„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 337 ukrajinských dronů. Z nich 91 směřovalo na Moskvu, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Reuters jde patrně o největší vzdušný útok na ruskou metropoli za celou válku, ruská státní agentura TASS píše o nejrozsáhlejším útoku na Rusko v letošním roce.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Musk na stanici Fox uvedl, že do dnešního rozsáhlého kybernetického útoku na jeho sociální síť X byly zapojeny IP adresy z Ukrajiny.

Ukrajinská delegace, která se má v úterý setkat v Saúdské Arábii s americkými zástupci a jednat o možnostech ukončení války s Ruskem, navrhne příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to dnes agentury AFP a AP s odvoláním na nejmenované ukrajinské představitele. Ukrajinská delegace přiletěla podle serveru Ukrajinska pravda do saúdské Džiddy s prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož dnes čekalo jednání s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Výstupy z tohoto setkání zatím nejsou k dispozici.

„Máme návrh na příměří na obloze a na příměří na moři,“ řekl AFP nejmenovaný ukrajinský činitel. „Jsou to možnosti příměří, které lze snadno zavést a monitorovat. Je možné s nimi začít,“ dodal.

Polovina domácností ukrajinských uprchlíků v Česku žila loni pod hranicí příjmové chudoby. Práci přitom mělo 80 procent příchozích v aktivním věku. Velká část z nich stále pracuje výrazně pod svou profesní kvalifikací. Třetině výdělek nestačil na živobytí. Vyplývá to z výsledků osmé a deváté vlny dlouhodobého průzkumu Hlas Ukrajinců, které dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zjištění jsou reprezentativní. Do osmého kola dotazování se loni na přelomu června a července zapojilo 1261 uprchlíků a do devátého pak v listopadu 1048.

Spojené státy chtějí pochopit postoje Ukrajiny a zjistit, jaké ústupky je Kyjev na cestě k diplomatickému ukončení války s Ruskem připraven učinit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio o úterním jednání s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii. Poznamenal, že výsledek schůzky může výrazně ovlivnit rozhodnutí USA znovu poskytnout Ukrajině pomoc. Washington krátce po nedávné roztržce mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským pozastavil zbrojní podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi.

Podívejte se na nové snímky s Volodymyrem Zelenským v Saúdské Arábii.

„Já vnímám, že může vzniknout očekávání od této schůzky, které by mělo snad vyústit v nějaké zásadní oznámení zřízení válečného kabinetu nebo něčeho podobného. My v takové krizové situaci nejsme,“ upozornil Petr Pavel. „Na druhou stranu čelíme bezprecedentně rychlému a dynamickému vývoji jak v zahraniční politice, tak v bezpečnostní situaci nejenom v Evropě, ale i ve světě. Všichni vnímáme mnoho protichůdných prohlášení, která by ještě před několika týdny připadala nemožná, šokující, a dnes jsou realitou a my samozřejmě na takový dynamický vývoj, na tak zásadní změny, musíme reagovat,“ upozornil prezident po jednání nejvyšších ústavních činitelů na tiskové konferenci na Pražském hradě.

„Naší preferencí bude i nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy a udržovat fungující transatlantickou vazbu. Na druhou stranu bychom měli být připraveni i na scénář, kdy v tom zůstaneme sami – jako Evropa, případně jako část Evropy. A v tom případě jsme připraveni se zeměmi, které uvažují podobně nebo stejně jako my, velice intenzivně pracovat na tom, abychom si všechny potřebné schopnosti zajištění naší obrany uchovali. S tím souvisí i pokračující podpora Ukrajiny,“ vzkázal Pavel.

„Nastolení míru, pokud možno co nejspravedlivějšího míru pro Ukrajinu, je v našem bezprostředním bezpečnostním zájmu a i z toho důvodu naše podpora Ukrajině bude pokračovat,“ ujistil Pavel. „Ukrajina je napadenou zemí a agresor nemůže být za svou agresi odměněn,“ zdůraznil prezident.  

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských vojáků bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska. Generál Oleksandr Syrskyj dnes na sociálních sítích uvedl, že situaci na hranicích mají ukrajinské jednotky pod kontrolou a že na místě rozhodl o jejich posílení. Dodal, že Ukrajincům v Kurské oblasti nehrozí obklíčení.

Ukrajinští vojáci trénují v Záporoží. Podívejte se na aktuální snímky.

Britský premiér Keir Starmer v sobotu uspořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině, řekl jeho mluvčí. Konkrétní jména nezmínil. Uvedl, že jednání naváže na londýnský summit ze začátku března, píše agentura Reuters. Tehdy se představitelé některých evropských zemí bavili o další podpoře Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

„Premiér uspořádá druhé setkání koalice ochotných a naváže na summit v sídle Lancaster House,“ řekl Starmerův mluvčí. Jako koalice ochotných jsou označovány země, které dávají najevo, že v případě dosažení míru na Ukrajině by do této země vyslaly své vojáky v rámci případné budoucí mírové mise dohlížející na klid zbraní.

Česko a Mongolsko spolu souhlasí v tom, že mír, který má být dojednán, musí být co nejspravedlivější pro Ukrajinu. Obě země vnímají to, že budou nutné kompromisy, musejí ale zachovat suverenitu Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým mongolským protějškem Uchnágínem Chürelsüchem v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Chürelsüch dodal, že konflikt se musí vyřešit mírovou cestou, za významnou považuje roli OSN.

Americký prezident Donald Trump dal svým poradcům soukromě najevo, že mu nebude stačit uzavření dohody o nerostech s Ukrajinou, pokud má Kyjevu odblokovat americkou pomoc a zpravodajské informace. Po ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském bude chtít územní ústupky vůči Rusku, a možná bude dokonce požadovat kroky vedoucí k jeho odstoupení z funkce, napsal v neděli zpravodajský web americké televize NBC News s odvoláním na informované americké zdroje. Zástupci USA a Ukrajiny budou tento týden jednat v Saúdské Arábii.

