„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes pochválil amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že podle něj lépe než kterýkoliv jiný západní lídr rozumí ukrajinskému konfliktu. Lavrov to podle agentury Reuters řekl na mezinárodní konferenci nazvané Diplomatické fórum v Antalyi (ADF). Se svým vyjádřením přišel den po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se zvláštním Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem. Trump se snaží docílit ukončení konfliktu, v němž Rusko před více než třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu.

Podle Lavrova je klíčem k vyřešení jakéhokoli konfliktu – včetně války na Ukrajině – odstranění jeho příčin. Jen tak lze podle něj dosáhnout trvalého míru. „Prezident Trump byl prvním a zatím, myslím, téměř jediným ze západních lídrů, který opakovaně přesvědčivě několikrát prohlásil, že bylo obrovskou chybou vtáhnout Ukrajinu do NATO. A to je jedna z hlavních příčin, kterou jsme tolikrát citovali,“ řekl Lavrov. Podle Kyjeva Trump až příliš přebírá ruský pohled na věc a nerozlišuje, kdo je v konfliktu agresor a kdo se brání.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Ukrajina v uplynulém dni uskutečnila pět útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, a porušila tak moratorium na tyto údery, které schválily Spojené státy. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Podívejte se na nové snímky z pohřbu ukrajinského vojáka ve městě Slavuta. 

V Česku by mohlo trvale zůstat na 260.000 uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců. Vyplývá to z aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v ČR podle údajů ministerstva vnitra 364.600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708.700 osob ze zahraničí mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.

„Nyní předpokládáme, že kolem 70 procent těchto osob (uprchlíků z Ukrajiny) pravděpodobně zůstane v ČR i po roce 2035,“ uvedli autoři studie. Podle nich bude ale záležet na dalším vývoji situace na Ukrajině.

Rusko vyslalo při nočním útoku na Ukrajinu 88 dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana jich 56 sestřelila. Oznámilo to dnes na síti Telegram ukrajinské letectvo.

Škody po útoku byly hlášeny v pěti ukrajinských regionech na severu, v centru, východě a na jihu země. Podle prohlášení se 24 dronů „ztratilo“ poté, co armáda pomocí technologie elektronického boje narušila jejich řízení a přesměrovala je jinam.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva.

V Petrohradě v pátek večer skončila po více než čtyřech hodinách schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem, která se soustředila na urovnání válečného konfliktu na Ukrajině, informovala tisková agentura Reuters. Výsledky jednání nebyly bezprostředně známy.

Kreml na svých webových stránkách zveřejnil fotografie, na níž si oba muži podávají ruce, a připojil pouze stručný komentář: „Téma setkání - aspekty ukrajinského urovnání.“

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam takzvaných zahraničních agentů Andreje Kozyreva, prvního ruského ministra zahraničí v postsovětské éře. Dnes o tom informoval server Meduza a další média. Čtyřiasedmdesátiletý Kozyrev žije ve Spojených státech a patří mezi kritiky prezidenta Vladimira Putina, odsoudil také ruskou invazi na Ukrajinu.

Ministerstvo spravedlnosti vysvětlilo rozhodnutí zařadit Kozyreva mezi takzvané zahraniční agenty tím, že podle něho šířil „nevěrohodné informace“ o ruské politice a armádě.

„Vystupoval proti speciální vojenské operaci na Ukrajině. Spolupracuje se zahraničními platformami, pobývá za hranicemi Ruské federace,“ uvedl resort spravedlnosti. Souslovím speciální vojenská operace Moskva označuje invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

K poskytnutí dalších deseti protivzdušných systémů Patriot dnes spojence vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. K zástupcům vlád pěti desítek zemí sdružených v kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny (UDCG) promluvil v on-line proslovu z města Kryvyj Rih, kde minulý týden ruský vzdušný útok zabil 19 lidí. Ukrajina je také připravena další protivzdušné systémy nakoupit od Spojených států, řekl podle agentury Reuters Zelenskyj později.

„Skutečně je potřebujeme. Deset systémů Patriot, svobodný svět je má. Co nyní potřebujeme, je politické rozhodnutí použít je k zajištění míru,“ vzkázal Zelenskyj zástupcům UDCG. Ti na dnešním zasedání slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Nicméně například německý ministr obrany Boris Pistorius dnes dříve řekl, že systémy Patriot, které Kyjev opakovaně žádá, Německo v současnosti dodat nemůže.

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff se setkal s ruským prezidentem Putinem v Petrohradu.

Britský soud dnes za porušení sankcí uložil 40 měsíců vězení Dmitriji Ovsjannikovovi, někdejšímu gubernátorovi Sevastopolu na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově. Jde o první podobný verdikt v Británii, píše agentura Reuters. Ovsjannikov byl ve středu shledán vinným z obcházení sankcí a z držení nebo používání majetku pocházejícího z trestné činnosti.

Osmačtyřicetiletý Ovsjannikov podle soudu mezi loňským únorem a letošním lednem obcházel britské sankce, když si v zemi zřídil bankovní účet, na který od své manželky dostal 76.000 liber (přes dva miliony Kč) a od svého bratra 41.000 liber (více než milion Kč). Když si banka uvědomila, že se na Ovsjannikova vztahují sankce, zmrazila mu účet.

Nejméně 51 čínských občanů se v období od června 2023 do května 2024 přihlásilo do smluvní vojenské služby v ruské armádě prostřednictvím moskevského náborového střediska, informoval 11. dubna ruský investigativní server Important Stories.

Odhalení přichází jen několik dní poté, co Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) oznámila zajetí dvou čínských bojovníků u ukrajinských obcí Tarasivka a Bilohorivka. Dokument ukrajinské rozvědky, který získal deník Kyiv Independent, odhaduje, že v ruských ozbrojených silách v současné době slouží nejméně 163 čínských státních příslušníků.

Obrazem: Pohřeb ukrajinské umělkyně Marharyty Polovinko

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Budou spolu jednat o urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Schůzka potrvá tak dlouho, jak bude Putin považovat za nutné, řekl mluvčí Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS a setkání označil za dobrou příležitost, jak předat ruské stanovisko Trumpovi.

„Ne,“ odpověděl Peskov na otázku, zda má prezident na schůzku s Witkoffem vymezený čas. „(Může trvat) hodinu, dvě, tři, čtyři, pokud bude třeba. Potrvá tak dlouho, jak bude podle prezidenta Putina zapotřebí,“ řekl.

Obrazem: Ministři obrany Boris Pistorius, Rustem Umerov, John Healey a Jana Černochová na konferenci v Bruselu

Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy by měl v letošním roce vzrůst o 25 procent, tedy 33 miliard metrů krychlových, protože kontinent potřebuje kompenzovat nižší dodávky plynovody a poptávka se kvůli počasí zvýšila. Dovoz se tak přiblíží rekordní úrovni. Vyplývá to z odhadu, který dnes zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Loni naopak dovoz klesl.

K nárůstu dovozu LNG přispívají nižší dodávky plynovody z Ruska, vyšší domácí poptávka, potřeba zaplnit zásobníky a také vyšší vývoz plynu z EU na Ukrajinu. Za první čtvrtletí dovoz LNG do Evropy stoupl o 23 procent, tedy o více než devět miliard metrů krychlových.

Spojenci na dnešním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to novinářům řekl britský ministr obrany John Healey. Novou podporu oznámili mimo jiné zástupci Británie, Německa či Nizozemska; česká ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.

Ministři se sešli v době, kdy je nejistá budoucnost další americké vojenské podpory pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska. Prezident Donald Trump se více než tři roky po začátku ruské invaze snaží přesvědčit Kyjev i Moskvu k uzavření příměří s vyhlídkou na dlouhodobý mír a v rámci nátlaku na Ukrajinu již jednou sáhl ke zmrazení této podpory.

