1°C
Zmrazení fronty, umírnění sankcí i konec pomoci: Trumpův zmocněnec tasil drsný plán na konec války
Zmrazení frontové linie, zvolnění sankcí, vytvoření demilitarizované zóny, ale i slib, že se Ukrajina odmlčí u možného připojení k NATO. Takové jsou body plánu na ukončení války, které sdílel budoucí americký zmocněnec Keith Kellogg. Právě Kellog by měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa stát za tím, aby konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem dostál svého konce.
Američané si v listopadu zvolili novou hlavu státu - republikána Donalda Trumpa (78). Prezident se během kampaně chvástal, že až znovu nastoupí do úřadu, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. A nyní se tasil s novým zmocněncem, který v tomto mírovém tažení bude hrát hlavní roli, generála a jeho bývalého poradce pro národní bezpečnost Keitha Kellogga (80). „Společně zajistíme MÍR PROSTŘEDNICTVÍM SÍLY a uděláme Ameriku a svět OPĚT BEZPEČNÝMI!“ popsal Trump na svém kanálu Truth Social.
A Kellogg nezahálel a představil svůj podrobný mírový plán, jak píše americká CNN. Válka je podle něj vlastně jen „krizí, které se dá předejít a která zamotala Ameriku do nekonečné války kvůli nekompetentní politice Bidenovy administrativy“. Spoustu času generál obecně tráví spíláním na Bidena.
Pomoc od USA? Nově jen s podmínkou
Dle Kellogga by se mělo především jasně říci, že Ukrajina nepatří do NATO a její případné přibrání do aliance by mělo být „odloženo na neurčito“. V plánech, které generál zkoumal je ale i návrh, aby si Rusko část území ponechalo a Ukrajina na oplátku vstoupilo do NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Sky News navrhl, že by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by ukrajinské území, které země ovládá, bylo vzato „pod ochranný deštník NATO“. To by podle něj umožnilo později jednat o navrácení okupovaných území „diplomatickou cestou“.
V rozhovoru s hlavním zpravodajem Sky News Stuartem Ramsayem Zelenskyj reagoval na zprávy médií, podle nichž by jedním z plánů Trumpa na ukončení války mohlo být to, že Kyjev postoupí Rusku území, které Moskva zabrala, výměnou za vstup Ukrajiny do NATO.
Zdá se, že Zelenskyj souhlasí s tím, že okupované východní části země budou prozatím z takové dohody vyňaty, dodala televize Sky News. „Pokud chceme zastavit 'horkou fázi války', musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl Zelenskyj. „Musíme to udělat rychle. A okupovaná území Ukrajiny může země získat zpět diplomatickou cestou,“ dodal.
A role USA? Ta by se měla podle zmocněnce změnit, a to radikálně. Amerika by se podle něj neměla zapojovat do dalšího konfliktu a zmiňuje, že se jí tenčí zásoby zbraní. Říká tak, že budoucí americká pomoc - pravděpodobně ve formě půjček - bude podmíněná tím, že Ukrajina zasedne s Ruskem za vyjednávací stůl. Vyzbrojování pak má dosáhnout jen do té míry, aby se země jen zvládala bránit proti dalšímu postupu ruských vojsk.
Očekává se také to, že představitelé Trumpovy administrativy budou tlačit na evropské spojence a NATO, aby převzali větší podíl nákladů na podporu Ukrajiny. V plánu je také možnost zavést poplatky z prodeje ruských energetických zásob, ze kterých se bude financovat obnova Ukrajiny po ukončení konfliktu.
Úlevy pro Rusko
Rusku slibuje Kellogg jisté úlevy, pokud půjde jeho plánu na ruku. Moskva by se podle něj mohla zbavit několika amerických sankcí v případě, že přistoupí na dohodu, která se bude líbit i Ukrajině. Nutností je zmražení frontových linií a zavedení demilitarizované zóny.
Uznává ale, že jelikož Ukrajina nesmí být požádána o územní ústupky, nejspíše nedojde k diplomatickému průlomu, dokud stávající ruský prezident Vladimir Putin neopustí svůj úřad.
Podle komentátorů ze CNN ale generál nemyslí na to, že na plán, který by se mohl začít realizovat při lednovém nástupu Trumpa do úřadu, už nyní může Moskva reagovat. Přesněji je podle nich možné, že se Kreml pokusí získat co nejvíce území, než dojde ke zmrazení frontových linií.
Problematické je podle nich i udržení demilitarizované zóny, jelikož Rusko často a otevřeně ignoruje příměří a sleduje své územní cíle. „Bylo by pravděpodobně zapotřebí zónu hlídat, a to za pomocí vojáků z nezúčastněných zemí a vojáků NATO. To by bylo pokrytí stovky kilometrů,“ píše CNN.
Paradoxní je i generálovo vyjádření o vyzbrojení Ukrajiny jen do té míry, aby se pouze bránila, ale zároveň mluví o jistém zastavení takové pomoci. Už nyní se navíc obranné zbraně a náboje, které jsou na Ukrajinu zasílané, spotřebovávají rychleji, než jsou dodávány.
Putinova šance?
Kritici hovoří o tom, že se jedná o další ústupky Putinovy, jelikož se začíná Západ obávat jaderných zbraní. „Začíná proces, ve kterém si bude lstivý a prolhaný Putin libovat. Využije příměří a západní slabosti, to je jeho silnou stránkou a je to okamžik, na který čekal téměř tři roky. Plán totiž ukazuje i únavu Západu ohledně zbrojní výroby,“ konstatují komentátoři závěrem.
Rusko tvrdí, že dnešní útok na ukrajinské energetické objekty byl odpovědí na ukrajinský úder americkými raketami ATACMS na letiště v Taganrogu.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla dnes novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak Česká republika podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla dnes novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak Česká republika podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).
Dnešní ranní rozsáhlý ruský vzdušný útok proti ukrajinské infrastruktuře mířil na elektrické stanice a plynárenská zařízení. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Také úřady ve Lvovské oblasti u hranic s Polskem uvedly, že Rusko útočilo na energetické objekty v tomto regionu.
Kvůli rozsáhlému ruskému útoku platil dnes ráno na celém území Ukrajiny letecký poplach, nyní už ho letectvo s výjimkou Doněcké oblasti na východě země zrušilo.