Trump chce, aby s ním Zelenskyj uzavřel dohodu, která by Spojeným státům zaručila podíl na ukrajinských nerostných zdrojích. Zároveň ale podle zdrojů NBC News chce, aby Zelenskyj změnil přístup k mírovým jednáním a byl ochoten udělat ústupky, například postoupit část ukrajinského území Rusku. Trump rovněž podle zdrojů chce, aby Zelenskyj učinil kroky směrem k vypsání voleb a možná i svému odstoupení.

Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko je podle informací ČTK stále proti. Bez dohody sankce vyprší v sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.

Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování, důvodem pro zařazení byl například jejich podíl na podrývání územní celistvosti Ukrajiny. Na pracovní úrovni Budapešť prodloužení sankcí stále odmítá, dnes by se o nich měli v Bruselu opět jednat diplomaté členských zemí evropského bloku.

Rusko pohrozilo australské vládě, že vyslání jejích mírových jednotek na Ukrajinu se neobejde bez „vážných následků“, píše server The Guardian. Austrálie totiž zvažuje, že by se její vojáci podíleli na takzvané koalici ochotných, která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Kyjev se už tři roky brání ruské agresi.

„Rusko už několikrát jasně uvedlo, že jakákoliv zahraniční vojenská přítomnost na Ukrajině je absolutně neakceptovatelná. Myšlenka nasazení západních vojenských kontingentů na Ukrajině pod maskou udržování míru má proto za cíl pouze podkopat mírové úsilí. Canberra zůstává pevně na straně války společně s těmi v Evropě, kteří sázejí na pokračování konfliktu a jeho eskalaci navzdory povzbudivým posunům směrem k mírovým jednáním,“ uvedla ve svém prohlášení ruská ambasáda v Austrálii. Dodala, že nejde o výhrůžku, ale o „varování“.

Polský premiér Donald Tusk dnes vyzval přátele své země, aby respektovali své spojence a nebyli arogantní. Stalo se to po nedělní slovní přestřelce amerického miliardáře Elona Muska a šéfa americké diplomacie Marca Rubia s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským týkající se Muskova internetového systému Starlink. Agentura Reuters podotýká, že Tusk ve svém příspěvku na sociální síti X nikoho konkrétně nezmínil.

„Skutečná vůdčí role obnáší respekt vůči partnerům a spojencům. I vůči těm menším a slabším. Nikdy aroganci,“ napsal dnesk Tusk. „Drazí přátelé, přemýšlejte o tom,“ dodal. Polsko dlouhodobě patří k pevným spojencům Washingtonu v Evropě, zároveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu poskytuje významnou vojenskou i logistickou pomoc Kyjevu.

Bratranec amerického viceprezidenta J. D. Vance bojoval dva a půl roku v řadách ukrajinské armády proti Rusům, než se v lednu vrátil do vlasti. Sedmačtyřicetiletý Nate, který má s mladším Vancem společné prarodiče a viceprezidentova matka je sestrou Nateova otce, řekl francouzskému listu Le Figaro, že si jako zapřisáhlý republikán zoufá nad americkým obratem v postoji vůči válce na Ukrajině. Ta se už déle než tři roky brání ruské agresi, a to donedávna i s významnou americkou pomocí.

„Donald Trump a můj bratranec si zjevně myslí, že mohou uchlácholit (ruského prezidenta) Vladimira Putina. Pletou se. Rusové nám nezapomenou naši podporu Ukrajině. Jsme pro Putina užiteční idioti,“ prohlásil v rozsáhlém interview.

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských sil bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska. Uvedl to dnes mluvčí ukrajinské pohraniční stráže. Ta ruské útoky odráží i za pomoci děl, minometů a dronů, řekl mluvčí Andrij Demčenko v ukrajinské televizi. Rusové se podle něj snaží vybudovat opěrný bod u obce Novenke. Rusko tvrdí, že tuto obec dobylo.

Pět zraněných si vyžádaly noční ruské útoky na Záporožskou a Chersonskou oblast. Ukrajinské letectvo oznámilo, že protivzdušná obrana za uplynulou noc sestřelila 130 ze 176 dronů nepřítele. Dalších 42 bezpilotních letounů nedosáhlo svého cíle pravděpodobně v důsledku použití prostředků elektronického boje. Škody Ukrajinci hlásí také v Poltavské, Charkovské a Kyjevské oblasti. Podle úřadů bylo v Poltavské oblasti poškozeno několik obytných domů v Poltavském okrese. Nikomu se nic nestalo.

Ukrajina se stala největším dovozcem zbraní, dovoz do Evropy stoupl o 155 procent. Uvedl to Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Spojené státy měly na dovozu zbraní do Evropy v letech 2020 až 2024 podíl více než 50 procent.

Evropa měla na celkovém dovozu zbraní v letech 2020 až 2024 podíl 28 procent. Samotná Ukrajina se pak na celkovém dovozu zbraní podílela 8,8 procenta a necelá polovina tohoto dovozu pocházela z USA. Ty však pod novým prezidentem Donaldem Trumpem pozastavily vojenskou pomoc Kyjevu.

Na Pražském hradě se dnes odpoledne mimořádně setkají nejvyšší ústavní činitelé k diskusi o zahraniční politice. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Petra Fialy (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jednání zúčastní také ministři zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a obrany Jana Černochová (ODS).

Nejvyšší ústavní činitelé se naposledy setkali v polovině prosince. Hovořili o válce na Ukrajině, ale také tehdejších konfliktech v Sýrii či Libanonu. Pavel tehdy ocenil vstřícnost při koordinaci zahraničních aktivit, aby Česko nejen navenek, ale i k vlastním občanům hovořilo jedním hlasem.

