„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Ukrajinská policie informuje o více než tisícovce razií, které kvůli nelegálnímu obchodu se zbraněmi a municí provádějí souběžně po celé zemi bezpečnostní složky. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v zemi zvýšila cirkulace zbraní, včetně těch odebraných ruským vojákům, které unikají regulačním kontrolám. To vyvolává obavy z nárůstu mezinárodního obchodu se zbraněmi, napsala dnes agentura AFP.

"Hlavním cílem je zablokovat prodejní a skladovací kanály a také odstranit z nelegálního oběhu ukořistěné zbraně, munici a výbušniny," uvedla ukrajinská národní policie v krátkém prohlášení na svém webu. Více podrobností nesdělila, slíbila je poskytnout po dokončení vyšetřování. Upozornila zároveň, že lidem zapojeným do této činnosti může hrozit až sedm let vězení.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 92 drony, z nichž 57 sestřelila protivzdušná obrana a 27 jich zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. "Tři drony zůstávají ve vzduchu," napsaly na telegramu vzdušné síly. O osudu zbylých dronů se nezmiňují. Invazní síly kromě toho podle nich útočily čtyřmi balistickými střelami na Záporoží. "Tam je bohužel mrtvý (člověk) a zranění (lidé), dodalo letectvo.

Ruský prezident Vladimir Putin má čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky. Agentuře Reuters to řeklo pět zdrojů obeznámených se situací, vzhledem k citlivé situaci v Rusku ale tyto zdroje hovořily pod podmínkou zachování anonymity. Zpráva přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí Rusku novými sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.

Podívejte se na aktuální snímky ze Záporoží, kde dnes zaútočili Rusové.

Noční raketový úder na Záporoží cílil na obytnou zónu. Ukrajinské úřady informují o jedné oběti a nejméně 14 zraněných. Je mezi nimi i dvouměsíční miminko.

Zaporizhzhia this morning… 1 person killed, 14 injured. Yet another War crime by Russia #StopRussia #StandWithUkraine pic.twitter.com/5lXC2vbvWf

— Mariana Betsa (@Mariana_Betsa) January 23, 2025

Ruské drony ve středu večer útočily na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a také na Charkov na severovýchodě země. V obou městech se ozývaly výbuchy, napsal server BBC News s odvoláním na regionální úřady. Letecký poplach byl vyhlášen i v dalších oblastech země.

„V důsledku ruského náletu vypukl požár v jedné ze čtvrtí Záporoží,“ napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Dodal, že nálet se podle předběžných informací obešel bez obětí a raněných, ale nebezpečí trvá, a tak vybídl obyvatele, aby zůstali v bezpečných úkrytech.

Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte zpět u online přenosu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Bývalý velitel proruských nacionalistů z východoukrajinského Donbasu Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, neuspěl u okresního soudu na severu Ruska se žádostí o podmínečné propuštění na svobodu. S odvoláním na Girkinovu manželku to napsal server Meduza. Girkin si ve vězení odpykává trest uložený po veřejné kritice Kremlu.

Nacionalista Girkin byl loni v lednu odsouzen ke čtyřletému vězení za výzvy k extremismu. Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB a stoupenec války proti Ukrajině před svým uvězněním na sociálních sítích stále ostřeji kritizoval ruské vojenské velení i prezidenta Vladimira Putina za neschopnost. Po otevřených výpadech proti Kremlu ho úřady předloni v červenci zadržely a obvinily.

Nástup nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa je příležitostí k jednání o konci války na Ukrajině. Jeho výsledek musí být přijatelný nejen pro Rusko a USA, ale i pro Ukrajinu a také Evropu. Ta proto musí do jeho podoby promlouvat. Při návštěvě Černé Hory to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.

„Prezident Trump a jeho administrativa nabízejí, už jen tím, že tam jsou, novou příležitost k jednání. Uzavření dohody bude nesmírně důležité, ale ta dohoda bude muset mít akceptovatelné podmínky pro Ukrajinu, akceptovatelné podmínky pro Evropu, nejen pro Rusko nebo pro Spojené státy,“ řekl Pavel na setkání se studenty fakulty politických věd v Podgorici.

Británie v posledních dnech sledovala ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu a rozhodla se posílit svou reakci na tajné operace ruských lodí a letadel v zájmu ochrany podzemních kabelů. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters v britském parlamentu britský ministr obrany John Healey.

Podle Healeyho ruské špionážní plavidlo Jantar, které Moskva využívá ke zpravodajské činnosti a mapování kritické infrastruktury na mořském dně, vstoupilo v pondělí do britských výsostných vod a královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.

Obavy z možné sabotáže elektrických a telekomunikačních kabelů a produktovodů zesílily po řadě podobných incidentů v Baltském moři po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022. „Nebudeme se ostýchat provést robustní akci na ochranu Británie,“ varoval Healey. „Posilujeme naši reakci, aby ruské lodě a letadla nemohly tajně operovat v blízkosti území Spojeného království nebo NATO,“ dodal ministr.

Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump to uvedl na své síti Truth Social.

Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump pohrozil Moskvě nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do Spojených států, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. Které by to měly být, prezident neupřesnil.

Rusko vede válku na Ukrajině už téměř tři roky, od invaze na konci února 2022.

Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí tak zůstanou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. Senátoři dnes po zhruba pětihodinové diskusi neodmítli ani možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol.

Normu tak dostane k podpisu prezident jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na schvalování zákonů má. V případě takzvaného lex Ukrajina lhůta skončí 29. ledna.

Podle Antona Geraščenka, bývalého ukrajinského náměstka ministra vnitra, Severní Korea brzy vyšle novou skupinu vojenského personálu do války proti Ukrajině. Informaci zveřejnil na sociální síti X s odkazem na  The New York Times, který se odvolává na Pentagon. Podle jednoho vysokého představitele americké obrany se očekává posílení „během příštích dvou měsíců“,

Příbuzní obyvatel Sudžanského okresu v ruské Kurské oblasti, kteří zůstali na území nyní ovládaném ukrajinskými ozbrojenými silami, zahájili kampaň, v níž prosí obě strany konfliktu a mezinárodní organizace o záchranu jejich blízkých. Napsal to dnes server Važnyje istorii, který je ruskými úřady zakázaný. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už takřka tři roky, loni v srpnu ukrajinští vojáci pronikli do Kurské oblasti, odkud se je Rusům ani za pomoci severokorejských vojáků dosud nepodařilo zcela vytlačit.

„V Sudžanském okrese Kurské oblasti zůstává okupováno asi 3000 civilistů. My, příbuzní Sudžanů, kteří tam zůstávají, žádáme vedení obou zemí a mezinárodní organizace, aby pomohli zachránit životy našich příbuzných,“ stojí podle serveru v příspěvcích zveřejněných na sociální síti VKontaktě. Doprovázejí je fotografie lidí, kteří zůstali v obsazené části Kurské oblasti nebo se pohřešují, a mimo jiné heslo „Já/My Sudža“.

