10°C
Zelenskyj: Rusové zabili tři členy Červeného kříže. A zaútočili v Černém moři na loď s obilím
Tři pracovníci Červeného kříže dnes přišli o život při útoku, který ruská armáda podnikla v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezinárodní výbor Červeného kříže útok odsoudil. Zelenskyj také a Telegramu informoval o tom, že Rusové podnikli raketový útok na loď, která přes Černé moře převážela pšenici do Egypta.
Terčem ruského dělostřeleckého útoku se stala (nejen) nákladní auta humanitární mise Červeného kříže. Bylo to ve vsi Viroljubivka, která se nachází v blízkosti frontové linie. Pracovníci organizace do ní přijeli, aby lidem rozdali brikety na vytápění domácností. Dva pracovníci také utrpěli zranění. Prokuratura případ vyšetřuje.
„Útoky na pracovníky Červeného kříže co nejdůrazněji odsuzuji. Je nepřijatelné, aby ostřelování zasáhlo místa pro distribuci pomoci,“ řekla předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Mirjana Spoljaricová Eggerová.
„V této válce je vše naprosto jasné: Rusko přináší zlo, Ukrajina chrání životy,“ napsal na svém telegramovém účtu Zelenskyj. „Jen společně může svět donutit Rusko, aby s tímto terorem přestalo,“ uvedl také. Rusko se ke slovům Zelenského nevyjádřilo.
Ruský útok na civilní loď v Černém moři
Rusko vedle toho v Černém moři zaútočilo na loď převážející obilí, tvrdí Kyjev. Útok, který ve čtvrtek večer potvrdila rumunská pobřeží stráž, se obešel bez obětí. Podle agentury Reuters to je poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu, co byla zasažena civilní loď naložená obilím.
„Dnešní útok v Černém moři mířil na obyčejnou civilní loď, která těsně opustila ukrajinské teritoriální vody,“ uvedl Zelenskyj. „Pšenice a potravinová bezpečnost by nikdy neměly být cílem raket,“ prohlásil. Ukrajina podle něho udělá vše pro ochranu svých přístavů, Černého moře a vývozu potravin na globální trhy.
Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že plavidlo bylo zasaženo v noci na dnešek nedaleko ústí Dunaje. Loď s obilím nebyla v době útoku v ukrajinském obilném koridoru, plula ve výlučné ekonomické zóně Rumunska, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.
Agentura Reuters napsala, že zatímco Zelenskyj informoval o raketovém útoku, podle ukrajinského námořnictva ruské strategické bombardéry Tu-22 odpálily blíže neurčený počet střel s plochou dráhou letu. Rusko v minulosti poškodilo některé nákladní lodě kotvící v ukrajinských přístavech.
Terčem nákladní loď Ay
Ukrajina černomořským koridorem vyváží asi čtyři miliony tun obilí měsíčně. Koridor zřídila loni v srpnu, když Rusko odstoupilo od černomořské obilné iniciativy vyjednané v roce 2022 za zprostředkování OSN a Turecka. Vodní cesta vede v blízkosti Rumunska a Bulharska kolem západního pobřeží Černého moře.
Britská firma pro námořní bezpečnost Ambrey uvedla, že nákladní loď Aya plující pod vlajkou státu Svatý Kryštof a Nevis byla zasažena, když vyrazila z přístavu Čornomorsk v Oděské oblasti. Loď má poškozený levý bok.
Rumunská pobřežní stráž podle ruskojazyčného servisu BBC uvedla, že ve středu pozdě večer loď nacházející se ve výlučné ekonomické zóně Rumunska ve vzdálenosti asi 55 kilometrů od přístavu Sfantu Gheorghe v deltě Dunaje informovala o výbuchu na palubě. Pak doplula do přístavu Konstanca.
Rumunsko je členem NATO, alianční záruky kolektivní obrany se ale týkají pouze jeho svrchovaného území a na výlučnou ekonomickou zónu se nevztahují, píše BBC. Výlučná ekonomická zóna se ve směru od pobřeží nachází za teritoriálními vodami dané země.
Ve Snině na východě Slovenska dnes firma ZVS holding otevřela novou linku na výrobu dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur (asi 798 milionů Kč), sdělil ČTK v tiskové zprávě Andrej Čírtek, mluvčí skupiny Czechoslovak Group (CSG), která je v ZVS holding zastoupena prostřednictvím společnosti MSM Group. CSG se tento týden dohodla s ukrajinskou zbrojovkou Ukrajinska bronetechnika na výrobě munice ráže 155 milimetrů, která by měla začít v příštím roce. Ukrajina pokládá nedostatečné dodávky dělostřelecké munice za jeden z klíčových problémů své obrany před ruskou agresí, které čelí třetím rokem.
Dnešního slavnostního otevření nové výrobní linky se zúčastnil i slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Nová linka umožní firmě ZVS holding v následujících letech výrazně zvýšit výrobu těl pro velkorážovou munici. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur. Celkem tak bylo do provozu ZVS ve Snině za poslední období investovaných přes 80 milionů eur (více než dvě miliardy Kč), uvedl Čírtek. Očekává se, že do roku 2026 se díky novému závodu ve Snině zvýší roční produkce dělostřelecké munice ráže 155 mm na 360.000 kusů, dodal.
Vyšetřovatelé ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny odhalili šéfku oblastního střediska pro lékařské posudky a jejího syna, kteří za úplatek zájemcům zařizovali falešná potvrzení o invaliditě. Ta zaručovala, že dotyční nebudou povoláni do války. Dvojice si tak přišla na ekvivalent 139 milionů korun. Podobný systém odhalili vyšetřovatelé i na druhém konci země, v Charkově, kde zadrželi předsedu jedné z posudkových komisí a jeho 12 společníků, informovala dnes prokuratura. Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že rozbila podobnou síť v Kyjevské a Charkovské oblasti.
Zadrženou regionální činitelku v Chmelnyckém identifikoval server RBK-Ukrajina jako Tetjanu Krupovou z vládní strany Sluha národa, zatímco její syn zastává řídící funkci v oblastní správě penzijního fondu. Při domovní prohlídce u ní a jejího syna našli vyšetřovatelé ekvivalent téměř šesti milionů dolarů (asi 139 milionů Kč) v různých měnách a také ve špercích. Podezřelá se během prohlídky pokusila vyhodit oknem dvě tašky plné peněz, poznamenala agentura AFP s tím, že šlo o ekvivalent 450.000 eur (asi 11,4 milionu eur).
Polsko začne do konce letošního roku stavět první prvky obranných opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Novinářům to dnes řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk.
Polská vláda pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu představila letos v květnu plán vynaložit deset miliard zlotých (asi 59 miliard Kč) na zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, dlouhé přibližně 400 kilometrů. Projekt nazvaný Východní štít má být hotový do konce roku 2028, aby odradil potenciálního agresora či pomohl odrazit případný útok.
„V příštích třech týdnech budeme moci vykonat první testy prvků Východního štítu na polských vojenských cvičištích a letos začneme stavět první prvky na severní a východní hranici,“ řekl Tomczyk podle agentury Reuters.