Spojené státy brzy obnoví sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, řekl americký prezident Donald Trump v neděli novinářům podle serveru Axios. V úterý se mají v Saúdské Arábii konat jednání amerických a ukrajinských diplomatů o možném příměří ve válce na Ukrajině. Trump v neděli také řekl, že doufá, že tato jednání přinesou dobré výsledky.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra ráno, prozatím přejeme dobrou noc. 

Podle ukrajinského generálního štábu jsou ztráty Rusů v Kursku obrovské. Zdůrazňuje také, že nepřátelská armáda neprolomila hranice v Sumské oblasti, jak zaznívá z některých zdrojů. Štáb také potvrdil, že sabotážní a útočné skupiny okupantů se pohybovaly podél větve plynovodu. 

„V současné době jsou ruské speciální jednotky detekovány, blokovány a ničeny. Ztráty nepřítele v Suja jsou velmi vysoké,“ dodává štáb. Uznává, že situace je nicméně obtížná a probíhají těžké boje o udržení pozic. „Naše velení vidí úplný obraz a přijímá nezbytná opatření k posílení odolnosti naší obrany. Zálohy vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny byly nasazeny ke stabilizaci situace, což vedlo ke značným ztrátám našich nepřátelů,“ dodává. 

Miliardář Elon Musk na své síti X dnes uvedl, že internetový systém Starlink Ukrajině nevypne, bez ohledu na to, jak moc nesouhlasí s politikou Kyjeva, píše agentura Reuters. Příspěvek sdílel poté, co polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že Varšava, která platí za Ukrajinu satelitní internetový systém Starlink, by měla hledat alternativu pro případ, že se Muskova společnost ukáže jako „nespolehlivá“.

Starlink poskytuje Ukrajině a její armádě klíčové internetové připojení. „Polské ministerstvo pro digitalizaci za Starlink pro Ukrajinu platí přibližně 50 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč) ročně,“ napsal šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na síti X. „Nehledě na etiku toho, když někdo vyhrožuje oběti agrese - pokud se SpaceX ukáže jako nespolehlivý poskytovatel, budeme nuceni hledat jiné dodavatele,“ uvedl Sikorski.

Další snímky z berlínského protestu proti ruské agresi na Ukrajině.

Ruská armáda dobyla zpět další tři vesnice v Kurské oblasti na západě země, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Podle agentury TASS to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Jde o vesnice Malaja Loknja, Čerkasskoje Porečnoje a Kosica. K postupu se Moskva přihlásila dnes již dříve, když oznámila, že ruské jednotky obsadily v Kurské oblasti vesnici Lebeděvka a ještě jedno další osídlení.

Na Ukrajinu myslí i papež František, který je dlouhodobě hospitalizovaný. Poté, co se jeho stav zlepšil začal z nemocnice pracovat a dnesk poslal svým věřícím modlitbu a vzkaz. V něm vyzval k modlení za mír pro Ukrajinu a další státy, které se účastní válek. 

„Společně nadále vzývejme dar míru, zejména na sužované Ukrajině, v Palestině, Izraeli, Libanonu a Myanmaru, Súdánu a Konžské demokratické republice. Zejména jsem se s obavami dozvěděl o obnovení násilí v některých oblastech Sýrie: doufám, že definitivně ustane, a to s plným respektem ke všem etnickým a náboženským složkám této společnosti, zejména k civilnímu obyvatelstvu,“ poslal papež vzkazem. 

V Berlíně se při neděli konaly protesty proti válce na Ukrajině a ruské agresi. 

Americký prezident Donald Trump podle zdrojů serveru NBC nehodlá obnovit pomoc Ukrajině poté, co by země podepsala dohodu o nerostech. Američtí představitelé serveru sdělili, že bude Trump požadovat od Ukrajiny více věcí, nejspíše i rezignaci ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského. Další věcí, kterou by Trump mohl požadovat, je i přenechání části území Rusku. 

Polsko, které platí za Ukrajinu satelitní internetový systém Starlink, by mělo hledat alternativu pro případ, že se společnost Elona Muska ukáže jako „nespolehlivá“. Uvedl to dnes polský ministr zahraničí poté, co nejbohatší muž planety Musk spekuloval o tom, že Ukrajincům projekt Starlink zajišťovaný jeho společností SpaceX vypne.

Starlink poskytuje Ukrajině a její armádě klíčové internetové připojení. „Polské ministerstvo pro digitalizaci za Starlink pro Ukrajinu platí přibližně 50 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč) ročně,“ napsal šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na síti X. „Nehledě na etiku toho, když někdo vyhrožuje oběti agrese - pokud se SpaceX ukáže jako nespolehlivý poskytovatel, budeme nuceni hledat jiné dodavatele,“ uvedl Sikorski.

Opoziční hnutí ANO a SPD zatím nevědí, zda se jejich zástupci zúčastní schůzky s představiteli stran a hnutí k posílení bezpečnosti, kterou na čtvrtek svolal premiér Petr Fiala (ODS). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že SPD nepodpoří zvýšení výdajů na obranu, které ve středu schválila vláda. Podle europoslankyně za ANO Kláry Dostálové Česko v současnosti neplní ani závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Pokud by hnutí ANO bylo ve vládě, tak by závazek výdajů na obranu nezvýšilo, ale zasadilo by se o splnění toho současného, tedy dvou procent, uvedla dnes Dostálová v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Nejbohatší muž světa a blízký poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se dnes na své sociální síti vyjádřil pro vystoupení Spojených států z NATO. Zároveň poznamenal, že USA by neměly Evropě platit její obranu. Napsala o tom agentura Bloomberg. Muska, který se narodil v Jihoafrické republice a má také kanadské a americké občanství, Trump pověřil vedením skupiny pro zefektivnění státní správy.

