„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Rostovská oblast: Malé členky a členové Všeruského vojensko-vlasteneckého společenského hnutí Junarmija se setkali s účastníky „speciální vojenské operace" na Ukrajině a prohlédli si model zničeného Bachmutu, ukazuje kanál Nechta (Nexta).

Tvrzení, že materiál dodávaný Ukrajině v rámci české muniční iniciativy je předražený nebo poruchový, podle Mychajla Podoljaka vychází z fiktivních informací nahrávajících Rusku. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta to řekl v rozhovoru, který týdeník Respekt zveřejní v pondělí. Respekt v souvislosti s hlasy, podle kterých je materiál pro Ukrajince předražený či poruchový, jmenuje bývalého senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti). Podle Podoljaka je česká iniciativa účinná a je žádoucí, aby se rozšiřovala.

„Jedná se o fiktivní informace, které nahrávají Rusům,“ cituje Respekt Podoljaka, který tvrzení o horší kvalitě munice označil za „výmysl“. „V každé munici se najde malé procento vadných kusů. To je naprosto normální situace a v české iniciativě žádné významné procento vadných nábojů není,“ prohlásil.

Podoljak zdůraznil, že česká iniciativa funguje a je velmi účinná. „Díky této iniciativě se nám od léta 2024 podařilo výrazně zvýšit kapacity ukrajinské střelby. Po určitou dobu jsme měli deficit, který byl docela citelný. Dnes tento deficit vypadá zcela jinak. To znamená, že střely máme a jsou efektivně využívány,“ řekl.

Srbský prezident Aleksandar Vučić si dnes po dvou a půl letech poprvé telefonoval s Vladimirem Putinem. Svému ruskému protějšku děkoval za pomoc při zajištění dodávek zemního plynu na zimu. Srbsko je považováno za zemi s blízkými vazbami na Rusko, zároveň ale usiluje o členství v EU, což vede k tlaku, aby se Bělehrad připojil k sankcím v souvislosti s napadením Ukrajiny. Bělehrad sice v minulosti kritizoval porušení ukrajinské územní celistvosti, nicmémě Vučić dnes zdůraznil, že Srbsko nemění svůj postoj a nehodlá sankce vůči Rusku uplatňovat.

„Vedli jsme dlouhý, dobrý, otevřený a smysluplný rozhovor,“ uvedl srbský prezident ve videu na instagramu, podle něj si volali u příležitosti 80. výročí osvobození Bělehradu od nacistického Německa, k němuž došlo 20. října 1944.

Vučić nedávno od Putina obdržel pozvání na summit skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, který se koná 23. a 24. října v ruské Kazani. Podle agentury AFP se očekává rozhodnutí, zda se Vučić nakonec zúčastní. Podle původního vyjádření měl mít v tomto termínu jiné povinnosti.

„Včera večer byla zasažena infrastruktura vojenského letiště Lipeck-2 v Lipecké oblasti Ruské federace. Cílem útoku byly zejména sklady munice, sklady pohonných hmot a maziv a letadla. Je známo, že na letišti jsou umístěny letouny Su-34, Su-35 a MiG-31 leteckých sil nepřítele,“ potvrzuje ukrajinský generální štáb dřívější zprávy ze sociálních sítí. „Rovněž ukrajinské obranné síly zaútočily na federální státní podnik Sverdlovský závod v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti Ruska. Závod vyrábí chemické látky pro dělostřeleckou munici a vysoce výbušné letecké pumy. Podle dostupných informací byly na území závodu skladovány také řízené letecké pumy.“

V okolí obou zařízení byly zaznamenány četné výbuchy a byla pozorována aktivní nepřátelská protivzdušná obrana. Výsledky úderu se upřesňují, dodal štáb na Facebooku. Úkol byl proveden silami a prostředky Bezpečnostní služby Ukrajiny, Obranné rozvědky Ukrajiny a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny ve spolupráci s dalšími složkami Obranných sil.

Bývalý starosta ruského Vladivostoku Igor Puškarjov, který si odpykává patnáctiletý trest za korupci,  narukuje do války s Ukrajinou. S odvoláním na svůj zdroj z okolí exstarosty to napsal server Kommersant. Puškarjov je druhým odsouzeným exstarostou Vladivostoku, jenž se upsal armádě. Předtím šel do války jeho nástupce Oleg Gumeňuk, podokl web Meduza.

„Ano, můj klient skutečně podepsal smlouvu s ministerstvem obrany,“ řekl Kommersantu Puškarjovův právník Ruslan Omelčenko. Detaily nesdělil a úřady se k těmto informacím nevyjádřily. Podle zdroje Kommersantu se však Puškarjov zapojí do takzvané speciální vojenské operace, jak ruský režim nazývá svou agresi na Ukrajině.

„Video z ukrajinského útoku na ruské letiště Lipeck-2 zveřejněno online,“ tweetuje kanál Nechta (Nexta). „Je známo, že na letišti jsou umístěny letouny Su-34, Su-35 a MiG-31.“

Mírovou cenu německých knihkupců dnes na závěr Frankfurtského knižního veletrhu dostala americko-polská novinářka a spisovatelka Anne Applebaumová, která se dlouhodobě zabývá moderními dějinami východní Evropy. Nová držitelka mírové ceny vyzvala k dodávkám zbraní Ukrajině a k pomoci této zemi napadené v roce 2022 Ruskem.

„Abychom Rusku zabránili v šíření autokratického politického systému, musíme Ukrajině pomoci zvítězit,“ řekla Applebaumová. „Pokud máme možnost ukončit tento hrozný kult násilí v Rusku vojenským vítězstvím, stejně jako vojenské vítězství ukončilo kult násilí v Německu, pak bychom ji měli využít,“ dodala autorka knih a esejí, v nichž už dávno varovala před agresivní protizápadní politikou ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle Applebaumové „každý, kdo volá po pacifismu a chce postoupit Rusku nejen území, ale i lidi, principy a ideály, se z historie 20. století vůbec nepoučil“. Skutečným poučením z německých dějin podle ní není, že by Němci už nikdy neměli jít do války, nýbrž že mají „zvláštní odpovědnost postavit se za svobodu“.