Estonské vojenské námořnictvo zadrželo v Baltu tanker Kiwala plující do Ruska. Kvůli kontrole jej odeslalo do estonských vod, kde zakotvil, oznámil dnes velitel námořnictva, komodor Ivo Värk na tiskové konferenci ministerstva obrany. Loď byla zadržena kvůli kontrole, uvedl estonský premiér. Plavidlo je na sankčním seznamu Evropské unie, Británie, Kanady a Švýcarska, napsal server Delfi. Komodor Värk podle portálu ujistil, že nynější kontrola nijak nesouvisí s poškozením podmořské kritické infrastruktury v loňském roce.

„Estonské námořnictvo dnes časně ráno zadrželo sankcionované plavidlo plavící se bez vyvěšené státní vlajky. Naše orgány jsou momentálně na palubě lodi a kontrolují její právní stav a bezpečnost. Estonsko bere podezřelé aktivity v Baltském moři velmi vážně,“ napsal premiér Kristen Michal na síti X. Zveřejnil i snímek s popiskem, že estonské námořnictvo zadrželo tanker z ruské „stínové flotily“.

Německo poskytne Ukrajině čtyři systémy protivzdušné obrany IRIS-T, 15 tanků Leopard 1, průzkumné drony a 100 000 dělostřeleckých nábojů v rámci nového balíčku vojenské pomoci, oznámil 11. dubna ministr obrany Boris Pistorius podle televize N-tv.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes slíbil, že Moskva bude dál usilovat o obnovení přímého letecké spojení se Spojenými státy, které by mělo následovat po případném zrušení amerických sankcí na aerolinky Aeroflot. Američané na ruský návrh dosud nereagovali. Lavrov zdůraznil, že výměny vězňů pomáhají upevnit důvěru mezi Ruskem a USA v době, kdy se snaží obnovit vztahy.

Mluvčí Kremlu potvrdil, že do Ruska přiletěl zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Očekává se, že se ještě dnes setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Předsedové českého Senátu a Sněmovny Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vyzvali americký Kongres, aby zachoval stabilní financování rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE). V dopise předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi a úřadujícímu šéfovi Senátu Chucku Grassleymu upozorňují na to, že ukončení činnosti stanice by znamenalo vítězství autoritářských režimů a oslabení svobody slova ve světě. ČTK o tom informoval mluvčí předsedkyně dolní komory Martin Churavý.

„Jsme si plně vědomi úsilí americké administrativy o snížení federálního deficitu a podporu fiskální odpovědnosti. Právě v tomto kontextu však musíme zvážit i širší a dlouhodobé důsledky tohoto rozhodnutí. Ukončení činnosti Rádia Svobodná Evropa by totiž ve skutečnosti znamenalo významné vítězství autoritářských režimů v Evropě, Asii i jinde,“ uvedla Pekarová Adamová. Stanice má totiž podle ní přínos i pro kolektivní obranu demokratických hodnot.

Ukrajinu je třeba vojensky podporovat i v době snah o mírová jednání, aby byla její pozice vůči agresorskému Rusku co nejsilnější. Na úvod dnešní schůzky ministrů obrany kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) se na tom shodli ministři Británie a Německa John Healey a Boris Pistorius. Zasedání skupiny založené před třemi lety Spojenými státy se vůbec poprvé osobně neúčastnil zástupce americké vlády, ministr obrany Pete Hegseth se ke svým kolegům z pěti desítek zemí světa hodlá připojit na dálku. Healey oznámil, že jeho země poskytne Ukrajině vojenskou podporu za dalších 350 milionů liber (10,2 miliardy korun) a vyzval k novým závazkům i ostatní země.

Ministři se sešli v době, kdy je nejistá budoucnost další americké vojenské podpory pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska. Prezident Donald Trump se více než tři roky po začátku ruské invaze snaží přesvědčit Kyjev i Moskvu k uzavření příměří s vyhlídkou na dlouhodobý mír a v rámci nátlaku na Ukrajinu již jednou sáhl ke zmrazení této podpory.

