Masivní útok na ukrajinskou energetiku: Rusko na elektrické stanice poslalo 93 raket a 200 dronů
Rusko dnes ráno použilo 93 raket a střel a skoro 200 dronů k jednomu z dosud největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský rezident Volodymyr Zelenskyj. Po celé zemi kvůli tomu ještě dopoledne platil letecký poplach. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters z energetického sektoru se ruská armáda zaměřila na elektrické stanice a plynárenské objekty. Vedení Ivano-Frankivské oblasti oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku ruské invaze před necelými třemi lety.
„Nepřítel pokračuje ve svém teroru. Energetická infrastruktura po celé Ukrajině opět čelí masovému útoku,“ uvedl dnes ráno ministr energetiky Herman Haluščenko na sociálních sítích.
Zelenskyj uvedl, Rusko dnes na Ukrajinu útočilo střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a nejméně jednou raketou severokorejského původu. Ukrajinská obrana sestřelila 81 raket, z nich 11 zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery, doplnil prezident napadené země.
Společnost DTEK, největší soukromá elektrárenská firma na Ukrajině, informovala, že Rusko cílilo na její tepelné elektrárny a blíže neurčené „zařízení“ na jedné z nich závažně poškodilo. „Letos je to už dvanáctý rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a devátý na energetické podniky firmy,“ informovala DTEK na telegramu. Nikomu z jejích zaměstnanců se nic nestalo.
Podle Svitlany Onyščukové, šéfky vojenské správy Ivano-Frankivské oblasti sousedící s Rumunskem, útočilo Rusko na region střelami s plochou dráhou letu a drony a zaměřilo se na objekty kritické infrastruktury. Hlášeny jsou škody, nikomu se ale nestalo.
Podobně je tomu i v sousední Ternopilské oblasti, jejíž vedení dříve informovalo, že výpadek dodávek elektřiny postihl 50 procent obyvatel regionu. Rusko útočilo rovněž na energetické objekty ve Lvovské oblasti sousedící s Polskem. Také v Kyjevě zůstali lidé bez proudu. Mnozí obyvatelé města v době útoku sešli do metra, které slouží jako kryt.
Rusové zaútočili také poblíž Charkova, uvedl jeho starosta Ihor Terechov. V noci úlomky sestřeleného drony zasáhly střechy obytného domu. V okolí Berestinu v Charkovské oblasti při ruském úderu utrpěli zranění čtyři lidé a je poničená civilní infrastruktura, informoval šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha vyzval spojence, aby Ukrajině urychleně dodali dalších 20 systémů protivzdušné obrany. „Rusko se nás snaží zbavit energie. Místo toho ho musíme zbavit prostředků k teroru,“ uvedl. Zmínil norský systém NASAMS, americký HAWK a německý IRIS-T. Prezident Zelenskyj vzkázal, že pro dosažení míru na Ukrajině je potřeba síly, slova podle něj ruského prezidenta Vladimira Putina nezastaví.
Polsko dnes ráno znovu vyslalo do vzduchu stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor, informovalo vedení polské armády.
Ruská armáda, která sousední zemi napadla z rozkazu prezidenta Putina v únoru 2022, opakovaně před nástupem zimy ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Po útocích bývají statisíce lidí bez dodávek elektrického proudu, tepla i vody. Agentura AP píše, že Rusko se podle všeho snaží zlomit ukrajinskou společnost. Moskva opakovaně tvrdí, že útoky míří proti ukrajinskému zbrojnímu průmyslu. Podobný útok podnikla naposledy 28. listopadu s nasazením asi 200 střel, raket a dronů. Více než milion domácností bylo bez dodávek elektřiny do doby, než energetici škody opravili.
Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že Rusko vyslalo na Ukrajinu 480 dronů a 29 raket. „Rusko neupustilo od svých snah ničit obytnou a kritickou infrastrukturu Ukrajiny,“ uvedl. Zároveň vyzval partnery k dalším dodávkám prostředků protivzdušné obrany a zbraní, píše Reuters.
„Spoléháme se na aktivní spolupráci s Evropskou unii při zajišťování větší ochrany našich obyvatel. Jsem vděčný všem, kteří se podílejí na posilování naší bezpečnosti,“ citovala Zelenského agentura DPA.
Při nočním ruském útoku na Charkov zemřelo nejméně deset lidí. Pokračuje odklízení trosek, podle médií je možné, že počet obětí poroste.
Hlavní ruské dezinformační narativy o válce na Ukrajině se v posledních letech zásadně nemění a jejich cílem je především narušit společenskou shodu a důvěru v instituce. Podle expertů nejde jen o přesvědčování o konkrétní verzi událostí, ale zejména o vytváření zmatku a polarizaci společnosti. Shodují se na tom odborníci, které oslovila ČTK.
Základní narativy ruské propagandy zůstávají podle ukrajinské výzkumnice a mediální analytičky Olhy Bilousenkové dlouhodobě stejné. Patří mezi ně tvrzení, že Ukrajina je nacistický stát, že nejde o skutečný stát nebo že Ukrajina ničí Evropu. Mnoho dalších sdělení ruské propagandy podle ní z těchto rámců vychází. V současnosti jsou podle ní nejúčinnější zejména narativy zaměřené na ekonomickou oblast.
Podobně situaci hodnotí také Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj Rusko dlouhodobě opakuje, že se pouze brání a že za válku může Západ, především Spojené státy. „Každý, kdo se na situaci podívá bez předsudků, vidí, že jedna země zaútočila na druhou. Ruská propaganda se ale snaží tuto jednoduchou realitu rozbít a nabídnout různé alternativní verze,“ uvedl.
Bilousenková uvedla, že polarizované společnosti Rusku vyhovují, protože v takovém prostředí je obtížnější nacházet shodu a přijímat společná rozhodnutí. Dezinformace podle ní často cílí na citlivá témata ve společnosti, aby posílily radikalizaci a rozdělení. „Obecně se jedná o dlouhodobý trend. Polarizované společnosti a polarizovaný svět jsou pro Rusko výhodné,“ dodala.
