer a soudce ho poslal na 30 dnů do vazby. Byl obviněn z „účasti v cizí armádě, policii nebo polovojenské formaci“. Za to hrozí až tři roky vězení. Podle AP je to v Severní Makedonii první případ, kdy někdo čelí takovému obvinění.

V Kyjevě úlomky sestřeleného dronu poničily výškový obytný dům, hořet začalo několik aut, informoval podle serveru Ukrajinská pravda kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Tři lidé přišli dnes o život v jihoukrajinském Chersonu při útoku ruského bezpilotního letounu, informoval na telegramu šéf vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. 

Při útoku, za jehož cíl ruská armáda podle Prokudina zvolila chersonskou městskou hromadnou dopravu, také sedm lidí utrpělo zranění. Cherson leží na západním břehu Dněpru, který v této oblasti funguje jako de facto frontová linie mezi ukrajinskými a ruskými silami.

Aktuální odhad ruských ztrát podle deníku The Kyiv Independent.

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Dec. 1, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/Vw6jRZZCM3

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) December 1, 2024

Nová šéfka diplomacie EU KajaKallasová a nový předseda Evropské rady António Costa přijeli několik hodin po nástupu do funkcí do Kyjeva. Sejdou se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

It is a privilege to be in Kyiv alongside @eucopresident Costa and Commissioner Kos.

In my first visit since taking up office, my message is clear: the European Union wants Ukraine to win this war.

We will do whatever it takes for that. pic.twitter.com/swv1ZVAlyL

— Kaja Kallas (@kajakallas) December 1, 2024

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval svým partnerům za nedávnou podporu. Zmínil Nizozemsko a USA. „Jsem vděčný Nizozemsku za odpalovací zařízení Patriot. Spojené státy připravují rozsáhlý vojenský balíček v hodnotě 725 milionů dolarů, který významně podpoří naše jednotky v první linii,“ napsal Zelenskyj na síti X. 

This week, I want to highlight several of our partners for their significant support: Lithuania – a new batch of military aid has arrived, including weapons, ammunition, and spare parts for armored vehicles.

I am grateful to the Netherlands for the Patriot launchers. The United… pic.twitter.com/zK3Su9wKSg

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 30, 2024

Obrana Ukrajiny sdílela na sociální síti X video ukrajinského tanku přímo v akci. 

Podle serveru Unian Rusové dosáhli významného pokroku v Kurachovu. „Okupanti aktivně působí ve výškových budovách města. Také se nepřítel snaží dostat za obránce města ze severu,“ uvádí server. 

Ruský útok na Dněpro zabil čtyři lidi a dalších nejméně 21 zranil, informuje o tom server Ukrajinska pravda. 

Vedoucí vojenské správy Serhii Lysak uvedl, že vypukly tři požáry. „Hořel obchod, bytový dům a další dům. Záchranáři hasí požár. Mohou být oběti.“ Mezi zraněnými je i jedno dítě, jedenáctiletý chlapec, který je ve středně těžkém stavu v nemocnici. 

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) končí spolupráci s ruskými vědci, informuje TV Nexta. Rozhodnutí se dotkne zhruba 500 specialistů z ruských výzkumných ústavů a od nynějška se ani nebudou moci účastnit mezinárodních projektů. CERN byl založen jako organizace pro sjednocování světa a združuje 10 tisíc specialistů ze 100 zemí. V březnu 2022 tato organizace pozastavila Rusku status pozorovatele a v prosinci téhož roku oznámila, že smlouvu o spolupráci neobnoví.

Polský premiér Donald Tusk dnes na východě Polska navštívil první dokončenou část opevnění na hranici s Ruskem. Informovala o tom agentura PAP. Polsko plánuje opevnit zhruba 800 kilometrů své hranice s Ruskem a Běloruskem. Podle Tuska není vyloučeno, že by takové opevnění mohlo vzniknout i na hranici mezi Ukrajinou a Běloruskem či na hranicích mezi Ruskem a pobaltskými státy.

Opevnění hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem začalo Polsko budovat letos. Práce počítají i s úpravami terénu či rozmístěním rozsocháčů a dalších zábran. Podle Tuska jde o „systém efektivní obrany“.

Dva mrtví jsou hlášeni po ruském ostřelování Myrnohradu v Doněcké oblasti. Město je v bezprostřední blízkosti frontové linie nedaleko Pokrovsku, o který ukrajinská a ruská armáda bojují už několik měsíců.

Takhle hlídkují polští vojáci u hranic s Ruskem.

Policie v Moskvě dnes nad ránem podnikla razii v barech a klubech zaměřených na lidi z komunity LGBT+, tedy sexuálních menšin. S odvoláním na ruská státní média to uvedla agentura AFP, která zároveň připomíná, že přesně před rokem ruský Nejvyšší soud zakázal takzvané mezinárodní hnutí LGBT a označil ho za extremistické.

Ruský režim po začátku invaze na Ukrajinu z února 2022 zpřísnil kampaň za ochranu tradičních hodnot. Prezident Vladimir Putin o komunitě LGBT+ hovoří jako o součásti mravního úpadku Západu.

