Důstojník bundeswehru přiznal špionáž pro Rusko. Bál se prý jaderné války
Čtyřiapadesátiletý důstojník německé armády se dnes u soudu přiznal, že Rusku coby špion poskytoval vojenské informace. Přiměl ho k tomu prý strach z jaderné eskalace ve válce na Ukrajině, řekl podle agentury DPA v první den svého procesu před vrchním zemským soudem v Düsseldorfu.
Zhruba ve stejném období navázal kontakt s pravicově populistickou stranou Alternativa pro Německo (AfD) a zažádal o členství v ní, vypověděl dnes dále muž, který je obžalován ze zvláště závažné špionáže ve prospěch Ruska. Podle údajů soudu byla jeho žádost v červenci 2023 schválena. Obžalovaný řekl, že předtím kontaktoval i krajně levicovou stranu Levice. Odradilo ho prý ale její zásadní odmítání bundeswehru.
Obžalovaný voják z povolání byl jako kapitán odpovědný za systémy elektronického vedení války, uvedl při čtení obžaloby zástupce spolkového státního zastupitelství. To dále tvrdí, že cílem obžalovaného bylo „zajistit ruským ozbrojeným silám výhodu na pozadí aktuální politické situace“.
Podnětem k tomu, aby se obrátil na ruský konzulát, byla zpráva „pravděpodobně na Tiktoku“, vylíčil obžalovaný. Důstojník se přiznal, že na Tiktoku sledoval proruského influencera blízkého AfD. Nevzpomíná si však, která konkrétní zpráva ho k následným krokům přiměla.
Jaderná válka
Vojenský kapitán řekl, že mu šlo o to dostat rodinu včas do bezpečí v případě atomové války. Ruskou stranu prý kontaktoval, aby mu poskytla včasné varování o tom, „kdy to bouchne“. „Viděl jsem jen tuto cestu,“ řekl s tím, že nyní svého chování velmi lituje a má je zpětně za chybu. Obžalovaný dodal, že tehdy byl ve velmi špatném psychickém stavu.
Spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe oznámilo v březnu, že důstojník bundeswehru viněný ze špionáže pro Rusko byl loni v srpnu zatčen a od té doby je ve vazbě. Od května 2023 tento muž z vlastní iniciativy několikrát nabídl spolupráci ruskému generálnímu konzulátu v Bonnu a ruskému velvyslanectví v Berlíně.
Od loňského prosince stojí před soudem v Berlíně kvůli podezření z předávání tajných informací ruské rozvědce také bývalý pracovník Spolkové zpravodajské služby (BND). Obžalován je z vlastizrady a hrozí mu až doživotní trest. Podle prokuratury dostal z Moskvy za poskytnuté informace nejméně 450.000 eur (zhruba 11 milionů korun).
Německo, které je jedním z největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu, patří k hlavním cílům ruských špionážních operací. Ty podle německých úřadů od začátku invaze nabyly na intenzitě.
Před týdnem úřady rovněž oznámily, že zadržely tři německé občany podezřelé ze špionáže pro Čínu. Dva muži a jedna žena údajně čínské civilní rozvědce předávali citlivé technologie, které by mohly být využity k vojenským účelům.
Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.
Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
Polská armáda nasadí 10.000 vojáků, aby pomohli ochránit kritickou infrastrukturu, uvedl dnes místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Jde o reakci na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi. Polské úřady dnes zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.