Americký prezident Donald Trump uplynulé dva roky neustále opakoval, že do 24 hodin po návratu do Bílého domu ukončí válku na Ukrajině, která se brání ruské agresi. Pochybnosti o jeho schopnosti splnit ambiciózní slib se potvrdily v úterý, když dokončil první celý den svého druhého mandátu. Nenaplněné zůstaly i některé další z kroků, které ohlašoval na první den funkčního období, včetně uvalení cel na dovoz z Mexika a Kanady.

Podle analýzy zpravodajského webu Axios v letech 2023 a 2024 Trump ve svých projevech či rozhovorech více než 30krát řekl, že během prvního dne po případném návratu do prezidentské funkce urovná konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Jeho plány v tomto směru dodnes zůstávají nejasné, přičemž už několik dní před pondělní inaugurací lídr Republikánské strany připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.

Otázku má na starosti generál ve výslužbě Keith Kellogg, kterého Trump jmenoval zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu. Podle deníku The Wall Street Journal mu prezident vytyčil cíl, aby válku ukončil do 100 dní od inaugurace. „Skoro nikdo si nemyslí, že to dokáže, obzvláště pak Rusové,“ napsal list v noci na dnešek.

Vzdání se ruského občanství kvůli získání českého nemá podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) platit pro azylanty, odpůrce současného ruského režimu nebo osoby, na nichž má Česko zájem. Ministr to dnes uvedl v Senátu při obhajobě doplňků novely, jejímž hlavní cílem je prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Podle oponentů je ale podmínka vzdání se ruského občanství obtížně naplnitelná a diskriminační, neboť se netýká například občanů Běloruska, na což poukázal předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (za ODS).

„Neměníme podmínky pro získání dlouhodobého a trvalého pobytu, návrh z ČR nikoho nevyhání,“ uvedl Rakušan. Podle něj doklad o vzdání se ruského občanství i po ruském vpádu na Ukrajinu byli ruští běženci schopni dodat. „Vzdání se ruského občanství není podmínka nesplnitelná,“ řekl ministr. Podle Hraby by ale doklad byli schopni snadněji dodat agenti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří by v Česku chtěli vyvíjet podvratnou činnost.

Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu ohlásilo dobytí další ukrajinské obce - tentokrát v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Invazní síly se podle Moskvy zmocnily vesnice Zapadne, která se nachází severně od Kupjansku a západně od řeky Oskil. Tento tok podle agentury AFP dlouho tvořil frontovou linii. Rusku se ale letos podařilo vybudovat předmostí na řece, Zapadne se nachází asi čtyři kilometry západně od ní, což představuje významný zisk, napsala AFP.

Kupjansk je jedno z ukrajinských měst, které Rusové obsadili na začátku své invaze do země, ale ukrajinské ozbrojené síly je z něj v září 2022 vytlačily. V poslední době však invazní jednotky na východě Ukrajiny postupují a tlačí se mimo jiné k logisticky důležitému městu Pokrovsk v Doněcké oblasti.

K zabránění dalšímu ruskému útoku na Ukrajinu po případné dohodě o příměří, která by ukončila současné boje, by bylo zapotřebí nejméně 200.000 příslušníků evropských mírových sil. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po svém úterním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Na jeho vyjádření dnes upozornila některá média jako server RBK-Ukrajina nebo ruská služba BBC.

Zelenskyj reagoval na otázku o možné zahraniční mírové misi na Ukrajině. „Od všech Evropanů? Na 200.000, to je minimum,“ odvětil podle agentury Reuters prezident během panelu pro rozhovory po svém projevu. „Podporuji myšlenku kontingentu jako součásti bezpečnostních záruk. Protože pokud mají (Rusové) v armádě 1,5 milionu vojáků a u nás bude o polovinu méně, znamená to, že potřebujeme kontingenty s velmi významným počtem vojáků,“ uvedl Zelenskyj podle BBC.

Česko i další evropské země musí posílit investice do obrany. Odstrašení díky silné obraně je nejlepší cesta, jak zabránit útoku Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Na diskusním fóru bankéřů, ekonomů a průmyslníků Excellence in Finance to dnes v Praze řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zdůraznila, že vydávání dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu považuje za minimum, podle ní lze v českých podmínkách mluvit o třech procentech.

„Naší snahou je, aby k žádnému vojenskému střetu mezi Ruskem a NATO vůbec nedošlo. Základním cílem NATO je Rusko odstrašit, ukázat, že jakákoli agrese vůči nám by se Rusku šeredně vymstila,“ řekla ministryně. Z toho důvodu podle ní aliance udržuje vojáky na svém východním křídle. Zároveň je ale třeba posílit i investice do obrany, zdůraznila.

Nejvyšší soud (NS) zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. NS se případem zabýval na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodoval loni v prosinci bez veřejného jednání. Výsledek dnes ČTK bez bližších podrobností řekla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není v databázi soudu dostupné.

Žalobci pro pražskou češtinářku, která na svých výrocích trvala, původně žádali podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Téma Ukrajiny otevřela při výuce na Základní škole Na Dlouhém lánu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu uváděla, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.

Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když žáci namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské "nacistické skupiny" na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy.

Co se týče války na Ukrajině, Trumpova tvrzení o vyřešení konfliktu do 24 hodin nebyla podle Žantovského od začátku reálná, podobně jako řada jiných. „Podstatné je, že ruská ochota přistoupit na nějaký plán zatím neexistuje, a pokud ano, tak za Putinových podmínek, které nebudou přijatelné ani pro Ukrajinu, ani pro Trumpa. Trump neočekává, že ze vzájemného měření sil, byť vyjednávacích, odejde jako ten slabší. Bude záležet i na postoji ostatních států, včetně Evropy a nás,“ dodal.

Radě Evropské unie od ledna po nadcházejících šest měsíců předsedá Polsko, které se chce soustředit na posílení bezpečnosti kontinentu. Předsednictví se Varšava ujala v době, kdy na Ukrajině pokračuje ruská invaze a kdy se do Bílého domu ve Spojených státech vrátil republikán Donald Trump, což v Evropě vyvolává otázky o budoucnosti transatlantických vztahů.

Europoslanci budou hlasovat o rezoluci, která vyzývá k dalším krokům proti režimu běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, který bývalé sovětské republice vládne od roku 1994. V neděli se v zemi konají volby, ve kterých se Lukašenko uchází o sedmý mandát. Jeho vítězství se očekává.

Novela o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí bude hlavním bodem lednové schůze Senátu, která dnes začíná. Novelu takzvaného lex Ukrajina kvůli sporným poslaneckým úpravám Senát pravděpodobně neschválí. Výbor pro lidská práva odmítl zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, sociální výbor pak uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu, za který by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Prezident Pavel při dnešní návštěvě Černé Hory prohlásil, že chce počkat na návrhy k Ukrajině a Evropské unii, s nimiž přijde Trumpova vláda. „Dívejme se na to pozitivně. Co si můžeme vzít z tohoto okamžiku očekávání, který přinesla nová administrativa, především ohledně řešení války na Ukrajině,“ řekl Pavel novinářům.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků z výcviku v Doněcké oblasti.