Ruská armáda dnes v Chersonu na jihu Ukrajiny podle místních úřadů shodila výbušninu na minibus, zranění utrpělo sedm lidí. Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na platformě Telegram informoval, že nepřítel v pátek večer na region útočil s nasazením dronů a dělostřelectva. O život přišel 38letý muž. Poškozeno je sedm rodinných domů a několik hospodářských stavení, poničeny jsou i blíže neurčené objekty infrastruktury nebo průmyslový podnik.

Ruskojazyčný servis BBC informuje, že podle úřadů v Dagestánu se bezpilotní letoun pokoušel zaútočit na blíže neurčené objekty ve městě Kaspijsk ležícím nedaleko Machačkaly. Nachází se tam letiště, které dočasně přerušilo provoz. Šéf Dagestánu Sergej Melikov uvedl, že podle dosavadních informací nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.

Ruské ministerstvo obrany se o dění v Dagestánu nezmínilo. Informovalo o osmi sestřelených bezpilotních letounech nad Belgorodskou oblastí sousedící s Ukrajinou a třech zneškodněných nad Černým mořem.

Ruská armáda v noci na dnešek vyslala nad ukrajinské území deset dronů, což je pouze zlomek ve srovnání s předchozími dny, tvrdí Kyjev. Ukrajinské letectvo informovalo, že protivzdušná obrana osm dronů sestřelila, jeden se ztratil z radarů a jeden vletěl na okupované území. 

Podívejte se na aktuální odhad ruských ztrát podle deníku The Kyiv Independent. Čísla nelze nezávisle ověřit. 

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Nov. 30, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/2jRfvrcjKC

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 30, 2024

Severokorejský vůdce Kim Čong-un také slíbil ruskému ministrovi obrany Andreji Belousovovi neustálou pomoc své země při invazi na Ukrajinu. S odvoláním na severokorejská státní média o tom dnes informuje agentura AP. 

Dobré ráno, severokorejský vůdce Kim Čong-un při setkání s ruským ministrem obrany Andrejem Belousovem řekl, že „USA a Západ přiměly kyjevské úřady k útoku na ruské území vlastními údernými zbraněmi dlouhého doletu“. Rusko by podle něj mělo podniknout kroky, aby „nepřátelské síly zaplatily vysokou cenu“, uvedla tisková agentura KCNA. O tom, zda Kim a Belousov jednali o rozmístění severokorejských vojsk v Rusku, se ale zdroje z KLDR nezmiňují, píše Reuters.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pro dnešek se s vámi loučíme, ale můžete nás sledovat zase od zítřejšího rána. Přejeme dobrou noc. 

Zmrazení fronty, umírnění sankcí i konec pomoci: Trumpův zmocněnec tasil drsný plán na konec války

Zmrazení frontové linie, zvolnění sankcí, vytvoření demilitarizované zóny, ale i slib, že se Ukrajina odmlčí ohledně možného připojení k NATO. Takové jsou body plánu na ukončení války, které sdílel budoucí americký zmocněnec Keith Kellogg. Právě Kellog by měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout ukončení konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v rozhovoru pro televizi Sky News naznačil, že je ochotný ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství své země v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Zelenskyj uvedl, že v zájmu ukončení „horké fáze války“ by bylo nutné nabídnout členství v NATO neokupovaným částem země, pokud by samotná pozvánka do aliance zmiňovala mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny.

Ukrajinský prezident podle Sky News navrhl, že by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by ukrajinské území, které země ovládá, bylo vzato „pod ochranný deštník NATO“. To by podle něj umožnilo později jednat o navrácení okupovaných území „diplomatickou cestou“.

Snímky odsouzeného válečného kritika Alexeje Gorinova ve vězení. Rusko mu uložilo tříletý trest. 

Rusko nepřijatelně eskaluje válku na Ukrajině zesilováním úderů, nasazením severokorejských vojáků či hrozbami jaderným útokem. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Marcon, který si telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, napsala agentura AFP. Macron dodal, že ruská eskalace nijak neovlivní přesvědčení Francie pokračovat v pomoci Kyjevu tak dlouho, jak bude potřeba. řekl Macron při telefonátu se Zelenským.

Podle prohlášení Elysejského paláce francouzský prezident rovněž „co nejrozhodněji odsoudil ruské údery proti městům, civilnímu obyvatelstvu a energetické infrastruktuře, které stále nabírají na intenzitě“.

Turecko podle ukrajinského poslance Ahtema Čijgoze nepodpoří mírový plán, který je podmíněn územními ústupky. Turečtí představitelé vyjádřili podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny, včetně Ruskem okupovaného Krymu, upřesňuje The Kyiv Independent. 

Ukrajina se potýká s dalšími masivními výpadky proudu. Elektřina vypadává i v hlavním městě. Kyjevská metropole tak využívá generátory, ale i svíčky. 

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval v dopise své kolegy z členských zemí NATO, aby při dalším setkání v Bruselu, které se bude konat příští týden, podpořili pozvání Ukrajiny ke vstupu do Severoatlantické aliance. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která měla možnost se s dopisem seznámit.

Dopis odráží obnovenou snahu Kyjeva zajistit si pozvání do NATO. To je součástí "plánu vítězství", který minulý měsíc nastínil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s cílem ukončit válku vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, napsal Reuters.

Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jmenoval nového velitele ukrajinských pozemních sil, informovala agentura Reuters. Stal se jím Mychajlo Drapatyj, dosavadní velitel vojsk v Charkovské oblasti. Zástupcem vrchního velitele ozbrojených sil byl jmenován Oleh Apostol, napsal Zelenskyj na svém účtu na sociální síti X.

