1°C
Američan žádá Moskvu o azyl: Pomáhal ruské armádě v bojích na Ukrajině
Americký občan Daniel Martindale, který dva roky pomáhal ruské armádě v týlu ukrajinských vojsk poskytováním zpravodajských informací, doufá, že získá v Rusku politický azyl a ruské občanství. Na svém webu to dnes napsal ruský list Kommersant.
„Myslím, že (proces udělení azylu) už začal,“ řekl Martindale, kterému pomohly ruské zvláštní služby dostat se na okupovaná území na východě Ukrajiny a pak do Moskvy. Američan podle okupačních úřadů sehrál důležitou roli při dobytí vsi Bohojavlenka u Vuhledaru v Doněcké oblasti. V sobotu Američan přicestoval do Moskvy, kde hodlá získat ruské občanství, dodal Kommersant.
Velvyslanectví Spojených států v Moskvě se k případu zatím nevyjádřilo, uvedla dnes na svém webu televize NBC.
Martindale před novináři podle agentury Reuters řekl, že nejedná pod nátlakem, když chce ruské občanství, a předpověděl, že Rusko válku proti Ukrajině vyhraje. Uvedl, že pracoval jako misionář a že na Ukrajinu přicestoval z Polska na začátku roku 2022, jen několik dnů předtím, než ruský prezident Vladimir Putin nařídil svým vojskům vpadnout do sousední země.
„Dlouho jsem si přál odjet do Ruska"
„Dlouho jsem si přál odjet do Ruska a uvědomil jsem si, že nastala chvíle, na kterou jsem čekal,“ řekl. V době pobytu na Ukrajině se přes platformu Telegram spojil s proruskými silami a předával jim informace z Doněcké oblasti na východě země. „V posledních dvou letech jsem dělal vše, co jsem mohl, abych chránil životy ruských vojáků a pomohl zajistit budoucnost Rusům na Ukrajině. Chtěl bych v tom pokračovat,“ dodal.
Nejmenovaný zdroj z ruské zpravodajské služby agentuře RIA Novosti řekl, že Američan dva roky dodával ruské straně informace o rozmístění ukrajinské infrastruktury. Žádné další podrobnosti o poskytovaných informacích nebyly zveřejněny. Rusové podle listu Izvestija pomocí dronu dopravili Američanovi mobilní telefon.
Moskva od začátku letošního roku udělila ruské občanství 3 344 cizincům na základě Putinova výnosu, který umožňuje dát ruský pas účastníkům ruské invaze a jejich rodinným příslušníkům, uvedla na svém webu stanice Rádio Svoboda. Odvolává se přitom na údaje ruského ministerstva vnitra.
Cizinci, kteří za války uzavřeli kontrakt s ruskou armádou, ani nemusejí skládat zkoušky ze znalosti ruštiny. V době války ruský parlament přijal také zákony umožňující odebrat občanství naturalizovaným občanům. Ministerstvo vnitra v září sdělilo, že se tak letos už stalo v 1 117 případech.
Rusko míří k vyřazení afghánského radikálního islamistického hnutí Tálibán ze svého seznamu teroristických organizací. Příslušnou novelu zákona dnes podle státní tiskové agentury TASS v prvním z celkových tří čtení schválila Státní duma, dolní komora ruského parlamentu.
Tálibán, který se v roce 2021 chopil moci v Afghánistánu, na ruském seznamu figuruje od roku 2003. Vyřazení hnutí ze soupisu by bylo důležitým krokem Moskvy k normalizaci vztahů s Kábulem.
Putin v červenci označil Tálibán za spojence v boji proti terorismu. O záměru vyřadit hnutí ze seznamu informoval již v říjnu zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov. Koncem listopadu pak Afghánistán navštívil tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, v hlavním městě Kábulu se sešel s představiteli tálibánské vlády.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že Rusko ve svém válečném tažení na Ukrajině ustane, až budou splněny všechny cíle stanovené prezidentem Putinem. „Těchto cílů lze dosáhnout v důsledku vojenské akce, nebo v důsledku odpovídajících jednání,“ uvedl mluvčí Kremlu.
Putin před zahájením invaze mimo jiné uváděl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny. Později vpád vojsk do sousední země vysvětloval například záminkou „osvobození, ochrany a podpory“ proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Letos Putin kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO.
Polský premiér Donald Tusk podle Reuters uvedl, že mírové rozhovory by teoreticky mohly začít ještě tuto zimu, byť se kolem toho vznáší otazníky. Varšava bude podle něj do případných jednání výrazně zapojena, až se od 1. ledna ujme rotujícího předsednictví Evropské unie.
„Opravdu chci, aby Polsko bylo nejen zemí, která bude přítomná, ale která bude udávat tón těmto rozhodnutím, která nám mají přinést bezpečnost a zajistit polské zájmy,“ uvedl Tusk.
Varšava patří od začátku ruské invaze mezi jedny z nejvěrnějších spojenců Kyjeva. Premiér je podle svých slov ve stálém kontaktu se skandinávskými a pobaltskými zeměmi a z kraje polského předsednictví EU se do Varšavy chystá britský premiér Keir Starmer, byť Británie už členem EU není.
