Zmrazení fronty, umírnění sankcí i konec pomoci: Trumpův zmocněnec tasil drsný plán na konec války
Zmrazení frontové linie, zvolnění sankcí, vytvoření demilitarizované zóny, ale i slib, že se Ukrajina odmlčí u možného připojení k NATO. Takové jsou body plánu na ukončení války, které sdílel budoucí americký zmocněnec Keith Kellogg. Právě Kellog by měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa stát za tím, aby konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem dostál svého konce.
Američané si v listopadu zvolili novou hlavu státu - republikána Donalda Trumpa (78). Prezident se během kampaně chvástal, že až znovu nastoupí do úřadu, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. A nyní se tasil s novým zmocněncem, který v tomto mírovém tažení bude hrát hlavní roli, generála a jeho bývalého poradce pro národní bezpečnost Keitha Kellogga (80). „Společně zajistíme MÍR PROSTŘEDNICTVÍM SÍLY a uděláme Ameriku a svět OPĚT BEZPEČNÝMI!“ popsal Trump na svém kanálu Truth Social.
A Kellogg nezahálel a představil svůj podrobný mírový plán, jak píše americká CNN. Válka je podle něj vlastně jen „krizí, které se dá předejít a která zamotala Ameriku do nekonečné války kvůli nekompetentní politice Bidenovy administrativy“. Spoustu času generál obecně tráví spíláním na Bidena.
Pomoc od USA? Nově jen s podmínkou
Dle Kellogga by se mělo především jasně říci, že Ukrajina nepatří do NATO a její případné přibrání do aliance by mělo být „odloženo na neurčito“. V plánech, které generál zkoumal je ale i návrh, aby si Rusko část území ponechalo a Ukrajina na oplátku vstoupilo do NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Sky News navrhl, že by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by ukrajinské území, které země ovládá, bylo vzato „pod ochranný deštník NATO“. To by podle něj umožnilo později jednat o navrácení okupovaných území „diplomatickou cestou“.
V rozhovoru s hlavním zpravodajem Sky News Stuartem Ramsayem Zelenskyj reagoval na zprávy médií, podle nichž by jedním z plánů Trumpa na ukončení války mohlo být to, že Kyjev postoupí Rusku území, které Moskva zabrala, výměnou za vstup Ukrajiny do NATO.
Zdá se, že Zelenskyj souhlasí s tím, že okupované východní části země budou prozatím z takové dohody vyňaty, dodala televize Sky News. „Pokud chceme zastavit 'horkou fázi války', musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl Zelenskyj. „Musíme to udělat rychle. A okupovaná území Ukrajiny může země získat zpět diplomatickou cestou,“ dodal.
A role USA? Ta by se měla podle zmocněnce změnit, a to radikálně. Amerika by se podle něj neměla zapojovat do dalšího konfliktu a zmiňuje, že se jí tenčí zásoby zbraní. Říká tak, že budoucí americká pomoc - pravděpodobně ve formě půjček - bude podmíněná tím, že Ukrajina zasedne s Ruskem za vyjednávací stůl. Vyzbrojování pak má dosáhnout jen do té míry, aby se země jen zvládala bránit proti dalšímu postupu ruských vojsk.
Očekává se také to, že představitelé Trumpovy administrativy budou tlačit na evropské spojence a NATO, aby převzali větší podíl nákladů na podporu Ukrajiny. V plánu je také možnost zavést poplatky z prodeje ruských energetických zásob, ze kterých se bude financovat obnova Ukrajiny po ukončení konfliktu.
Úlevy pro Rusko
Rusku slibuje Kellogg jisté úlevy, pokud půjde jeho plánu na ruku. Moskva by se podle něj mohla zbavit několika amerických sankcí v případě, že přistoupí na dohodu, která se bude líbit i Ukrajině. Nutností je zmražení frontových linií a zavedení demilitarizované zóny.
Uznává ale, že jelikož Ukrajina nesmí být požádána o územní ústupky, nejspíše nedojde k diplomatickému průlomu, dokud stávající ruský prezident Vladimir Putin neopustí svůj úřad.
Podle komentátorů ze CNN ale generál nemyslí na to, že na plán, který by se mohl začít realizovat při lednovém nástupu Trumpa do úřadu, už nyní může Moskva reagovat. Přesněji je podle nich možné, že se Kreml pokusí získat co nejvíce území, než dojde ke zmrazení frontových linií.
Problematické je podle nich i udržení demilitarizované zóny, jelikož Rusko často a otevřeně ignoruje příměří a sleduje své územní cíle. „Bylo by pravděpodobně zapotřebí zónu hlídat, a to za pomocí vojáků z nezúčastněných zemí a vojáků NATO. To by bylo pokrytí stovky kilometrů,“ píše CNN.
Paradoxní je i generálovo vyjádření o vyzbrojení Ukrajiny jen do té míry, aby se pouze bránila, ale zároveň mluví o jistém zastavení takové pomoci. Už nyní se navíc obranné zbraně a náboje, které jsou na Ukrajinu zasílané, spotřebovávají rychleji, než jsou dodávány.
Putinova šance?
Kritici hovoří o tom, že se jedná o další ústupky Putinovy, jelikož se začíná Západ obávat jaderných zbraní. „Začíná proces, ve kterém si bude lstivý a prolhaný Putin libovat. Využije příměří a západní slabosti, to je jeho silnou stránkou a je to okamžik, na který čekal téměř tři roky. Plán totiž ukazuje i únavu Západu ohledně zbrojní výroby,“ konstatují komentátoři závěrem.
Vše ukazuje na to, že za sabotáží na polské železnici stály ruské tajné služby, uvedl dnes mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb. O víkendu trať mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska, která se mimo jiné používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, poškodil výbuch - podle premiéra Donalda Tuska šlo o sabotáž. Nikdo nebyl zraněn. Polská prokuratura zahájila vyšetřování.
„Ti, kdo si sabotáž objednali - a vše ukazuje na to, že to byly ruské zvláštní služby - by si velice přáli dozvědět se, kterým směrem se vyšetřování ubírá,“ řekl mluvčí ministra-koordinátora zvláštních služeb Jacek Dobrzyński podle serveru Onet po jednání vládního výboru pro národní bezpečnost. Novináře vybídl k opatrnosti a varoval, že informace z neznámých zdrojů mohou být „typickými ruskými dezinformacemi“, sloužícími ke znejistění společnosti, k nahánění strachu.
Polské zpravodajské služby už vědí, kdo zakoupil SIM-karty do mobilních telefonů, které měly posloužit k odpálení dvou náloží na kolejích, uvedla rozhlasová stanice RMF-24 s tím, že novinky z vyšetřování se její reportér dozvěděl neoficiálně. Na trati byly dvě nálože, ale jedna z neznámých důvodů nevybuchla, a tak bylo možné zajistit SIM-kartu polského operátora. Její kupec, jehož osobní údaje se podařilo získat, ještě nemusí být pachatel.
„Připravujeme oživení jednání a připravili jsme řešení, která nabídneme našim partnerům,“ ohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zítřejší návštěvu Turecka. Ukončení války je pro jeho zemi zásadní prioritou. „Pracujeme také na obnově výměn válečných zajatců,“ uvedl dále Zelenskyj. Turecko pomáhalo jako prostředník při jednání s Ruskem, s nímž má oproti všem ostatním členům NATO dobré vztahy.
Rumunsko-ukrajinské pomezí na Dunaji: Ukrajinci hasí plynový tanker zasažený ruským útokem.