„Generálmajor Mychajlo Drapatyj úspěšně zorganizoval obranu v Charkovském sektoru a narušil ruskou ofenzivu. Plukovník Oleh Apostol je zkušeným velitelem 95. samostatné letecké útočné brigády. Oba se osvědčili v boji,“ uvedl Zelenskyj na síti X.

„Hlavním úkolem je výrazně zvýšit bojeschopnost naší armády, zajistit kvalitu výcviku a zavést inovativní přístupy k řízení lidských zdrojů v ozbrojených silách Ukrajiny. Ukrajinská armáda potřebuje vnitřní změny, aby plně dosáhla cílů naší země,“ dodal Zelenskyj.

Ukrajinský senior Oleksandr Klymenko překonává výpadky v dodávkách elektrického proudu kvůli ruským vzdušným úderům výrobou vlastní energie. Část jí produkuje tak, že šlape do pedálů na speciálním stroji připomínající trenažér, pomocí něhož osvětluje svůj dům nebo dobíjí telefon. Kromě toho se spoléhá na větrnou turbínu a solární panely. Na svém webu to dnes uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

„Po patnácti až dvaceti minutách šlapání je v domě světlo tři až pět hodin,“ popsal Klymenko ve videoreportáži, kde předvedl výrobu energie a poté si výsledek pochvaloval. „Vidíte? Světlo svítí,“ pronesl sedmasedmdesátiletý senior a dodal, že mobil si k němu během výpadků v dodávkách elektřiny přichází dobít i jeho sousedka.

Rusko vede v Evropě bezohlednou sabotážní kampaň a zároveň vystupňovalo strašení jadernými zbraněmi, aby západní státy odradilo od pomoci Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters při projevu v Paříži prohlásil šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Dodal, že jakékoli omezení pomoci Ruskem napadené zemi by jen povzbudilo prezidenta Vladimira Putina a jeho spojence.

„Nedávno jsme odhalili neuvěřitelně bezohlednou kampaň ruských sabotáží v Evropě,“ řekl Moore, podle kterého se navíc Putin a jeho přívrženci uchýlili k řinčení jadernými zbraněmi, aby rozsévali strach z důsledků pomoci Ukrajině.

Ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti problematiku válečných zajatců, dnes na telegramu oznámil návrat těl 502 padlých ukrajinských vojáků. Téměř 400 z nich bojovalo v Doněcké oblasti, další v Luhanské a Záporožské oblasti. Těla 17 vojáků byla repatriována z márnic v Rusku, dodal úřad, který poděkoval za pomoc Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK). Ukrajina a Rusko si během konfliktu vyměňují válečné zajatce a provádějí také repatriace těl padlých.

Ukrajinský generální štáb dopoledne na facebooku informoval o ukrajinském útoku na ropný sklad Atlas v Rostovské oblasti, který se podle serveru RBK-Ukrajina nachází u města Kamensk-Šachtinskij. „Atlas je součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu, který zajišťuje dodávky ropných produktů pro ruskou armádu,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil, které také oznámilo zničení radarové stanice ruského systému protivzdušné obrany Buk-M3 v okupované části Záporožské oblasti.

Olaf Scholz dnes telefonicky hovořil s Volodymyrem Zelenským. Podle mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita kancléř ukrajinskému prezidentovi slíbil, že Německo bude dál Kyjev podporovat, a to i vojensky. Zelenskyj na telegramu napsal, že se Scholzem hovořil i o jeho nedávném telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, německé prohlášení se o tom ovšem nezmiňuje.

„Spolkový kancléř znovu potvrdil neutuchající a nezlomnou solidaritu s Ukrajinou a ujistil, že Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny i ve vojenské oblasti, a to v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery,“ uvedl v prohlášení německý vládní mluvčí. Scholz a Zelenskyj se podle něj dohodli, že zůstanou v kontaktu „i ohledně možných způsobů dosažení spravedlivého míru“.

Povinnost krajů zajišťovat kapacitu ubytovacích míst pro uprchlíky z Ukrajiny od 1. ledna zřejmě klesne, a to z celkově 50 tisíc míst na 20 tisíc. Navrhuje to ministerstvo vnitra v aktualizaci nařízení vlády, kterou zveřejnilo v legislativní knihovně kabinetu.

Poměr rozdělení celkového počtu ubytovacích míst mezi jednotlivé kraje by měl být zachován. Snížení kapacity odsouhlasily rezorty zastoupené v grémiu pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny počátkem září.

Změna reaguje na snížení počtu uprchlíků, kteří po příchodu do Česka žádají o zajištění nouzového ubytování hrazeného státem. Od září ho stát poskytuje jen nově příchozím na první tři měsíce, a to i v případě zranitelných osob. Během roku klesl podle ministerstva vnitra počet žadatelů o nouzové ubytování z 20 procent nově příchozích na tři procenta.

Jihlava by chtěla mít kromě romských i dva ukrajinské asistenty prevence kriminality. Město předpokládá, že by městské policii mohli pomoci víc se přiblížit k ukrajinské komunitě, která je v krajské Jihlavě velká, a přispět k tomu, že bude strážníkům víc důvěřovat. Po čtvrtečním jednání městské rady to dnes řekl primátor Petr Ryška (ODS).

