1°C
Řehka tajně v Kyjevě! Jednal se šéfem armády, Ukrajina zažívá na bojišti těžké chvíle
Ukrajinská armáda nyní čelí jednomu z největších ruských útoků od rozpoutání války v únoru 2022, napsal velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj ve zprávě na sociální síti o setkání vedení ukrajinských ozbrojených sil s delegací ozbrojených sil České republiky vedenou náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Boje podle generála Syrského vyžadují ustavičné obnovování zdrojů ukrajinských jednotek.
Kyjev o setkání dnes informoval na sociálních sítích bez uvedení data či místa setkání. Česká armáda na síti X uvedla, že Řehka se Syrským řešil bezpečnostní situaci a možnosti další spolupráce obou armád.
„Informovali jsme české kolegy o situaci na frontě, která je nadále složitá,“ uvedl na facebooku ukrajinský generální štáb a připojil fotografii Syrského s Řehkou. „Česká republika je věrným spojencem Ukrajiny a dala podnět k řadě zásadních iniciativ,“ dodala ukrajinská armáda s poděkováním Praze za podporu.
„Generál Karel Řehka navštívil svého protějška velitele Ukrajinských ozbrojených sil generála Oleksandra Syrského. Řešili spolu bezpečnostní situaci a možnosti další spolupráce obou armád,„ uvedla česká armáda.
Česká muniční iniciativa získává pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) naplní do konce roku cíl dodat v rámci iniciativy Ukrajině 500.000 kusů velkorážové munice.
Ruská ofenzíva začala před rokem a Rusové mezitím dobyli města Avdijivka a Vuhledar. Na konci letošního října ukrajinské síly zažily jeden z nejhorších týdnů, když Rusové postoupili k okraji měst Toreck a Časiv Jar a také dobyly město Selydove, napsal v souvislosti se Syrského výroky server Meduza.
Ruská armáda výrazně zrychlila tempo své ofenzívy v Doněcké oblasti a za první dva podzimní měsíce dokázala ovládnout území o rekordní rozloze od začátku války, napsal server BBC News. Připomněl, že například generál Dmytro Marčenko, který na počátku války velel obraně Mykolajiva, hovoří dokonce o zhroucení fronty kvůli chybějící munici i živé síle. Tezi o hroucení fronty v Donbasu okamžitě převzala ruská propaganda a i někteří ukrajinští politici.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině, pro tuto chvíli se ale až do rána odmlčí. Přejeme dobrou noc.
Selydove se ukrajinským silám dlouho dařilo bránit, ale ve druhé polovině října se ruským vojákům podařilo obranu obejít po křídlech, odříznout ji od zásobování a pak následoval útok přímo na město. Ukrajinské síly raději ustoupily, aby neupadly do obklíčení. Pád Selydove otevřel ruským silám cestu k útoku na jižní křídlo obrany Pokrovska a k postupu k severnímu okraji Kurachove, připomněla BBC.
Pokrovsk je zatím od fronty vzdálen šest kilometrů. Podle ruských blogerů se ruské síly nyní snaží uchytit na jižním okraji Kurachove, zatímco ukrajinské velení posílá k oběma městům posily. Je možné, že Rusové opět nezaútočí přímo, ale pokusí se města nejprve obejít po křídlech.
“Ve výrocích o hroucení fronty hovoří hlavně emoce, ale k reálnému zhroucení je daleko,„ řekl BBC izraelský vojenský expert David Gendelman. Jde podle něj spíše o organizovaný ukrajinský ústup za situace, kdy má nepřítel výraznou převahu, ale ruský postup zůstává relativně pomalý. Během války se fronta zatím zhroutila jen jednou - a to na ruské straně na podzim 2022, kdy se ukrajinským silám podařil průlom v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Nyní ukrajinské armádě podle Gendelmana chybějí především vojáci, a to Rusům umožňuje pronikat mezerami v obraně či prorazit skrz vyčerpané jednotky.
Pokrovsk a Kurachove by bylo možné krátkodobě udržet, ale na úkor předčasného nasazení záloh, které si ukrajinské velení šetří na protiofenzívu, míní ukrajinský analytik Mykola Sunhurovskyj. Zdroj BBC z ukrajinského politického vedení připustil, že situace na frontě je “velmi špatná, ale není to katastrofa„. Pokrovsk a Kurachove by mohly padnout v příštích měsících, ale hlavním cílem je zachovat ukrajinskou státnost a nepřipustit ztrátu žádného oblastního centra, zdůraznil. Podle BBC jde o Cherson a Záporoží, které ruský prezident Vladimir Putin označuje za “ruské území„.
