Polsko musí připravit své vojáky na rozsáhlou válku, prohlásil šéf tamní armády
Polsko potřebuje připravit své vojáky na rozsáhlou válku, uvedl dnes náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil, generál Wieslaw Kukula podle agentury Reuters. Generál dnes před novináři ohlásil zvýšení počtu vojáků na hranici s Ruskem a Běloruskem.
Vztahy Polska s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem se prudce zhoršily poté, co ruská vojska 24. února 2022 vpadla na sousední Ukrajinu, čímž rozpoutala válku, pokračující třetím rokem.
„Dnes musíme připravit naše síly na válku v plném rozsahu, a ne na konflikt asymetrického typu,“ řekl na tiskové konferenci náčelník generálního štábu. „To nás nutí najít dobrou rovnováhu mezi pohraniční misí a zachováním intenzity výcviku v armádě,“ dodal.
Polsko v květnu oznámilo, že vynaloží deset miliard zlotých (asi 60 miliard Kč) na projekt Východní štít, který má posílit obranu země na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Dokončení projektu Varšava plánuje na rok 2028.
Varšava letos v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zvýšila výdaje na obranu na více než čtyři procenta svého hrubého domácího produktu.
Dilema uvnitř resortu
Generál Kukula také uvedl, že současný velký zájem uchazečů o vstup do armády - plánovaný nábor na celý letošní rok se podařilo splnit během prvního pololetí a hlásí se další zájemci - představuje pro velení dilema, zda má přijmout více rekrutů, než původně počítal armádní rozpočet, na úkor nákupu vojenského materiálu. Zvláště když se očekává, že zájem obléci si uniformu začne od roku 2027 v důsledku demografických potíží prudce klesat.
„Lidé, anebo vybavení? Je to velké dilema a na toto téma se uvnitř resortu vede ostrá debata,“ řekl Kukula a dodal, že debata se povede ještě dva týdny a mezitím se připraví konečné rozhodnutí. Dodatečné náklady kromě nečekaného přílivu zájemců o obranu vlasti vytváří podle generála rovněž údržba nově pořízených zbraní, jakou jsou americké tanky M1A1 Abrams a jihokorejské bojové letouny FA-50.
Polské ozbrojené sily měly na konci loňského roku asi 190 000 příslušníků, včetně pozemních, leteckých, námořních, speciálních sil a sil územní obrany. Polsko plánuje zvýšit tento počet v příštích letech na 300 000 vojáků v profesionální službě, dobrovolné základní službě a v silách územní obrany.
Dalších 150 000 připravených vojáků má být podle generálova dubnového vyjádření v aktivních zálohách. Letos se plánuje počet aktivních záloh zvýšit z 10.000 rezervistů na dvojnásobek, cíle v podobě 150 000 členů aktivních záloh má být dosaženo k roku 2039.
Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 162 bezpilotními letouny a jednou střelou Kinžal. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila nad Oděskou a Kyjevskou oblastí celkem 161 dronů, přičemž jeden stroj dosáhl blíže neupřesněného cíle.
„Ruští výrobci automobilů na pokraji katastrofy: KAMAZ hlásí v první polovině roku 2025 ztrátu 218 milionů eur (5,4 miliardy Kč),“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „V roce 2024 byla ztráta mnohem menší – kolem 36 milionů eur, což byl první negativní výsledek od roku 2019. Od 1. srpna přešel KAMAZ na čtyřdenní pracovní týden kvůli 30% poklesu tržeb. Zaměstnanci souhlasili se snížením platů, aby si udrželi svá pracovní místa.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
