Zmrazení fronty, umírnění sankcí i konec pomoci: Trumpův zmocněnec tasil drsný plán na konec války
Zmrazení frontové linie, zvolnění sankcí, vytvoření demilitarizované zóny, ale i slib, že se Ukrajina odmlčí u možného připojení k NATO. Takové jsou body plánu na ukončení války, které sdílel budoucí americký zmocněnec Keith Kellogg. Právě Kellog by měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa stát za tím, aby konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem dostál svého konce.
Američané si v listopadu zvolili novou hlavu státu - republikána Donalda Trumpa (78). Prezident se během kampaně chvástal, že až znovu nastoupí do úřadu, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. A nyní se tasil s novým zmocněncem, který v tomto mírovém tažení bude hrát hlavní roli, generála a jeho bývalého poradce pro národní bezpečnost Keitha Kellogga (80). „Společně zajistíme MÍR PROSTŘEDNICTVÍM SÍLY a uděláme Ameriku a svět OPĚT BEZPEČNÝMI!“ popsal Trump na svém kanálu Truth Social.
A Kellogg nezahálel a představil svůj podrobný mírový plán, jak píše americká CNN. Válka je podle něj vlastně jen „krizí, které se dá předejít a která zamotala Ameriku do nekonečné války kvůli nekompetentní politice Bidenovy administrativy“. Spoustu času generál obecně tráví spíláním na Bidena.
Pomoc od USA? Nově jen s podmínkou
Dle Kellogga by se mělo především jasně říci, že Ukrajina nepatří do NATO a její případné přibrání do aliance by mělo být „odloženo na neurčito“. V plánech, které generál zkoumal je ale i návrh, aby si Rusko část území ponechalo a Ukrajina na oplátku vstoupilo do NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Sky News navrhl, že by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by ukrajinské území, které země ovládá, bylo vzato „pod ochranný deštník NATO“. To by podle něj umožnilo později jednat o navrácení okupovaných území „diplomatickou cestou“.
V rozhovoru s hlavním zpravodajem Sky News Stuartem Ramsayem Zelenskyj reagoval na zprávy médií, podle nichž by jedním z plánů Trumpa na ukončení války mohlo být to, že Kyjev postoupí Rusku území, které Moskva zabrala, výměnou za vstup Ukrajiny do NATO.
Zdá se, že Zelenskyj souhlasí s tím, že okupované východní části země budou prozatím z takové dohody vyňaty, dodala televize Sky News. „Pokud chceme zastavit 'horkou fázi války', musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl Zelenskyj. „Musíme to udělat rychle. A okupovaná území Ukrajiny může země získat zpět diplomatickou cestou,“ dodal.
A role USA? Ta by se měla podle zmocněnce změnit, a to radikálně. Amerika by se podle něj neměla zapojovat do dalšího konfliktu a zmiňuje, že se jí tenčí zásoby zbraní. Říká tak, že budoucí americká pomoc - pravděpodobně ve formě půjček - bude podmíněná tím, že Ukrajina zasedne s Ruskem za vyjednávací stůl. Vyzbrojování pak má dosáhnout jen do té míry, aby se země jen zvládala bránit proti dalšímu postupu ruských vojsk.
Očekává se také to, že představitelé Trumpovy administrativy budou tlačit na evropské spojence a NATO, aby převzali větší podíl nákladů na podporu Ukrajiny. V plánu je také možnost zavést poplatky z prodeje ruských energetických zásob, ze kterých se bude financovat obnova Ukrajiny po ukončení konfliktu.
Úlevy pro Rusko
Rusku slibuje Kellogg jisté úlevy, pokud půjde jeho plánu na ruku. Moskva by se podle něj mohla zbavit několika amerických sankcí v případě, že přistoupí na dohodu, která se bude líbit i Ukrajině. Nutností je zmražení frontových linií a zavedení demilitarizované zóny.
Uznává ale, že jelikož Ukrajina nesmí být požádána o územní ústupky, nejspíše nedojde k diplomatickému průlomu, dokud stávající ruský prezident Vladimir Putin neopustí svůj úřad.
Podle komentátorů ze CNN ale generál nemyslí na to, že na plán, který by se mohl začít realizovat při lednovém nástupu Trumpa do úřadu, už nyní může Moskva reagovat. Přesněji je podle nich možné, že se Kreml pokusí získat co nejvíce území, než dojde ke zmrazení frontových linií.
Problematické je podle nich i udržení demilitarizované zóny, jelikož Rusko často a otevřeně ignoruje příměří a sleduje své územní cíle. „Bylo by pravděpodobně zapotřebí zónu hlídat, a to za pomocí vojáků z nezúčastněných zemí a vojáků NATO. To by bylo pokrytí stovky kilometrů,“ píše CNN.
Paradoxní je i generálovo vyjádření o vyzbrojení Ukrajiny jen do té míry, aby se pouze bránila, ale zároveň mluví o jistém zastavení takové pomoci. Už nyní se navíc obranné zbraně a náboje, které jsou na Ukrajinu zasílané, spotřebovávají rychleji, než jsou dodávány.
Putinova šance?
Kritici hovoří o tom, že se jedná o další ústupky Putinovy, jelikož se začíná Západ obávat jaderných zbraní. „Začíná proces, ve kterém si bude lstivý a prolhaný Putin libovat. Využije příměří a západní slabosti, to je jeho silnou stránkou a je to okamžik, na který čekal téměř tři roky. Plán totiž ukazuje i únavu Západu ohledně zbrojní výroby,“ konstatují komentátoři závěrem.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