Ukrajinské letectvo v noci varovalo před hrozbou ruských úderů v různých ukrajinských regionech a ráno ve své bilanci oznámilo sestřelení 31 nepřátelských dronů nad 12 ukrajinskými oblastmi. Celkem podle něj Rusové vyslali 49 bezpilotních letounů a dvě balistické střely Iskander-M. Třináct ruských dronů podle Kyjeva zmizelo z radarů, co se s nimi stalo, se upřesňuje. Dva drony letěly směrem na Bělorusko, dodaly ukrajinské vzdušné síly, které se nezmiňují o osudu raket a zbylých dronů.

V ruském Dzeržinsku se v noci ozvaly výbuchy v podniku, kde se vyrábějí výbušniny. „Bezpilotní letouny ukrajinské armády se pokusily zaútočit na město Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti. Místní obyvatelé hlásí silné exploze a kouř v oblasti Sverdlovova závodu,“ napsal portál Shot. Kanál Astra zveřejnil záběry, které podle něj zachycují útoky, a poznamenal, že v podniku se vyrábějí výbušniny.

Podle agentury Reuters je závod v Dzeržinsku jedním z největších ruských podniků na výrobu výbušnin, které používají ruské invazní síly ve svém vojenském tažení na Ukrajině, a podléhá sankcím Evropské unie i Spojených států. Na západní sankce uvalené loni na Sverdlovův závod upozorňuje také stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Obyvatelé Moldavska dnes v referendu rozhodují o začlenění vstupu země do Evropské unie do ústavy a zároveň v prvním kole voleb vybírají příští hlavu státu. Průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má pohodlný náskok před svými deseti soupeři, napsala agentura Reuters. Sondáže veřejného mínění také ukazují, že většina Moldavanů podporuje vstup do evropské sedmadvacítky. Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou. Volební místnosti se uzavřou ve 20:00 SELČ.

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země ke vstupu do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.

Také před současnými volbami se objevila obvinění z ovlivňování voleb. Policie obvinila prokremelského podnikatele Ilana Šora, jenž žije v Rusku, ze snahy podplatit nejméně 130.000 voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta, napsal Reuters. Šor pochybení odmítl. Policie dále tento týden uvedla, že odhalila program, v jehož rámci zamířily stovky lidí do Ruska, aby se podrobily výcviku v inscenování občanských nepokojů.

Při ruském útoku na ukrajinský Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti v noci na dnešek utrpělo zranění 13 lidí, uvedly ukrajinské úřady na Telegramu. Rusko hlásí sestřelení 110 ukrajinských dronů na řadě míst země včetně hlavního města Moskvy.

Předseda rady obrany Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul uvedl, že Rusko provedlo na město dva útoky balistickými střelami. Ze 13 zraněných musel jeden člověk podstoupit operaci. Co bylo cílem útoku, Vilkul nesdělil.

Ruské vzdušné útoky v noci na dnešek oznámil také starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Uvedl, že v metropoli pracovala protivzdušná obrana. Náčelník kyjevské vojenské správy metropole Serhij Popko napsal, že sestřeleno bylo přibližně deset bojových dronů směřujících na hlavní město.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství o Ukrajině pokračuje zase od rána.

Si Ťin-pching naléhá na čínskou armádu, aby zintenzívnila válečné přípravy.  Během návštěvy brigády řekl, že armáda by měla „komplexně posílit válečné přípravy a zajistit, aby jednotky měly spolehlivé bojové schopnosti“.

„V Kurské oblasti Rusové stále častěji ostřelují vlastní obce. Dělostřelecké a letecké údery bez jakéhokoli slitování s civilisty,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Typická ruská taktika spálené země, kterou nyní používají na své vlastní vesnice a města. Rusko nebere ohled na lidské životy - doma i v zahraničí.“

Ruský resort obrany oznámil dobytí východoukrajinské obce Zorjane, čímž se podle agentury AFP invazní síly přiblížily ke Kurachove, které leží několik kilometrů západněji. Rusové se podle této agentury tlačí na Kurachove, pokračují v ofenzivních operacích směrem na Pokrovsk a zesílili útoky v Záporožské oblasti. 

Ruské útoky na různých místech Ukrajiny si v posledních 24 hodinách podle médií vyžádaly nejméně čtyři mrtvé. V pátek večer ruské bombardování Kupjansku v Charkovské oblasti zabilo 65letou ženu. Při ostřelování Bilozerky v Chersonské oblasti potom dnes po poledni podle serveru Ukrajinska pravda zemřel 33letý muž. Ukrajinska pravda také s odvoláním na místní úřady píše, že ruské noční útoky si vyžádaly životy jednoho člověka v severoukrajinské Sumské oblasti a druhého v centrální Čerkaské oblasti.

Ministři obrany G7 ve společném prohlášení vyjádřili neochvějnou podporu Ukrajině na její cestě k euroatlantické integraci včetně členství v NATO.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 16 ukrajinských dronů nad Brjanskou, Rostovskou a Belgorodskou oblastí. Moskva obvykle neuvádí, kolik dronů ukrajinská armáda podle jejích informací celkem na zemi vyslala. V Brjanské oblasti bezpilotní letouny zaútočily na závod, jehož produkty používá vojenský průmysl, napsal web Meduza.

USA jsou podle listu FT připravené půjčit Ukrajině 20 miliard dolarů (464 mld. Kč) v rámci plánu skupiny G7 na půjčky Kyjevu kryté výnosy ze zmrazeného ruského majetku.

Rumunsko dnes vyslalo do vzduchu už podruhé tento týden bojové letouny, protože jeho vzdušný prostor narušil neidentifikovaný objekt. Malý stroj byl detekován kolem půl třetí v noci nad Černým mořem a pohyboval se směrem k Rumunsku, uvedlo ministerstvo obrany země, která je členem Evropské unie i NATO. K objektu se vydaly čtyři letouny, ale nic nenašly a objekt zmizel z radarů, dodala AP. Podobný incident se stal také ve čtvrtek. Rumunsko sousedí s Ukrajinu a o narušení svého vzdušného prostoru v době ruských útoků na Ukrajinu informovalo i dříve. Na rumunském území se také našly úlomky dronů.

Ukrajinské letectvo dnes oznámilo sestřelení 42 ruských dronů a čtyř řízených střel z 98 bezpilotních letounů a šesti střel typu Ch-59/69, které podle něj Rusové na zemi vyslali v noci na dnešek. Dalších 46 dronů podle Ukrajinců zmizelo z radarů a několik nepřátelských strojů zůstává v ukrajinském vzdušném prostoru. 

