Putin hrozí 3. světovou: Vojenský šéf NATO žádá lídry o „válečný scénář“, Němci chystají bunkry

  • Putin hrozí 3. světovou: Vojenský šéf NATO žádá lídry o „válečný scénář“, Němci chystají bunkry.
    Autor: DVL,ČTK,lig - 
    27. 11. 2024
    05:00

    Ruský prezident Vladimir Putin nedávno promluvil k národu. Rusko odpovědělo na povolení USA používat střely ATACMS vysláním rakety Orešnik (Líska) na ukrajinské město Dnipro. Tato raketa je schopna nést i jaderné hlavice. V Evropě tak zesílily hlasy vyzývající k větší připravenosti na válku nejen s Ruskem. Vojenský šéf NATO Rob Bauer nedávno požádal obchodní lídry, aby se začali připravovat na „válečný scénář“ a upozornil i na hrozbu z Číny. Německo začalo řešit, jak na případný konflikt připravit své obyvatelstvo a propagandista z ruské televize Vladimir Solovjov opět hrozí Polsku, Rumunsku, Velké Británii a dalším členům NATO. 

  • 1.Putin a jeho hrozby

    Jedním z důvodů, proč americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké taktické balistické střely ATACMS, byla skutečnost, že Rusko povolalo do války proti Ukrajině severokorejské vojáky. Zanedlouho poté dostala Ukrajina také povolení posílat na ruské území britské rakety Storm Shadow.

    To vyvolalo reakci ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusko poprvé zaútočilo na Ukrajinu s využitím mezikontinentální balistické rakety. V projevu pak ruský vůdce sdělil, že se jednalo o raketu Orešnik (Líska), a že jde do sériové výroby.

    „Proti takové střele neexistuje na světě žádný prostředek k jejímu zachycení,“ řekl Putin s tím, že Rusko bude pokračovat v testování tohoto systému. „A to i v bojových podmínkách v závislosti na ohrožení,“ uvedl.

    Raketu označil Putin za skvělou práci domácí školy raketového inženýrství a zdůraznil, že to není modernizace staršího sovětského systému, ale zcela nová zbraň. Rakety, jako je Orešnik, jsou podle prezidenta klíčové pro zajištění ruské bezpečnosti a územní celistvosti. Řekl také, že to není zbraň hromadného ničení, ale vysoce přesná střela.

    Putin zároveň varoval, že Moskva by tyto prostředky mohla použít proti zemím, které Ukrajincům dovolí, aby jimi dodané střely vypouštěli na Rusko.

  • 2.Vojenský šéf NATO: Chce to „válečný scénář“

    Vysoce postavený představitel NATO Rob Bauer vyzval obchodní lídry, aby se začali připravovat na „válečný scénář“ uprostřed narůstajícího napětí napříč světem, píše britský deník Daily Mail.

    Varování přichází v době, kdy Německo oznámilo, že začalo vytvářet seznam bunkrů a další podzemní infrastruktury, které by zajistily úkryt pro civilisty v případě útoku.

    Šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer včera hovořil v Bruselu o tom, že členové NATO potřebují zlepšit své výrobní a distribuční linky, aby byli méně zranitelní vůči vydírání zeměmi, jako je Rusko nebo Čína.

    „Pokud můžeme zařídit, že všechny potřebné služby a zboží budou dodány, ať se děje cokoliv, tak to je potom klíčová část našeho odstrašování,“ řekl Bauer.

    Popsal, že odstrašení znamená jít daleko přes samotnou vojenskou způsobilost, neboť všechny dostupné nástroje by pravděpodobně mohly být a byly by ve válce použity. „Vidíme to s narůstajícími sabotážemi, a Evropa to viděla s dodávkami energií,“ vysvětlil Bauer.

  • 3.Německo řeší bunkry

    Mezitím Německo zkoumá, jaké metody použije k ochraně obyvatelstva v případě konfliktu. To by znamenalo, že by se znovu otevřelo 579 bunkrů z druhé světové a studené války, rovněž podzemní parkoviště a stanice metra by sloužily jako úkryty. Kromě toho Německo také chystá zařídit aplikaci, která by lidem pomohla úkryty najít.

  • 4.Čínská hrozba

    V říjnu varovali šéfové německých zpravodajských služeb, že Rusko by pravděpodobně bylo schopno zaútočit na vojenskou alianci do roku 2030.

    Bauer také varoval ohledně nebezpečí, které Západu hrozí z Číny. „Mysleli jsme si, že máme smlouvu s Gazpromem, ale ve skutečnosti jsme měli smlouvu s Putinem. A to samé platí pro čínskou infrastrukturu a zboží. Ve skutečnosti máme dohodu s (čínským prezidentem) Si Ťin-pchingem,“ řekl.

    Zdůraznil závislost Západu na zásobách z Číny, odkud je 60 procent všech vzácných zemin a 90 procent se jich tam zpracovává, Bauer uvedl, že je „naivní“ myslet si, že by Čína nevyužila tuto závislost ve svůj prospěch.

    „Jsme naivní, jestli si myslíme, že komunistická strana nikdy nezneužije té moci. Obchodní lídři v Evropě a USA si potřebují uvědomit, že obchodní rozhodnutí, která činí, mají strategické důsledky pro bezpečnost jejich národa,“ upozornil šéf Vojenského výboru NATO.

    „Podniky musí být připraveny na válečný scénář a přizpůsobit své výrobní a distribuční linky. Protože vojsko možná vyhrává bitvy, ale válku vyhrávají ekonomiky,“ uzavřel Bauer.

  • 5.Ruská propaganda je čím dál hlasitější

    Propagandista ruské státní televize Vladimir Solovjov varoval, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl brzy nařídit údery na evropské členy NATO, napsal americký týdeník Newsweek. Konkrétně měl na mysli úder hypersonickou balistickou střelou Orešnik, která poprvé zaútočila na ukrajinskou výrobnu raket. Podle propagandisty by je Rusko mohlo vyzkoušet na podobné cíle v zemích NATO. Uvedl také, že by civilisté nebyli před úderem varováni.

    „Nelíbil se vám úder na ukrajinskou továrnu?“ tázal se Solovjov podle překladu poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Geraščenka na sociální síti X. „Uvědomujete si, že Rheinmetall (německý strojírenský koncern, pozn. redakce) by mohl být další na řadě? Putin řekl, že budeme varovat pouze civilisty na Ukrajině.“

    „Nepotřebujeme varovat tyhle v Evropě,“ dodal. „Nejsou tam naši obyvatelé. To znamená, že by se něco mohlo stát vojenským základnám NATO v Polsku, Rumunsku, Velké Británii nebo kdekoli, odkud jsou tyhle střely, které Američani vypouštějí z Ukrajiny na cíle na ruském území, dodávány.“

    5:44
    Dnes

    Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.

    Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.

    21:25
    16. 6. 2025

    Vážení čtenáři,

    děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.

    21:16
    16. 6. 2025

    Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.

    Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.

    Zobrazit celý online

    Video  Ruský kickboxer o životě v Česku: Nemáme volbu kde se narodit, ale volbu, kým se stát. Čeho se musel vzdát?  - Pavlína Horáková
    Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa