„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Americký prezident Donald Trump očekává, že USA a Ukrajina brzy podepíšou dohodu o ukrajinských nerostech. Washington s Ukrajinou podle něj rovněž jedná o možnosti správy ukrajinských elektráren americkými firmami.

„Právě teď mluvíme o území. Mluvíme o demarkačních liniích, mluvíme o elektřině, o vlastnictví elektráren. Někteří lidé říkají, že Spojené státy by měly vlastnit elektrárnu (na Ukrajině)... protože máme odborné znalosti,“ prohlásil Trump před novináři.

Americká delegace se v saúdskoarabském Rijádu v neděli setkala s ukrajinskými představiteli a dnes tam jedná s ruskou delegací. Rozhovory se zaměřily především na zastavení bojů v Černém moři. Trump uvedl, že během vyjednávání o zastavení tři roky trvající války Ruska proti Ukrajině přicházejí na řadu i další otázky.

Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal už nejméně 74 zraněných, včetně 13 dětí. O dalším zvýšení bilance informovala radnice města na severovýchodě Ukrajiny. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sice Rusko mluví o míru, ale zároveň nadále útočí na civilisty.

Válka na Ukrajině má značný dopad na duševní zdraví celé společnosti, a to nejen vojáků, ale i civilistů, dětí a těch, kteří se podílejí na pomoci ostatním. Jak se Ukrajina vyrovnává s těmito neviditelnými ranami a jak může Evropa pomoci, popisuje nová publikace s názvem Neviditelné rány – Krize duševního zdraví na Ukrajině očima tamních expertů. Připravili ji ukrajinští psychoterapeuti, psychiatři, sociální pracovníci a humanitární organizace. ČTK o tom informoval v tiskové zprávě fotograf Jiří Pasz, který do knihy dodal snímky.

Publikace s 90 rozhovory s lidmi z Ukrajiny je dostupná v českém, ukrajinském a anglickém jazyce. Zájemci si ji budou moci stáhnout zdarma online.

„Povaha a rozsah problémů, kterým ukrajinská společnost v oblasti duševního zdraví čelí, je v mnohém bezprecedentní. Právě autentické výpovědi ukrajinských kolegů a kolegyň, jejichž práce si osobně vysoce cením, pomáhají toto lépe pochopit a nasměrovat naši pozornost,“ uvedl psycholog a terapeut Jiří Horáček.

Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal 65 zraněných, včetně 14 dětí. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.

Úřadující starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar předtím informoval o 28 zraněných, z toho čtyř dětí. „Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastruktura města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal Kobzar.

Prokuratura uvedla, že útok nastal kolem 14:00 místního času a směřoval na hustě obydlenou oblast města.

Podle šéfa Sumské oblasti Volodymyra Arťucha utrpělo škody několik výškových obytných budov a škola.  řekl oblastní šéf na videu zveřejněném na facebooku.„Děti byly v ochranném prostoru, nyní je evakuují, všechny jsou živy a zdrávy.“

Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.

Počet zraněných po ruském vzdušném útoku na ukrajinské město Sumy z dnešního odpoledne vzrostl na 65, včetně 14 dětí. Poškozena byla řada obytných domů a vzdělávací instituce. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.

Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal 28 zraněných, včetně čtyř dětí, uvedl úřadující starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar.

„Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastrukturní zařízení města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal s tím, že zasaženo bylo centrum oblastního města.

Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.

Spojené státy usilují o uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Doufají, že se podaří dohodnout částečné příměří, které by zastavilo údery na energetickou infrastrukturu. Obě strany však stále hlásí pokračující údery.

Ukrajinská delegace dnes očekává další jednání s USA, řekl AFP ukrajinský diplomat. Podobně se vyjádřil i poradce ukrajinského prezidenta Leščenko.

Jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině začala v Rijádu. Krátce po 8:00 to uvedly agentury Reuters a TASS, které to sdělil nejmenovaný ruský představitel. Delegace si udělaly pauzu kolem 12:00 SEČ, uvedly agentury. Podle nich se na schůzce očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu, ukrajinská strana očekává další schůzku s Američany ještě dnes.

Moskvu na jednání podle Kremlu zastupují Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda, napsala dnes ráno TASS. Americkou delegaci vedou vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.

Karasin při polední pauze řekl ruské agentuře Interfax, že se jednání vyvíjí kreativně. „Ne každé rozhovory nutně končí rozsáhlým dokumentem či prohlášenním,“ uvedl Karasin s tím, že důležitá je i výměna názorů.

V Moskvě dnes za zavřenými dveřmi začal soudní proces s bývalým náměstkem ministerstva obrany Timurem Ivanovem, který je obviněný z korupce. Agentura Reuters to označuje za první v sérii případů, které signalizují snahy prezidenta Vladimira Putina vymýtit úplatkářství v ruských ozbrojených silách.

Ivanov byl zatčen loni v dubnu kvůli podezření z přijímání úplatků. Na podzim pak byl obviněn ještě ze zpronevěry 3,2 miliardy rublů (0,88 miliardy korun), uvádí Reuters. Ivanov tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustil.

Reuters píše, že se Putin snaží zamezit plýtvání, špatnému vynakládání a vyvádění peněz z vojenského rozpočtu, který roste v důsledku války proti Ukrajině. 

Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia (CPC).

Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní celkové příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, na což Kyjev přistoupil. 

V důsledku ruské agrese zahynulo na Ukrajině 604 dětí a dalších 1817 utrpělo zranění. Uvedl to dnes úřad ukrajinského generálního prokurátora. Dodal, že jde o stav k dnešnímu ránu. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské invazi.

Nejvíce dětí kvůli konfliktu zahynulo či bylo zraněno v oblastech, kde se vedou či vedly nejprudší boje nebo které jsou nejvíce vystaveny ruskému ostřelování či bombardování: Doněcké, Charkovské, Chersonské, Dněpropetrovské, Kyjevské, Záporožské a Mykolajivské.