Podle serveru Ukrajinska pravda protivzdušná obrana likvidovala ruské vzdušné zbraně i během dopoledne. Informace o tom, proč 46 dronů zmizelo z radarů, zatím nejsou k dispozici. Je možné, že byly sestřeleny, nebo se zřítily, podotkl server.

Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady píše, že ruské noční útoky si vyžádaly životy jednoho člověka v severoukrajinské Sumské a druhého v centrální Čerkaské oblasti.

Paříž je otevřena myšlence okamžitého pozvání Ukrajiny do Severoatlantické aliance, ale pokračují jednání na toto téma mezi spojenci. V Kyjevě to dnes podle agentury Reuters řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, jenž jednal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Okamžité pozvání Ukrajiny do NATO je prvním bodem takzvaného plánu vítězství, který tento týden představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Někteří klíčoví spojenci Kyjeva přitom nechtějí Ukrajinu do NATO pozvat dříve, než skončí válka proti ruským invazním silám. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte uvedl, že nemůže říct, že podporuje celý pětibodový plán Ukrajiny na její vítězství. Které otázky považuje za obtížné nespecifikoval. Proces vstupu Ukrajiny do NATO je podle něj nezvratný.

Barrot na tiskové konferenci dále uvedl, že pokud se potvrdí, že Severní Korea posílá vojáky, aby podpořili v bojích na Ukrajině Rusko, bude to znamenat velkou eskalaci konfliktu. Zároveň to podle francouzského ministra bude známka toho, že má Moskva ve svém vojenském tažení obtíže. Sybiha se vyjádřil podobně, možné zapojení severokorejských vojáků do ruské invaze označil za „obrovské“ riziko eskalace.

Úřad ukrajinského prezidenta zveřejnil fotky Ukrajinců osvobozených z Ruska. Moskva a Kyjev si vyměnily po 95 válečných zajatcích.

„Rusko tvrdí, že na Petrohrad zaútočily drony. Média informovala o výpadcích elektřiny v části města,“ hlásí kanál Nechta (Nexta). „Byly rovněž zveřejněny záběry výbuchů v jedné vesnici v Leningradské oblasti.“

„Ukrajinská rozvědka hlásí likvidaci ruského důstojníka v Luhansku,“ informuje kanál Nechta (Nexta). „V autě, které explodovalo v okupovaném Luhansku, se nacházel Dmitrij Pervucha, náčelník štábu pro obsluhu vojsk a zabezpečení vojenské služby jedné z jednotek ruských ozbrojených sil. Zlikvidovaný Rus byl zpravodajským důstojníkem s hodností majora, uvedla obranná rozvědka.“

Moskva vítá slova německého kancléře Olafa Scholze o tom, že je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o řešení situace na Ukrajině, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého je ruský vůdce otevřen dialogu. Scholz před několika dny ve Spolkovém sněmu vyjádřil ochotu mluvit s Putinem o spravedlivé podobě míru na Ukrajině. Zároveň zdůraznil, že nebude rozhodovat o Ukrajincích za jejich zády. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské agresi.

„Slyšíme slova, která zaznívají z Berlína – Scholzova slova o připravenosti vést dialog. Jsou to důležitá slova, protože donedávna Německo patřilo mezi ostatní země kolektivního Západu, které zcela vylučovaly jakékoliv kontakty s Putinem. Říkali jsme, že to je neperspektivní pozice,“ uvedl Peskov. Scholzovu připravenost k jednání s Putinem označil za něco, co „lze přivítat“. Zároveň dodal, že Moskva nedostala konkrétní návrhy na jednání ze západních zemí.

Ruský prezident je podle svého mluvčího dialogu otevřen. „Putin nejednou řekl a potvrdil, že byl a zůstává otevřen komunikaci, hovoru,“ uvedl mluvčí Kremlu. Dialog o Ukrajině podle něj nebude jednoduchý. „Ale každá válka končí u jednacího stolu, končí mírem,“ poznamenal.

Ruský raketový útok v pátek večer zasáhl obytnou budovu v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa a způsobil požár. Město to oznámilo na svém oficiálním telegramovém kanálu. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti. Na východě Ukrajiny, kde se ruské síly pokouší proniknout ke strategicky významnému městu Pokrovsk, mezitím místní vojenský správce vyzval obyvatele k evakuaci.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství o Ukrajině pokračuje zase od rána.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, 95 Rusů za 95 Ukrajinců, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina se ještě nevyjádřila.

Na Ukrajinu se vrátilo 501 těl zabitých vojáků. Jde pravděpodobně o největší výměnu od doby, kdy Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Většina vojáků zemřela v bojích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, zejména u města Avdijivka, kterou Rusové dobyli letos v únoru, uvedla agentura AP s odvoláním na ukrajinské úřady. Do Ruska se podle médií vrátilo 89 těl zabitých vojáků.

Úřady společně s forenzními techniky budou nyní identifikovat těla a následně je předají jejich rodinám.

Předchozí výměna těl zabitých vojáků se uskutečnila na počátku srpna. V jejím rámci Ukrajina předala 38 těl a Rusko 250, dodal ruský list Kommersant.

Hrubý domácí produkt Ukrajiny za leden až září v meziročním srovnání vzrostl o 4,5 procenta. Podpořil ho hlavně zemědělský sektor, doprava a stavebnictví. Uvedlo to dnes ukrajinské ministerstvo hospodářství. V samotném září ukrajinská ekonomika stoupla o 3,8 procenta.

„Navzdory válečným problémům se ukrajinská ekonomika nadále zotavuje,“ uvedla ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. „V září vykázalo největší růst zemědělství díky brzké sklizni pozdních plodin. Nárůst jsme zaznamenali také v dopravě a stavebnictví.“ Svyrydenková dodala, že podnikatelská nálada v maloobchodě, průmyslové výrobě a stavebnictví se nadále zlepšuje, především díky lepší situaci v energetickém sektoru.

Díky mírnému počasí a vysokému dovozu elektřiny se Ukrajině zatím daří uspokojovat poptávku domácností a podniků po energii, a to i přes březnové bombardování energetické infrastruktury Ruskem, které vyřadilo polovinu energetických kapacit země. To způsobilo pravidelné výpadky proudu, napsala agentura Reuters.

Ruští vojáci v obci Ňu-Jork na východě Ukrajiny zastřelili zajatého ukrajinského vojáka, který dříve nejspíše utrpěl zranění a ležel bezbranný na zemi. Incident, který se stal ještě na počátku září, ukrajinské úřady vyšetřují jako válečný zločin, oznámila dnes kancelář generálního prokurátora Andrije Kostina.

