Rusko masivně narušuje západní satelitní systémy, Německo je v přímé konfrontaci s Rusy, varuje šéf rozvědky
Vysoce postavení činitelé v Moskvě pochybují o tom, že by Severoatlantická aliance byla jednotná v případě aktivace článku o společné obraně, což zvyšuje riziko vojenské konfrontace s Ruskem, je přesvědčen šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl.
V Berlíně dnes podle agentury Reuters šéf německé rozvědky BND Bruno Kahl řekl, že Rusko masivně narušuje západní systémy satelitní navigace.
Posilování ruské armády znamená, že „přímá vojenská konfrontace s NATO se pro Kreml stává jednou z možných variant,“ uvedl dále Kahl na akci pořádané Německou společností pro zahraniční politiku (DGAP).
Riziko toho, že aliance jednou bude zvažovat použití pátého článku smlouvy o NATO, který se týká společné obrany, podle něj zvyšují rozsáhlé ruské hybridní útoky proti západním cílům.
Kahl také vyjádřil přesvědčení, že Kreml vnímá Berlín jako protivníka, a Německo je tak v přímé konfrontaci s Ruskem.
Ctění čtenáři, přejeme dobrou noc. Díky za sledování online zpravodajství k Ukrajině, pokračuje zase od rána. Ruský prezident Vladimir Putin na dnešní poradě s vládou navrhl prodloužit fungování jeslí a školek do osmé hodiny večerní. Pokládá to za nezbytné, aby se ženy mohly co nejdříve z mateřské dovolené vrátit do práce, uvedly ruská média. Server The Moscow Times dal Putinova slova do souvislosti s palčivým nedostatkem pracovních sil v ruské ekonomice poté, co milion mladých mužů odešel do války proti Ukrajině a další milion Rusů odjel do zahraničí v obavě z mobilizace. „Pro ženy je velice důležité, aby se po narození dítěte mohly co nejdříve vrátit do práce, aby nepřišly o kvalifikaci. Co by jim mohlo pomoci to udělat? Prodloužení otvírací doby v jeslích a školkách,“ citovala státní tisková agentura TASS šéfa Kremlu. Vicepremiér Dmitrij Černyšenko ujistil, že vláda tuto otázku rozpracuje s gubernátory, tedy šéfy regionů. Státům Evropské unie se ani téměř čtyři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nepodařilo zcela zbavit závislosti na ruském obohaceném uranu. Ten stále pokrývá zhruba čtvrtinu spotřeby jaderného paliva. Uvedl to server deníku Financial Times (FT). V roce 2024 státy EU dovezly z Ruska 23 procent obohaceného uranu. Přístup se v jednotlivých zemích liší. Zatímco Švédsko ruské palivo zcela odmítlo, jiné země dovoz udržují na úrovni blízké předválečnému stavu a některé se ruským palivem dokonce předzásobily. To se týká Česka, v jehož případě import ruských jaderných palivových tyčí mezi lety 2022 a 2024 podle dat Eurostatu vzrostl z 86,8 milionu eur (2,1 miliardy Kč) na 303,3 milionu eur (7,37 miliardy Kč).
