Američan žádá Moskvu o azyl: Pomáhal ruské armádě v bojích na Ukrajině
Americký občan Daniel Martindale, který dva roky pomáhal ruské armádě v týlu ukrajinských vojsk poskytováním zpravodajských informací, doufá, že získá v Rusku politický azyl a ruské občanství. Na svém webu to dnes napsal ruský list Kommersant.
„Myslím, že (proces udělení azylu) už začal,“ řekl Martindale, kterému pomohly ruské zvláštní služby dostat se na okupovaná území na východě Ukrajiny a pak do Moskvy. Američan podle okupačních úřadů sehrál důležitou roli při dobytí vsi Bohojavlenka u Vuhledaru v Doněcké oblasti. V sobotu Američan přicestoval do Moskvy, kde hodlá získat ruské občanství, dodal Kommersant.
Velvyslanectví Spojených států v Moskvě se k případu zatím nevyjádřilo, uvedla dnes na svém webu televize NBC.
Martindale před novináři podle agentury Reuters řekl, že nejedná pod nátlakem, když chce ruské občanství, a předpověděl, že Rusko válku proti Ukrajině vyhraje. Uvedl, že pracoval jako misionář a že na Ukrajinu přicestoval z Polska na začátku roku 2022, jen několik dnů předtím, než ruský prezident Vladimir Putin nařídil svým vojskům vpadnout do sousední země.
„Dlouho jsem si přál odjet do Ruska"
„Dlouho jsem si přál odjet do Ruska a uvědomil jsem si, že nastala chvíle, na kterou jsem čekal,“ řekl. V době pobytu na Ukrajině se přes platformu Telegram spojil s proruskými silami a předával jim informace z Doněcké oblasti na východě země. „V posledních dvou letech jsem dělal vše, co jsem mohl, abych chránil životy ruských vojáků a pomohl zajistit budoucnost Rusům na Ukrajině. Chtěl bych v tom pokračovat,“ dodal.
Nejmenovaný zdroj z ruské zpravodajské služby agentuře RIA Novosti řekl, že Američan dva roky dodával ruské straně informace o rozmístění ukrajinské infrastruktury. Žádné další podrobnosti o poskytovaných informacích nebyly zveřejněny. Rusové podle listu Izvestija pomocí dronu dopravili Američanovi mobilní telefon.
Moskva od začátku letošního roku udělila ruské občanství 3 344 cizincům na základě Putinova výnosu, který umožňuje dát ruský pas účastníkům ruské invaze a jejich rodinným příslušníkům, uvedla na svém webu stanice Rádio Svoboda. Odvolává se přitom na údaje ruského ministerstva vnitra.
Cizinci, kteří za války uzavřeli kontrakt s ruskou armádou, ani nemusejí skládat zkoušky ze znalosti ruštiny. V době války ruský parlament přijal také zákony umožňující odebrat občanství naturalizovaným občanům. Ministerstvo vnitra v září sdělilo, že se tak letos už stalo v 1 117 případech.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.
„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.