„Vražda válečného zajatce je hrubým porušením ženevské úmluvy (o zacházení s válečnými zajatci) a představuje těžký zločin,“ napsala na sociální síti.

Ukrajinské úřady mají informace o tom, že ruští vojáci přímo na bojišti zabili nejméně 93 ukrajinských válečných zajatců, uvedl na počátku tohoto měsíce Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny. Čtyři z pěti uvedených případů byly zaznamenány v letošním roce, uvedl Belousov podle ukrajinských médií.

Ukrajina neuvažuje o vývoji jaderných zbraní a nedávné zprávy na toto téma vyvolala nesprávná interpretace výroků prezidenta Volodymyra Zelenského, ujistil dnes v Bruselu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Nemáme takové myšlenky, odmítáme to,“ řekl podle agentury Reuter, která připomněla, že Zelenskyj se o den dříve před novináři zmínil, že hovořil s bývalým americkým prezidentem a kandidátem v nynějších prezidentských volbách Donaldem Trumpem o negativní zkušenosti své země s jaderným odzbrojením. Zelenskyj ale také prohlásil: „Nevolíme jaderné zbraně, volíme NATO.“

Ministerstvo vnitra popřelo, že by stát neplánoval dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu ve Vrběticích. Situací se nyní zabývá a spolu s dalšími ministerstvy a Zlínským krajem hledá nejvhodnější řešení, sdělil mluvčí ministerstva Miroslav Jašurek. O tom, že stát dokončení průzkumu neplánuje, informoval ve čtvrtek Český rozhlas (ČRo).

Rozhlas uvedl, že obce by si měly průzkum zadat a zaplatit samy. „Není to tak, žádné takové rozhodnutí o hloubkovém pyrotechnickém průzkumu nepadlo. Situací se nyní zabýváme a společně s dalšími rezorty a krajem budeme hledat nejvhodnější řešení,“ uvedl Jašurek.

Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považují za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.

Rusko a Čína jsou podle ruské hlavy státu Vladimira Putina strategickými partnery a spojenci. Snahy Spojených států omezit čínský rozvoj nefungují a mají opačný účinek, řekl dnes šéf Kremlu novinářům v Moskvě před summitem skupiny rozvíjejících se států BRICS, který se v Rusku uskuteční příští týden. Informuje o tom agentura Reuters.

Maďarským státem vlastněná společnost MOL varuje před rizikem výkyvů dodávek pohonných hmot v Česku v souvislosti s koncem výjimky, kterou má Česko na dovoz výrobků z ruské ropy. Společnost dnes v tiskové zprávě zaslané ČTK uvedla, že není jisté, že se v době po skončení výjimky podaří zajistit dostatečné dodávky produktů z neruské ropy do Česka. Platnost výjimky končí 5. prosince.

Společnost Orlen Unipetrol, která je v Česku jediným zpracovatelem ropy, však na dotaz ČTK uvedla, že má zajištěné dodávky ropy v dostatečném množství pro zachování kontinuity produkce a v případě potřeby je připravená přesměrovat exportní produkci na český trh.

Podle údajů zveřejněných Kyjevem byl pro ruské síly co do ztrát 17. říjen 2024 druhým nejhorším dnem od začátku invaze na Ukrajinu. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil informoval o 1 530 obětech na ruské straně. Nejkrvavějším dnem byl pro Moskvu 13. květen stejného roku, kdy invazní armáda přišla údajně o 1 740 příslušníků.

Na Ukrajině v září zahynulo kvůli válce s Ruskem přinejmenším 208 civilistů, dalších 1220 jich bylo zraněno, což je nejvyšší počet civilních obětí za měsíc v letošním roce. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU), podle níž pokračoval trend v nárůstu zabitých nebo zraněných civilistů z posledních měsíců. Celkem válka, kterou rozpoutalo v únoru 2022 Rusko, připravila o život nejméně 11.973 civilistů.

Zhruba 25 procent ukrajinských uprchlíků chce natrvalo zůstat v evropských zemích, do nichž utekli před válkou. Ukázal to průzkum mezi ukrajinskými běženci, o němž dnes informuje německý ekonomický institut Ifo.

Kolem 35 procent ukrajinských běženců se chce do své vlasti vrátit, jakmile tam znovu bude bezpečno. Jen asi čtyři procenta jich počítají s brzkým návratem bez ohledu na bezpečnostní situaci. Kolem 25 procent dotázaných zatím není rozhodnuto, jestli půjde zpět do země, kterou před více než dvěma a půl lety napadlo Rusko.

Podle norského ministerstva zahraničních věcí Norsko v rámci svého širšího plánu pomoci zvýšilo celkovou podporu pro ukrajinský energetický sektor na 3 miliardy NOK.

Podpora Ukrajiny není podle nového generálního tajemníka NATO Marka Rutteho charitou, je to investice do naší vlastní bezpečnosti. Rutte to dnes řekl na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance, kterému jako nový šéf NATO poprvé předsedal. Všichni v NATO podle něj vědí, že se Ukrajina stane členem aliance. Kdy by se tak mohlo stát, ale nezmínil.

Šéf NATO se vyjádřil i k informacím, že na Ukrajině po boku Ruska bojují severokorejští vojáci. Severoatlantická aliance podle něj v tuto chvíli přítomnost armády KLDR v oblasti nemůže potvrdit. V souvislosti s tímto tématem je ale NATO v blízkém kontaktu s představiteli Jižní Koreje a dění detailně sleduje. Zástupce Jižní Koreje byl ve čtvrtek i na jednání v sídle NATO spolu s dalšími partnery aliance z Indo-Pacifiku, což je s Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem.

Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že se ruský prezident Vladimir Putin ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by armáda potřebovala, letošní čísla nejsou dobrá. Řehka to dnes řekl novinářům po zahájení pražské výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích, přesná čísla neuvedl.

Resort obrany měl podle zprávy ministerstva obrany počátkem letošního roku 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivních záloh.

Severní Korea vyšle do války na Ukrajině 12.000 vojáků na pomoc ruské armádě

1500 už jich do Ruska odjelo, tvrdí podle médií jihokorejská rozvědka. Podle agentury Reuters přesun příslušníků severokorejských speciálních sil začal 8. října. Podle agentury AFP už KLDR vyslala lodí do ruského Vladivostoku první kontingent o síle 1500 vojáků. Jednotky obdržely ruské uniformy, ruské zbraně a falešné ruské průkazy totožnosti, napsal Reuters s odvoláním na NIS. Jižní Korea údajně při identifikaci severokorejského vojáka nasazeného pro pomoc Rusku použila technologie umělé inteligence pro rozpoznávání obličeje.