Internetové systémy Ukrajinských drah (Ukrzaliznycja) se podle této společnosti staly terčem rozsáhlého kybernetického útoku. Provoz vlaků ale tento incident nenarušil. Agentura Reuters připomíná, že po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru na začátku ruské invaze v únoru 2022 připadla železnici na Ukrajině klíčová role při přepravě cestujících na vnitrostátních i zahraničních spojích.

Ukrajinské dráhy informovaly, že od neděle pracují na obnově internetových systémů. Šlo podle nich o „systematický útok ze strany nepřítele, který se odehrál na více úrovních“. Cestující si nemohou koupit jízdenky přes internet.

Jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině začala v Rijádu. Krátce po 8:00 to uvedly agentury Reuters a TASS, které to sdělil nejmenovaný ruský představitel. Podle agentur se na schůzce očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu, v neděli měli první schůzku s ukrajinskou delegací.

Moskvu na jednání podle Kremlu zastupují Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda, napsala dnes ráno TASS. Americkou delegaci vedou vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.

Jednání mezi ruskou a americkou delegací v Rijádu začala, píší agentury TASS a Reuters. Očekává se diskuse o zastavení bojů v Černém moři.

V Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska stále hoří nádrže pohonných hmot, zapálené při středečním náletu ukrajinských dronů, informovaly ruské úřady na sociální síti Telegram. Požár, který se v pátek rozšířil na 10 000 metrů čtverečních, se mezitím zmenšil asi na 2000 metrů čtverečních.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 99 dronů, z nichž vzdušné síly 57 sestřelily a 36 podle nich byly klamné cíle. Osud sedmi není znám, píše Reuters.

Američtí vyjednávači budou dnes v Rijádu jednat se zástupci Ruska o možnostech příměří na Ukrajině. V neděli se americká delegace sešla s ukrajinským týmem a podle ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova byla jednání, jež se týkala hlavně energetiky, produktivní a cílená. Rusko sousední zemi napadlo v únoru 2022 na rozkaz prezidenta Vladimira Putina.

Podle ukrajinské strany jde nyní hlavně o návrhy týkající se ochrany energetických objektů a kritické infrastruktury. Kyjev na jednání vyslal například odborníky na energetiku nebo představitele letectva a námořnictva. Po dnešním jednání s Rusy chtějí Američané dále hledat cestu k možnému klidu zbraní formou takzvané kyvadlové diplomacie.

Ruské jednotky protivzdušné obrany zničily v noci na dnešek 28 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Dvanáct bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad pohraniční Kurskou oblastí, dalších 12 v Rostovské oblasti na jihu Ruska. Zbylé čtyři drony zničila ruská armáda nad poloostrovem Krym, v Krasnodarském kraji a nad Azovským mořem.

Při ruském vzdušném úderu na Kyjev byl v noci na dnešek zraněn jeden člověk a několik domů v okolí ukrajinské metropole bylo poškozeno. S odvoláním na šéfa Kyjevské oblasti Mykolu Kalašnyka to napsala agentura Reuters. Rusko zaútočilo na Kyjev už třetí noc po sobě.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítejte zpět, online přenos pokračuje.

„Cílem prezidenta Volodymyra Zelenského je zajistit spravedlivý a trvalý mír pro naši zemi a naše obyvatele –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a tím i pro celou Evropu,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Umerov. „Pracujeme na tom, aby se tento cíl stal skutečností,“ dodal.

V pondělí čeká americké vyjednavače schůzka se zástupci Ruska. Děkujeme vám za sledování dnešního online přenosu k válce na Ukrajině, v pondělí ráno se ohlásíme zpět.

Za produktivní označil na sociální síti X ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov dnešní jednání ukrajinské a americké delegace v Rijádu o možnostech příměří ve válce s Ruskem. Rozhovory se podle něho týkaly klíčových otázek, jako je energetika. V pondělí čeká americké vyjednavače schůzka se zástupci Ruska, které proti Ukrajině válku vede už déle než tři roky.

„Náš tým pracuje zcela konstruktivním způsobem,“ řekl Volodymyr Zelenskyj dnes večer v televizním vystoupení o dalším kole rozhovorů mezi Ukrajinou a USA v Rijádu. „Ale bez ohledu na to, co dnes našim partnerům řekneme, musíme Putina přivést k tomu, aby dal příkaz zastavit útoky. Kdo tuto válku začal, ji musí ukončit,“ prohlásil prezident Ukrajiny.

Účast českých vojáků v mírových sborech na Ukrajině? „Dokud nebude dojednáno příměří, jsou podobné otázky předčasné. My se teď soustředíme na podporu ukrajinské armády, aby se mohla bránit. To je nyní nejdůležitější,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) televizi Nova.

Při výbuchu v sídle policie v Oděské oblasti přišla o život žena, tři policisté utrpěli zranění. Podle tajné služby šlo o pokus o terorismus.

Obrazem: Dronoví operátoři ukrajinské 93. samostatné mechanizované brigády v bunkru u Kramatorsku.

Čína zvažuje, že se připojí k potenciální mírové misi pro Ukrajinu, kterou zvažují evropští představitelé, uvedl v sobotu německý list Welt. Účast Číny v misi na garanci příměří „by mohla potenciálně zvýšit souhlas Ruska s mírovými silami na Ukrajině“, uvedli diplomaté EU pro Welt.

V Saúdské Arábii začala jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací ohledně případného příměří ve válce s Ruskem, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.

„Zahajujeme jednání s americkým týmem v Rijádu,“ oznámil Umerov na sociální síti X. Delegace bude podle něj postupovat „podle nařízení ukrajinského prezidenta přiblížit spravedlivý mír a posílit bezpečnost“.