Nejbohatší muž světa se ke členství v NATO vyjádřil dnes časně ráno v reakci na příspěvek, který vyzýval k vystoupení ze Severoatlantické aliance. „Opravdu bychom měli. Nedává smysl, aby Amerika platila za obranu Evropy,“ uvedl Musk.

„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP. Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.

Součástí plánu nazvaného REARM Europe, který EK představila tento týden, je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla tehdy šéfka komise.

Miliardář Elon Musk se na své síti X vyslovil pro vystoupení z NATO, USA by podle něj Evropě neměly platit její obranu, píše Bloomberg.

Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti 100 dní nové unijní exekutivy. Vztahy EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu na konci ledna výrazně zhoršily, nový americký prezident hrozí EU obchodní válkou a zavedením cel. Rozdílné názory má i na vyřešení války na Ukrajině, kde je v kontaktu s ruským vedením, zatímco EU podporuje Kyjev.

„Spojené státy jsou více než 80 let naším nejbližším spojencem. Máme rozdílné názory, ale když se podíváte na společný zájem, tak ten má vždycky větší váhu než spory,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. „Takže budeme nadále spolupracovat, musíme najít nějakou společnou cestu,“ dodala.

Na závěr pořadu Partie se exprezident Miloš Zeman zamyslel nad tím, jestli by dávalo smysl referendum občanů o vystoupení ČR z Evropské unie a z NATO. „Jenom totální idiot by se vzdal struku, ze kterého prýští dobré mléko,“ komentoval možné odcházení. A co se týče NATO, i zde má Miloš Zeman jasný názor. „Já jsem zažil rok 68, zažil jsem sovětskou okupaci. Od té doby nedůvěřuji Rusku. Kdyby nebylo ruské agresivity, trošku bych uvažoval, jestli NATO potřebujeme, ale jelikož je Rusko agresor, nu…,“ uvedl. Dodal ale, že by klidně pro referendum vlastně byl, protože „věří v moudrost většiny českých voličů.“ 

Exprezident Miloš Zeman v pořadu Partie na TV Prima uvedl, že si myslí, že by v Rusku mohlo dojít k požadovaným změnám. „Rusko válka vyčerpává, dochází k exodu občanů na západ, k dezercím. Údaje o ruské ekonomice jsou doslova katastrofické. To vše vytváří postupně rostoucí tlak, aby se Rusko začalo chovat jinak. Jinými slovy, bude-li na ně vyvíjen dostatečný tlak, ne jako doposud, dojde zde ke změnám,“ uvedl. 

Podle Zemana je Trump Kissingerovým pragmatikem a záleží mu na USA, záleží mu na vlastní pověsti, ale vůbec mu nezáleží na Evropě. „V zájmu USA je dát amerických těžařům, aby na UA těžili vzácné minerály,“ uvedl také Miloš Zeman.

Lídry evropských zemí následně přirovnal k hejnu slepic, mezi které farmář hodil kámen, a ony se nejdříve rozběhnou, aby se pak zase sešly. Nevidí mezi nimi schopného lídra a nevidí velké snahy o dohodu, která by byla pro EU výhodná. „Musíme si přiznat, že jediný, kdo je schopný přivést Ukrajinu k příměří, je Donald Trump,“ konstatoval.

Exprezident Miloš Zeman byl hostem pořadu Partie na TV Prima, kde se vyjádřil i k válce na Ukrajině a stávající geopolitické situaci, která vznikla vlivem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle exprezidenta je situace překvapivá pouze pro některé lidi, protože Donald Trump jedná pořád stejně a jedná jako pravý businessman.

„Čemu on říká vydírání, to on jenom aplikuje na mezinárodní úrovni. Jednou vůči Ukrajině, teď vůči Rusku a já předpokládám, že bude mít úspěch,“ konstatoval. „Světový řád je příliš vznešený pojem, než aby se měnil jedním, byť schopným, politikem,“ dodal na dotaz, zdali se mění světový řád.

Znepokojení nad tím, že by se Spojené státy mohly zříct odkazu boje proti totalitám, vyjádřili v otevřeném dopise americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi bývalí českoslovenští disidenti a občanští aktivisté. Světovládným ambicím autoritářských režimů je podle nich možné zabránit jen společným postupem. Pod dokumentem přijatým na sobotním setkání členů bývalé protikomunistické opozice v pražské Lucerně jsou podepsáni kromě signatářů Charty 77 a členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) i další občanští aktivisté.

„Nedosáhneme trvalého míru, když mu budeme ustupovat. To nikdy nezafungovalo,“ konstatoval Jan Jacob (TOP09) v pořadu Partie k tématu míru na Ukrajině na adresu ruského prezidenta Vladimíra Putina. 

Podle něj bychom měli mít jednotnou armádu, jakožto EU. „Klíčové je, aby se našli lídři za Evropu,“ souhlasí Jacob s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) o tom, že se musí na jednání najít silná evropská osobnost. Za Jacoba by to mohl být i vítěz německých voleb. 

Ukrajinský dron v noci na dnešek zasáhl průmyslové zařízení v ruském Čuvašsku, zhruba 1300 kilometrů od ukrajinských hranic. Informoval o tom podle agentury Reuters místní vedoucí představitel Oleg Nikolajev. Dodal, že útok si nevyžádal žádné oběti, rozsah škod nicméně neupřesnil. Moskva dnes rovněž oznámila, že získala zpět vesnici v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky, a zároveň obsadila jednu vesnici v ukrajinské Sumské oblasti. Kyjev zprávu nekomentoval.

I v USA se konaly menší pochody na podporu Ukrajiny. Demonstranté se sešli i před Bílým domem. 

Podle neoficiálních ruských zpravodajských kanálů na platformě Telegram byly terčem ukrajinských dronů mimo jiné ropné rafinerie v Rjazaňské a Lipecké oblasti. Gubernátoři těchto oblastí nicméně v souvislosti s nočními ukrajinskými dronovými útoky nehlásí žádné škody či zranění, napsala agentura Reuters.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko podle Reuters informoval rovněž o útoku na metalurgický závod v Lipecku. Neřekl však přímo, že za útokem stály ukrajinské drony.

Rusko zahájilo válku proti Ukrajině vpádem svých vojsk na její území před třemi lety v únoru. Tvrzení žádné ze stran válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.

Rusové přišli za poslední den o bezmála 1200 vojáků. Úřady do dat zahrnují nejen zabité, ale i zraněné.

"Whatever is worth doing is worth doing well."
Lewis Carroll

The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to March 9, 2025. pic.twitter.com/x4xZIKXaA5

— Defense of Ukraine (@DefenceU) March 9, 2025

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 88 ukrajinských dronů. Informovalo o tom podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ruský letecký úřad Rosaviacija oznámil, že letiště v ruských městech Astrachaň, Nižnij Novgorod a Kazaň v noci z bezpečnostních důvodů na několik hodin přerušila provoz.

Podle neoficiálních ruských zpravodajských kanálů na platformě Telegram byly terčem ukrajinských dronů mimo jiné ropné rafinerie v Rjazaňské a Lipecké oblasti. 

Sabotáž na Krymu.

Partyzánská skupina Atesh sabotovala železniční trať spojující části okupovaného Krymu s frontovou linií v Záporožíské oblasti, čímž narušila ruské zásobovací linky. S odkazem na sociální síť Telegram o tom informuje Kyiv Independent.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Další nálož zpráv vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Generální štáb potvrdil, že nepřátelské ruské jednotky se u Kurské oblasti pohybovaly v okolí plynovodu a snažily se o sabotáž. „V oblastech osad Novenke a Zhuravka v oblasti Sumy nepřítel stejně jako dříve operuje se silami DRG a malými pěšími skupinami o několika lidech. Snaží se získat oporu na území Ukrajiny, aby rozšířili bojovou zónu, ale jsou postupně ničeni,“ píše se ve zprávě generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny. 

Podle ukrajinského štábu také nedošlo k prolomení Kurska, jak tvrdí rusové. Píše o tom ukrajinský server Unian. Stejně jako další ukrajinská média i Unian píše o využití vojáků z KLDR během ofenzívy. 

Ruské jednotky podle informací The Kyiv Independent zaútočily na Sudzhu v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky zde totiž byly odříznuty od logistiky poté, co ruské síly zintenzivnily úsilí prorazit do Sumské oblasti. Ukrajinští vojáci jsou zde podle dalších informací postupně likvidováni, s ofenzívou pomáhají severokorejské jednotky, které také nesou ty nejtěžší ztráty. 

Kyjev se snažil udržet svou pozici v ruské pohraniční oblasti jako páku pro případná mírová jednání, jak dále připomíná The Kyiv Independent. 

I přes pokračující ozbrojený konflikt v Kyjevě funguje v hlavním městě Ukrajiny pěstírna růží. Na Mezinárodní den žen si pro čerstvý puget přišlo mnoho lidí. 

Ruské úřady v Dagestánu a Čečensku dnes z bezpečnostních důvodů zablokovaly komunikační platformu Telegram. Obávají se, že by ji mohli využít nepřátelé Moskvy. S odvoláním na dagestánského ministra pro digitální rozvoj o tom informovala agentura TASS. Dagestán a Čečensko jsou převážně muslimské oblasti v jižním Rusku, kde tajné služby zaznamenaly zvýšenou aktivitu islamistů.

„Je (Telegram) často využíván nepřáteli, příkladem jsou nepokoje na letišti v Machačkale,“ řekl ministr Jurij Gamzatov s tím, že rozhodnutí o zablokování telegramu padlo na federální úrovni. Dodal, že úřady by ho mohly v budoucnu opět povolit, ale vyzval uživatele, aby prozatím používali jiné aplikace. Telegram zatím rozhodnutí nekomentoval, píše agentura Reuters.

Před americkou ambasádou v Kyjevě se dnes konal protest proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho viceprezidentovi JD Vancovi. 

„Vladimiru Putinovi se povedlo rozšířit NATO a Evropu učinit nezávislou na ruských zdrojích. Teď se musíme postarat o to, aby Evropa byla nezávislá na Donaldu Trumpovi,“ vyjádřil se ke stávající situaci na sociální síti X ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek. 

Ukrajinský prezident svůj příspěvek zveřejnil po jednání ukrajinského a britského týmu v Kyjevě, které označil za velmi produktivní. „Ukrajina usiluje o mír od první vteřiny této války. Na stole jsou realistické návrhy. Klíčové je postupovat rychle a efektivně,“ napsal Zelenskyj.

Ukrajinský prezident zároveň uvedl, že příští týden navštíví Saúdskou Arábii a že po pondělním setkání s korunním princem zůstanou v zemi ukrajinští diplomatičtí a vojenští zástupci na úterní schůzku s americkým týmem. Zároveň uvedl jejich konkrétních jména.

Ukrajina je odhodlaná ke konstruktivnímu dialogu s USA, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání má být v úterý v Saudské Arábii.

Produkce oceli na Ukrajině začátkem letošního roku pokračovala v růstu, ačkoli se zastavila těžba v klíčovém dole na koksovatelné uhlí v Pokrovsku. Za leden a únor produkce dosáhla 1,18 milionu tun, meziročně se tak zvýšila téměř o deset procent. S odkazem na údaje ukrajinského ocelářského svazu to dnes uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský výrobce oceli Metinvest uvedl, že provoz jediného dolu na koksovatelné uhlí na Ukrajině pozastavil kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci, která je důsledkem postupu ruských sil.

Zatímco na Ukrajině se vyrovnávají s těžkými ztrátami po nočních útocích, v Rusku se slaví Mezinárodní den žen. Přání poslal ženám i Putin. 

Šílený dárek od Putina: Matky vojáků padlých na Ukrajině dostaly mlýnek na maso!

Vladimir Putin vyvolal silné pobouření poté, co matkám vojáků zabitých ve válce na Ukrajině daroval elektrické mlýnky na maso. Tento nechutný krok vyvolal na sociálních sítích „bouři kritiky“, protože výraz „mlýnek na maso“ se běžně používá k popisu hrůz Putinovy frontové linie, kde zahynuly desítky tisíc vojáků. Dárky předala Putinova vládnoucí politická strana Jednotné Rusko v Murmansku, informuje britský web Mirror.

Americký vicepezident JD Vance uvedl, že si nemyslí, že by bylo správné aplikovat na Rusko další sankce. „Nemyslím si, že je to vlastně správné. Chci říct, že stále máme řadu sankcí, které jsou uvaleny na Rusy. Věříme, že Rusové kvůli tomuto konfliktu ekonomicky zápasí,“ řekl na dotaz novináře, jestli bude USA více tlačit na Rusko. Zatím je totiž vidět jen tlak na Ukrajinu. 

Na sociální síti X to zveřejnila TV Nexta. 

Ruské dronové a raketové útoky si v noci na dnešek ve městě Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny vyžádaly nejméně 11 lidských životů. Tři desítky osob včetně pěti dětí utrpěly zranění, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo vnitra. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin podle serveru BBC později informoval také o dalších šesti mrtvých v regionu. Podle ministerstva zemřeli rovněž tři lidé v Charkovské oblasti. Ruská armáda mezitím oznámila, že zničila 31 ukrajinských dronů. Podle gubernátora Leningradské oblasti Alexandra Drozdenka byla v důsledku ukrajinského útoku poškozena nádrž velké ruské rafinerie.

Ve městě Dobropillja útoky podle ukrajinského ministerstva vnitra poškodily osm vícepodlažních budov a 30 automobilů. „Při hašení požáru okupanti znovu udeřili a poškodili hasičský vůz,“ uvedlo ministerstvo. Zveřejnilo rovněž fotografie poničených a hořících budov a záchranářů odstraňujících trosky.

Tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách nelze okamžitě ověřit z nezávislých zdrojů. Před válkou žilo ve městě Dobropillja kolem 28.000 lidí. Frontová linie se táhne asi 20 kilometrů jižně od tohoto hornického města.

Země Evropské unie se při očekávaném zvýšení výdajů na obranu zřejmě nedokážou vyhnout zvýšení daní. Uvádí to analýza společnosti XTB, jejíž výsledky má ČTK k dispozici. Podle materiálu nelze očekávat, že by se dost peněz podařilo získat škrty v jiných oblastech, v řadě států vzhledem k jejich současnému zadlužení může znamenat problém i financování obrany prostřednictvím větších rozpočtových deficitů. Na posílení výdajů na obranu a bezpečnost se ve čtvrtek na mimořádném summitu EU dohodlo 26 členských zemí Unie, stranou zůstalo Maďarsko.

Ruská armáda dobyla zpět tři vesnice v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla ruská státní tisková agentura TASS.

Západní média uvádějí, že pozice ukrajinských vojáků v Kurské oblasti se v poslední době zhoršuje. Agentura Reuters v pátek napsala, že Rusové tam příslušníky ukrajinských sil téměř zcela obklíčili.

Dobropolje v Donětské oblasti byl v noci pod ruským ostřelováním. Ukrajinské úřady sdílely snímky z míst nehody a práci hasičů. 

Podle ruské armády bylo nad Ruskem zničeno 31 ukrajinských dronů. Ukrajina oznámila, že se v noci stala tečem 145 ruských dronů, dvou střel Iskander-M a jedné střely Iskander-K. Poškození ruské rafinerie si podle gubernátora nevyžádalo žádná zranění. „Letecká obrana sestřelila jeden přibližující se dron, další byl zničen nad prostory závodu,“ uvedl Drozdenko. „Když spadly trosky, byla poškozena vnější struktura jedné z nádrží,“ dodal.

Podle ukrajinské armády se 79 ruských dronů podařilo sestřelit a dalších 54 dronů zřejmě kvůli elektronickým protiopatřením nezasáhlo cíle, uvedla agentura Reuetrs. Ukrajina ale také oznámila, že při raketových a dronových útocích zemřelo v noci na dnešek v ukrajinském městě Dobropillja nejméně 11 lidí. Dalších 30 osob včetně pěti dětí utrpělo zranění, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Další tři lidé podle něj zemřeli a sedm osob utrpělo zranění při dronovém útoku v Charkovské oblasti.

Při útoku ukrajinských dronů poškodily padající trosky nádrž jedné z největších ropných rafinerií v Rusku, uvedl gubernátor Leningradské oblasti.

Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti na nejméně na 11. Dalších 30 lidí bylo zraněno, uvedli podle agentury AFP na telegramu ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin původně informoval o 15 zraněných.

„Večer Rusové udeřili na centrum Dobropillje. Nejméně 11 lidí zahynulo a 30 dalších bylo zraněno,“ napsali záchranáři.

Frontová linie se táhne asi 20 kilometrů jižně od tohoto hornického města.

Rusko pokračuje v masivních náletech na ukrajinské území a opět se zaměřilo i na přístavní město Oděsu. 

Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti na nejméně na 11. Dalších 30 lidí bylo zraněno, uvedly podle agentury AFP na telegramu ukrajinští záchranáři. 

