Putinem omilostněný šílenec zavraždil babičku: Wagnerovec si odsedí 22 let
Soud v Kirovu na severu evropského Ruska poslal na 22 let za mříže bývalého žoldnéře z Wagnerovy skupiny za to, že znásilnil a mimořádně krutě zavraždil pětaosmdesátiletou ženu, uvedl ve středu na svém ruskojazyčném webu server BBC News. Trest si osmadvacetiletý Ivan Rossomachin odpyká v nápravném zařízení s nejpřísnějším režimem. Tato kauza se stala jedním z prvních známých případů „recidivy“, kdy se zločinu znovu dopustil někdejší trestanec omilostněný prezidentem Vladimirem Putinem po zverbování do války proti Ukrajině, dodal server.
Na konci března se v místní televizi objevila reportáž o tom, že bývalý žoldnéř, který se vrátil z války, nahání hrůzu celé vesnici Novyj Burej. „Vaňka jde, v jedné ruce má pivo, v druhé vidle, sekyru, nůž. Jde a řve: ‚Všechny zabiju, podříznu celou rodinu!‘ Po nocích nespíme,“ sdělila televizi jedna z vesničanek.
Šéf místního podniku se obrátil na policii, protože lidé se báli jít do práce. Policejní náčelník slíbil, že policejní hlídka bude nepřetržitě střežit ves, ale několik dní po zveřejnění reportáže Rossomachina zadrželi pro podezření z vraždy důchodkyně.
Osmadvacetiletý Rossomachin podle vyšetřovatelů loni v březnu, kdy se vrátil z války do rodné vsi, v opilosti vešel do domu důchodkyně, která vzhledem k vysokému věku byla naprosto bezmocná a nebyla schopna klást odpor.
Rossomachin byl v září 2020 odsouzen k 14 letům za mřížemi za vraždu a loupež. Ale o dva roky později z trestanecké kolonie vyšel, aby se vydal do války proti Ukrajině.
Původně trestance do války verbovala ve vězeních jen soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v přepisu do ruštiny Vagnerova) skupina, v současnosti tak činí i ministerstvo obrany.
Server BBC minulý týden psal, že vězni verbovaní aktuálně ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina všech wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy. Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ale ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě, tedy ve válce v průměru vydrželi o měsíc méně než wagnerovci.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že jednal se zástupci vlády, tajné služby a armády o posílení ukrajinské infrastruktury před ruskými útoky.
„Navzdory všem Putinovým slibům Spojeným státům a dalším světovým aktérům, kteří usilují o mír, Rusko nadále útočí na civilní energetická zařízení na Ukrajině. Tento teror je stále zákeřnější. Nic nenasvědčuje tomu, že by se někdo v Moskvě chystal ukončit válku nebo brát diplomacii vážně,“ napsal Zelenskyj.
I had a meeting with the military, the Security Service of Ukraine, and government officials on protecting our infrastructure from Russian strikes.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 15, 2025
Despite all of Putin’s promises to the United States and others in the world who seek peace, Russia continues to strike civilian… pic.twitter.com/EqPM1bs8dk
Ukrajinské bezpilotní letouny podle ruských představitelů zabily jednoho člověka a 13 dalších zranily u Jelabugy v ruském Tatarstánu, která je asi 1220 kilometrů severovýchodně od Charkova. Podle Kyjeva se ve městě nachází automobilka, kde se vyrábí bezpilotní letouny, napsal Reuters.
