Polsko musí připravit své vojáky na rozsáhlou válku, prohlásil šéf tamní armády
Polsko potřebuje připravit své vojáky na rozsáhlou válku, uvedl dnes náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil, generál Wieslaw Kukula podle agentury Reuters. Generál dnes před novináři ohlásil zvýšení počtu vojáků na hranici s Ruskem a Běloruskem.
Vztahy Polska s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem se prudce zhoršily poté, co ruská vojska 24. února 2022 vpadla na sousední Ukrajinu, čímž rozpoutala válku, pokračující třetím rokem.
„Dnes musíme připravit naše síly na válku v plném rozsahu, a ne na konflikt asymetrického typu,“ řekl na tiskové konferenci náčelník generálního štábu. „To nás nutí najít dobrou rovnováhu mezi pohraniční misí a zachováním intenzity výcviku v armádě,“ dodal.
Polsko v květnu oznámilo, že vynaloží deset miliard zlotých (asi 60 miliard Kč) na projekt Východní štít, který má posílit obranu země na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Dokončení projektu Varšava plánuje na rok 2028.
Varšava letos v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zvýšila výdaje na obranu na více než čtyři procenta svého hrubého domácího produktu.
Dilema uvnitř resortu
Generál Kukula také uvedl, že současný velký zájem uchazečů o vstup do armády - plánovaný nábor na celý letošní rok se podařilo splnit během prvního pololetí a hlásí se další zájemci - představuje pro velení dilema, zda má přijmout více rekrutů, než původně počítal armádní rozpočet, na úkor nákupu vojenského materiálu. Zvláště když se očekává, že zájem obléci si uniformu začne od roku 2027 v důsledku demografických potíží prudce klesat.
„Lidé, anebo vybavení? Je to velké dilema a na toto téma se uvnitř resortu vede ostrá debata,“ řekl Kukula a dodal, že debata se povede ještě dva týdny a mezitím se připraví konečné rozhodnutí. Dodatečné náklady kromě nečekaného přílivu zájemců o obranu vlasti vytváří podle generála rovněž údržba nově pořízených zbraní, jakou jsou americké tanky M1A1 Abrams a jihokorejské bojové letouny FA-50.
Polské ozbrojené sily měly na konci loňského roku asi 190 000 příslušníků, včetně pozemních, leteckých, námořních, speciálních sil a sil územní obrany. Polsko plánuje zvýšit tento počet v příštích letech na 300 000 vojáků v profesionální službě, dobrovolné základní službě a v silách územní obrany.
Dalších 150 000 připravených vojáků má být podle generálova dubnového vyjádření v aktivních zálohách. Letos se plánuje počet aktivních záloh zvýšit z 10.000 rezervistů na dvojnásobek, cíle v podobě 150 000 členů aktivních záloh má být dosaženo k roku 2039.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