Ruská vojska, útočící na východě Ukrajiny, dobyla obec Oleksandropil v Doněcké oblasti a pronikla do vsi Uspenivka, ležící jen šest kilometrů od hranice Dněpropetrovské oblasti. Uvedl to dnes v noci server Ukrajinska pravda s odvoláním na projekt Deepstate, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Ztráty ruské armády od rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 přesáhly 930.000 mužů, tvrdí ukrajinský generální štáb. Obě země dnes informovaly o zničení desítek nepřátelských dronů.

Ruským jednotkám se dosud nepodařilo proniknout do Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, přestože se o to každý den pokoušejí, uvedl dnes v ukrajinské televizi šéf oblastní správy Volodymyr Arťuch podle serveru RBK-Ukrajina.

Ukrajinské frontové jednotky mají kvůli omezené dostupnosti náhradních dílů a komplikované údržbě problémy s několika zbraňovými systémy dodanými Německem, uvedl 10. dubna list Spiegel s odvoláním na interní německé vojenské dokumenty.

Analýza se odvolává na lednovou přednášku zástupce vojenského atašé na německém velvyslanectví v Kyjevě, které se zúčastnilo asi 200 nižších důstojníků Bundeswehru. Podle přepisu si některé německé systémy vysloužily na Ukrajině pochvalu, jiné se však ukázaly jako nevhodné pro nasazení v konfliktech vysoké intenzity.

Zvláštní tribunál, který západní země plánují zřídit v Haagu v rámci Rady Evropy za účelem vyšetřování ruských zločinů proti Ukrajině, nebude moci soudit Putina, dokud je stále prezidentem, píše server Euronews s odkazem na dva zdroje z evropské diplomacie.

„Alternativně by soud v nepřítomnosti mohl být veden poté, co Putin opustí svůj úřad,“ uvedl jeden z evropských úředníků.

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff odcestoval do Ruska, kde se podle serveru Axios ještě dnes setká s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se snaží Moskvu přesvědčit, aby souhlasila s příměřím na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Witkoff, kterého si Trump vybral jako zmocněnce pro Blízký východ, se ujal rovněž kontaktů administrativy amerického prezidenta s Kremlem a mezitím v Moskvě dvakrát jednal s Putinem. Nynější schůzka tak bude třetí.

Británie zvažuje, že na Ukrajinu na pět let vyšle své vojáky, uvedl ve čtvrtek britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na nejmenované zdroje. Vojáci by podle něj na Ruskem napadanou Ukrajinu byli vysláni v rámci plánu, o němž nyní Londýn jedná se svými spojenci.

Jedna z variant plánu, o němž se jedná, je podle zdrojů serveru vyslání Evropany vedených sil na Ukrajinu. Jejich úkolem by bylo odradit Rusko od porušení možné dohody o příměří a zároveň by ulevilo ukrajinským vojákům.

Mluvčí britského premiéra Keira Starmera v březnu podle agentury Reuters uvedl, že „významný počet“ zemí je ochotných poskytnout Ukrajině mírové síly v případě, že bude uzavřena mírová dohoda s Ruskem.

Britský princ Harry dnes přijel na neohlášenou návštěvu Ukrajiny a v západoukrajinském Lvově se setkal s lidmi zraněnými ve válce. S odvoláním na jeho mluvčího o tom napsala agentura AP. Zároveň připomněla, že Harry, který deset sloužil v britské armádě, dlouhodobě spolupracuje se zraněnými veterány.

Harry navštívil ortopedickou kliniku Superhumans Center ve Lvově, která provádí rehabilitace pro zraněné vojáky a civilisty a zároveň zdarma poskytuje protézy, rekonstrukční operace a psychologickou pomoc.

