Zmrazení fronty, umírnění sankcí i konec pomoci: Trumpův zmocněnec tasil drsný plán na konec války
Zmrazení frontové linie, zvolnění sankcí, vytvoření demilitarizované zóny, ale i slib, že se Ukrajina odmlčí u možného připojení k NATO. Takové jsou body plánu na ukončení války, které sdílel budoucí americký zmocněnec Keith Kellogg. Právě Kellog by měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa stát za tím, aby konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem dostál svého konce.
Američané si v listopadu zvolili novou hlavu státu - republikána Donalda Trumpa (78). Prezident se během kampaně chvástal, že až znovu nastoupí do úřadu, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. A nyní se tasil s novým zmocněncem, který v tomto mírovém tažení bude hrát hlavní roli, generála a jeho bývalého poradce pro národní bezpečnost Keitha Kellogga (80). „Společně zajistíme MÍR PROSTŘEDNICTVÍM SÍLY a uděláme Ameriku a svět OPĚT BEZPEČNÝMI!“ popsal Trump na svém kanálu Truth Social.
A Kellogg nezahálel a představil svůj podrobný mírový plán, jak píše americká CNN. Válka je podle něj vlastně jen „krizí, které se dá předejít a která zamotala Ameriku do nekonečné války kvůli nekompetentní politice Bidenovy administrativy“. Spoustu času generál obecně tráví spíláním na Bidena.
Pomoc od USA? Nově jen s podmínkou
Dle Kellogga by se mělo především jasně říci, že Ukrajina nepatří do NATO a její případné přibrání do aliance by mělo být „odloženo na neurčito“. V plánech, které generál zkoumal je ale i návrh, aby si Rusko část území ponechalo a Ukrajina na oplátku vstoupilo do NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Sky News navrhl, že by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by ukrajinské území, které země ovládá, bylo vzato „pod ochranný deštník NATO“. To by podle něj umožnilo později jednat o navrácení okupovaných území „diplomatickou cestou“.
V rozhovoru s hlavním zpravodajem Sky News Stuartem Ramsayem Zelenskyj reagoval na zprávy médií, podle nichž by jedním z plánů Trumpa na ukončení války mohlo být to, že Kyjev postoupí Rusku území, které Moskva zabrala, výměnou za vstup Ukrajiny do NATO.
Zdá se, že Zelenskyj souhlasí s tím, že okupované východní části země budou prozatím z takové dohody vyňaty, dodala televize Sky News. „Pokud chceme zastavit 'horkou fázi války', musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl Zelenskyj. „Musíme to udělat rychle. A okupovaná území Ukrajiny může země získat zpět diplomatickou cestou,“ dodal.
A role USA? Ta by se měla podle zmocněnce změnit, a to radikálně. Amerika by se podle něj neměla zapojovat do dalšího konfliktu a zmiňuje, že se jí tenčí zásoby zbraní. Říká tak, že budoucí americká pomoc - pravděpodobně ve formě půjček - bude podmíněná tím, že Ukrajina zasedne s Ruskem za vyjednávací stůl. Vyzbrojování pak má dosáhnout jen do té míry, aby se země jen zvládala bránit proti dalšímu postupu ruských vojsk.
Očekává se také to, že představitelé Trumpovy administrativy budou tlačit na evropské spojence a NATO, aby převzali větší podíl nákladů na podporu Ukrajiny. V plánu je také možnost zavést poplatky z prodeje ruských energetických zásob, ze kterých se bude financovat obnova Ukrajiny po ukončení konfliktu.
Úlevy pro Rusko
Rusku slibuje Kellogg jisté úlevy, pokud půjde jeho plánu na ruku. Moskva by se podle něj mohla zbavit několika amerických sankcí v případě, že přistoupí na dohodu, která se bude líbit i Ukrajině. Nutností je zmražení frontových linií a zavedení demilitarizované zóny.
Uznává ale, že jelikož Ukrajina nesmí být požádána o územní ústupky, nejspíše nedojde k diplomatickému průlomu, dokud stávající ruský prezident Vladimir Putin neopustí svůj úřad.
Podle komentátorů ze CNN ale generál nemyslí na to, že na plán, který by se mohl začít realizovat při lednovém nástupu Trumpa do úřadu, už nyní může Moskva reagovat. Přesněji je podle nich možné, že se Kreml pokusí získat co nejvíce území, než dojde ke zmrazení frontových linií.
Problematické je podle nich i udržení demilitarizované zóny, jelikož Rusko často a otevřeně ignoruje příměří a sleduje své územní cíle. „Bylo by pravděpodobně zapotřebí zónu hlídat, a to za pomocí vojáků z nezúčastněných zemí a vojáků NATO. To by bylo pokrytí stovky kilometrů,“ píše CNN.
Paradoxní je i generálovo vyjádření o vyzbrojení Ukrajiny jen do té míry, aby se pouze bránila, ale zároveň mluví o jistém zastavení takové pomoci. Už nyní se navíc obranné zbraně a náboje, které jsou na Ukrajinu zasílané, spotřebovávají rychleji, než jsou dodávány.
Putinova šance?
Kritici hovoří o tom, že se jedná o další ústupky Putinovy, jelikož se začíná Západ obávat jaderných zbraní. „Začíná proces, ve kterém si bude lstivý a prolhaný Putin libovat. Využije příměří a západní slabosti, to je jeho silnou stránkou a je to okamžik, na který čekal téměř tři roky. Plán totiž ukazuje i únavu Západu ohledně zbrojní výroby,“ konstatují komentátoři závěrem.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Kyslycja dnes ženevská jednání označil za „intenzivní, ale produktivní“ úsilí, které vedlo k podstatně revidovanému návrhu. Ten prý obě strany vnímaly nakonec pozitivně. Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy čelí obvinění ze strany své sestry, že najala jihoafrické muže, aby nedobrovolně bojovali ve válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes média. Případem se nyní zabývá podle agentury AP policie.
Nkosazana Zumaová-Mncubeová viní svojí sestru Duduzile Zumaovou-Sambudlaovou a další dva lidi z toho, že najali 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Tvrdili jim přitom, že se v Rusku zúčastní bezpečnostního cvičení, aby pak mohli pracovat jako bodyguardi pro stranu Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK), uvedla mluvčí jihoafrické policie. Podrobnosti o dvou dalších obžalovaných ale podle AP nejsou zatím k dispozici.
