Putinem omilostněný šílenec zavraždil babičku: Wagnerovec si odsedí 22 let
Soud v Kirovu na severu evropského Ruska poslal na 22 let za mříže bývalého žoldnéře z Wagnerovy skupiny za to, že znásilnil a mimořádně krutě zavraždil pětaosmdesátiletou ženu, uvedl ve středu na svém ruskojazyčném webu server BBC News. Trest si osmadvacetiletý Ivan Rossomachin odpyká v nápravném zařízení s nejpřísnějším režimem. Tato kauza se stala jedním z prvních známých případů „recidivy“, kdy se zločinu znovu dopustil někdejší trestanec omilostněný prezidentem Vladimirem Putinem po zverbování do války proti Ukrajině, dodal server.
Na konci března se v místní televizi objevila reportáž o tom, že bývalý žoldnéř, který se vrátil z války, nahání hrůzu celé vesnici Novyj Burej. „Vaňka jde, v jedné ruce má pivo, v druhé vidle, sekyru, nůž. Jde a řve: ‚Všechny zabiju, podříznu celou rodinu!‘ Po nocích nespíme,“ sdělila televizi jedna z vesničanek.
Šéf místního podniku se obrátil na policii, protože lidé se báli jít do práce. Policejní náčelník slíbil, že policejní hlídka bude nepřetržitě střežit ves, ale několik dní po zveřejnění reportáže Rossomachina zadrželi pro podezření z vraždy důchodkyně.
Osmadvacetiletý Rossomachin podle vyšetřovatelů loni v březnu, kdy se vrátil z války do rodné vsi, v opilosti vešel do domu důchodkyně, která vzhledem k vysokému věku byla naprosto bezmocná a nebyla schopna klást odpor.
Rossomachin byl v září 2020 odsouzen k 14 letům za mřížemi za vraždu a loupež. Ale o dva roky později z trestanecké kolonie vyšel, aby se vydal do války proti Ukrajině.
Původně trestance do války verbovala ve vězeních jen soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v přepisu do ruštiny Vagnerova) skupina, v současnosti tak činí i ministerstvo obrany.
Server BBC minulý týden psal, že vězni verbovaní aktuálně ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina všech wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy. Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ale ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě, tedy ve válce v průměru vydrželi o měsíc méně než wagnerovci.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