Spojené státy a Německo musejí pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, dokud Ruskem napadená země nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru. Na slavnostní ceremonii v sídle německých prezidentů v Berlíně to dnes řekl americký prezident Joe Biden. Německý prezident Frank-Walter Steinemier Bidenovi poděkoval za „vůdčí roli“ v pomoci Ukrajině i za podporu přátelství mezi USA a Německem, které má podle něj existenční význam.

„Nesmíme polevit, nesmíme projevit únavu,“ řekl Biden v projevu k podpoře Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské invazi. „Musíme pokračovat, dokud Ukrajina nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru,“ dodal. Podle něj je společným úkolem USA a Německa obrana svobody a demokracie, o než se v současnosti bojuje hlavně na Ukrajině.

Nynější vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) čelila výzvám jako žádná jiná v moderní historii, ale při pohledu zpět lze konstatovat, že uspěla

Fiala připomněl, že vláda čelila energetické či migrační krizi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, bojovala s inflací a zdědila vysoké deficity rozpočtu. „Nikdo jiný v moderní historii ČR se nepotýkal s takovým koktejlem problémů a výzev,“ uvedl. Dodal, že když se na poslední roky ohlédne, může s klidem prohlásit, že vláda uspěla. Fakticky se zbavila závislosti na Rusku, energetika se mění před očima, migrační vlnu z Ukrajiny se podařilo převrátit ve prospěch ČR, zmínil.

Setkáním s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem dnes zahájil americký prezident Joe Biden program své návštěvy Německa. Odpoledne se v Berlíně setká také s kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jejich jednání by měla být další podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, ale zřejmě i vývoj na Blízkém východě po zabití šéfa palestinské teroristické organizace Hamás Jahjáa Sinvára.

Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany přišlo Rusko od začítku invaze již o více než 675 000 vojáků.

Dva ruští občané čelí obvinění za šíření letáků skupiny Wagner Group v Krakově. Okresní soud v Krakově zahájil proces se dvěma ruskými občany, Andrejem G. a Alexejem T., kteří byli údajně najati skupinou Wagner Group, aby v polském Krakově roznášeli letáky vyzývající ke vstupu do této organizace.

Čelí obviněním souvisejícím s napomáháním zahraniční rozvědce a zapojením do mezinárodní ozbrojené skupiny, která má v úmyslu páchat teroristické činy.

Dva drony podle ukrajinského letectva odletěly nad území Běloruska a kolem 07:45 SELČ bylo deset ruských bezpilotních letounů stále v ukrajinském vzdušném prostoru.

"Ruské síly podnikly jeden z nejmasivnějších dronových útoků na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu Ukrajiny," uvedla dnes ráno podle ruskojazyčného servisu BBC městská vojenská správa v Kyjevě. Všechny bezpilotní letouny mířící na hlavní město protivzdušná obrana podle ní zneškodnila.

Podobně rozsáhlý dronový útok jako v noci na dnešek Ukrajina zažila i v noci na čtvrtek.

Rusko v noci na dnešek vyslalo nad ukrajinské území 135 dronů, z toho 80 jich zneškodnila protivzdušná obrana, uvedlo ukrajinské letectvo.

Velitelství ruských strategických jaderných sil provádí v Tverské oblasti na západě země inspekci, její součástí jsou i manévry a rozmístění odpalovacích zařízení mezikontinentálních střel Jars. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Posádky mobilních raketových systémů budou mimo jiné nacvičovat rozptylování jednotek, změny polních pozic a bojové zabezpečení, uvedla ruské ministerstvo obrany. 

Dobré ráno, po čtvrtečním příletu dnes americký prezident Joe Biden zahájí oficiální část své návštěvy Německa. Dopoledne se setká s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, odpoledne má na programu jednání s kancléřem Olafem Scholzem. Spolu s ním se zúčastní také rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jednání by měla být Ukrajina a její další podpora v obraně proti ruské agresi.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí. Pokračuje zase od rána, přejeme dobrou noc.

„V Bruselu jsem navštívil ukrajinské bojovníky, kteří se léčií v jedné z vojenských nemocnic. Byli zraněni při obraně Ukrajiny v Doněcké oblasti. S chlapci jsem hovořil a předal jim státní vyznamenání,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsem našim bojovníkům vděčný za to, že brání Ukrajinu. Jsme na naše hrdiny hrdí.“

Stát neplánuje dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu v okolí muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Obce by si ho měly zadat a zaplatit samy, uvedl dnes Český rozhlas (ČRo). Starostové dotčených obcí s tím ale nesouhlasí, podle nich je to jednoznačně záležitost státu. Na chybějící hloubkový průzkum za hranicemi areálu přitom dlouhodobě poukazují. Představitelé vlád ho při návštěvě Vrbětic vždy slibovali. Letos v dubnu o něm hovořil také prezident Petr Pavel.

Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považuje za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.

Ukrajina bude členem NATO, není o tom pochyb, prohlásil dnes v Bruselu generální tajemník aliance Mark Rutte. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, že Severoatlantická aliance neztratí odhodlání a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci vyjádřil přesvědčení, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.

„Ukrajina bude v NATO... než se to stane, postaráme se o to, aby měla všechno, co potřebuje k vítězství,“ řekl Rutte, podle něhož aliance s Ukrajinou spolupracuje na tom, aby jí byla stále blíže. Zelenskyj zase poznamenal, že je potřeba udělat všechno pro to, aby se jeho země součástí aliance stala.

Ficovi jsem dnes řekl hodně věcí, uvedl Zelenskyj. Bratislava by měla Ukrajině pomáhat, jinak pocítí, co jí může Putin způsobit, míní prezident.

Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.

Přitvrzení podmínek pro odchod z Ruska se týká firem ze zemí, které Rusko označuje za nikoliv přátelské, tedy ze Západu. Stovky západních firem opustily podnikání v Rusku poté, co Rusko v únoru 2022 rozpoutalo válku proti Ukrajině.

„Z 15 na 25 procent (se zvětšuje jednorázová platba), plus pět procent za jeden rok a dalších pět procent za další, a tak to celkem dělá 35 procent. A sleva se zvětšuje z 50 na 60 procent,“ řekl ministr agentuře Interfax.

