Ruská propaganda opět útočí: „Polsko by mohlo přestat existovat,“ prohlásil prokremelský akademik
Expert ruské státní propagandistické televize Andrej Sidorov nedávno prohlásil, že by Polsko „mohlo přestat existovat“, píše server Newsweek. Ruská propaganda často navrhuje, že by Rusko mohlo zaútočit na některé ze členů NATO.
Andrej Sidorov, akademik z Moskevské státní univerzity, který často vystupuje v ruské státní propagandistické televizi, nedávno varoval Polsko, že „by mohlo přestat existovat“.
Ruští představitelé běžně předkládají návrhy, že by Moskva mohla zaútočit na členy NATO, aby odpověděla na finanční podporu a dodávky zbraní pro Ukrajinu. Polsko, které je členem NATO, je blízkým spojencem Ukrajiny již od začátku ruské invaze. Nicméně polská armáda poukazuje, že během války ruské střely odpálené na západní Ukrajinu několikrát vstoupily do polského vzdušného prostoru.
Během nedávného televizního programu Sidorov varoval, že země „by mohla přestat existovat, pokud by učinila krok“ týkající se Běloruska, spojence Ruska.
„Měli bychom soudruhům z Polska jasně dát vědět, že pohlížíme na Bělorusko jako na naši vlastní bezpečnost. Pokud by učinili krok, prosíme o prominutí, Polsko by mohlo přestat existovat,“ prohlásil Sidorov podle překladu z nezávislého projektu Russian Media Monitor.
Polsko minulý měsíc nasadilo letadla na ochranu svého vzdušného prostoru poté, co Rusko odpálilo drony a rakety na cíle po celé Ukrajině. Ozbrojené síly Polska oznámily, že reagují na hrozbu, které představují ruské rakety. Polská armáda rovněž varovala své občany před zvýšenou hladinou hluku na jihovýchodě země kvůli provozu polských a spojeneckých letadel.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