V ukrajinské delegaci jsou podle Umerova odborníci na energetiku nebo zástupci letectva a námořnictva. V pondělí mají američtí vyjednávači v plánu rozhovory s ruskou delegací.

Předseda poslanců opozičních Pirátů Jakub Michálek mluvil v Otázkách Václava Moravce o obranných jednotkách na Ukrajině, kdyby se například dohodlo neútočení na energetickou infrastrukturu. „Pokud se většina států v Evropě shodne na tom, že bude nějakým způsobem posilovat svoji obrannou přítomnost třeba na západní Ukrajině, tak Česká republika by se toho měla účastnit,“ řekl Michálek v OVM. Tyto obranné jednotky by tam podle něj mohly chránit energetiku, aby se ukrajinská armáda mohla soustředit na boje na východní linii.

Americký vyslanec Steve Witkoff před jednáním v Saúdské Arábii v televizi Fox News řekl, že se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin chce více než tři roky trvající konflikt ukončit. „Cítím, že chce mír,“ uvedl. Myslí si, že jednání přinesou „opravdový pokrok, zejména co se týká příměří v Černém moři a lodí obou zemí“. Z tohoto bodu podle něj znepřátelené strany „přirozeně přejdou k plnému příměří“.

„Putin se vydal na Ukrajinu v domnění, že to bude snadná a rychlá operace. Po třech letech ovládá 20 % Ukrajiny, ale za strašlivou, strašlivou cenu. Vždyť Rusové v podstatě prohrávají. Jde ale o to, že Ukrajinci prohrávají rychleji,“ řekl CNN přední analytik Ruska Mark Galeotti.

„Pro Putina a lidi kolem něj představuje Trumpova snaha o příměří jednoduše příležitost, jak si zajistit rychlá vítězství a zároveň sledovat dlouhodobé cíle. Putin je oportunista. Rád vytváří dynamické, chaotické situace, které nadhazují celou řadu příležitostí. A on si pak může jen vybrat, která příležitost se mu líbí, a může si to rozmyslet,“ dodal Galeotti.

Ukrajinští představitelé se mají podle AFP a Reuters sejít ještě dnes v noci s Američany v Saúdské Arábii k jednáním o případném příměří s Rusy. 

Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump mohli mít v posledních měsících více kontaktů než jen dva veřejně oznámené telefonáty. Připustil to dnes podle médií Putinův mluvčí v rozhovoru, jehož úryvky dnes v předstihu zveřejnil kremelský zpravodaj státní televize.

Letos se uskutečnily zatím dva oznámené telefonáty mezi Putinem a Trumpem, 12. února a 18. března, ačkoliv se spekulovalo o mnohem častějším kontaktu. Také se tvrdilo, že oba vůdci spolu mohli hovořit ještě před Trumpovým znovuzvolením, poznamenala agentura Reuters.

Česko by se mělo zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů, napsal dnes na síť X ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Reagoval tím na slova prezidenta Petra Pavla, který je přesvědčený o tom, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky.

„(Mírové sbory) musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení,“ napsal Rakušan.

Čtyři lidé zahynuli a tři byli zraněni při ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin.

Ruská vojska dobyla obec Sribne u Pokrovska na východu Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Ve Sribne žilo 561 lidí podle posledního sčítání lidu, uskutečněného ale skoro před čtvrt stoletím, v roce 2001. Skoro 87 procent se hlásilo k ukrajinštině jako mateřskému jazyku a necelých 13 procent k ruštině.

Kyjev se dosud k údajnému dobytí vsi nevyjádřil.  

„V Kyjevě podle dostupných informací zahynuli tři lidé, včetně pětiletého dítěte. Dalších deset bylo zraněno. Mezi mrtvými je otec a jeho dcerka. Nejmladšímu ze zraněných při ruském útoku je teprve 11 měsíců,“ uvedla kyjevská vojenská správa.

Ukrajinská záchranná služba na sociální síti Telegram dříve uvedla, že jedna žena zemřela poté, co padající trosky ze zničeného dronu vyvolaly požár ve výškové budově v Dniprovské čtvrti. Z budovy bylo evakuováno nejméně 27 osob. Další člověk zemřel při nočním útoku v kyjevské Holosijivské čtvrti.

USA doufají v dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou během několika týdnů. Cílovým datem je 20. duben, což jsou Velikonoce, píše Bloomberg.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 147 dronů, z nichž ukrajinská obrana sestřelila 97, dalších 25 nedoletělo do cíle, nejspíše kvůli rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo na telegramu. „Protivzdušná obrana třetí noc za sebou ničí okolo stovky ruských dronů,“ poznamenal server Ukrajinska pravda a připomněl, že v předchozích dnech Ukrajinci sestřelili 100 a 114 dronů.

Noci k útoku využila také ukrajinská strana. Gubernátor jihoruské Rostovské oblasti Jurij Sljusar na Telegramu informoval o smrti člověka v regionu. Kvůli útoku dronu vzplálo auto a osoba v autě zemřela, napsal.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Noc na neděli na Ukrajině nebyla klidná. Země čelí útoku ruských dronů v různých oblastech. Pod náletem je také hlavní město Kyjev. 

Náčelník kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko na sociální síti Telegram uvedl, že záchranná služba vyjela do historické čtvrti Podil poté, co drony zasáhly dva výškové domy. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na Telegramu upozornil, že útoky způsobily požáry také v nejméně dalších dvou čtvrtích ukrajinského hlavního města.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Děkujeme za sledování zpravodajství k Ukrajině, pokračovat budeme zase od rána.

Česká vláda udělá vše pro to, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které sídlí v Praze, mohlo pokračovat ve své činnosti. Deníku Financial Times to řekl český premiér Petr Fiala. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa před týdnem v rámci omezení federálního úřednického aparátu oznámila výrazné omezení rozhlasové stanice Hlas Ameriky i konec financování RFE/RL.