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl ukrajinskému protějšku Andriji Sybihovi, že prezident Donald Trump chce ukončit rusko-ukrajinskou válku, co nejdříve to bude možné. Rubio to sdělil Kyjevu v pátek v telefonickém rozhovoru, napsala s odkazem na sdělení jeho ministerstva agentura Reuters.

"Ministr zdůraznil, že prezident Trump je odhodlán ukončit válku co nejdříve, a zdůraznil, že všechny strany musí podniknout kroky k zajištění udržitelného míru,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení po telefonátu. Rubio podle úřadu předtím o válce mluvil s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem.

Po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja je na místě nejméně pět mrtvých. Dalších 15 lidí bylo zraněno, uvedl na telegramu šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Při třech útocích byly poškozeny čtyři vícepodlažní obytné budovy.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského pokračuje spolupráce jeho země se Spojenými státy. Příští týden bude dle jeho názoru před státníky mnoho práce v Evropě, USA i Saudské Arábii. „Dnes intenzivně probíhá práce s týmem prezidenta Trumpa na různých úrovních – četné telefonáty. Téma je jasné – mír co nejdříve, bezpečnost co nejspolehlivěji,“ uvedl na síti X. 

Pět lidí zemřelo během dnešního dne následkem ruských útoků na Doněckou oblast Ukrajiny. Uvedl to server Hromadske. „Čtyři muži byli zabiti v Pokrovsku a obcích Jablunivka a Kosťantynopil. Jedna žena byla zabita v obci Ivanopilja, kam podle prokuratury okupanti shodili dvě bomby,“ napsal. 

Podle ruské agentury SHOT došlo k útoku ukrajinských bezpilotních letounů na město Starodub v Brjanské oblasti. „Místní obyvatelé hlásí silné výbuchy nad městem a činnost sil protivzdušné obrany,“ uvedla na Telegramu. Hlášen je prý rovněž požár v areálu místní konzervárny. „Nejsou k dispozici žádné oficiální informace o škodách nebo obětech,“ dodala agentura. Podle gubernátora oblasti Alexandera Bogomaze byl útok odražen. 

Rusko je podle agentury Bloomberg připraveno jednat o přímeří na Ukrajině. „Rusko je ochotno jednat o dočasném příměří na Ukrajině, pokud dojde k pokroku na cestě ke konečnému mírovému urovnání,“ tvrdí prý její zdroje. 

„Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho vypořádat,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Chce prý získat jistotu, že Ukrajina chce příměří. Vždy jsem měl dobrý vztah s Putinem, uvedl Trump. Myslí si, že při vyjednávání bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se mu prý jedná hůře. Americká vláda mezitím podle agentury AP uvedla, že pozastavila Ukrajině přístup do programu s neutajenými satelitními snímky, které sdílí se spojenci.

Íránský ministr zahraničí Abbás Argahči v televizi Al-džazíra znovu tvrdil, že jeho země do konfliktu na Ukrajině nijak nezasahuje. A to přesto, že ruská strana prokazatelně používá zbraně íránské výroby.  „Teherán nezasahuje do ukrajinského konfliktu a opakuje svůj zásadní postoj odmítající válku,“ tvrdil Argahči. 

Na Slovensku dnes pokračovaly protivládní demonstrace, které začaly po prosincové schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Občanští aktivisté svolali shromáždění mimo jiné za proevropské směřování Slovenska opět do několika desítek měst po celé zemi a do zahraničí, včetně Česka. Český senátor a režisér Břetislav Rychlík z pódia v Bratislavě vyjádřil podporu Ukrajině bránící se ruské invazi a zdůraznil význam členství v Evropské unii.

Dlouhodobě nejvíce lidí se účastní demonstrací právě v Bratislavě, kde se podle agentury zajišťující bezpečnost akce shromáždilo na 9000 až 11.000 lidí. To je podobná účast jako před dvěma týdny, ale značně nižší než na dřívějších demonstracích ve slovenské metropoli.

„Fico ani jeho organizované skupiny tu nebudou věčně. Do té doby musíme křičet, že my jsme Evropa,“ řekla v proslovu jedna z organizátorek demonstrací Lucia Štasselová.

Evropa se drží civilizačních hodnot, které byly nastoleny po druhé světové válce, nemůže ale ignorovat nástup k moci dvou politických avanturistů, dobrodruhů, řekl hudebník a někdejší poradce prezidenta Václava Havla Michael Kocáb na dnešní demonstraci na podporu Ukrajiny.

Příští česká vláda se podle něj nesmí přiblížit postojům vlády Roberta Fica na Slovensku nebo Viktora Orbána v Maďarsku. „Pokud by se tak stalo, a vyloučit to nemůžeme, tak potom si zahráváme s odchodem z Evropské unie, protože Evropská unie si nemůže dovolit celé tři země, které budou klást zásadní překážky její zahraniční politice týkající se Ukrajiny,“ řekl Kocáb. Rozpad jednoty Evropy by mohl mít podle něj osudové důsledky.

Stovky lidí se dnes sešly na pražském Malostranském náměstí, aby vyjádřily podporu Ukrajině napadené Ruskem. Řečníci zdůrazňují nutnost odolné Evropy.

Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,7 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. V dnešní tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zahraničí.

Česko se podle úřadu přihlásilo o financování z nástroje EU nazývaného Nástroj pro Ukrajinu. Dnes Evropská komise a členské státy tuto žádost schválily. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.

Dvě osoby utrpěly zranění při ruském ostřelování obce Kucurub v deltě Dněpru v Mykolajivské oblasti Ukrajiny. „Zraněná žena je ve velmi vážném stavu a byla převezena do nemocnice,“ uvedla ukrajinská armáda na Telegramu. 