Zájem Čechů o situaci na Ukrajině, která už téměř tři roky čelí ruské agresi, klesá. V posledním čtvrtletí roku 2024 se o vývoj konfliktu zajímalo 43 procent lidí, o 14 procentních bodů méně než počátkem loňského roku. Roste naopak nesouhlas s kroky české vlády na podporu Ukrajiny. Vyjádřilo ho 58 procent dotázaných, nejvíce od začátku ruské invaze. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov dnes přiletěl na návštěvu vojáků nasazených u strategického ukrajinského města Pokrovsk. Ministerstvo obrany v Moskvě o tom informovalo na svém účtu na telegramu.

V příspěvku se píše o tom, že Gerasimov navštívil tankovou divizi a motostřeleckou brigádu uskupení vojsk Střed „plnící bojové úkoly na krasnoarmejském směru v rámci speciální vojenské operace“. Ministerstvo pro označení Pokrovsku použilo jméno Krasnoarmejsk používané do roku 2016. Gerasimov předal vyznamenání vojákům, kteří měli největší úspěchy při „osvobozování“ obcí v Doněcké oblasti. Moskva osvobozováním nazývá dobývání a okupaci ukrajinských vesnic a měst.

Slovenský premiér Robert Fico má za inspirativní kroky staronového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Oba politici tvrdili, že ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu poškozuje jejich země, Kyjev za to shodně kritizovali.

Fico i Orbán dali najevo, že Kyjev po nástupu Trumpa už nesedí tak pevně v sedle jako dříve. Orbán sice neodmítl vstup Ukrajiny do EU, v této souvislosti ale zmiňoval dlouhý přístupový proces s otevřeným koncem.

"Nemohou se chovat tak, že Bratislava a Budapešť budou tancovat tak, jak oni pískají," řekl Orbán o představitelích Ukrajiny. Brusel zase obvinil z toho, že chce nadále financovat válku na Ukrajině.

Evropa by si podle Zelenského měla vytvořit společnou obrannou politiku a v rámci zajištění své bezpečnosti by měla být ochotná zvýšit obranné výdaje.

„Je čas, aby se Evropa probudila. Ruská armáda, ruská ekonomika a ruská společnost jsou nastaveny výhradně na podporu vojenské mašinérie, na útok. To je nyní armáda, jejíž vojáci mohou jen více vpřed - nebo zemřít. Putin se může udržet u moci pouze v době války. Putin se bojí své armády: vojáků i generálů. Putin se bojí, že by se statisíce vojáků vrátily do Ruska - mohou a nebojí se zabíjet, mučit, loupit. Jsou zvyklí na velké peníze a budou chtít sociální výtahy k moci. Jejich návrat bude pro Putina skutečně katastrofou.

Pokud se věci budou vyvíjet tak, jak se vyvíjejí nyní, zbývá Evropě jen velmi málo času. Někteří evropští představitelé si tuto vážnou hrozbu již uvědomují,“ napsal na sociální síť X Anton Geraščenko, bývalý náměstek ministra vnitra Ukrajiny. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes mluvil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o vzájemných vztazích i prohloubení strategického partnerství. Videohovor mezi oběma státníky se konal necelý den po inauguraci staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala média.

„Společné úsilí Ruska a Číny hraje důležitou stabilizační roli v globálních záležitostech,“ řekl podle agentury AP ruský prezident. Reuters dodal, že Putin Simu nastínil nové plány rozvoje rusko-čínského partnerství a strategické spolupráce.

Rusko před skoro třemi lety vojensky napadlo sousední Ukrajinu, která se se západní podporou od té doby brání. Čína se nepřipojila k sankcím vůči Moskvě a Rusku podle západních diplomatů dodává také technologie, které je možné využít k vojenským účelům.

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zadržela hlavního psychiatra ukrajinské armády, který je podle ní zároveň zástupcem šéfa ústřední vojenské komise, jež rozhoduje o způsobilosti ke službě v armádě. SBU muže podezírá z toho, že se od počátku ruské invaze do země nezákonně obohatil o více než milion dolarů (přes 24 milionů korun). Majetek podle ní nezmínil v příslušném přiznání a zapsal ho na příbuzné.

SBU identitu podezřelého nezveřejnila, podle serveru Ukrajinska pravda se jedná o Oleha Druze. Vyšetřování odhalilo, že v letech 2022 až 2024 koupil dům v Kyjevské oblasti, dva byty v Kyjevě, jeden byt v Oděse, dva pozemky v Kyjevské oblasti a čtyři vozy značky BMW a další věci, uvádí ve svém prohlášení ukrajinská tajná služba.

Ta dále tvrdí, že při domovních prohlídkách našla 152.000 dolarů (asi 3,7 milionu Kč) a 34.000 eur (přes 855.000 Kč) v hotovosti. Muže se chystá obvinit z nezákonného obohacování a poskytnutí nepravdivých informací v daňovém přiznání. Pokud by ho soud uznal vinným, hrozilo by mu až deset let vězení.

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa po návratu do Bílého domu nebyly vůbec překvapivé, naopak jedná přesně tak, jak před volbami sliboval. ČTK to dnes řekl europoslanec za Občanskou demokratickou stranu (ODS), někdejší český ministr zahraničí a obrany a bývalý český velvyslanec v USA Alexandr Vondra.

Zdůraznil, že pro Evropany je klíčové udržet transatlantické spojení, k tomu ale podle něj kontinent potřebuje být atraktivní a „ne k smíchu“.

„Ano, bude důsledně sledovat americké zájmy, ale není to izolacionista,“ řekl Vondra o Trumpově politice. Ta podle něj bude vycházet z pozice síly a snahy si v nejistém světě s mocenskými ambicemi Číny, Ruska či Indie a se slábnoucím vlivem Západu vyjednat respekt. „Jeho zájmem je v případě Ameriky tento propad všeobecného respektu zastavit. To může nastat jen, když bude silná americká ekonomika. Trhy už pozitivně reagují,“ řekl.

Členové Trumpovy rozsáhlé rodiny zářili v módních outfitech na inauguraci prezidenta Trumpa. První dáma vynesla klobouk, který ovšem při ceremoniálu trochu zacláněl, ale uchvátila fantastickým hedvábným vlněným kabátem, tužkovou sukní i hedvábnou krepovou halenkou. To vše na míru ušité ručně a navíc v New Yorku. „Tradice prezidentské inaugurace ztělesňuje krásu americké demokracie a dnes jsme měli tu čest obléknout naši první dámu,“ řekl autor kabátu Adam Lippes americkému módnímu časopisu Vanity Fair.

„Oblečení paní Trumpové navrhli ti největší z amerických mistrů. Jsem velmi hrdý, že mohu takovou práci ukázat světu,“ dodal. Ostatně kromě elegantní Melanie uchvátila i Trumpova dcera Ivanka, jak je vidět i na videu přiloženém níže. 

Prezident Pavel řekl, že návrat Trumpa do Bílého domu je především příležitost. Počká na návrhy k Ukrajině a EU, s nimiž přijde nová administrativa.