„Jde o výzvu opravdu masivních rozměrů,“ řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal na konferenci ve švýcarském Lausanne. „Vyzývám civilizovaný svět, aby zvýšil podporu Ukrajiny v odstraňování min,“ uvedl. Ukrajina si podle něho vytyčila za cíl vyčistit své území od min do roku 2033, ale potřebuje pomoci zejména s výcvikem 10 000 hledačů min a sestavováním přístrojů, které terén dokážou vyčistit stokrát rychleji než lidé.

Švýcarsko pořádá konferenci, které se účastní zástupci 50 zemí a jedná se na ní o podpoře odminování Ukrajiny. To podle studie Světové banky vyjde na 34,6 miliardy dolarů (806,6 miliardy korun). Odstranění min je považováno za kriticky důležité pro zvýšení ukrajinské zemědělské produkce a pro návrat milionů Ukrajinců, kteří z vlasti odešli v důsledku ruské invaze.

Podle mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině miny připravily o život 399 civilistů, dalších 915 zranily. Zástupce Rozvojového programu OSN na Ukrajině Jaco Cilliers řekl agentuře Reuters, že v této zemi viděl bomby ukryté uvnitř plyšových medvídků nebo krabiček se sladkostmi.

Evropská rada vyzvala k rychlému posílení vojenské podpory Ukrajině, vyplývá ze závěrů summitu. Důležité je rovněž navýšení podpory pro ukrajinský obranný průmysl.

Český premiér Petr Fiala na sociální síti X napsal, že se s dánskou premiérkou a šéfem nizozemské vlády dohodli na další podpoře evropského i ukrajinského obranného průmyslu a na pokračování dodávek munice na Ukrajinu také v roce 2025, aby se země dokázala i nadále bránit ruské agresi.

„Vyzýváme k tomu i další státy. Je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy,“ dodal předseda české vlády. Fiala se dnes se svými partnery setkává v Bruselu na summitu EU, kde své evropské partnery dopoledne oslovil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě on západní spojence bránící se země opakovaně a důrazně žádá o pokračování dodávek zbraní a munice.

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Ve společném prohlášení to dnes uvedli český premiér Petr Fiala, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof. Do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi, dodáno 500 000 kusů munice.

Premiér Fiala na odpoledním briefingu s českými novináři debatu s prezidentem Ukrajiny Zelenským označil za dobrou, povzbudivou a věcnou. „Samozřejmě že cesta k tomu řešení, které bychom si všichni přáli, a to je dlouhodobý mír při všech garancích pro Ukrajinu, tak ta cesta k tomu je ještě daleká,“ uvedl.

„Důležité také bylo, že členské státy, lídři zastoupení v Evropské radě podporují Ukrajinu, a hledáme cesty, jak tuto podporu ještě posílit, ať již finanční, vojenskou, diplomatickou. Samozřejmě před námi je velká výzva, a to je podpora Ukrajiny v zimních měsících, včetně pomoci s obnovou energetické infrastruktury, na jejíž zničení se Rusko soustředí,“ podotkl premiér.

Dolní komora ruského parlamentu dnes schválila v prvním čtení zákon, podle něhož budou hrozit pokuty lidem a firmám, které „propagují“ život bez dětí. Informovala o tom agentura AFP s tím, že opatření souvisí i s demografickou krizí v Rusku na pozadí války s Ukrajinou.

Nový právní předpis, který musí projít ještě druhým a třetím čtením, schválili ruští poslanci jednomyslně. Podle agentury Reuters má být pod pokutou zakázáno publikování, na internetu či v médiích, materiálů včetně reklam, které vykreslují jako atraktivní život bez dětí.

Premiér Fiala označil debatu s ukrajinským prezidentem Zelenským ze dobrou a věcnou, cesta k dlouhodobému míru je ale podle něho ještě daleká.

Pražský městský soud zamítl správní žalobu proti české vládě, kterou podal ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí kvůli svému zapsání na vnitrostátní sankční seznam. Podnik známý jako Goszagransobstvennost v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Dnešní rozhodnutí soudu je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Británie přidala dalších 18 ruských ropných tankerů a další čtyři plavidla na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) na svůj sankční seznam. Britská vláda to oznámila v dnešním prohlášení. Podle Londýna je to dosud největší série sankcí proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské energetické produkty. Spojené království rovněž uvalilo sankce na ruskou plynárenskou společnost RusGazDobyča.

„Musíme bojovat proti škodlivým ruským aktivitám na každém kroku, ať už jde o nezákonné taktiky k posílení Putinova válečného fondu, využívání kybernetických útoků či barbarství na bojištích na Ukrajině,“ řekl ministr zahraničí David Lammy.

Většina předsedů vlád zemí Evropské unie na dnešním summitu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořila takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. K plánu se vyjádřilo 18 členů Evropské rady a většina z řečníků dala najevo plnou podporu, řekl prezident v Bruselu.

Ukrajinské jižní obranné síly lokalizovaly a zasáhly výcvikové středisko ruských vojsk, uvedla armáda 15. října na sociálních sítích a zveřejnila záběry z útoku. „V době útoku se v oblasti nacházelo asi 20 vojáků,“ doplnila armáda na Facebooku. V prohlášení nebylo upřesněno přesné místo, použité zbraně ani výsledné ztráty.

Rusko je během hromadných raketových útoků nuceno využívat své válečné lodě k rozptýlení ukrajinské protivzdušné obrany. Plavidla prý nejsou příliš účinná při samotném provádění úderů, uvedl 17. října mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.

Rusko vypálilo rakety proti Ukrajině z válečných lodí umístěných v Černém a Azovském moři. V posledních týdnech Rusko zintenzivnilo útoky proti přístavní infrastruktuře a civilním plavidlům v jižní Oděské oblasti. Útoky podniká z okupovaného Krymu.

Na úvod summitu ukrajinský prezident unijním prezidentům a premiérům řekl, že s „plánem vítězství“ je možné ukončit válku na Ukrajině nejpozději v příštím roce

„Naší strategii je přinutit Rusko k diplomacii... Rusko se uchýlí k diplomacii pouze za předpokladu, že se mu nepodaří hrubou silou dosáhnout toho, čeho chce,“ poznamenal Zelenskyj s tím, že Rusku pomáhá Severní Korea a Írán a že Čína se rovněž podílí na prodlužování války. Jednota EU v podpoře Ukrajiny je podle Zelenského naopak „zbraň“, která znamená bezpečí pro všechny.