Financial Times připomínají, že zpravodajství přinášené těmito rozhlasovými stanicemi je protiváhou propagandy režimů v zemích, jako je Rusko nebo Írán. Vysílání Svobodné Evropě mělo také za studené války velký význam pro mnoho lidí v komunistickém bloku.

„Uděláme všechno, co můžeme, abychom jim (RFE/RL) dali šanci pokračovat v této důležité roli,“ řekl Fiala ve FT. Dodal, že Svobodnou Evropu v mládí sám poslouchal a že to pro něho bylo důležité. Je prý velmi hrdý, že tato rozhlasová stanice v Česku sídlí a doufá, že v Praze, kde je od roku 1995, zůstane. Vyzval k vytvoření „koalice států pro evropské řešení“.

Prokuratura v Doněcké oblasti podle serveru Ukrajinska pravda informovala, že dnes v časném odpoledni ruská armáda ostřelovala město Pokrovsk a na ulici v obytné čtvrti zemřel 41letý muž. Šestašedesátiletá žena utrpěla těžká zranění, kterým posléze podlehla. V bezprostřední blízkosti Pokrovsku už měsíce svádí boje armády obou znepřátelených zemí.

Obytný dům v Rostově na Donu, poškozený útočícím ukrajinským dronem. Podle místních úřadů nálet zranil dva lidi.

Český spolek Team 4 Ukraine dodal na Ukrajinu další várku pomoci, za 400 tisíc Kč - vojákům a zdravotníkům. „S nemocnicí pro válečné veterány v Kremenčuku dlouhodobě spolupracujeme a tamější zdravotníci jsou si schopni říct, co přesně potřebují a proč, což my jim následně zajistíme a přivezeme. V prosinci jsme jim takhle dováželi sanitku a náš tým teď mohl vidět, jak jim krásně slouží,“ tweetuje spolek. „Tentokrát jsme vezli 5400 ks hygienických potřeb (pleny pro dospělé) a jednu nabíjecí stanici EcoFlow jako záložní zdroj energie. I pleny je důležité vozit, protože pacienti je potřebují, nemocnice za ně pak nemusí platit a může své finanční prostředky soustředit jinam.“

24. mechanizovaná brigáda pak převzala terénní Mitsubishi L200 a čtyři nabíjecí stanice EcoFlow.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu se dnes v Moskvě setkal s místopředsedou končící srbské vlády Aleksandarem Vulinem. Jednali spolu o protivládních demonstracích, které od začátku listopadu zmítají balkánskou zemí. Moskva udržuje dialog s Bělehradem s cílem zabránit prozápadní „barevné revoluci“, uvedl Šojgu podle tiskových agentur.

„V Bělehradě se odehrává barevná revoluce, což je nerozlučně spjato s naším postojem k Rusku. Za barevnou revolucí v Srbsku stojí západní zvláštní služby, které by chtěly přivést k moci v Srbsku jinou vládu. Nedovolíme to,“ prohlásil Vulin podle státní agentury TASS a poděkoval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi za „neochvějnou podporu legitimní vlády“ v Srbsku. Vulin v pátek hovořil o spolupráci s ruskými zpravodajskými službami při reakci na protesty. Tyto výroky podle kritiků vlády ukazují, jak se režim stál závislý na Moskvě, připomněla agentura AP.

„Udržujeme pravidelný důvěrný dialog a vyměňujeme si informace, a to i s cílem čelit 'barevným revolucím'. To pomáhá zabránit destabilizaci situace v bratrském Srbsku za měnících se geopolitických podmínek. Nadále budeme dělat vše, co je v našich silách, abychom poskytli podporu bratrskému srbskému lidu,“ řekl Šojgu podle agentury Interfax. „Srbové mohou vždy spoléhat na pomoc Ruska v jakýchkoliv otázkách, tak jak tomu bylo po celou dlouhou historii naší spolupráce,“ zdůraznil.

V pohraničním okrese Belgorodské oblasti, sousedící s Ukrajinou, zahynul při útoku ukrajinských dronů řidič náčelníka okresu, který se jako dobrovolný hasič snažil uhasit suchou trávu vznícenou při ostřelování, oznámil dnes gubernátor této ruské oblasti Vjačeslav Gladkov. Upozornil při tom na ohrožení životů při evakuaci obyvatel, kteří původně odmítali odejít z míst ohrožených boji a ostřelováním.

V Krasnogorsku u Moskvy dnes na první výročí teroristického útoku, při kterém přišlo 145 lidí o život a více než 550 bylo zraněno, odhalili památník. Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny, při této příležitosti tvrdil, že útok na koncertní síň ve středisku Crocus City Hall naplánovaly a zorganizovaly tajné služby nejmenovaného „nikoliv přátelského“ státu s cílem destabilizovat situaci v Rusku. „Neupřesnili, o jaký stát jde,“ napsal list Kommersant na svém webu.

Podle komuniké teroristický útok chystalo šest lidí ze Střední Asie, kteří se nacházejí v cizině a ruské úřady na ně vydaly zatykač a vyhlásily po nich pátrání. Tito organizátoři zverbovali čtyři bezprostřední vykonavatele útoku, podle médií Tádžiky, kteří stříleli z automatických zbraní do diváků v koncertní síni. Bezpečnostní složky je dopadly den po útoku.

„Obdržel jsem zprávu o situaci v prostoru odpovědnosti brigády, o použití bezpilotních systémů, zařízení pro elektronický boj a robotických komplexů, které brigáda sama vyrobila,“ uvedl dále Zelenskyj po návštěvě pozic 59. samostatné brigády bezpilotních systémů. „S veliteli jednotek jsem hovořil o náboru a výcviku nových pilotů, jakož i o potřebě konkrétních typů zbraní a vybavení.“

Prezident Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda navštívil také improvizovaný památník u vjezdu do Doněcké oblasti, kde se setkal s ukrajinskými vojáky.