Erdogan hodlá s Trumpem jednat o ukončení ruské války na Ukrajině. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na tiskové konferenci 20. ledna prohlásil, že na Ukrajině je naléhavě zapotřebí „spravedlivý a trvalý mír“.

Poznamenal, že o této záležitosti hodlá jednat s nově inaugurovaným americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Americký prezident Donald Trump po své inauguraci vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k dohodě, která by ukončila téměř tři roky trvající válku proti Ukrajině, uvedla agentura AFP. Trump podle ruské státní agentury TASS řekl, že se setká s Putinem, žádné datum však neuvedl. Ale připustil zachování sankcí proti Rusku až do ukončení války.

„(Ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj se chce dohodnout. Nevím, zda to chce i Putin, možná nikoliv. Ale myslím, že ničí Rusko tím, že nenachází urovnání (konfliktu),“ řekl Trump, podle kterého by Putin měl být „velmi potěšen ukončením této války“. Rusko totiž podle Trumpa „směřuje k velkým problémům“, jak svědčí stav ruské ekonomiky a míra inflace v zemi.

Moskva podle něj v únoru 2022 počítala s tím, že „válka skončí za týden", ale místo toho trvá už tři roky. Proto doufá, že Putin se bude chtít dohodnout.

Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu dnes na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zajatec prostřednictvím tlumočníka odpovídá na otázky agenta ukrajinské tajné služby a tvrdí, že mezi jeho spolubojovníky je mnoho raněných. „Obecně je obtížné dát odpovědi ohledně tak velkých počtů,“ řekl voják.

Stejný voják v předchozím videu vyprávěl, jak se 3. ledna ukryl a viděl umírat své spolubojovníky, načež byl o dva dny později zraněn a zajat. Do Ruska údajně přicestoval se zhruba stovkou krajanů zjevně na ruském civilním trajektu. Poté skupina severokorejských vojáků pokračovala v cestě vlakem.

Voják zopakoval, že jim nikdo neřekl, že budou bojovat a proti komu. „Především, jak jsem už řekl, před příjezdem do Ruska jsem nevěděl, že tam budu bojovat, a dokonce jsem ani nevěděl, proti komu bojujeme,“ řekl Severokorejec. Řekl také, že v armádě slouží od svých 17 let, a to u průzkumného praporu. O světě mimo KLDR prý nevěděl mnoho, a to ani o sousední Jižní Koreji. „Já jenom vím, že Jižní Korea má méně hor než Severní Korea,“ řekl zajatec.

Slovenský premiér Fico kritizoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za jeho nedávné prohlášení, že trvalého míru bude podle něj dosaženo, když „Ukrajina usedne k jednacímu stolu v posílené pozici“.

„Kolik Rusů a kolik Ukrajinců, kolik civilistů ještě musí zemřít, aby někdo nabyl pocit, že Ukrajina je dostatečně silná, aby mohla jednat? Já jsem pro okamžité příměří. Odmítám postoje vícero členských zemí Evropské unie, které podporují pokračování této války. Strategie, která je nastavena pro Ukrajinu, nemá žádný efekt,“ řekl Fico, jehož nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze stáních zásob.

Fico v Ankaře podle serveru Pravda.sk také prohlásil, že je zastáncem suverénní zahraniční politiky Slovenska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO. „To ale neznamená, že nebudeme hovořit o výzvách, které toto členství přináší. Neznamená to, že nebudeme rozvíjet vztahy se všemi zeměmi, které mají zájem,“ uvedl a prohlásil, že Slovensko z cesty suverénní zahraniční politiky, založené na členství v EU a NATO, nikdy nesejde. 

Ve srovnání s prvním inauguračním projevem se Donald Trump dnes výrazně více věnoval zahraniční a obchodní politice, kde se od něj rovněž čekají zásadní změny. V projevu mluvil o tom, že bude „mírotvůrcem“, aniž by konkrétně zmínil ruskou agresi na Ukrajině, a zároveň avizoval zavádění nových cel.

„Zastavíme války a přeneseme do násilného a rozervaného světa jednotu,“ tvrdil Trump a zmínil ukončené války i války, „do kterých se nikdy nezapojíme“. 

Dnešek je dnem změny a naděje na řešení problémů a ohlášená politika Donalda Trumpa je příležitostí k dosažení dlouhodobého a spravedlivého míru. Uvedl to dnes na platformě X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v blahopřání novému americkému prezidentovi po jeho inauguraci.

„Dnešek je dnem změny a také dnem naděje na vyřešení mnoha problémů, včetně globálních výzev,“ napsal ukrajinský prezident. Zelenskyj poznamenal, že Trump je vždy rázný a že „politika míru prostřednictvím síly, kterou ohlásil, poskytuje příležitost k posílení amerického vůdcovství a dosažení dlouhodobého a spravedlivého míru, který je hlavní prioritou“.

„Spolu jsme silnější a můžeme světu a našim dvěma národům zajistit větší bezpečnost, stabilitu a hospodářský růst,“ uzavřel Zelenskyj příspěvek, v němž Trumpovi popřál úspěch.

Stanice CNN s odvoláním na informované zdroje uvedla, že Trump nařídil svému týmu zorganizovat po inauguraci telefonát s Putinem, přičemž tématem hovoru má být také projednání možnosti osobní schůzky obou státníků v nadcházejících měsících s cílem ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Zatím ale není jasné, zda už byl termín rozhovoru stanoven.

Nastupující prezident už dříve tvrdil, že schůzka s Putinem se domlouvá, ale Kreml sdělil, že s formálními přípravami počká, až bude Trump v úřadu, podotkla CNN. Trumpův návrat do Bílého domu vyvolal na jednu stranu naději na možnost diplomatického řešení rusko-ukrajinské války, ale vedl také k obavám v Kyjevě, že rychlá mírová dohoda by mohla mít vysokou cenu, napsala dříve agentura Reuters.

„Záporožská oblast: Na místě ruského útoku z 18. ledna pokračují pátrací a záchranné operace,“ sdílí videa ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace. „Při ostřelování byl zatím zabit 1 člověk a 12 osob bylo zraněno. Pátrání po další osobě pokračuje.“

Na místě pracují psovodi, 20 záchranářů a 5 vozidel.

Spravedlivý mír na Ukrajině musí podle slovenského premiéra Roberta Fica vyhovovat oběma stranám a respektovat příčiny konfliktu. Fico to řekl při dnešní návštěvě Turecka, které označil za jednu ze zemí, jež by mohly vyvinout úsilí k mírovým jednáním. Posun ohledně konfliktu očekává od Donalda Trumpa. Fico ocenil, že Ankara připustila možnost dodávek ruského plynu pro Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream po ukončení jeho přepravy přes Ukrajinu.

