Merkelová odhaluje v pamětech: Bránila vstupu Ukrajiny do NATO a detaily setkání s Putinem i Trumpem
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit. Kniha Freiheit. Erinnerungen 1954 - 2021 (Svoboda. Vzpomínky 1954 - 2021) vyjde až příští úterý, a to ve 30 zemích světa. Merkelová ve vzpomínkách podle agentury DPA popisuje mimo jiné setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem či bývalým a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Merkelová byla 18 let předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a mezi lety 2005 a 2021 stála v čele německé vlády. Po odchodu z vrcholné politiky se stáhla do ústraní a veřejně vystupuje jen zřídka. Výjimkou byla naposledy v září slavnostní recepce u příležitosti jejích 70. narozenin.
Merkelová zvlášť po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 čelila kritice za svou politiku vůči Rusku i Ukrajině. V memoárech se podle deníku Die Zeit k tomuto tématu vrací a kritice se brání. Píše mimo jiné o summitu NATO v Bukurešti z roku 2008, na kterém členové pod vlivem některých zemí, které se obávaly zhoršení vztahů s Ruskem, nezařadily Ukrajinu a Gruzii do Akčního plánu členství (MAP). Aliance ale prohlásila, že v budoucnu se obě země členy NATO mohou stát.
„Chápala jsem přání středoevropských a východoevropských zemí stát se členem NATO co možná nejrychleji,“ napsala bývalá kancléřka. „Přijetí nového člena by ale nemělo přinést více bezpečí jen jemu, ale i NATO,“ dodala. Napsala, že se obávala především rizik spojených s přítomností ruské Černomořské flotily na ukrajinském poloostrově Krym a v potaz brala i to, že tehdy do NATO chtěla jen menšina ukrajinských obyvatel.
„Považovala jsem za iluzi, že by status MAP poskytl Ukrajině a Gruzii ochranu před Putinovou agresí, že by tedy tento status měl odstrašující účinek, že by Putin tomuto vývoji nečinně přihlížel,“ uvedla Merkelová v memoárech. Vyjádřila přitom pochyby, zda by v případě ruského útoku na Ukrajinu či Gruzii jako kandidátské země zasáhly členské státy NATO vojensky. I vyjednaný kompromis z Bukurešti měl podle exkancléřky „svou cenu“, neboť Putin jej vnímal jako „vyhlášení boje“.
Hovory s Putinem i Trumpem
V knize Merkelová podle úryvku zveřejněného v Die Zeit popisuje také řadu setkání s Putinem, který na ni podle ní působil jako muž, který chce být až zoufale brán vážně. Ruský prezident byl „pořád ve střehu“, jen aby se k němu někdo nechoval špatně, vždy připravený na „mocenské hry se psem“. Posledními slovy exkancléřka připomněla incident z roku 2007, kdy se na jejím setkání s Putinem v Soči najednou objevila fena labradora, což Merkelovou zjevně vyvedlo z míry. Podle německých médií má politička strach ze psů poté, co ji jeden v roce 1995 napadl.
V popisu jednoho setkání s Putinem pak Merkelová naznačuje, že načasování invaze na Ukrajinu souviselo i s jejím odchodem z politiky. „Nebudeš kancléřkou věčně a pak se stanou členem NATO. A tomu chci zabránit,“ uvedl podle bývalé kancléřky ruský prezident.
Podle Die Zeit Merkelová popisuje také první setkání s tehdy novým americkým Trumpem z roku 2017, kterého se ptala na vztah k Putinovi. „Ruský prezident ho zjevně velmi fascinoval. V následujících letech jsem měla dojem, že politici s autokratickými a diktátorskými rysy pro něj mají zvláštní kouzlo,“ uvedla. Podle ní Trump vnímá svět z pohledu realitního magnáta. „Podle něj si země vzájemně konkurují, úspěch jedné byl neúspěchem druhé. Nevěřil, že by se spoluprací mohlo dosáhnout blahobytu pro všechny,“ uvedla.
Na to, jak jednat „s lidmi s fundamentálně odlišnými názory“, se Merkelová podle svých slov ptala při audienci ve Vatikánu papeže Františka, aniž by přitom výslovně zmínila Trumpa. „Ohýbat, ohýbat, ohýbat, ale dávat pozor na to, aby se to nezlomilo,“ odpověděl podle ní František. Před letošními prezidentskými volbami ve Spojených státech si Merkelová po zkušenostech z prvního prezidentství republikána Trumpa „ze srdce“ přála vítězství demokratky Kamaly Harrisové.
Rusové podle běloruského kanálu Nexta začali používat novou kamufláž pro tanky, pokrývají je křovím, aby vypadaly jako křoviny.
Russians have started driving brush-covered tanks
— NEXTA (@nexta_tv) November 2, 2025
So this is what their “three days to Kyiv” looks like now? 😅
And what happened to those stories about the “Poseidon” and “Burevestnik” super-weapons? pic.twitter.com/UC6zMTPmkP
Česká armáda chce příští rok přijmout 2250 vojáků, což by patřilo k nejvyšším ročním počtům v její historii. Dosud nejvíc lidí nabrala v roce 2006, kdy se do služby přihlásilo 2262 lidí, letošní rok ale zřejmě tento počet překoná. Cílem letos bylo 2100 nových vojáků, jejich počet ale pravděpodobně nakonec přesáhne 2300. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka poslední dva roky opakuje, že velikost armády neodpovídá současným hrozbám, z nichž největší je agresivní politika Ruska, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině. Nové cíle armády s ohledem na čerstvé požadavky NATO počítají v příštích letech s 37 500 vojáky.
Moskva dnes uvedla, že ze 164 zlikvidovaných ukrajinských dronů jich 39 bylo v oblasti Černého moře, 32 v Krasnodarském kraji, 26 nad Krymem, 20 v Brjanské oblasti a menší počty v devíti dalších oblastech.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