Volodymyr Zelenskyj navštívil ukrajinské vojáky sloužící v Doněcké oblasti na východě země, kde je hlavní nápor ruské ofenzívy, informují ukrajinská média.

„Navštívil jsem velitelské stanoviště Taktické skupiny Pokrovsk a setkal se s veliteli Linie dronů, která sdružuje nejlepší jednotky bezpilotních systémů Ozbrojených sil Ukrajiny,“ tweetuje. „Obdržel jsem zprávu o obraně Pokrovského směru, operační situaci a průběhu misí.“

Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a čtyři regiony na východu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje, představují největší překážku pro ukončení války, uvedl zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff v interview poskytnutém kontroverznímu americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi. Kritici vytýkají Witkoffovi, že přebírá tvrzení ruské propagandy.

Witkoff prohlásil, že Krym a „takzvané čtyři regiony: Donbas, Luhansk a ještě dva“ jsou klíčové pro urovnání války. Tvrdil, že je obývají rusky hovořící obyvatelé, kteří v „drtivé většině“ v referendech „ukázali, že chtějí být pod Ruskem“.

„Pokládám to za klíčovou otázku konfliktu,“ dodal Trumpův zmocněnec, citovaný listem Ukrajinska pravda, a dodal, že jde o to, jak daleko jsou Ukrajinci schopni ústupků v této věci, zatímco Rusové fakticky tato území ovládají. „Otázka zní, zda-li svět uzná, že jsou to ruská území? Dokáže Zelenskyj politicky přežít, pokud to uzná? To je středobod konfliktu. Naprosto,“ prohlásil a dodal: „Nepokládám Putina za špatného člověka. Je to komplikovaná situace, ta válka a vše, co k ní vedlo.“

Po útoku ukrajinských dronů na výškovou budovu v Rostově na Donu byli hospitalizováni dva ranění, napsal gubernátor tohoto regionu na jihozápadě Ruska Jurij Sljusar na sociální síti Telegram. V okupované Horlivce v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny ukrajinský dron zranil čtyři hasiče, tvrdí okupační úřady podle agentury Interfax.

Nejméně tři mrtvé, včetně čtrnáctileté dívky, a 12 raněných si během noci vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Další dva lidé přišli o život a dva byli zraněni při bombardování pohraniční obce v Sumské oblasti na severovýchodě země. Ruské ostřelování Chersonské oblasti na jihovýchodě si vyžádalo jednu oběť a 14 raněných, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady.

„Rusko opět porušilo příměří a zabilo čtrnáctileté dítě v Záporoží,“ zareagoval šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Rusko musí zastavit všechny údery,“ zdůraznil na telegramu.

V Kyjevě nálet ruských dronů způsobil v pátek pozdě večer požár v obytném domu, ale útok se obešel bez obětí a raněných, informovali záchranáři.

Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek nečekaně objevil na Ukrajině, kam dorazil ze sousedního Moldavska. V pátek už si v Kyjevě třásl rukou se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Cesta hlavy státu byla přísně utajovaná, přípravy probíhaly několik týdnů a vědělo o ní jen omezené množství lidí. Jak probíhal přesun, jaká opatření byla přijata a proč se prezident rozhodl pro návštěvu právě teď?

Čtěte zde>>>

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme sledovat dění na Ukrajině v online reportáži.

Ukrajinská tajná služba SBU odhalila plánovaný teroristický útok, k němuž ruské tajné služby pomocí vydírání rekrutovaly 14letou dívku z ukrajinského Ternopilu. Rusové podle SBU plánovali výbušninu na dálku odpálit i s dívkou. Více čtete zde>>

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství k Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, teď přejeme dobrou noc.

Ukrajina obvinila Rusko z nezákonného nátlaku na Ukrajince žijící na okupovaných územích, když podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina mají změnit své právní postavení, anebo odejít. Kyjev si hodlá na tuto ruskou praxi stěžovat Mezinárodnímu trestnímu soudu, uvedla agentura Reuters a připomněla, že Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj označil Putinův krok za „opovrženíhodný čin“, který má vést k nucenému vysídlení Ukrajinců.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nařídil ukrajinským občanům, kteří pobývají v Rusku bez náležitého „legálního statusu“, aby zemi do 10. září opustili. Prezidentův výnos se vztahuje i na okupovaná území, která Putin připojil k Rusku, ačkoli většina zemí světa tyto anexe neuznává. Dekret byl vydán v době, kdy se Moskva snaží rusifikovat okupovaná území. Místní lidi nutí přijímat ruské občanství a doklady, pokud chtějí zůstat. Zároveň se úřady snaží lákat ruské občany, aby se na okupovaná území přistěhovali, což je rovněž mezinárodním právem bráno za válečný zločin.

Český prezident Petr Pavel dnes na Ukrajině po setkání se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal také s premiérem Denysem Šmyhalem. Pavel ocenil, že si s ukrajinskými politiky byl názorově velmi blízko. Přestože válka trvá už přes tři roky a situace na frontě se nevyvíjí pro Ukrajinu úplně příznivě, zaznamenal Pavel výrazně větší klid než při své první návštěvě krátce po inauguraci. „Tehdy vládla poměrně velká nervozita ohledně dalšího vývoje, ohledně podpory, která se bude Ukrajině dostávat,“ uvedl.

„Řešili jsme naši vzájemnou spolupráci, v jakých projektech můžeme udělat víc, které naše firmy mohou spolupracovat víc než dosud,“ uvedl s tím, že se podíval mimo jiné na kompletaci českých ručních zbraní BREN 2 místní státní firmou. Navštívil i další firmu, která vyrábí řízené střely od protitankových až po velké protilodní. „Zároveň jsme se pobavili o tom, jak dnes probíhá výroba decentralizovaně kvůli ochraně před leteckými údery,“ podotkl.