„Je nemožné očekávat, že by Ruská federace opustila území, která kontroluje. Zdá se, že je nemožná představa, že by Ukrajina byla členským státem NATO,“ uvedl Fico na tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Dodal, že považuje za přesný Trumpův názor, že dřívější americká administrativa Joea Bidena vyprovokovala Rusko k použití vojenské síly vůči Kyjevu právě kvůli tomu, že začala hovořit o členství Ukrajiny v NATO. „Uvítal bych, pokud by nový americký prezident dal co nejrychleji zadost svému slibu, že udělá všechno pro to, aby v krátké době došlo k zastavení krveprolévání na Ukrajině,“ uvedl slovenský premiér.

„Mnozí se domnívají, že dneškem začíná nová stránka dějin. Je čas, aby demokracie zvítězila nad tyranií,“ tweetuje ukrajinská liberální poslankyně Kira Rudiková v den inaugurace staronového amerického prezidenta. „A USA by nám měly pomoci, aby se tak stalo.“

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní tiskové agentury TASS prohlásil, že je otevřen dialogu s administrativou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se dnes znovu ujme moci. 

„Nikdy jsme dialog neodmítali a vždy jsme byli připraveni udržovat vyrovnané vztahy a spolupracovat s jakoukoliv americkou administrativou,“ řekl Putin při schůzce se členy své bezpečnostní rady. Dodal, že dialog musí být „postaven na rovnocenném základě a vzájemném respektu“. Putin také Trumpovi k návratu do Bílého domu pogratuloval. Šéf Kremlu je podle svých slov připraven jednat s Trumpem mimo jiné o Ukrajině, která se už bezmála tři roky brání ruské vojenské agresi, kterou nařídil Putin.

Německý kancléř Olaf Scholz obvinil své protivníky v debatě o dalším balíku pomoci Ukrajině ze lži. V rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung nikoho nejmenoval. Podle německých médií ale tlačí na schválení další pomoci Ukrajině ještě před volbami ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbocková a ministr obrany Boris Pistorius, který je stejně jako Scholz sociální demokrat. Ochotu schválit balík avizovaly i dvě opoziční strany.

„V současnosti se německému lidu velmi intenzivně a velmi promyšleně lže,“ řekl Scholz. Na otázku, kdo lidem lže, dodal: „Především ti, kteří se snaží, vynechat otázku: Jak to zaplatíme.“ Nezmínil přitom konkrétní jména lidí ani stran.

Časopis Der Spiegel předminulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany, v jejichž čele stojí Baerbocková a Pistorius, chtějí poslat Ukrajině dodatečnou pomoc. Učinit tak chtějí podle magazínu ještě před předčasnými parlamentními volbami v Německu, které připadají na 23. února. Der Spiegel rovněž napsal, že Scholz schvalování balíku zablokoval, a to z obavy, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).

Volodymyr Zelenskyj poděkoval bojovníkům, kteří nasazují životy za svobodnou Ukrajinu. 

„Dnes si připomínáme hrdinský čin našich „kyborgů“ - 242 dní obrany doněckého letiště. V místě, kde se to zdálo nemožné, se udrželi až do samého konce. Je to příběh o mimořádné odvaze - o lidech, kteří vydrželi tam, kde beton nemohl. Připomínáme si cenu boje za naši svobodu a naši současnost. Čest a sláva všem, kteří bojovali za Ukrajinu,“ napsal na sociální síť X a odkaz doplnil videem. 

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu nutí západní firmy přehodnotit svůj postoj k Rusku a odpovědět si na otázku, zda má teď smysl z Ruska odcházet. Napsala to dnes agentura Reuters. V Rusku stále působí stovky západních společností. V odchodu jim většinou brání nevýhodné podmínky, část firem ale setrvání v Rusku zdůvodňuje humanitárními důvody. Trump se vrací jako prezident Spojených států s příslibem, že ukončí válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.

Mnoho společností, včetně francouzské automobilky Renault, amerického řetězce restaurací rychlého občerstvení McDonald's a nizozemského pivovaru Heineken, z Ruska odešlo krátce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. V souvislosti s odchodem ze země tyto podniky odepsaly velkou část investic a majetek prodaly s výraznou slevou, aby vyhověly přísným požadavkům ruské vlády.

Jiné firmy ale zůstaly. Výrobci potravin a hygienických produktů, jako je Procter & Gamble, Mondelez či PepsiCo, si přítomnost v Rusku udrželi právě s argumentem humanitárních důvodů. Italské bance UniCredit a rakouské Raiffeisen Bank International v Rusku váznou zisky, ke kterým se nemohou dostat. S odchodem z ruského trhu musí totiž souhlasit Moskva a odchod by byl vykoupen vysokými ztrátami.

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila zadržení tří důstojníků ukrajinské armády včetně dvou generálů, které podezírá mimo jiné z nedbalosti. Jsou podle ní odpovědní za neúspěšnou obranu Charkovské oblasti před ruskými invazními vojsky v loňském roce. S odvoláním na prohlášení SBU o tom dnes informovaly server RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda.

Trojice podle SBU nezajistila náležitou ochranu Charkovské oblasti, která se nachází na severovýchodě země a sousedí s Ruskem. Loni v květnu Rusové - po prvotním neúspěchu z prvního roku války v tomto regionu, odkud je Ukrajinci vyhnali - znovu otevřeli frontu v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a při novém postupu zprvu obsazovali jednu vesnici za druhou. Ukrajinští vojáci následně jejich postup zastavili. Boje tam ale podle RBK-Ukrajina pokračují.

Trojice zadržených důstojníků „nepřipravila obranu pohraničních regionů Charkovské oblasti a ztratila kontrolu nad bojem během druhé ofenzívy ruských vojsk na regionální centrum“, tvrdí ve svém prohlášení SBU, podle níž trojice nevyužila všechny možnosti k zastavení postupu Rusů. „To vedlo k obsazení části území východního regionu Ukrajiny, kde se v současné době odehrávají prudké boje,“ uvádí dále tajná služba.

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila zadržení tří důstojníků ukrajinské armády včetně dvou generálů, které podezírá mimo jiné z nedbalosti. Jsou podle ní zodpovědní za neúspěšnou obranu Charkovské oblasti před ruskými invazními vojsky v loňském roce. S odvoláním na prohlášení SBU o tom dnes informovaly server RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda.

Trojice podle SBU nezajistila náležitou ochranu Charkovské oblasti, která se nachází na severovýchodě země a sousedí s Ruskem. Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání už třetím rokem. Loni v květnu Rusové - po prvotním neúspěchu z prvního roku války v tomto regionu, odkud je Ukrajinci vyhnali - znovu otevřeli frontu v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a při novém postupu zprvu obsazovali jednu vesnici za druhou. Ukrajinští vojáci následně jejich postup zastavili. Boje tam ale podle RBK-Ukrajina pokračují.

Německo hledí na druhý mandát amerického prezidenta Donalda Trumpa s obavami. Bojí se o stav demokracie ve světě, o další pomoc Ukrajině, ale i dopadů na vlastní blahobyt. Německý velvyslanec v USA v uniklém dokumentu varuje před maximálním rozložením systému, mezi německými ekonomy i politiky panuje nervozita kvůli možnému zavedení cel a dopadu na pracovní místa. Zhoršení německo-amerických vztahů po dnešní slavnostní inauguraci očekávají podle průzkumu agentury YouGov dvě třetiny Němců. Výhodou může podle německých médií být to, že na rozdíl od roku 2016 ví Berlín, na co se má připravit.