„Máme čtyři místa pro romské asistenty, chceme tady ještě dva ukrajinské,“ řekl primátor. Na nové asistenty město požádá o dotaci. Ryška předpokládá, že by mohli nastoupit někdy příští rok zjara, pokud se podaří najít vhodné uchazeče. Uvedl, že pokud ví, v některých městech už ukrajinští asistenti jsou.

Podle předpokladu radnice je v padesátitisícové Jihlavě okolo 7000 lidí z Ukrajiny. „Přece jenom ta komunita je tady velká, nějaké problémy s tím jsou, a myslíme, že bychom se tím k nim mohli trošičku přiblížit,“ řekl primátor k ukrajinským asistentům prevence kriminality. Nepovažuje za podstatné, jak dlouho ve městě případní zájemci žijí.

„Pro mě je důležité, aby to byl co nejkvalitnější člověk, aby nám pomohl,“ uvedl Ryška. Ukrajinští asistenti by se měli pohybovat v lokalitách s největším pohybem cizinců, například ve spodní části náměstí, na sídlišti Březinky nebo v létě v parcích.

Ruský vojenský soud dnes uložil tři roky vězení moskevskému komunálnímu politikovi Alexeji Gorinovovi za schvalování terorismu. Informuje o tom server Mediazona. Tento kritik války na Ukrajině si ovšem už odpykává sedmiletý trest uložený dříve.

Nynější trest se tak podle Mediazony započítá do předchozího, ale jeho zbývajících pět let odsouzený stráví v trestanecké kolonii s přísným režimem. Dnes měl Gorinov na svetru připevněný symbol míru a v ruce držel papír s protiválečnými hesly.

Podle ruských vyšetřovatelů Gorinov při pobytu ve vězeňské nemocnici hovořil se spoluvězněm o ukrajinském útoku na Krymský most spojující okupovaný ukrajinský Krym s ruskou pevninou a prohlásil: „No tak ho vyhodili do povětří – a co? Válka pokračuje.“ O ukrajinském pluku Azov, který Rusko považuje za teroristickou organizaci, poznamenal: „Co je to za zlo? Jsou to ozbrojené síly.“

Mediazona píše, že Gorinova udali spoluvězni, kteří podle něho spolupracují s vězeňskou službou. Jeho obhájci poznamenali, že Gorinov nebyl iniciátorem těchto rozhovorů, které další vězni tajně nahrávali. Podle advokátů se jejich klient stal obětí provokace.

Rostou ztráty mezi dobrovolníky, tedy těmi, kteří se ruské armádě upsali po zahájení invaze na Ukrajině. Informuje o tom ruská BBC. Jejich podíl tvoří 22 procent z celkového počtu potvrzených ztrát na ruské straně, uvedla stanice s tím, že někteří dobrovolníci umírají během dvou až čtyř týdnů od svého vyslání na frontu.

Před rokem podle BBC představovali 14 procent ztrát. Podíl odsouzenců na ruských ztrátách se podle BBC naopak snížil z 26 procent loni v listopadu na současných 18 procent.

„V obou zemích je počet padlých v boji v poměru k počtu obyvatel vyšší než ztráty, které utrpěly Spojené státy ve vietnamské a korejské válce dohromady,“ napsal The Economist. Počet ruských a ukrajinských padlých se podle něj blíží americkým ztrátám ve druhé světové válce. Ztráty Ruska na Ukrajině od roku 2022 převyšují počet obětí ze všech jeho válek od roku 1945.

Za více než tisíc dnů války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 80 973 ruských vojáků. Zjistila to ruská služba BBC s nezávislým serverem Mediazona, které analyzují veřejně dostupné zdroje.

Magazín The Economist nedávno napsal, že obě strany konfliktu platí hroznou cenu, a odhadl, že ukrajinských vojáků zahynulo 60 až 100 tisíc. Počet zabitých Rusů k létu odhadl na 106 až 140 tisíc. OSN ve své listopadové zprávě potvrdila 12 162 zabitých civilistů na Ukrajině.

„Nejméně 52 procent všech padlých představují lidé, kteří před začátkem války nebyli spojeni s ruskou armádou,“ napsala ruská služba BBC. Zároveň upozornila, že k bilanci s Mediazonou a dobrovolníky dospěla na základě informací z otevřených zdrojů: ze zpráv médií, oznámení činitelů či příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet padlých bude pravděpodobně výrazně vyšší.

Obrazem: Ukrajinští vojáci pokračují v obraně své vlasti proti ruským jednotkám. 

Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni dle Kyjeva. 

Ukrajinské letectvo dnes informovalo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 88 ze 132 bezpilotních letounů, které nad ukrajinské území vyslalo Rusko. Jedenačtyřicet dronů se ztratilo z radarů, jeden se vrátil do Ruska.

„V důsledku ruského útoku byla v několika ukrajinských oblastech poškozena infrastruktura, automobily, rodinné i vícepodlažní domy,“ uvedlo letectvo.

Tři ukrajinské elektrárny a jejich devět reaktorů snížily výkon po včerejších ruských útocích. Jeden blok Rivnenské jaderné elektrárny byl odpojen od sítě. Podívejte se na fotografie přímo z místa. 