OSN neuchrání Ukrajinu před Putinem, nemůže být zárukou bezpečnosti, Ukrajina proto dává velkou důležitost takzvané koalici ochotných, řekl Volodymyr Zelenskyj.

Český prezident Petr Pavel dnes v Kyjevě symbolicky předal svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému dar v podobě vojenské helikoptéry, na kterou se složili čeští a slovenští občané. 

„Občanská sbírka na vrtulník Black Hawk je celosvětově jedinečným aktem podpory. Česko se tak stalo první zemí, jejíž občané se složili na vojenskou helikoptéru pro Ukrajinu,“ uvedl Pavel. Na vrtulník se začátkem března podařilo vybrat cílových 70 milionů korun.

Celkem více než 20.600 dárců poskytlo 72,6 milionu korun, vyplývá z údajů na webu iniciativy Dárek pro Putina. Ta nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro ukrajinskou armádu a civilisty bránící se ruským okupantům. Iniciativa po vybrání cílové částky uvedla, že se jí podařilo získat levnější a novější stroj, který Ukrajina, jež se brání ruské agresi, potřebuje.

Zesílené dronové útoky mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních dnech mohou mít podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany souvislost s jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina i Rusko si zřejmě chtějí vylepšit budoucí vyjednávací pozici. Petráš to dnes řekl ČTK.

„Z pohledu principu vedení války vše souvisí se vším, nic se neděje bez příčiny. Z tohoto pohledu zesílené dronové útoky s jednáním určitou souvislost mít budou. Jedna či druhá strana jimi bude chtít získat lepší vyjednávací prostor pro to, aby mohla klást své podmínky, za jakých bude konflikt ukončen a jak bude vypadat poválečné uspořádání,“ míní Petráš.

Po třech letech nevyprovokované ruské agrese jsme svědky bouřlivého vývoje, Česká republika nadále velmi pevně stojí po boku Ukrajiny. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel. Jakýkoli klid zbraní musí být podle českého prezidenta krokem k udržitelnému míru, jeho podmínky musí být přijatelné pro všechny a je potřeba, aby Ukrajinci s nimi souhlasili.

Česko podle Pavla Ukrajinu považuje za součást evropské rodiny a podporuje její vstup do Evropské unie. Zároveň nelze zpochybňovat otázku budoucího členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, podotkl Pavel.

Francie se po 18 letech vrací k výrobě střelného prachu, který bude dodávat do dělostřeleckých granátů a ty pak ve většině případů vyvážet na Ukrajinu. Napsala o tom agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání s českým protějškem Petrem Pavlem v Kyjevě nepochybuje o tom, že Česko bude silným hráčem v rámci nového systému bezpečnosti pro Ukrajinu. Na tiskové konferenci také řekl, že Ukrajina, která se již více než tři roky brání proti ruské agresi, je rozhodnuta zachovat vlastní suverenitu. Česko ji podle Zelenského důsledně podporuje.

Spojené státy prodloužily Maďarsku výjimku ze sankcí, která zemi umožňuje platit Rusku za odběr zemního plynu. Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje ve čtvrtek napsala, že Washington prodloužil výjimku i Turecku a Slovensku, a to do května.

Spojené státy loni v listopadu kvůli konfliktu na Ukrajině uvalily nové sankce na ruskou Gazprombank, jednu z největších bank v zemi, která přijímá platby za prodej zemního plynu od zákazníků ruské plynárenské skupiny Gazprom v Evropě.

Německo dnes uvolnilo další tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rozhodli o tom poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu, informovala agentura DPA. Pomoc připravila ministerstva obrany a zahraničí už na počátku roku, podle německých médií ale uvolnění peněz před únorovými parlamentními volbami blokoval kancléř Olaf Scholz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne zveřejnil video ze setkání s Pavlem a uvedl, že navštívili obec Moščun v Kyjevské oblasti.

„Dnešní den jsme zahájili s prezidentem České republiky Petrem Pavlem a naším setkáním v Moščunu v Kyjevské oblasti,“ uvedl na síti X Zelenskyj. „Boje o Moščun proti ruským okupantům sehrály zásadní roli v obraně Kyjeva, potažmo obraně celé naší země,“ dodal ukrajinský prezident, podle něhož státníci uctili památku padlých bojovníků. Moščun leží severozápadně od Kyjeva, v prvních týdnech ruské invaze se tvrdé boje odehrávaly také v okolí ukrajinské metropole.

Prezident Petr Pavel se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Podívejte se na aktuální snímky.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes zvyšuje po zprávách o útoku na měřicí stanici v ruské Sudže. Ta bývala vstupním bodem pro přepravu ruského zemního plynu potrubím přes území Ukrajiny dál do Evropské unie, než Ukrajina další tranzit znemožnila. Informuje o tom agentura Reuters.

Pokračující boje a okupace části Ukrajiny ruskou armádou znamenají závažné porušování lidských práv milionů ukrajinských dětí a přinášejí jim nepředstavitelné utrpení. Dnes to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), který má od začátku konfliktu doložených 670 případů úmrtí dětí. Špatná je podle něho situace dětí zejména v Ruskem obsazených částech Ukrajiny.

Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro ukrajinské děti „porušení jejich práv v každém ohledu a zanechává na nich hluboké fyzické a psychosociální jizvy“, uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Rusko a Ukrajina se navzájem viní z útoku na plynovou rozvodnou stanici Sudža v Kurské oblasti, kudy podle Reuters kdysi proudil ruský plyn do Evropy.

Nizozemsko chce výrazně navýšit počet vojáků a pracovníků v armádě ze současných asi 74 000 na 200 000, posílit chce především stavy záložníků. Dnes o tom informovala veřejnoprávní stanice NOS, která se odvolává na vládní zdroje. Ve zprávě NOS neuvedla žádný harmonogram.