V ruské Tuvinské republice zadrželi příslušníka vojenské policie kvůli bití zraněných smluvních vojáků obuškem a paralyzérem. Napsaly to dnes nezávislé servery Meduza nebo Mediazona. Ruská státní agentura TASS v noci na dnešek s odvoláním na úřady Tuvinské republiky napsala, že bezpečnostní složky zahájily vyšetřování případů krutého zacházení se smluvními vojáky.

O den dříve se na telegramu rozšířilo video, na němž je vidět, jak člověk ve vojenské uniformě s nápisem „VP“, jaké nosí vojenská policie, surově bije obuškem dva muže a pouští do nich proud z paralyzéru. Uráží je při tom a nutí, aby se svlékli, přičemž jim hrozí znásilněním, popsal portál Ostorožno, novosti, podle něhož video někdo natočil ve vojenském útvaru v Kyzylu v Tuvě na Sibiři, kde jsou umístěni vojáci z 55. motostřelecké brigády. Na záběrech je uvedeno datum 16. ledna 2025.

Washington sdělil Moskvě, že může jmenovat nového velvyslance v USA, napsala agentura Reuters s odvoláním na dnešní vyjádření ruského zákonodárce. Washington se k tomu nevyjádřil. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová státní agentuře TASS sdělila, že ruská strana zatím svolení ke jmenování nového velvyslance v USA neobdržela. Předchozí ruský velvyslanec ve Spojených státech svou misi ukončil v říjnu.

Nový velvyslanec by mohl být jmenován v nadcházejících týdnech, oznámil ve státní televizi Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, horní komoře ruského parlamentu.

„Svolení jsme zatím neobdrželi,“ řekla Zacharovová agentuře TASS.

Karasin nesdělil, kdo by se novým velvyslancem v USA měl stát. Ruský list Kommersant loni v listopadu s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že jím bude Alexandr Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Darčijev v letech 2014 až 2021 působil jako ruský velvyslanec v Kanadě. Vystudoval historii na Moskevské státní univerzitě a hovoří plynně anglicky a francouzsky. Celou svoji kariéru zaměřoval na Spojené státy a Severní Ameriku.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších dvou vsí na východě Ukrajiny. Jednou z nich je obec Ševčenko v Doněcké oblasti, která podle agentur Reuters a AFP leží nedaleko logisticky důležitého města Pokrovsk, o jehož ovládnutí Rusové usilují a postupně se k němu přibližují. Další dobytou vesnicí je podle Moskvy Novojehorivka v Luhanské oblasti. Kyjev se k tvrzením Ruska nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze ihned nezávisle ověřit.

Ukrajinský generální štáb ve svém hlášení o vývoji bojů na facebooku napsal, že situace na frontové linii zůstává složitá. „Nepřítel, který využívá svou převahu v lidské síle a vybavení, neustále útočí na naše pozice. Ukrajinští obránci vytrvale zadržují nápor okupantů a způsobují nepříteli značné ztráty,“ tvrdí velení ukrajinských ozbrojených sil.

Útok dronů na leteckou továrnu v ruské Kazani.

Rusko na Ukrajinu podle ukrajinského letectva zaútočilo s nasazením více než 141 dronů. Protivzdušná obrana jich sestřelila 93, dalších 47 se ztratilo z radarů, aniž by způsobilo nějaké škody. Dva stroje odletěly nad ruské území. Podle ukrajinského letectva Rusko zaútočilo rovněž balistickou raketou Iskander-M na Sumskou oblast na severovýchodě země. Zda na Ukrajině při nočních ruských útocích vznikly nějaké škody, není zatím jasné.

Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly však, o jaké závody šlo. Podle informací na telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla.

Rusové podle ukrajinských ozbrojených sil přišli za poslední den bezmála o 1700 vojáků. Úřady do statistik zahrnují jak mrtvé, tak zraněné na frontě.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme v pondělí ráno, dobrou noc. 

Ukrajinské síly v noci na 18. ledna zaútočily na ropné sklady v ruských oblastech Tula a Kaluga. Uvádí to The Kyiv Independent s odkazem na ukrajinskou vojenskou rozvědku (HUR). Podle guvernéra Tulské oblasti na jednom z míst vzplála nádrž, oběti ale nenahlásil. 

Britská rozvědka analyzovala postup Rusů v lednu. Pozornost věnuje především tlaku na město Velika Novosilka a připomíná, že právě toto město je v první linii už od počátku války. Rusko už několikrát selhalo v pokusech o jeho dobytí, nyní se o to podle expertů pokusí znovu poté, co si umocnilo pozice v jiných oblastech na severu a na východě - zejména Vugledar a Kurachov. 

Nová syrská administrativa zakázala dovoz ruského, íránského a izraelského zboží. Uvádí to The Kyiv Independent s odkazem na tamní ministerstvo financí. Veškeré zboží objevené na pozemních a námořních hranicích bude podle zákazu zabaveno. 

Důvodem může být i zlepšení vztahů Ukrajiny a Sýrie poté, co rebelové svrhli Ruskem podporovaný režim. S tím skončilo i několik základen Rusů v Sýrii, které Rusové využívali k operacím v Africe a na Blízkém východě. 

Do Kyjeva se v posledních dnech podíval také europoslanec Tomáš Zdechovský. Na sociální síti X sdílel i trošku uvolněnější video - houslový koncert z metra v hlavním městě. 

V Kyjevě dnes došlo k výbuchu ve studiu rozhlasové stanice „Armádní FM“. Explodovala zde munice poté, co s ní manipulovala moderátorka. Informoval o tom server Ukrajinska Pravda. 

Podle osloveného zdroje se mělo jednat o maketu, kterou do studia přinesl jeden z vojenských hostů. Rozbuška ale byla pravá a moderátorce poškodila ruku, střepiny ji zasáhly i do břicha. Žena byla převezena do nemocnice k lékařské pomoci a její stav je stabilizovaný. Událost se nyní celá vyšetřuje. 

Ukrajinská státní pohotovostní služba oznámila 18. ledna, že obdržela tři specializovaná odminovací vozidla ze Slovinska.

Ukrajinská TV Nexta sdílela na sociální síti X videa ze Záporoží a Kyjeva, kde je vidět přímý útok na města, včetně dopadu rakety, požáru a zničených budov i zmařených lidských životů. „Tento týden Rusko zaútočilo na Ukrajinu přibližně 550 údernými drony, téměř 60 raketami různých typů a více než 660 leteckými bombami,“ uvádí k tomu ukrajinský prezidnt Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes podepsal dekret, kterým vstoupí v platnost rozhodnutí Rady národní bezpečnosti o sankcních proti zrádcům. Informuje o tom Unian.

