Merkelová vydala paměti. Vzpomíná na Putinovy výčitky i „ránu do břicha“ při okupaci ČSSR
Zpráva o porážce pražského jara a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zasadila bývalé německé kancléřce Angele Merkelové ránu, kterou prý cítí dodnes. V knize s názvem Svoboda, Paměti 1954 - 2021, která dnes vyšla ve třech desítkách jazyků, vzpomíná významná tvář německé a evropské politiky minulých desetiletí také na své studijní pobyty v Praze v 80. letech. V části věnované své politické kariéře se o Česku zmiňuje především v souvislosti s americkým plánem na umístění radarové základny v Brdech a s ním spojenými složitými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Angela Merkelová v pamětech, v nichž na více než sedmi stech stránkách popisuje svůj život od narození v roce 1954 do konce politické kariéry v roce 2021, líčí mimo jiné dovolenou, kterou v srpnu 1968 strávila s rodiči v Československu.
„Základnu jsme měli v Peci pod Sněžkou v Krkonoších,“ vzpomíná a popisuje, jak byli místní lidé hrdí na změny, které inicioval Alexander Dubček, a jak byli přesvědčeni, že vývoj nelze zvrátit. „To na mě udělalo velký dojem a zapůsobilo to na mě,“ napsala bývalá kancléřka. Rodina se podle ní z dovolené vracela s pocitem naděje.
Okupace ČSSR jako rána do břicha
O okupaci Československa v noci z 20. na 21. srpna se pak dozvěděla z rádia. „Dodnes mám před očima místo, na kterém v kuchyni rádio mé babičky stálo. Ránu do břicha, kterou mi tato zpráva zasadila, také dodnes cítím. Ve čtrnácti letech jsem zjistila, že je v životě jen málo horších věcí, než je zmařená naděje,“ napsala bývalá kancléřka.
Pro jejího otce Horsta Kasnera, který se přestěhoval v 50. letech ze západního Německa do Německé demokratické republiky (NDR), byla porážka pražského jara podle ní velkým zklamáním. „Od systému se stále více distancoval,“ napsala.
Studijní pobyt v Praze
Po studiu Merkelová působila v akademii věd NDR a v této souvislosti vzpomíná na několik tříměsíčních studijních pobytů na československé akademii věd v Praze, především na setkání s profesorem Rudolfem Zahradníkem.
„Rudolf Zahradník zval své hosty často domů, strávila jsem s ním a jeho manželkou Milenou nezapomenutelné večery,“ napsala bývalá kancléřka v memoárech. „Jsem velmi ráda, že tento výjimečný vědec a člověk... mohl po konci komunismu až do smrti v roce 2020 ještě třicet let svého života bádat a žít ve svobodě,“ dodala.
Putinovy výčitky
V části knihy věnované době, kdy už zastávala funkci německé kancléřky, se Merkelová o Česku zmiňuje v souvislosti s jednáním s ruským prezidentem Putinem v Soči v lednu 2007.
„Výčitka střídala výčitku. Několik minut Putin nadával na iráckou válku v roce 2003, na Spojenými státy plánovaný systém raketové obrany National Missile Defence (NMD), včetně zamýšleného umístění v Polsku a Česku, zuřivě přepočítával dosah íránských raket, aby dokázal absurditu takového raketového deštníku,“ napsala Merkelová.
Putin podle ní trval na tom, že americký systém je namířen i proti Rusku. Bývalá kancléřka připomíná, že ruský prezident pak jednal o systému také s americkým prezidentem Georgem Bushem mladším a jeho nástupce Barack Obama plán na radarovou základnu v Česku opustil.
Zmiňuje Havla a Klause
Z českých politiků zmiňuje Merkelová ve svých memoárech Václava Havla v souvislosti s Chartou 77 a v oddílu věnovaném brexitu také bývalého prezidenta Václava Klause.
„Možnost vystoupení země (z EU) byla dohodnuta poprvé v ústavním konventu EU, ačkoli většina zemí to tehdy považovala za nepotřebné. Český prezident Václav Klaus při vypracování smlouvy o Evropské unii, lisabonské smlouvy, trval na tom, aby taková možnost byla součástí nové smlouvy,“ napsala Merkelová. Dodala, že doufala, že se nikdy nedožije využití článku, který umožňuje vystoupení země z EU.