Zelenskyj před summitem EU zdůraznil, že i kvůli zimě Ukrajina, která třetím rokem čelí ruské invazi, potřebuje veškerou pomoc co nejdříve.

Plán podle Zelenského nezávisí na vůli Ruska, nýbrž na odhodlání spojenců Ukrajiny, což jej činí proveditelným. Prezident zároveň řekl, že Ukrajinci brání nejen svou zemi, ale i „svobodu Evropy“. Poznamenal, že nadcházející zima bude náročná a nebezpečná a že Kyjev potřebuje další vojenskou a finanční podporu co nejdříve. Mimo jiné například ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, která by mohla sloužit k výrobě dronů přímo na Ukrajině či na obnovu zničených domů ukrajinských obyvatel.

Evropská by měla urychlit poskytování vojenské i finanční pomoci Ukrajině. Před začátkem dnešního summitu EU v Bruselu to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Během společného prohlášení s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskyj zdůraznil, že „EU stojí na straně Ukrajiny a bude na ní stát tak dlouho, jak bude potřeba“. Zelenskyj chce představit unijním prezidentům a premiérům „plán vítězství“ své země ve válce s Ruskem. Uvedl, že tento plán hovoří o posílení Ukrajiny, podrobnosti ale nezmínil.

„Víme, že potřebujete více vojenské a finanční pomoci. Musíme se podívat na to, jak poskytování pomoci urychlit,“ prohlásil Michel. Ukrajinský prezident při příchodu na summit poznamenal, že „plán vítězství“ nebyl vytvořen pro kritiky, a zdůraznil, že jeho hlavním účelem je posílit Ukrajinu.

Od středečního večera zněly varovné sirény i v Kyjevě, kde ruský útok poškodil obytný dům na severovýchodním předměstí, uvedl náčelník vojenské správy metropole Serhij Popko. Nikdo nezemřel, dodal podle BBC. Drony na Kyjev podle něj mířily „ve vlnách a ze všech směrů“, všechny byly odraženy. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička trosky dronu spadly na území jedné ze školek v metropoli.

Regionální úřady v severoukrajinské Sumské oblasti mezitím podle Reuters uvedly, že dronový útok způsobil požár administrativní budovy a poškodil dva vozy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středečním telefonátu se svým americkým protějškem Joem Bidenem navrhl zvážit způsoby, jak by Spojené státy a Ukrajina mohly posílit svou spolupráci při společné produkci zbraní. Vyplývá to ze sdělení Zelenského na síti X. O rozhovoru státníků informoval také Bílý dům, podle něhož Biden oznámil další pomoc ve výši ve výši 425 milionů dolarů (9,9 miliardy Kč) pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ruské vojenské agresi.

Je jasné, že Ukrajina jednou bude členem Severoatlantické aliance, je pouze otázkou kdy, prohlásil dnes generální tajemník NATO Mark Rutte na úvod jednání ministrů členských zemí aliance v Bruselu

Při dnešní třetí osobní schůzce, které předcházela setkání v Kyjevě a v Londýně, chce Rutte ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujistit o podpoře a jednotné pozici všech spojenců. Zelenskyj by měl naopak nového šéfa NATO informovat mimo jiné o dění na frontě, kde Ukrajinci od února 2022 čelí ruské invazi.

„Chceme se dostat do situace, kdy Zelenskyj a Ukrajina budou moci zahájit vyjednávání s Ruskem z pozice silnějšího,“ řekl Rutte. Přinejmenším do té doby bude podle něj aliance Ukrajinu neochvějně podporovat.

Nikita Klenkov, zástupce velitele jednotky ruské vojenské rozvědky (GRU), byl zastřelen v Moskevské oblasti neznámým útočníkem, informovala 16. října ruská média. Čtyřiačtyřicetiletý Klenkov byl údajně zástupcem velitele jednotky GRU 43292, která slouží jako výcvikové středisko pro síly speciálních operací, uvedl deník Moscow Times.

Ruský telegramový kanál Baza uvedl, že Klenkov byl zastřelen u silnice ve městě Melenki východně od Moskvy. Útočník na něj údajně vypálil osm ran. Podle ruského státního média TASS se Klenkov před týdnem vrátil domů z ukrajinské fronty.

Ruská armáda v noci na dnešek opět útočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v Mykolajivské oblasti způsobila výpadky dodávek elektřiny

Informovala o tom agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany podle ruské verze serveru BBC naopak uvedlo, že v noci na dnešek sestřelilo 13 ukrajinských dronů nad třemi regiony.

Kyjev informoval o dvou desítkách sestřelených ruských dronů nad Ukrajinou. Šéf správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim na sociální síti Telegram napsal, že ruský útok přerušil dodávky elektřiny některým domácnostem. Oběti na životech nejsou hlášeny.

Migrace, situace na Blízkém východě a ruská agrese na Ukrajině budou hlavními tématy dnešních diskusí prezidentů a premiérů zemí EU budou na summitu v Bruselu. Původně mělo jít o dvoudenní schůzku, předseda Evropské rady Charles Michel ale ve svém zvacím dopise pro lídry EU zmínil pouze jednodenní jednání a potvrdil tak spekulace, že summit se už v pátek konat nebude. Hned v úvodu schůzky vystoupí osobně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který představí plán na vítězství své země ve válce s Ruskem. Česko zastupuje premiér Petr Fiala.

V Bruselu dnes začíná dvoudenní jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance, které se bude věnovat především válkám na Ukrajině a Blízkém východě. Do centrály NATO dnes dorazí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jednání ministrů je naplánováno na odpoledne. Ráno mu bude předcházet vyjádření generálního tajemníka aliance Marka Rutteho, který bude mít navíc večer dvojici tiskových konferencí - jednu samostatně a druhou po boku Zelenského, který se zúčastní také následující pracovní večeře Rady NATO-Ukrajina.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Balík pomoci pro Ukrajinu chystá také Austrálie. Podle médií by měl zahrnovat mimo jiné 49 tanků Abrams.

Miliony zhlédnutí na sociálních sítích má video z evakuace seniorky z obce Podoly v Charkovské oblasti. Před týdny odchod z domova, kam se nebezpečně přiblížili Rusové, odmítla. Nakonec se nechala přesvědčit a dobrovoníci ji evakuovali i s kočkou.

