Američan žádá Moskvu o azyl: Pomáhal ruské armádě v bojích na Ukrajině
Americký občan Daniel Martindale, který dva roky pomáhal ruské armádě v týlu ukrajinských vojsk poskytováním zpravodajských informací, doufá, že získá v Rusku politický azyl a ruské občanství. Na svém webu to dnes napsal ruský list Kommersant.
„Myslím, že (proces udělení azylu) už začal,“ řekl Martindale, kterému pomohly ruské zvláštní služby dostat se na okupovaná území na východě Ukrajiny a pak do Moskvy. Američan podle okupačních úřadů sehrál důležitou roli při dobytí vsi Bohojavlenka u Vuhledaru v Doněcké oblasti. V sobotu Američan přicestoval do Moskvy, kde hodlá získat ruské občanství, dodal Kommersant.
Velvyslanectví Spojených států v Moskvě se k případu zatím nevyjádřilo, uvedla dnes na svém webu televize NBC.
Martindale před novináři podle agentury Reuters řekl, že nejedná pod nátlakem, když chce ruské občanství, a předpověděl, že Rusko válku proti Ukrajině vyhraje. Uvedl, že pracoval jako misionář a že na Ukrajinu přicestoval z Polska na začátku roku 2022, jen několik dnů předtím, než ruský prezident Vladimir Putin nařídil svým vojskům vpadnout do sousední země.
„Dlouho jsem si přál odjet do Ruska"
„Dlouho jsem si přál odjet do Ruska a uvědomil jsem si, že nastala chvíle, na kterou jsem čekal,“ řekl. V době pobytu na Ukrajině se přes platformu Telegram spojil s proruskými silami a předával jim informace z Doněcké oblasti na východě země. „V posledních dvou letech jsem dělal vše, co jsem mohl, abych chránil životy ruských vojáků a pomohl zajistit budoucnost Rusům na Ukrajině. Chtěl bych v tom pokračovat,“ dodal.
Nejmenovaný zdroj z ruské zpravodajské služby agentuře RIA Novosti řekl, že Američan dva roky dodával ruské straně informace o rozmístění ukrajinské infrastruktury. Žádné další podrobnosti o poskytovaných informacích nebyly zveřejněny. Rusové podle listu Izvestija pomocí dronu dopravili Američanovi mobilní telefon.
Moskva od začátku letošního roku udělila ruské občanství 3 344 cizincům na základě Putinova výnosu, který umožňuje dát ruský pas účastníkům ruské invaze a jejich rodinným příslušníkům, uvedla na svém webu stanice Rádio Svoboda. Odvolává se přitom na údaje ruského ministerstva vnitra.
Cizinci, kteří za války uzavřeli kontrakt s ruskou armádou, ani nemusejí skládat zkoušky ze znalosti ruštiny. V době války ruský parlament přijal také zákony umožňující odebrat občanství naturalizovaným občanům. Ministerstvo vnitra v září sdělilo, že se tak letos už stalo v 1 117 případech.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