„Blokujeme propagandisty, kteří pracují pro Rusko, lidi, kteří přeběhli k nepříteli, a ty, kteří pomáhají Rusku ve válce,“ uvedla hlava státu s tím, že nadále také odebírá Ukrajina státní vyznamenání. Na sankčním dekteru je 18 lidí, mezi nimi jsou poslanci Nestor Shufrych a Jurij Bojko či třeba Oleg Voloshyn a Leonid Baisarov. Bojko přišel i o zmíněné vyznamenání Hrdina Ukrajiny. 

Zatímco pokračuje válka primárně na ukrajinském území, v Rusku probíhá oslava pravoslavného Zjevení Páně. Místní a kněz oslavují mimo jiné koupelí v ledové vodě.

K dnešnímu dni zemřelo na Ukrajině 818 740 ruských vojáků, uváději to ozbrojené složky Ukrajiny. Zničeno mělo být na 35 tisíc vozidel, 331 helikoptér či 20 412 vozidel AFV. 

Do Polska dorazilo 28 tanků Abrams americké výroby v nejnovější verzi, oznámila dnes na svém webu televize TVN 24. Celkem budeme mít 250 takových abramsů, uvedl místopředseda polské vlády a ministr obrany Wladysław Kosiniak-Kamysz. V polské armádě je už 116 abramsů ve starší verzi.

Ruští vojáci dobyli ves Vozdvyženka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. O den dříve oznámilo, že ruská vojska dobyla další dvě vesnice ve stejné oblasti, a to Vremivku a Petropavlivku.

Ukrajina během noci na dnešek čelila náletům desítek ruských dronů. Protivzdušná obrana sestřelila 43 z 61 bezpilotních letounů, dalších 15 dronů se zřítilo, uvedlo ukrajinské letectvo na sociální síti Telegram.

Slovenský premiér Robert Fico obvinil opozici, že chystá státní převrat. Pohrozil Kyjevu, že bude vetovat finanční pomoc EU Ukrajině, která se skoro tři roky brání Rusku. Fico to uvedl v příspěvku na facebooku, který zveřejnil v sobotu pozdě večer.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vrátil ke včerejšímu útoku v Záporoží a v Kyjevě, podle něj Rusové útočili i v Charkovské oblasti.

Today, after the missile strike on Kyiv, debris removal continued throughout the entire day, finishing only by evening. Work is still ongoing in Zaporizhzhia, where rescuers are searching for a person trapped under the rubble. At the same time, emergency crews are working at the… pic.twitter.com/NYJqcNyQaH

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 18, 2025

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy vám přineseme v neděli ráno, dobrou noc. 

Dněpropetrovská firma pomohla Rusku vybudovat laboratoře na jaderné zbraně, říká SBU. Závod údajně po rozsáhlé invazi expedoval kovové výrobky do Ruska. Ty byly použity k vybavení Ruského institutu pro jaderný výzkum, uvedla SBU.

„Odstraňování trosek po ostřelování Kyjeva pokračovalo celý den a skončilo až večer. Práce ale stále pokračují v Záporoží, kde záchranáři pátrají po osobě uvězněné pod troskami. Na místě raketového úderu v Charkovské oblasti zároveň pracují pohotovostní posádky,“ informoval v sobotu večer během pravidelného videoposelnství ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. 

V Kyjevě i Záporoží došlo k úmrtím, dodává ukrajinská hlava státu a přeje upřímnou soustrast všem rodinám a blízkým obětí. „Údery byly prováděny zejména balistickými střelami. Neustále pracujeme na zabezpečení modernějších systémů protivzdušné obrany pro Ukrajinu – systémů schopných zachytit takové balistické střely. Pracujeme také na tom, aby naše ukrajinská armáda mohla aktivně zasáhnout proti nepřátelským odpalovacím zařízením, včetně těch na ruském území. Jsem vděčný všem našim partnerům, kteří nás v tom podporují,“ dodává. 

Kurt Volker, který sloužil jako zvláštní představitel USA pro Ukrajinu během Trumpova prvního funkčního období, předpovídá, že Trump vyzve Putina, aby zastavil vojenské akce, a varuje ho, že výrazně zvýší tlak na Moskvu, pokud ruský vůdce nevyhoví. 

Pokud Putin odmítne zastavit nepřátelství, Volker tvrí, že Trump „otevře stavidla“ a umožní Ukrajině půjčit si tolik peněz, kolik chce, a nakoupit vojenské vybavení, které si přeje, a současně zpřísní sankce vůči ruskému ropnému a plynárenskému sektoru.

Nastupující americký prezident Donald Trump vnese do Evropské unie jasno, ale bude to i náročné. Řekl to dnes šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Vyjádřil se tak na berlínském setkání špiček Evropské lidové strany (EPP), tedy největší frakce v Evropském parlamentu, uvedla agentura Reuters. Bývalá dlouholetá kancléřka Angela Merkelová (CDU) na jiné akci křesťanských demokratů v Düsseldorfu vyzdvihla nezbytnost pokračování partnerství s USA.

Merkelová dnes na novoroční recepci regionální organizace CDU v Severním Porýní-Vestfálsku řekla, že transatlantické partnerství je dnes ještě více nepostradatelné než před několika lety. Bez podpory USA a NATO by Ukrajina nemohla po napadení Ruskem zůstat suverénním státem, zdůraznila bývalá kancléřka. Jen s USA a NATO lze dosáhnout toho, že ruský prezident Vladimir Putin „válku nevyhraje a Ukrajina zůstane samostatným státem“, řekla.

V Donětském regionu vznikají operační sály a provizorní nemocnice všude, kde je alespoň nějaká možnost bezpečí. Často tak vojáky a další raněné operují ve sklepech. 

Dobrovolníci v Záporožské oblasti dnes vyklízeli trosky z chrámu sv. Andrew. Po ruském ostřelování se některé části zřítily. 

Ukrajinský server The Kyiv Independent informoval o smrti 24leté běloruské dobrovolnice. Vojačka Maria Zaitseva byla zabita poblíž Bakhmutu, do ukrajinské armády vstoupila po začátku invaze a bojovala pod 2. mezinárodním praporem. 

Na Rudém náměstí v ruském městě Kursk dnes demonstrovalo několik desítek lidí ze tří okresů Kurské oblasti, ve kterých od začátku loňského srpna bojují ukrajinské jednotky. Demonstranty, kteří si stěžují na problémy s penězi a bydlením, se pokoušel uklidnit úřadující gubernátor Alexandr Chinštejn. S odvoláním na informace z místních médií a sociálních sítí to na svém webu napsal ruský list Kommersant.

„Zůstáváme bezdomovci!“ křičela jedna z protestujících žen. Chinštejn sliboval, že všichni dostanou certifikáty na bydlení. Tvrdil také, že odpovědnost za situaci nesou místní zkorumpovaní úředníci, kterým podle něj hrozí trestní stíhání. Na příští týden slíbil demonstrantům pracovní schůzku a současně jim připomněl, že režim protiteroristické operace, vyhlášený v oblasti po vpádu ukrajinských sil, nedovoluje shromažďovat se v počtu větším než 50 osob.