Na Prahu si Merkelová podle svých slov vzpomněla také za uprchlické krize v roce 2015, když se rozhodovala, zda otevřít běžencům ze Sýrie německé hranice. Před očima podle svých slov tehdy měla obrázky z roku 1989, kdy se na západoněmecké velvyslanectví v Praze uchýlili východoněmečtí uprchlíci, kteří žádali o možnost vycestovat na Západ.
Merkelová byla 18 let předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a mezi lety 2005 a 2021 stála v čele německé vlády. Po odchodu z vrcholné politiky se stáhla do ústraní a veřejně vystupuje jen zřídka. Výjimkou byla naposledy v září slavnostní recepce u příležitosti jejích 70. narozenin. Dnes večer Merkelová představí své memoáry divákům v Německém divadle v Berlíně.
Chyby? S tím musím žít, vzkazuje
Kritiku, které čelí kvůli některým krokům v politice vůči Rusku, v migrační krizi či v době pandemie covidu-19, bývalá kancléřka podle svých slov bere na vědomí, za svými rozhodnutími si ale stojí. „Dokážu pochopit, že lidé, kteří vidí, co Putin páchá na Ukrajině, mi vytýkají chyby. S tím musím žít,“ řekla politička.
Ve vztahu k Rusku vsázela mimo jiné na prohlubování hospodářské spolupráce a doufala, že to může přinést i politické změny v Rusku. Zároveň přiznává, že chtěla zajistit levný plyn pro německé hospodářství.
Putin pořád ve střehu
Za dobu, po kterou ho znala, se podle Merkelové „Putin a s ním Rusko změnili, z počáteční otevřenosti vůči Západu přes odcizení až po úplné zatvrzení“. I při zpětném pohledu ale považuje bývalá německá kancléřka za správné, že až do konce své vlády kladla důraz na to, aby udržela s Putinem dialog.
Ruského prezidenta ve svých memoárech označuje Merkelová za člověka, který na ni působil jako muž, který chce být až zoufale brán vážně. Byl „pořád ve střehu“, jen aby se k němu někdo nechoval špatně, vždy připravený na „mocenské hry“.
Podle Merkelové se už nikdo nikdy nedozví, jestli by bylo možné zabránit ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, kdyby nebylo pandemie covidu-19 a mohla se vést místo virtuálních osobní jednání. „Jisté ale je, že pandemie covidu-19 byla hřebíčkem do rakve minským dohodám,“ uvedla.
Dvojice dohod, které pomáhala Merkelová uzavřít v letech 2014 a 2015, měla urovnat konflikt na východě Ukrajiny. Povstání proruských separatistů na Donbasu a ruská anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 se ale ukázaly být jen předstupněm rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Merkelová ve své knize vyzývá, aby se při hledání konce ruské války proti Ukrajině hledalo i diplomatické řešení. „To se musí vymyslet předem, aby bylo v pravý okamžik k dispozici,“ napsala.
Terčem kvůli migrantům
Kromě politiky vůči Rusku se Merkelová v memoárech vrací také k migrační krizi roku 2015 a ke slavné větě „Zvládneme to“, „Wir schaffen das“, kterou pronesla, aby uklidnila obyvatele Německa.
„Kdyby mi tehdy někdo řekl, že 'Wir schaffen das', tahle tři banální slova, mi budou někteří potom týdny, měsíce, roky a někteří až dodnes vyčítat, podívala bych se na ně nevěřícně a zeptala se: Co prosím? Nemám říkat, že to zvládneme, protože by tato slova mohl někdo špatně pochopit tak, že chci do Německa přivést všechny uprchlíky světa?“ napsala.
V knize se vyslovila pro to, aby Evropa chránila své vnější hranice, zároveň ale vždy umožňovala legální migrační cesty. Evropa podle ní bude vždy díky své prosperitě a hodnotám migranty přitahovat. S ohledem na vzestup protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Merkelová varovala demokratické strany před tím, aby se snažily AfD „rétoricky trumfovat“, aniž by nabízely skutečná řešení problémů.
Áda se musí v hrobě obracet 🙈🤷♂️