Tři ukrajinské jaderné elektrárny v důsledku rozsáhlých ruských útoků ze čtvrtečního rána snížily výrobu elektrické energie, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Šéf agentury Rafael Grossi ve čtvrtek uvedl, že podruhé během méně než dvou týdnů Chmelnycká jaderná elektrárna, Rivnenská jaderná elektrárna a Jihoukrajinská jaderná elektrárna ležící v Mykolajivské oblasti z preventivních důvodů omezily výrobu v důsledku „rozsáhlých vojenských aktivit“ na Ukrajině.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov přicestoval na oficiální návštěvu KLDR, oznámily dnes ruské tiskové agentury. Severní Korea podle Soulu a Západu poskytuje Rusku do války proti Ukrajině munici, rakety a naposledy i severokorejské vojáky.

„Během oficiální návštěvy ruského ministra obrany v KLDR je naplánovaná řada dvoustranných schůzek s představiteli vojenského a politického vedení země,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany bez podrobností v komuniké, ze kterého citovala média.

Letecké poplachy byly vyhlášeny i v ruské Belgorodské a Voroněžské oblasti. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov informoval o jednom sestřeleném ukrajinském dronu, jehož trosky poškodily ve vsi Skorodnoje dva soukromé domy, jednu dodávku a plynové potrubí, což způsobilo požár. Později Gladkov napsal na sociální síti, že terčem náletu dvou dronů se stalo i město Šebekino. Oba nálety se obešly bez obětí a raněných.

Protivzdušná ruská obrana během noci zničila 47 ukrajinských dronů, uvedlo nad ránem na sociální síti ruské ministerstvo obrany. Upřesnilo, že 29 dronů ruští vojáci zničili nad Rostovskou oblastí, osm nad Krasnodarským krajem, po třech nad Belgorodskou, Brjanskou a Voroněžskou oblastí a jeden nad anektovaným Krymem. O případných škodách, raněných a dalších podrobnostech se ministerstvo nezmínilo.

Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn i vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií.

Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli reportéři agentury AFP v gruzínském hlavním městě. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.

„Demonstranti zůstávají na Rustaveliho třídě a stavějí nové barikády poté, co ty předchozí odstranila policie vodním dělem,“ psal na sociální síti Telegram kanál Paper Kartuli. Ministerstvo vnitra dříve uvedlo, že při potyčkách s demonstranty byli zraněni tři policisté. Podle webu civil.ge byl zraněn i kameraman jedné z televizí, kterému policista nastříkal do očí pepřový sprej. Policisté napadli i další novináře a zranili také dvě opoziční političky. Policie si počínala brutálně a vodní děla použila za teplot pohybujících se v Tbilisi okolo nuly, napsal portál.

„Komu sloužíte? Gruzii, anebo Rusku?“ ptala se policejních těžkooděnců proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová, která se podle serveru Gruzija online přidala k demonstrantům. Měsíc po parlamentních volbách, které vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen a které kvůli nesrovnalostem a přehmatům kritizovala opozice, se v Tbilisi i dalších městech shromáždily tisíce lidí. Demonstranti v hlavním městě mávali vlajkami Evropské unie a Gruzie a blokovali dopravu před parlamentem a sídlem vládní strany, kterou kritici obviňují, že sklouzává k autoritářskému vládnutí v ruském stylu.

I rostovská oblast na jihozápadě Ruska čelila v noci na dnešek rozsáhlému náletu ukrajinských dronů, uvedly místní úřady. Protivzdušná obrana podle gubernátora sestřelila tři desítky dronů. Po náletu se na sociálních sítích objevily zprávy, že podle očitých svědků hoří sklad pohonných hmot u města Kamensk-Šachtinskij, uvedl server Ukrajinska pravda. Připomněl, že stejný sklad sloužící ruské armádě zasáhly ukrajinské drony i v létě.

„Protivzdušná obrana odráží rozsáhlý vzdušný útok nepřítele,“ napsal na sociální síti gubernátor Jurij Sljusar, podle kterého obrana zničila 30 dronů. Trosky sestřelených dronů podle něj způsobily poškodily střechy soukromých domů ve dvou vesnicích, ale ranění či oběti nejsou hlášeni.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Rusko o včerejší noci vyslalo proti Ukrajině další vlnu dronů. V Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana. Dopad trosek sestřeleného dronu způsobil požár jedné z kyjevských poliklinik, uvedl na sociální síti starosta Vitalij Kličko. Později upřesnil, že zranění utrpěl hlídač polikliniky.

Na sociálních sítích se objevily zprávy o třech desítkách dronů nad pěti ukrajinskými regiony, poznamenal server BBC News. Nálety ukrajinských dronů hlásí i ruské úřady. Letecké poplachy byly vyhlášeny v Belgorodské a Voroněžské oblasti.

Dobrou noc, vážení čtenáři, online k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.

Kypr má zájem o členství v Severoatlantické alianci a přihlášku do NATO by mohl podat po modernizaci armády. Dnes to podle agentur AFP a AP řekl kyperský prezident Nikos Christodulidis, který tvrdí, že o záležitosti jedná se Spojenými státy. Velkou překážkou na cestě do NATO však pro Kypr zůstává Turecko, které obsadilo severní část ostrova.

Kypr jedná se Spojenými státy o možném vstupu do Severoatlantické aliance, uvedl prezident Christodulidis. Rozhovory se zaměřují například na modernizaci kyperské armády s americkou pomocí. Podle Christodulidise je odezva Spojených států pozitivní.

„Až bude vše na svém místě, tak se Kypr bude moci stát členem NATO,“ uvedl kyperský prezident. Členství jeho země může být podle něj zajímavé pro Severoatlantickou alianci například kvůli zeměpisnému umístění ostrova nedaleko Izraele a Libanonu.

Rusko si přivlastňuje vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, řekl dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj. Připomněl, že ve válce zemřela až čtvrtina tehdejších obyvatel Ukrajiny. Podle serveru RBK Ukrajina sleduje Tychého vyjádření i  oznámení slovenského premiéra Roberta Fica, že se v květnu v Moskvě zúčastní oslav 80. výročí konce druhé světové války.

Mluvčí řekl, že role Ukrajiny ve vítězství nad nacismem nesmí být snižována. Rusko se ale podle něj už řadu let snaží toto vítězství ukrást, což „je urážkou milionů Ukrajinců, kteří ve válce ztratili své blízké“.

„Vyzýváme všechny naše partnery a evropské lídry, aby si uvědomili, že celkové ztráty, i když nikdo nezná přesná čísla, se odhadují na 50 až 75 milionů lidí. A osm až 10 milionů z nich jsou Ukrajinci, tedy téměř čtvrtina tehdejšího obyvatelstva země,“ řekl Tychyj. Ukrajina se proto ptá, proč je její role ve druhé světové válce ignorována. „Možná by stálo za to dřív než do Moskvy zajet do Chersonu, Záporoží, Charkova, Kyjeva, přes které se druhá světová válka přehnala nejdříve ze západu na východ a pak z východu na západ,“ podotkl Tychyj.

„Jakékoliv vydírání ze strany Ruska se musí setkat s tvrdou odpovědí,“ reagoval Volodymyr Zelenskyj na ohlášení Vladimira Putina, že bude Rusko dál testovat bojem nové rakety Orešnik. Ruský prezident podle ukrajinského „dělal reklamu“ na své rakety a na „své odhodlání zabíjet a ničit“.

„Teď může šermovat svým Orešnikem jen proto, aby překazil snahy prezidenta Trumpa, k nimž po inauguraci určitě dojde. Putin chce teď tak vyhrotit situaci, aby prezident Trump nemohl uspět, aby nemohl ukončit válku,“ řekl. Putin chce podle Zelenského svým tlakem přimět amerického prezidenta, aby posléze přistoupil na ruské podmínky.

Praha ve spolupráci s Prahou 6 darovala pět autobusů ukrajinskému městu Chmelnyckyj a dva obci Bilohorodka v Kyjevské oblasti. „Poděkoval jsem českým přátelům za tuto pomoc – důležitý projev solidarity s Ukrajinou,“ tweetuje velvyslanec Ukrajiny v ČR Vasyl Zvarych.

„Jsem vděčný politickým stranám norského parlamentu za jejich jednomyslné rozhodnutí zvýšit podporu Ukrajině v roce 2025,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oslo asistenci víc než zdvojnásobí - v přepočtu z 33,5 miliard Kč na 77 miliard.

„Toto jednotné a rozhodné rozhodnutí vysílá silný vzkaz těm, kteří vedou válku proti míru: svobodný svět stojí pevně a jednotně na straně Ukrajiny a poskytuje podporu potřebnou k dosažení vítězství a zajištění trvalého míru,“ dodal prezident.

Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X napsal, že „od ledna 2025 budeme mít ze strany spojenců další podporu našeho vzdušného prostoru. S radostí přijímáme rozhodnutí Německa o vyslání baterie systému Patriot do Polska“.

Przed chwilą rozmawiałem z Ministrem Obrony 🇩🇪@BMVg_Bundeswehr Boris Pistorius i osobiście podziękowałem mu za jego zaangażowanie i wsparcie bezpieczeństwa Polski i wschodniej flanki #NATO. pic.twitter.com/CtWr3HjhZe

— Władysław Kosiniak-Kamysz (@KosiniakKamysz) November 28, 2024

U londýnského soudu dnes začal proces se třemi Bulhary obžalovanými ze špionáže pro Rusko, uvedla dnes agentura AP. Prokuratura při té příležitosti soudu sdělila, že k témuž provinění se přiznali další dva muži.

Pokles kurzu rublu z posledních dnů není důvodem k panice. Občasné prudké výkyvy ruské měny souvisejí s rozpočtovými platbami a sezonními změnami, řekl podle agentury Reuters prezident Vladimir Putin. Rubl ve středu oslabil o více než sedm procent, prolomil hranici 110 rublů za dolar a dostal se až na 114 rublů. Dnes jeho kurz zpevnil.

Analytici a ekonomové částečně přičítají pokles kurzu rublu rostoucímu geopolitickému napětí od chvíle, kdy západní země umožnily minulý týden Ukrajině vypálit rakety dlouhého doletu hlouběji do ruského území a Rusko odpovědělo vypálením nové rakety na Ukrajinu. Vliv podle nich měly i nové americké sankce uvalené minulý týden na ruský finanční ústav Gazprombank.

Rusko a Ukrajina se dohodly na sjednocení devíti dětí s rodinami. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odkazuje na vyjádření zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marije Lvovové-Bělovové, na kterou loni vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač. Moskva podle ruské činitelky předala sedm dětí příbuzným na Ukrajině. O den dříve uvedla, že se dva chlapci přesouvají z Ukrajiny za příbuznými do Ruska. Sjednocení rodin pomohl dojednat Katar. Kyjev se zatím nevyjádřil.

Z Ruska se podle Lvovové-Bělovové vrací k příbuzným na Ukrajinu šest chlapců a jedna dívka ve věku od šesti do šestnácti let. „Většina těchto dětí žila v Rusku s blízkými příbuznými, hlavně s babičkami. Jeden šestnáctiletý chlapec, který byl bez rodičovské péče od narození, pobýval v aljoškinském dětském domově. Nyní ho do péče převzal jeho bratr,“ uvedla Lvovová-Bělovová. Činitelka použila ruský termín pro zařízení v obci Olešky ležící v Ruskem okupované části ukrajinské Chersonské oblasti.

Německo nabídlo Polsku, že na jeho území na začátku příštího roku až na šest měsíců rozmístí systémy protivzdušné obrany Patriot. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo německé ministerstvo obrany. Němečtí vojáci se systémy protivzdušné obrany byli na jihovýchodě Polska už loni od ledna do listopadu.

„Budeme tak chránit logistické centrum v Polsku, které má klíčový význam pro dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu,“ uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.

Poslanci dnes na závěr plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku schválili usnesení, které vyjadřuje silnou podporu Ukrajině ze strany EU a naopak odsuzuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou.

Německé ministerstvo zahraničí si dnes kvůli vypovězení dvou německých novinářů z Ruska předvolalo ruského velvyslance v Berlíně. Ministryně Annalena Baerbocková označila ruský krok za nepřijatelný a jeho zdůvodnění za nepravdivé. Moskva ve středu nařídila dvěma novinářům německé veřejnoprávní stanice ARD, aby do 16. prosince odevzdali své akreditace a opustili Rusko. Uvedla, že jde o reakci na obdobný krok z německé strany.

Slovenský parlament dnes hlasy vládních poslanců schválil další omezení poskytování státních příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kteří ve větším počtu opustili vlast hlavně po začátku ruské vojenské invaze z února 2022. Návrh vyvolal slovní přestřelku mezi slovenskými poslanci, kdy jeden z vládních zákonodárců vzkázal opozičním kolegyním, aby odjely na Ukrajinu, pokud chtějí Ukrajincům pomáhat. Nynější slovenská vláda premiéra Roberta Fica po svém loňském nástupu do úřadu například zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Rozhodnutí Západu povolit Ukrajině útočit dodanými střelami na cíle v hloubi Ruska nezvýšilo riziko jaderné odvety. Podle agentury Reuters to tvrdí několik zdrojů z amerických tajných služeb, podle kterých je ruský jaderný útok nadále nepravděpodobný, ačkoli šéf Kremlu Vladimir Putin svou rétoriku na toto téma vyhrocuje. Tajné služby se spíše domnívají, že Rusko rozšíří sabotážní kampaň proti evropským cílům, aby Západ od další podpory Ukrajině odradilo.

Ruský soud poslal na sedm let do vězení advokáta, který hájil novináře Ivana Safronova odsouzeného za vlastizradu. Třiašedesátiletý právník Dmitrij Talantov čelil obviněním ze šíření lživých zpráv o ruské armádě a podněcování k nenávisti, napsal dnes server Meduza. Talantov vinu odmítl. Zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Rusku Marijana Kacarovová už ve středu vyzvala k jeho propuštění. Kriminalizace vyjádření nenásilného názoru nebo pokojného nesouhlasu s válkou podle ní porušuje mezinárodní standardy týkající se lidských práv.

Podívejte se na aktuální snímky s Vladimirem Putinem z jeho návštěvy Kazachstánu. Na posledním snímku je ruský prezident s prezidentem země Kasymem-Žomartem Kemelulyem Tokajevem.

Rusko provede další bojové testy rakety Orešnik (Líska), která je již v sériové výrobě. Dnes to v kazašské Astaně na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) podle agentury TASS prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň varoval, že Moskva v odvetě za ukrajinské údery v hloubi Ruska může zaútočit proti rozhodovacím centrům v Kyjevě. Podle něj ukrajinské vedení již není legitimní a nemá právo vydávat armádě rozkazy.

Šéf Kremlu se vyjádřil i k rannímu masivnímu úderu na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, která jen na západě země připravila o dodávky elektřiny přes milion odběratelů. Řekl, že při útoku vypustilo Rusko 90 raket a 100 dronů, které zasáhly 117 cílů. „Byla to odveta za pokračující útoky raketami ATACMS na naše území,“ poznamenal Putin.

V Kazachstánu se během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v této středoasijské zemi objevila na reklamní obrazovce v Astaně ukrajinská vlajka namísto ruské. Úřady případ vyšetřují, informovaly dnes agentura Reuters a server Meduza, který také upozornil na video, jež situaci zachycuje.

Ukrajinská vlajka ve středu večer nahradila ruskou trikoloru na obrazovce u jedné z dopravních tepen kazachstánské metropole, kam před tím přijel na dvoudenní návštěvu šéf Kremlu. Putin byl v té době podle Reuters jinde a obrazovka byla brzy vypnuta, ale záběry z incidentu se rychle rozšířily on-line.