K nočnímu útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu se na síti X vyjádřil i prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. „Terčem útoku se stala různá zařízení v několika regionech - Oděsa, Poltava, Černihiv a Ternopil. Celkem Rusové použili téměř 70 raket, jak řízených, tak balistických, a také téměř 200 útočných dronů. To vše bylo namířeno proti infrastruktuře, která zajišťuje běžný život. V současné době probíhají opravy a obnovovací práce všude tam, kde je to potřeba,“ napsal. „V Charkově zasáhla ruská raketa místo v blízkosti obytného domu. Lidé byli zraněni,“ dodal bez bližšího upřesnění. 

Při této příležitosti Zelenskyj znovu poděkoval spojencům za dodaná letadla, která pomáhala nepřátelské rakety a bezpilotní letouny sestřelovat. „Dnes jsou na ochranu ukrajinského nebe nasazeny stíhačky F-16 a letouny Mirage poskytnuté Francií. Zejména Mirage úspěšně zachytily ruské řízené střely,“ uvedl. 

Ukrajina obdržela od Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy Kč), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Dnes to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal na platformě X.

Ukraine has received the first funds from the UK, secured by the proceeds of frozen russian assets. That's £752m under the G7 #ERA initiative. The funds will go towards strengthening Ukraine's defence capabilities. I am grateful to @Keir_Starmer, the UK Government and our G7…

— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) March 7, 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to agentury Reuters a AFP s odvoláním na jeho vyjádření k rozsáhlým nočním vzdušným útokům, které Rusko zaměřilo na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu.

„Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, která je jediným zdrojem této války, aby zastavilo právě tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze - zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři - skutečná záruka běžné lodní dopravy,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina je připravena „jít mírovou cestou“. „Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku,“ dodal.

EU má podle listu Izvestija ambiciózní zbrojní plán, který ale přinese vyšší daně a postaví unijní lídry do složité pozice před vlastními obyvateli.

Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.

Uvažovat o zapojení vojáků do situace na Ukrajině je předčasné. Největší garancí je posílení ukrajinské armády. Jen to může zajistit mír, míní premiér Petr Fiala (ODS).

Slovenský premiér Robert Fico označil zmínku o tranzitu zemního plynu v závěrech čtvrtečního summitu Evropské unie za úspěch. Podle něj slovenská ministryně hospodářství v Bruselu už dnes jedná v Bruselu o možné přepravě ázerbájdžánského plynu přes Ukrajinu na Slovensko. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky ministerský předseda ničeho nedosáhl a popřel své dřívější výroky.

Rusko podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu, uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.

Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od Spojených států rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií.

Evropa na zahraničně politický odklon Spojených států a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD. Podle ní stále není jasné, zda jsou USA pro Evropu nadále partnerem, proto chce EU využít stávající čas, aby se připravila na nejhorší. Aby ale EU mohla podpořit Ukrajinu, musí být sama silná.

„Abychom byli přesní, 26 z 27 států si to přeje, Maďarsko, jako bylo často i dříve, má jiný názor. A ostatní šéfové států a vlád u summitového stolu očividně neměli zájem dlouze s Viktorem Orbánem vyjednávat o kompromisním a slabším textu,“ uvedla ARD k tomu, že EU jednomyslnou shodu ohledně podpory Ukrajiny nenašla. Unijní lídři proto v této věci přijali nezávazné prohlášení, které ale s výjimkou Maďarska podpořily všechny členské státy.

Také televize France 24 spojuje plánované masivní zbrojení Evropské unie s obavami z toho, že USA ustupují od svých závazků být ručitelem bezpečnosti Evropy. „Unijní vůdci, otřesení vyhlídkou na stažení Spojených států, se na čtvrtečním krizovém summitu dohodli na posílení bezpečnosti bloku,“ uvedla televize.

EU si bez podpory USA nemůže dovolit financovat vojenské úsilí Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters maďarskému státnímu rozhlasu řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň vyzval k podpoře mírové iniciativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reuters poznamenal, že Orbán je Trumpovým stoupencem, odmítá zbrojně podporovat Ukrajinu a zároveň rozvíjí vztahy s Moskvou.

„Pokud nyní USA končí (s pomocí Ukrajině)... proč by dalších 26 členských zemí mělo šanci zastavit tuto válku?“ položil si Orbán otázku. Maďarský premiér jako jediný představitel unijního státu na čtvrtečním mimořádném summitu EU odmítl schválit Ukrajině další podporu na obranu před Ruskem. Všech zbývajících 26 unijních států proto přijalo jen nezávazné prohlášení o pomoci Ukrajině.

Ruské síly vyslaly proti Ukrajině rovněž bezpilotní letouny. Ještě ve čtvrtek pozdě večer se terčem ruských dronů opět stala Oděsa na jihu Ukrajiny. Na předměstí přístavního města vzplály rodinné domy, drony také poškodily energetickou infrastrukturu, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. Později varoval před blížícími se ruskými střelami s plochou dráhou letu.

Rusko během noci na dnešek vypustilo proti Ukrajině z plavidel v Černém moři střely s plochou dráhou letu, varovalo na sociální síti Telegram ukrajinské letectvo a vybídlo obyvatele ohrožených regionů k rychlému vyhledání úkrytů.

Rusko také zaútočilo na východ země balistickými raketami a vzlétly ruské strategické bombardéry, které proti ukrajinským městům vypouštějí řízené střely. Letecký poplach vyhlásily úřady v Kyjevě a dalších regionech, uvedla ukrajinská média.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Volodymyr Zelenskyj dnes večer uvedl, že v pondělí bude v Saúdské Arábii jednat s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. „Poté můj tým zůstane v Saúdské Arábii, aby pracoval s našimi americkými partnery,“ uvedl Zelenskyj, aniž uvedl konkrétní den jednání. Dodal, že Ukrajina je „připravená pracovat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu (...) pro mír“.