Prezident Petr Pavel během návštěvy Ukrajiny podotkl, že je zřejmě potřeba podstatně zvýšit tlak na ruskou stranu, aby přístup k mírovým jednáním výrazně změnila. „Podle toho, co máme možnost vidět a slyšet, tak zatím se nezdá, že by ruská strana měla vůli nějaké příměří uzavřít. Bude zřejmě zapotřebí použít ten tlak, o kterém mluvil americký prezident (Donald Trump) a který by měl být pro Rusko dostatečně citlivý, aby na to reagovalo,“ řekl.

Provádět tak masivní útoky a k tomu na civilní cíle v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to ruská strana myslela vážně. Novinářům to dnes v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel.

Hlava státu ve čtvrtek navštívila jihoukrajinskou Oděsu, na kterou večer Rusko podniklo rozsáhlý dronový útok. Pavel uvedl, že dostal zatím jen prvotní informace, podle kterých se jednalo o dosud největší útok na Oděsu a byla použita i „trochu jiná taktika vzdušného útoku“.

Dnes Pavel navštívil kyjevskou nemocnici Ochmatdyt, na kterou Moskva zaútočila loni v červenci. Rusko podle prezidenta ignoruje mezinárodní právo a v podstatě se dopouští válečných zločinů útoky nejen na zdravotnická zařízení, ale i třeba na sanitky.

Pitnou vodu pro více než 12 000 lidí na východě Ukrajiny zajistila v uplynulých třech letech Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) pomocí humanitárního projektu zaměřeného na hloubení vodních vrtů. Díky novým vrtům lze ve válkou zasažených regionech provizorně nahradit provoz poničené vodohospodářské infrastruktury. ČTK to dnes sdělil Martin Zamazal z ACHO. Vyzval veřejnost, aby u příležitosti Světového dne vody, který připadá na 22. března, tento humanitární projekt finančně podpořila.

A tady jsou další snímky z Oděsy, kde dnes Rusové útočili.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 214 drony, 114 sestřelila obrana, 81 zmizelo z radarů, uvedl Kyjev. Moskva hlásí zničení 43 ukrajinských dronů.

Podívejte se na nové snímky z dnešního útoku Rusů na Oděsu. 

Ukrajinský vicepremiér Kuleba dnes na telegramu píše, že „přímo během schůzky (s Pavlem) Ruská federace na Oděsu vyslala tři skupiny dronů šáhed“. „Zločiny Ruska proti Ukrajině by měl vidět celý civilizovaný svět,“ podotkl. Vyzdvihl českou humanitární i vojenskou pomoc Ukrajině a uvedl, že k námořní bezpečnosti země významně přispěly protilodní systémy Neptun na podvozcích nákladních aut Tatra. Kuleba také připomněl, že Česko převzalo patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, kde renovuje čističky vody a kam dodává generátory, zdravotnické vybavení nebo evakuační autobusy. V Kyjevské oblasti se zase Česko podílí na modernizaci regionální dětské nemocnice za více než deset milionů eur (asi 250 milionů korun), napsal ukrajinský vicepremiér.

Nejméně devět zraněných si vyžádaly útoky, které ruská armáda podnikla v noci na dnešek na ukrajinskou Oděsu a Záporožskou oblast. Informovaly o tom úřady země, které se více než tři roky brání ruské agresi. Na návštěvě Kyjeva je český prezident Petr Pavel.

Prezident Petr Pavel na sociálních sítích v noci popsal, o čem s ukrajinskými představiteli v Oděse jednal. 

„Z Česka sem putuje pomoc ve formě bojových vozidel, dronů, ochranných vest, mobilních rušiček, které chrání obyvatele před dronovými útoky, a také zdravotnického vybavení, jako jsou plicní ventilátory a nemocniční postele. Společně s vedením Oděské, Mykolajivské a Chersonské oblasti jsme diskutovali o další přímé podpoře regionům, které se nacházejí přímo na bojové linii,“ napsal prezident na sociální sítě.

Přijel jsem do ukrajinské Oděsy, která od začátku války odolává ruské agresi. Z Česka sem putuje pomoc ve formě bojových vozidel, dronů, ochranných vest, mobilních rušiček, které chrání obyvatele před dronovými útoky, a také zdravotnického vybavení, jako jsou plicní ventilátory a… pic.twitter.com/irHs00IuMp

— Petr Pavel (@prezidentpavel) March 20, 2025

V ukrajinském hlavním městě se Petr Pavel setká se svým protějškem Volodymyrem Zelenským a nejspíš také s premiérem Denysem Šmyhalem.

Český prezident Petr Pavel dnes ráno dorazil vlakem do Kyjeva. ČTK to sdělila prezidentská kancelář bez dalších podrobností o programu hlavy státu. Ve čtvrtek Pavel navštívil jihoukrajinské město Oděsa a jednal s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli Oděsy, Chersonu a Mykolajivu.

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu. Dění týkaící se ruské agrese na Ukrajině budeme aledovat zase od pátečního rána.

Americký prezident Donald Trump předpokládá, že USA s Ukrajinou brzy podepíšou dohodu o těžbě vzácných nerostů. Řekl to po podpisu výnosu o navýšení výroby kritických surovin.

A tady je několik snímků z návštěvy prezidenta Petra Pavla v Oděse. Podle válečných blogerů je město nyní pod masivním úderem Rusů.

Jednání dnešního summitu EU k tématům jako je další podpora bránící se Ukrajiny či zvyšování evropské konkurenceschopnosti večer před novináři ocenil český premiér Petr Fiala. Za úspěch označil, že do závěrů bruselské schůzky se dostala výzva Evropské komisi, aby předložila přehodnocení emisních pokut pro automobilky.

