Rusko rekrutuje už i bezdomovce. Živý se z fronty nevrátil téměř žádný
Neznámý počet sibiřských bezdomovců podepsal smlouvy týkající se vstupu do ruské armády a zapojení se do války na Ukrajině, píše Radio Free Europe/Radio Liberty. Někteří to dělají pro peníze, jiní prý pro vlast. Moskva se momentálně snaží vyhnout další plošné mobilizaci a zároveň pokrýt personální ztráty svých vojenských uskupení.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v letošním roce podepsalo smlouvy o vstupu do armády přibližně 190 000 mužů. Začátkem letošního roku Rusko přijalo zákon, který podezřelým a odsouzeným z trestných činů v případě vstupu do armády pozastavuje nebo zcela vymaže záznamy o jejich trestné činnosti, sdělily zdroje RFE/RL Siberia.Realities. Úředníci aktivně hledají nové vojáky v útulcích pro bezdomovce po celé Sibiři a na Dálném východě.
Dobrovolníci a zaměstnanci útulků pro bezdomovce ale uvedli, že náborová kampaň zatím probíhá spíše sporadicky. Dobrovolnice v útulku na předměstí Angarsku, průmyslového města v Irkutské oblasti, uvedla, že v roce 2023 k nim „téměř každý měsíc přicházeli náboráři s letáky vyzývajícími k podpisu smlouvy“. „Tito hlupáci se samozřejmě nechali zlákat smluvním platem,“ prozradila.
Leták vyvěšený na webových stránkách obecní správy v Irkutské oblasti nabízí zdravým dospělým mužům jednorázovou platbu 400 000 rublů (asi 100 245 Kč) za registraci, dále měsíční platby 210 000 rublů (52 500 Kč) a další výhody. Prodloužení smlouvy na dobu delší než jeden rok přináší další bonus 195 000 rublů (skoro 49 000 Kč).
To znamená, že z roční smlouvy, pokud bude dodržena, pramení pro potenciální vojáky více než 2,9 milionu rublů (asi 727 000 Kč), což je více než 72násobek mediánu mzdy v roce 2022, který uvádí ruská oficiální statistická agentura Rosstat. Kromě toho nabídka slibuje „možnost vyřešit problémy s bydlením“ a „zaručené zaměstnání po vypršení smlouvy“.
Skoro nikdo se nevrátil živý
Dva stálí obyvatelé velkého útulku pro bezdomovce v Irkutské oblasti nedávno řekli zakladateli organizace, že podepsali smlouvy, protože potřebovali peníze, aby vyřešili svůj problém s bydlením poté, co je jejich manželky vyhodily z domu kvůli nadměrnému pití. Muži doufali, že jim válka nakonec umožní získat hypotéku na vlastní bydlení.
Dobrovolnice z útulku na předměstí Angarsku však prozradila, že bezdomovci, kteří „jsou většinou závislí“, plně nechápou, že hazardují se svým životem. „Věří, že je možné se z války vrátit,“ řekla. „A nechápou, že kromě prvních chlapů, kteří podepsali šestiměsíční smlouvy v roce 2022, se nikdo nevrátil živý.“
Dobrovolnice z útulku pro bezdomovce, která hovořila s RFE/RL, uvedla, že z více než 50 mužů bez domova, kteří od léta 2022 zmizeli z jejího útulku, se vrátili pouze dva, oba bez peněz. „Zbytek... dá-li Bůh, uvízl na cestě nebo propili svůj výdělek,“ řekla dobrovolnice. „S největší pravděpodobností už jsou mrtví.“
Dobrovolník v jiném útulku na předměstí Angarsku vyprávěl, že mu zavolal jeden z bývalých obyvatel ubytovny a řekl, že z jeho roty čítající 50 mužů přežil jen on a jeden další voják. Dodal, že poté, co odmítl sloužit jako „kanónenfutr“, byl umístěn do trestné jámy – improvizovaného vězení pro vojáky ve sklepích nebo dírách v zemi.
Žádný z dobrovolníků, kteří hovořili s RFE/RL, nevěděl o žádném případu bezdomovce, který by se z Ukrajiny vrátil k „normálnímu“ životu nebo by použil své příjmy z armády na koupi bydlení.
„Čistí“ ulice od lidí bez domova
Zakladatel útulku v Irkutské oblasti vyprávěl, že jeden bezdomovec, alkoholik, podepsal v roce 2023 smlouvu, půl roku bojoval, dostal medaili za záchranu spolubojovníka, ale nedávno se vrátil do útulku. Válka muže „skutečně změnila“, jeho životní situace se ale nezlepšila. „Hodně pil a promrhal všechny peníze, které si přivezl z války,“ řekl zakladatel ubytovny.
Starosta města Irkutsk Pavel Berezovskij ve videu zveřejněném 9. července na telegramu popřel, že by někdo z bezdomovců v jeho městě bojoval na Ukrajině. „Někteří z nich tvrdí, že bojovali, aby je lidé litovali,“ řekl.
O několik tisíc kilometrů severovýchodněji, v Sacha-Jakutské oblasti, využili úředníci nábor do armády jako jedno z několika opatření k odstranění bezdomovců z ulic Jakutska před tím, než město koncem června hostilo mezinárodní sportovní turnaj Děti Asie, uvedl místní zpravodajský web SakhaDay.
Na květnové charitativní akci pro bezdomovce a znevýhodněné osoby vyzvala ombudsmanka Sacha-Jakutska Sardana Gurjeva účastníky akce, aby následovali příkladu 19 mužů bez domova, kteří se přihlásili do bojů na Ukrajině v roce 2023. „Jste vlastenci,“ apelovala podle serveru SakhaDay na muže bez domova na květnové akci s názvem Změň svůj život. „Jak můžete odmítnout pomoc své zemi v její nouzi?“ dodala.
Více než 15.000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34.000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
„Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni,“ prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News.
Podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) si ruská invaze vyžádala životy přinejmenším 13.883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35.548 osob včetně 2234 dětí bylo zraněno. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.
Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které je pomáhá vyřídit v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, neoficiálně to ale diplomatické zdroje podle médií potvrzují.
„Ano, je to pravda,“ potvrdil slovenskému deníku Pravda nejmenovaný představitel slovenské diplomacie s tím, že nezná důvod změny. Ministerstvo dosud oficiálně neinformovalo.
Na přísnějších podmínkách vydávání víz ruským občanům se dohodly členské státy EU po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, ale jednotný postoj nezaujaly. Téměř třetina z nich přestala vydávat turistická víza, a to i Slovensko.To ale bylo v období, kdy premiérem byl Eduard Heger a ministrem zahraničí Ivan Korčok. Turistická víza přestaly vydávat všechny země se společnou hranicí s Ruskem, což je Polsko, Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Na úplném zákazu turistů z Ruska v reakci na invazi na Ukrajinu se však členské státy neshodly, dodala Pravda.
Na Krymu včera síly ukrajinské vojenské zpravodajské služby zasáhly drahý ruský radar protivzdušného systému S-400, hlásí kanál Něchta. Speciální jednotky zasáhly ruský radarový komplex 91N6E.