Ruský tenista Daniil Medveděv dostal pokutu 76.000 dolarů (1,9 milionu korun) za své chování na Australian Open, uvedla agentura AFP.

V utkání prvního kola loňský finalista zničil vzteky kameru na síti, když prohrával se 418. hráčem světa Kisiditem Samredžem z Thajska. Soupeře startujícího na divokou kartu nakonec udolal v pěti setech. V druhém kole už nestačil na Američana Learnera Tiena. Po utkání, které skončilo téměř ve tři hodiny ráno, nepřišel na tiskovou konferenci.

Německou ministryni naštval kancléř: Drsný spor kvůli Ukrajině! Ani se s ním nechtěla vyfotit

Spor uvnitř spolkové vlády hýbe poslední dny německou politikou. Týká se Ukrajiny a další pomoci. Podle časopisu Der Spiegel poskytnutí dodatečného balíku napadené zemi blokuje před parlamentními volbami kancléř Olaf Scholz, k čemuž se negativně staví ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Tu dokonce Scholz svým postojem naštval tolik, že se s ním podle deníku Bild odmítla po jednání vlády vyfotit. Vyhrocený moment zachytil fotograf agentury AP.

Ukrajinští vojáci tvrdí, že v noci sestřelili 24 ruských dronů a dvě rakety. Rusko naopak hlásí, že zničilo 46 ukrajinských dronů. Tvrzení znepřátelených stran v podmínkách války nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že nepřítel v noci zaútočil na Ukrajinu 39 drony a čtyřmi raketami Iskander-M či jejich severokorejskou obdobnou KN-23. Letectvo dodalo, že obraně se podařilo sestřelit dvě rakety a 24 dronů, dalších 14 bezpilotních letounů se zřítilo.

Nejméně tři mrtvé a tři zraněné si dnes brzy ráno vyžádal ruský útok v centru Kyjeva. Na síti Telegram to upřesnil náčelník vojenské správy Tymur Tkačenko, který dříve oznámil čtyři oběti na životech. Na hlavní město směřovaly nepřátelské rakety a drony, proti kterým podle starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Informaci o třech mrtvých potvrdil také Kličko.

Ruská vojska dobyla další dvě vesnice na východě Ukrajiny, a to Vremivku a Petropavlivku v Doněcké oblasti, kam směřuje hlavní nápor ruské ofenzivy. Na sociální síti to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské velení naopak mluví o dalším útoku na sklad pohonných hmot v hloubi Ruska.

V důsledku útoku podniknutého speciálními silami ve spolupráci s dalšími jednotkami vzplál sklad energetické společnosti Rosněfť v Kalužské oblasti, uvedl generální štáb. Sklad podle něj zásoboval ruské jednotky bojující na Ukrajině. O útoku ukrajinských dronů na průmyslový areál ve městě Ljudinovo informoval už v pátek pozdě večer gubernátor Kalužské oblasti Vladislav Šapša. Podle sociálních sítí hořel sklad ropy.

Snímky z centra Kyjeva po nočním bombardování. Na místě zesnuli čtyři lidé. 

Za jediný den 1340 mrtvých! Tvrdí to ukrajinská obrana s tím, že se jedná o okupanty. Od počátku války v únoru 2022 až do dnešního dne zemřelo podle tvrzení ukrajinské strany celkem 817 160 okupantů. Také bylo zničeno 9803 nepřátelských tanků, 369 letadel a také například 22 579 dronů. 

Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028.

„Chceme odstrašit agresora a zároveň připravujeme naši armádu na případný útok nepřátel. Rovněž chceme chránit NATO a EU,“ řekl novinářům polský generál Stanislaw Czosnek, zástupce náčelníka generálního štábu polské armády. Polsko se rozhodlo vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránilo hrozbám z Běloruska a Ruska. Polská vláda na projekt vyčlenila deset miliard zlotých (v přepočtu 59 miliard Kč), další finance země získá i z Evropské unie a Severoatlantické aliance. 

Zvolený americký prezident Donald Trump neukáže před ruským prezidentem Vladimirem Putinem slabost a nebude před ním kapitulovat, jelikož by to negativně ovlivnilo americké zájmy po celém světě, zejména pokud jde o Čínu. V rozhovoru to řekl generálporučík amerického letectva ve výslužbě David Deptula. Trumpovým cílem podle něj bude dosáhnout příměří na Ukrajině, americké sankce proti Rusku ale zřejmě v nejbližší době nezruší, ani nevyloučí budoucí ukrajinské členství v NATO. 

Dobré ráno, v důsledku ruského útoku v centru Kyjeva dnes brzy ráno zahynuli čtyři lidé. Na síti Telegram to oznámil šéf vojenské správy města Tymur Tkačenko. Hlavní město zasáhly ruské rakety, napsala agentura Unian. Proti nepřátelským dronům podle starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. 

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc! 

Polsko a Británie mají shodný názor na situaci na Ukrajině, na ruskou vojenskou agresi i na to, co je třeba dělat ohledně podpory Kyjeva. Podle polské tiskové agentury PAP to dnes ve Varšavě řekl polský premiér Donald Tusk po setkání se svým britským protějškem Keirem Starmerem. Ten uvedl, že obrana Ukrajiny je klíčová pro obranu Evropy a Londýn bude spolupracovat se spojenci ve snaze zajistit co nejsilnější ukrajinskou pozici.

Tusk si pochvaloval vztahy mezi Polskem a Británii, které označil za blízké a dobré, a hovořil o důvěře mezi zeměmi v „těžkých časech geopolitické nejistoty, radikálních změn a války“ u polských hranic. Ruská válka proti Ukrajině je stále hlavním tématem rozhovorů mezi politickými vůdci, uvedl Tusk. V otázce podpory napadené země bude Varšava s Londýnem podle polského premiéra úzce spolupracovat.

Ruský soud dnes odsoudil ke 3,5 až 5,5 letům vězení tři právníky opozičního vůdce Alexeje Navalného, který loni zahynul ve vězeňském táboře. O rozsudku soudu ve Vladimirské oblasti informoval nezávislý server Mediazona. Obhajoba se míní odvolat. Soud za členství v extremistické organizaci odsoudil Vadima Kobzeva k 5,5 roku, Alexeje Lipcera k pěti letům a Igora Sergunina k 3,5 roku v trestanecké kolonii. Soudní proces se odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.

„Kluci, jste hrdinové! Jsme na vás hrdí, jste nejlepší lidé Ruska!“ volali na odsouzené diváci, kterým se podařilo dostat do soudní síně pouze na vynesení rozsudku. „Co by se dalo říci, vše dopadlo podle očekávání,“ poznamenal k novinářům Lipcer. „Díky všem, kdo přišel,“ dodal Kobzev. Soud vyzval všechny přítomné k odchodu ze síně vzápětí poté, co kdosi vykřikl: „Hanba juntě!“, dodala Mediazona. Policie podle portálu zadržela čtyři novináře a jednoho diváka, které posléze propustila bez sepsání protokolů a bez vysvětlení. Nicméně si od nich vyžádala písemné objasnění, proč k soudu přijeli.