Premiér připomněl, že předsedové států a vlád 26 unijních zemí odpoledne odsouhlasili závěry k Ukrajině, podobně jako minule se tak ovšem stalo bez Maďarska. Mezi ostatními státy je však na podpoře Ukrajiny silná shoda. „Maďarsko to sice nepodpořilo, ale myslím si, a zaznělo to i v diskuzi od jiných lídrů, že Evropa vychází z této krize silnější,“ uvedl premiér. „Vedle toho, co dělá Evropská unie, tady vznikla i koalice ochotných, do které jsou zapojeny další země, a to velmi silné země ekonomicky i vojensky, jako Norsko či Británie, a to jednoznačně posiluje Evropu,“ dodal premiér.

Dobře vyzbrojená Ukrajina je podle Fialy bezpečnostní garancí pro Evropu, Česko rovněž podporuje i návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové na nový vojenský balíček v hodnotě 20 až 40 miliard eur a měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany.

Maďarský premiér Viktor Orbán potvrdil, že odmítl podpořit výzvu EU Rusku, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Řekl, že se odmítá připojit k textu, který vnímá jako „proválečný“. „Nemůžeme podpořit žádné prohlášení o Ukrajině před tím, než Maďaři vyjádří svůj postoj k členství Ukrajiny v EU,“ uvedl podle maďarských médií Orbán. Dodal, že chce přesvědčit EU, aby „prostě podporovala mírové snahy amerického prezidenta (Donalda Trumpa)“.

Český prezident Petr Pavel dnes navštívil ukrajinské město Oděsa. Jednal s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli Oděsy, Chersonu a Mykolajivu o situaci na bojišti či o tom, jak by mohla vypadat rekonstrukce země napadené Ruskem po válce a v čem by mohlo Česko přispět. Novináře o tom informovala prezidentská kancelář.

Lídři některých zemí EU, Kanady a Británie se příští týden setkají v Paříži, aby projednali pozici k Ukrajině a mírovému procesu, uvádí Bloomberg.

Jednání dnešního summitu EU k tématům, jako je další podpora bránící se Ukrajiny či zvyšování evropské konkurenceschopnosti, večer před novináři ocenil český premiér Petr Fiala. Za úspěch označil, že do závěrů bruselské schůzky se dostala výzva Evropské komisi, aby předložila přehodnocení emisních pokut pro automobilky.

Podle Fialy Česká republika a další státy tlačí na Evropskou komisi, aby přehodnotila zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035. Česko také žádá revizi nového systému emisních povolenek ETS2, který by vedl k rozšíření těchto poplatků, připomněl předseda vlády. „V této věci jsme schopni vytvářet koalici,“ uvedl Fiala.

Ukrajinské jednotky 18. března zničily velitelské stanoviště třetí motostřelecké divize 20. armády ruských ozbrojených sil u obce Děmidovka v ruské Belgorodské oblasti, informoval ukrajinský generální štáb.

Obrazem: Následky ruského útoku v Kirovohradské oblasti

Čistý zisk největší ruské ropné společnosti Rosněfť se v loňském roce snížil o 14,4 procenta na 1,08 bilionu rublů (zhruba 293 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Za poklesem zisku podle ní stály mimo jiné vyšší úroky u půjček.

„Měl bych upozornit, že ruská centrální banka udržuje v ekonomice velmi vysoké reálné úrokové sazby. V posledních dvou letech byly nejvyšší na světě,“ uvedl šéf firmy Igor Sečin. K poklesu čistého zisku podle něj přispělo rovněž přehodnocení daňových závazků související s letošním zvýšením sazby daně z příjmu.

Spojené státy prodloužily Slovensku výjimku ze sankcí, které loni v listopadu uvalily na ruskou společnost Gazprombank. Ta inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků státní plynárenské společnosti Gazprom. Výjimka, kterou Bratislava získala loni v prosinci, tak nově platí až do letošního května. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.

Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena na přelomu roku uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Na začátku letošního ledna se to dotklo takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu a ruských ropných společností. Už v říjnu loňského roku potom sankce dopadly právě na Gazprombank.

Ukrajinská centrální banka se chystá opět zmírnit omezení pro pohyb kapitálu, která zavedla v důsledku vojenského konfliktu s Ruskem. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Centrální banka se podle ní snaží najít způsoby, jak podpořit ukrajinské exportéry a zvýšit jejich přínos k růstu ukrajinské ekonomiky.

Kyjev v reakci na zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zavedl přísná omezení pro pohyb peněz a restrikce pro devizový trh, aby zabránil odlivu kapitálu a udržel makroekonomickou stabilitu. Některá opatření již ale zmírnil, a to zejména loni v květnu, píše Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil občanům Ukrajiny, kteří pobývají v Rusku bez náležitého „legálního statusu“, aby zemi do 10. září opustili. Prezidentský dekret, který byl dnes zveřejněn se vztahuje i na okupovaná území, uvádí server The Kyiv Independent.

Ukrajinští občané mají upravit své právní postavení, nebo odejít. „Občané Ukrajiny, kteří jsou v Ruské federaci a nemají legální důvody pro pobyt v Ruské federaci, musí opustit Ruskou federaci z vlastní vůle, nebo upravit svůj legální status v Ruské federaci do 10. září 2025,“ stojí v nařízení.

Slovensko nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Premiér Robert Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu. V pondělí se v Rijádu sejdou zástupci Ruska a Spojených států, aby na expertní úrovni jednali o Ukrajině. Ve stejný den se američtí vyjednavači setkají i s ukrajinskou delegací.

„Nemůžeme bigotně trvat za každou cenu na sankcích. Může se stát, že přijde okamžik a řekneme, že nesouhlasíme, neboť si myslíme, že je to proti mírovým krokům, které se momentálně dělají. Pokud budeme vnímat pokus o další sankce jako něco, co má nabourat mírový proces, jsme připraveni to vetovat,“ uvedl Fico.