Putin hrozí Západu: Když Ukrajině povolíte střely do ruského týlu, je NATO ve válce s Ruskem!
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
Pokud podle Putina toto omezení padne, „nebude to znamenat nic menšího než přímé zapojení zemí NATO do války na Ukrajině“. „Znamenalo by to, že země NATO jsou ve válce s Ruskem,“ prohlásil šéf Kremlu. Upozornil, že na základě hrozeb, kterým bude čelit, hodlá Rusko přijímat „odpovídající řešení“.
Spojené státy kvůli obavám z eskalace konfliktu dosud odmítaly souhlasit, aby jimi dodávané dalekonosné zbraně Ukrajina použila k útokům proti cílům v ruském vnitrozemí. Stanovisko Washingtonu v této věci se však v poslední době mění a prezident Joe Biden tento týden řekl, že USA pracují na zrušení restrikcí.
Blinken v Polsku. Řešili i střely dlouhého doletu
Polsko chce, aby Ukrajina mohla využívat střely dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Po dnešním jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem to prohlásil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Varšava má v úmyslu zvýšit tlak na Moskvu, uvedl podle agentury Reuters šéf polské diplomacie.
Blinken dorazil do polské metropole den po návštěvě Kyjeva, kde jednal mimo jiné o možném povolení odpalovat americké raketové systémy ATACMS hluboko do ruského týlu. Biden v úterý prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení ohledně nasazení dalekonosných zbraní.
„Měli bychom dále Ukrajině dodávat pokročilé vzdušné systémy... a zrušit omezení týkající se využití zbraní dlouhého doletu,“ řekl Sikorski na tiskové konferenci po jednání s Blinkenem.
Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů a Kyjev by podle šéfa polské diplomacie měl mít právo na sebeobranu. „Střely, které míří na civilní cíle, jsou odpalovány z bombardérů nad ruským územím. Tyto bombardéry startují z letišť na ruském území,“ řekl Sikorski.
Biden se sejde s britským premiérem
V pátek se má ve Spojených státech sejít prezident Biden s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle agentury AP může jít o známku toho, že jsou stále přístupnější možnosti, aby ukrajinská armáda používala americké a britské zbraně k útokům hlouběji na ruském území. „Stejně jako se mění, co dělá Rusko, mění se situace na bojišti a přizpůsobujeme se i my,“ řekl Blinken na tiskové konferenci ve Varšavě.
Polsko patří k nejaktivnějším podporovatelům sousední Ukrajiny, která už třetím rokem čelí ruské agresi. Funguje také jako logistický uzel pro dodávky západní vojenské pomoci Kyjevu. Podle Sikorského je na čase, aby Západ zvýšil tlak na Moskvu v době, kdy pokračuje ruská ofenziva na východě Ukrajiny a Rusko nejeví zájem o mírová jednání založená na požadavcích Kyjeva.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