Podle bilance ukrajinského letectva vypustilo Rusko na Ukrajinu 97 útočných dronů Šáhed, které Moskvě dodává Írán, 88 střel s plochou dráhou letu a tři rakety z protivzdušného systému S-300. Obrana dokázala sestřelit 79 střel s plochou dráhou letu a 35 dronů.

Třiadvacetiletý španělský cestovatel Alberto Blasco Ventas stojí u mostu u ukrajinské Irpině, který byl na jaře 2022 v prvních dnech ruské vojenské agrese vyhozen do vzduchu ve snaze zastavit postup invazních jednotek na Kyjev. Toto místo je jednou ze zastávek pro západní turisty, kteří hledají vzrušení a přijíždějí objevovat válku na Ukrajině. Podobné zájezdy jsou sice zatím okrajovou záležitostí, ale jejich počet roste, píše agentura AFP.

Ruští vojáci, kteří obsadili toto předměstí Kyjeva na začátku invaze, se ho pokoušeli přejít a pochodovat směrem k hlavnímu městu, vysvětluje průvodce Oleksij Gorjačev (33) a ukazuje na ruiny odstřeleného mostu.

„Ve válečné zóně jsem poprvé!“ říká Blasco Ventas a jako uhranutý hledí na most. Španěl si vybral turistický zájezd do Kyjevské oblasti. Hlavní město je sice stovky kilometrů od hlavní bojové fronty, ale téměř denně na něj útočí ruské bezpilotní letouny a rakety. „Trochu se bojím, nebudu vám lhát, ve válečné zóně nikdy nevíte,“ dodává.

Na západě Ukrajiny se po ruském úderu ocitl přes milion odběratelů bez elektřiny. Ve Vinnycké oblasti zasáhla ruská střela dům a zranila ženu. Exploze ohlásila rovněž západoukrajinská města Ivano-Frankivsk v Ivanofrankivské oblasti a Chmelnyckyj ve Chmelnycké oblasti nebo jihoukrajinský Mikolajiv.

Reuters s odvoláním na představitele západních regionů uvedl, že bez elektřiny je po ruském útoku ve Lvovské oblasti 523.000 odběratelů, v Rivenské přes 280.000 a ve Volyňské oblasti asi 215.000.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajina dnes nad ránem vyhlásila na celém území vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. „Výstraha před vzdušnými údery byla vydána pro celou Ukrajinu z důvodu raketové hrozby,“ uvedlo dnes ukrajinské vojenské letectvo. Letectvo zaznamenalo vzlet sedmi bombardérů Tu-95MS z Murmanské oblasti a odpálení řízených střel z Černého moře.

„Cílem masivního útoku nepřítele se opět stala energetická infrastruktura,“ uvedl na facebooku ministr energetiky Herman Haluščenko. Dodal, že země v důsledku útoků zavádí nouzové odstávky dodávek energií.

Ukrajina dnes nad ránem vyhlásila na celém území vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. V Charkově, Oděse i některých dalších městech jsou slyšet výbuchy, cílem je i energetická infrastruktura, informují podle agentur místní představitelé. Rusko naproti tomu hlásí útok ukrajinských dronů na Krasnodarský kraj, při němž byl zraněn jeden člověk.

Rusko v posledních dnech stupňuje vzdušné údery na Ukrajinu poté, co Kyjev začal využívat střely dodávané Spojenými státy a Británií k útokům na ruské území v rámci vlastní obrany před více než dva a půl roku trvající ruskou agresí.

Vilnius prodloužil ukrajinským uprchlíkům bezplatné cestování v městské hromadné dopravě o další rok. Zastupitelé v hlavním městě Litvy přijali toto rozhodnutí jednomyslně, oznámila litevská média.

Desítky tisíc Ukrajinců, kteří uprchli do pobaltské země před válkou rozpoutanou Ruskem, mohou zdarma cestovat veřejnou dopravou ve Vilniusu od března 2022, připomněla televize LRT na svém webu. Dodala, že obdobné rozhodnutí přijala i jiná velká litevská města.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Končící americký prezident Joe Biden chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci Ukrajině ve výši 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, podle nichž bude dodávka obsahovat například protitankové systémy nebo střely Stinger. Biden se před odchodem z Bílého domu snaží co nejvíce vylepšit pozici Ukrajiny bránící se ruské invazi ve chvíli, kdy je postoj jeho nástupce Donalda Trumpa k podpoře Kyjeva nejistý.

Součástí připravované dodávky mají být také drony, nášlapné miny, které USA podle Reuters již delší dobu nevyvážely, či rakety do salvových raketometů HIMARS. Biden by mohl o balíku informovat Kongres již příští pondělí, uvedly zdroje Reuters. Připustily zároveň, že přesná hodnota dodávky či její obsah se ještě může změnit, než prezident rozhodnutí podepíše.

„Čistá matematika současné situace na Ukrajině je, že potřebuje více vojáků v boji,“ uvedl vysoce postavený úředník z okolí amerického prezidenta Joe Bidena pro AP. Podle něj nyní dosluhující demokratická vláda naléhá na Ukrajinu, aby snížila mobilizační věk na 18 let ze současných 25 let. 

Ukrajina potřebuje podle utajeného zdroje 160 tisíc vojáků, možná i více. Navrhují také, aby byla agresivnější při jednání s těmi, co dezertují nebo bez povolení opustí zemi.