Polsko musí připravit své vojáky na rozsáhlou válku, prohlásil šéf tamní armády
Polsko potřebuje připravit své vojáky na rozsáhlou válku, uvedl dnes náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil, generál Wieslaw Kukula podle agentury Reuters. Generál dnes před novináři ohlásil zvýšení počtu vojáků na hranici s Ruskem a Běloruskem.
Vztahy Polska s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem se prudce zhoršily poté, co ruská vojska 24. února 2022 vpadla na sousední Ukrajinu, čímž rozpoutala válku, pokračující třetím rokem.
„Dnes musíme připravit naše síly na válku v plném rozsahu, a ne na konflikt asymetrického typu,“ řekl na tiskové konferenci náčelník generálního štábu. „To nás nutí najít dobrou rovnováhu mezi pohraniční misí a zachováním intenzity výcviku v armádě,“ dodal.
Polsko v květnu oznámilo, že vynaloží deset miliard zlotých (asi 60 miliard Kč) na projekt Východní štít, který má posílit obranu země na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Dokončení projektu Varšava plánuje na rok 2028.
Varšava letos v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zvýšila výdaje na obranu na více než čtyři procenta svého hrubého domácího produktu.
Dilema uvnitř resortu
Generál Kukula také uvedl, že současný velký zájem uchazečů o vstup do armády - plánovaný nábor na celý letošní rok se podařilo splnit během prvního pololetí a hlásí se další zájemci - představuje pro velení dilema, zda má přijmout více rekrutů, než původně počítal armádní rozpočet, na úkor nákupu vojenského materiálu. Zvláště když se očekává, že zájem obléci si uniformu začne od roku 2027 v důsledku demografických potíží prudce klesat.
„Lidé, anebo vybavení? Je to velké dilema a na toto téma se uvnitř resortu vede ostrá debata,“ řekl Kukula a dodal, že debata se povede ještě dva týdny a mezitím se připraví konečné rozhodnutí. Dodatečné náklady kromě nečekaného přílivu zájemců o obranu vlasti vytváří podle generála rovněž údržba nově pořízených zbraní, jakou jsou americké tanky M1A1 Abrams a jihokorejské bojové letouny FA-50.
Polské ozbrojené sily měly na konci loňského roku asi 190 000 příslušníků, včetně pozemních, leteckých, námořních, speciálních sil a sil územní obrany. Polsko plánuje zvýšit tento počet v příštích letech na 300 000 vojáků v profesionální službě, dobrovolné základní službě a v silách územní obrany.
Dalších 150 000 připravených vojáků má být podle generálova dubnového vyjádření v aktivních zálohách. Letos se plánuje počet aktivních záloh zvýšit z 10.000 rezervistů na dvojnásobek, cíle v podobě 150 000 členů aktivních záloh má být dosaženo k roku 2039.
Policie v polské Gdyni zadržela muže, který opakovaně na sociálních sítích šířil protiukrajinská a protiizraelská videa. Informovala o tom policie v Pomořanském vojvodství. Čtyřiačtyřicetiletý streamer je kromě jiného podezřelý z porušení zákona zakazujícího podporu a propagaci ruské vojenské agrese proti Ukrajině.
Policie muže, kterého polská média označují jako Pawla N. vystupujícího pod přezdívkou Nazar, zadržela v pátek při silniční kontrole. Podezření hlídky vzbudilo jeho chování a testy ukázaly, že užil několik omamných látek. Policie ho obvinila z šíření obsahu podněcujícího národnostně a nábožensky motivovanou nenávist nebo z propagace symbolů podporujících ruskou invazi na Ukrajině.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů. Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko k nočním útokům použilo 138 dronů a 12 střel různých typů, z toho tři kinžaly. Armáda zneškodnila 115 bezpilotních letounů a jednu raketu Ch-47M2 Kinžal. Dvacet střel a dronů zasáhlo 11 míst.
Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Saratova na jihozápadě Ruska v noci informovali, že slyší výbuchy. Cílem útoku se stala rafinerie, uvádí Astra. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb, podle kterého v podniku vznikl požár. Závod patří k nejstarším v Rusku a podle Kyjeva se podílí na zásobování ruské armády. Ruskojazyčný servis BBC píše, že ukrajinská armáda na něj zaútočila naposledy 16. října.