The village of Podoly, Kupiansk district, Kharkiv region. During an evacuation, Ukrainian volunteers recognized a gradma who they earlier begged to go with them. That video gained millions of views.

Her relatives contacted her and asked her to leave the village. Volunteers took… pic.twitter.com/pIcCHNuLHa

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) October 16, 2024

Jeden z nejvyšších kyjevských zdravotníků prohlásil, že západonilský virus představuje pro Ukrajinu „vážnou“ hrozbu, protože šíření viru přenášeného komáry zabilo v této válkou zmítané zemi během tří měsíců téměř tucet lidí. Celý článek čtěte ZDE.

V Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny si padesátka prokurátorů v čele se šéfem oblastní prokuratury Oleksijem Olijnykem obstarala u šéfky lékařské komise Tetjany Krupové falešná potvrzení o invaliditě, zaručující, že nebudou odesláni do války proti Rusku. Informoval o tom dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na poznatky serveru Cenzor.net a vyjádření generálního prokurátora, který nařídil případ vyšetřit.

Americký prezident Joe Biden oznámil po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským další pomoc Ukrajině ve výši 425 milionů dolarů (9,9 miliardy Kč).

Dvě své stíhačky dnes vyslalo Německo k ruskému vojenskému letounu Iljušin Il-20, který se přiblížil německým břehům Baltského moře a neodpovídal na výzvy k identifikaci. Informovala o tom agentura DPA.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek odcestuje na návštěvu Německa, uvedl dnes Bílý dům. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se sice v Evropě nesetká, bude s ním ale hovořit a oznámí také další pomoc východoevropské zemi, která se přes dva a půl roku brání ruské agresi.

Ruského důstojníka necelý týden po návratu z bojů na Ukrajině zavraždili nedaleko Moskvy. Muž byl zabit třemi výstřely, které mířily do bočního okénka jeho terénního auta, napsal portál Mash. Podle nejmenovaného justičního zdroje agentury TASS šlo o vraždu na zakázku.

„Podle předběžné verze byla vražda naplánovaná a objednaná,“ řekl zdroj. Vrah či vrazi podle něj čekali na vojákovo auto, které pravděpodobně sledovali. Další podrobnosti nesdělil. Zločin se podle TASS snaží objasnit skupina nejzkušenějších vyšetřovatelů a kriminalistů, kteří vyslýchají svědky a snaží se zjistit motiv.

Šéf NATO Mark Rutte nemůže říct, že podporuje celý plán Ukrajiny na vítězství. Některé otázky jsou stále obtížné, míní. Uvedl to Reuters.

NATO je na dobré cestě naplnit závazek pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard eur, uvedl Rutte. Zprávy o Severokorejcích na Ukrajině nepotvrdil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým plánem tlačí Severoatlantickou alianci k přímému konfliktu s Ruskem, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

„Dalším bodem (Zelenského plánu) je posílení ukrajinské obrany. Toho chce Zelenskyj dosáhnout, jak řekl, přesně cílenými operacemi v určitých místech. Pročpak je nejmenoval? Jak chce toho dosáhnout? Tím, že spolu s partnery způsobí škody ruskému letectvu. Tedy tlačí členy NATO k přímému konfliktu s naší zemí a opět naléhá na to, aby mu povolili použít dalekonosné zbraně na ruském území, jakkoli si dobře uvědomuje, k čemu by to vedlo, protože příslušné prohlášení udělalo ruské vedení doslova před týdnem,“ řekla mluvčí podle agentury TASS.

Ukrajinské ministerstvo obrany 16. října oznámilo, že ukrajinské ozbrojené síly schválily k použití bezpilotní letoun domácí výroby Čaklun. Dron může pomáhat se zaměřováním dělostřelecké palby a díky špičkovým technologiím je odolný vůči ruským prostředkům elektronického boje, uvedlo ministerstvo. Může operovat i za špatného počasí. 

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes uvedl, že je dobře obeznámen s detaily ukrajinského „plánu vítězství“, který dnes představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších krocích NATO slíbil Rutte jednat se členy aliance, píše agentura Reuters.

Rutte sice zopakoval, že proces vstupu Ukrajiny do NATO je nezvratný, ale zároveň uvedl, že ukrajinský plán obsahuje i další body. O dalším postupu chce Rutte jednat s ostatními členy aliance.

Evropská unie by měla s blížící se zimou navýšit svou pomoc Ukrajině, zničena byla více než polovina ukrajinské energetické infrastruktury. V tradičním předsummitovém dopise prezidentům a premiérům bloku to dnes napsal předseda Evropské rady Charles Michel. Hned v jeho úvodu uvedl, že státníky zve na zasedání Evropské rady 17. října a potvrdil tak, že summit, který začíná ve čtvrtek, bude nakonec jen jednodenní.

Německý kancléř Olaf Scholz v dnešním vystoupení ve Spolkovém sněmu ujistil Izrael o dalších dodávkách zbraní. Dodal, že podpora Ruskem napadené Ukrajiny bude pokračovat. Před čtvrtečním a pátečním bruselským summitem EU Scholz také zdůraznil svou ochotu jednat i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o spravedlivé podobě míru na Ukrajině, píše agentura DPA.

Obrazem: Cvičení ukrajinské armády v Doněcké oblasti

Podle agentury AFP prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj vyloučil, že by byl ochoten podstoupit Rusku ukrajinské území nebo souhlasil se zmrazením frontové linie. „Rusko musí válku proti Ukrajině prohrát,“ uvedl.

O takzvaném plánu vítězství Kyjeva se v poslední době hodně mluvilo, ale dosud o něm nebylo zveřejněno mnoho informací. Zelenskyj ho dříve představil americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi i oběma kandidátům na příštího šéfa Bílého domu a rovněž francouzskému prezidentovi, německému kancléři a premiérům Británie a Itálie. Západní lídři prozatím podporu plánu veřejně nevyjádřili, podotkla AP. Ve čtvrtek prezident hodlá plán představit na summitu Evropské unie v Bruselu.

Jednotky ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) údajně osvobodily 400 hektarů lesa v Charkovské oblasti a zabily několik ruských vojáků. Operace byla provedena severně od obce Lyptsi, která se nachází 10 km jižně od ruských hranic. Vesnice byla od února do září 2022 pod ruskou okupací a v roce 2024 se opět stala terčem ruské ofenzívy v Charkovské oblasti.