Vévoda ze Sussexu, který sloužil deset let v britské armádě, z toho dvakrát v Afghánistánu, kde působil v posádce bojového vrtulníku Apache, ve kterém obsluhoval palubní zbraně, se zaměřuje na pomoc zraněným vojákům dlouhodobě. V roce 2014 založil hry Invictus Games, které zraněným veteránům nabízí příležitost soutěžit ve sportovních disciplínách podobných paralympiádě.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková po zhruba třech letech v Kyjevě odchází z funkce. Napsaly to dnes agentury AP a Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Její rezignace se očekávala už nějakou dobu, zejména s ohledem na to, že administrativa současného prezidenta Donalda Trumpa klade důraz na sbližování s Ruskem a ukončení rusko-ukrajinské války, podotkla AP.

Brinkovou do vedení diplomatické mise na Ukrajině jmenoval v roce 2022 tehdejší prezident Spojených států Joe Biden a ve východoevropské zemi působila od května téhož roku, napsala agentura Reuters, která s odvoláním na své zdroje dále píše, že diplomatka odchází na vlastní žádost. Chystá se prý zcela opustit diplomatickou službu.

Vážení čtenáři, přejeme klidnou noc. Online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána, děkujeme za jeho sledování.

Při dnešním ruském raketovém úderu na ukrajinské město Dnipro zahynul dvaačtyřicetiletý muž, oznámil šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu. Další lidé podle něj utrpěli zranění a na místě vypukl rozsáhlý požár, poškozen je civilní objekt.

Agentura Reuters později s odvoláním na šéfa správy Žytomyrské oblasti Vitalije Bunečka informovala o zabitém člověku při ruském dronovém útoku, který zasáhl bytový dům. Další lidé jsou zraněni. Podle veřejnoprávní stanice Suspilne útok zasáhl obec Ozerne, poblíž které se nachází vojenské letiště.

Ukrajinská armáda uvedla, že její dron natočil ruského vojáka, kterak popravuje ukrajinského zajatce. V ruinách v jihoukrajinské vesnici Pjatichatky záběry ukazují stojícího Rusa a vzdávajícího se ukrajinského vojáka - ruský na něj však namíří zbraň a stiskne spoušť.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí ukrajinské vsi Žuravka, která se nachází v Sumské oblasti hraničící s ruskou Kurskou oblastí. Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ve středu řekl, že Rusko už fakticky začalo se svou ofenzivou na Sumskou a Charkovskou oblast.

Rusko proniklo do Sumské oblasti poté, co v posledních týdnech vypudilo ukrajinské vojáky z většiny sousední Kurské oblasti, poznamenala agentura Reuters. Hlášený ruský postup v Sumské oblasti ukazuje na širší potíže ukrajinské armády, která v poslední době v Kurské oblasti neustále ztrácela pozice, píše agentura AFP.

Britská protiteroristická policie zadržela na londýnském letišti Stansted muže (38) z Rumunska v souvislosti s požárem v logistickém centru společnosti DHL nedaleko Birminghamu z loňského července. „Vyšetřování nadále pokračuje a jeden muž byl zatčen pro trestné činy podle zákona o národní bezpečnosti,“ uvedla policie; konkrétně je podezřelý z napomáhání zahraniční zpravodajské službě.

Loni 22. července se vznítil balíček v Midpoint Way v Minworthu v logistickém centru DHL. Vyšetřování případu se ujala protiteroristická policie. Při požáru na birminghamském předměstí nebyl nikdo zraněn. Britská protiteroristická policie stále prošetřuje, zda ruští agenti neumístili do balíčku zápalné zařízení, které pak způsobilo požár. Totožný incident se tehdy odehrál v dalším skladišti DHL v Německu, politici hovoří o hybridních útocích Ruska proti Západu.

Americké ministerstvo zahraničí označilo diplomatické rozhovory s ruskými protějšky v Istanbulu za konstruktivní, ale uvedlo, že je i nadále znepokojeno ruským zákazem zaměstnávat na zastupitelských úřadech místní zaměstnance. Delegace obou zemí se při jednání zaměřily na dokončení zajištění přístupu k bankovním službám pro diplomatické mise, dodalo podle agentury Reuters ministerstvo.

Podle ruského velvyslance ve Spojených státech dnešní rozhovory umožnily posunout se blíže k normalizaci činnosti diplomatických misí obou zemí, píše ruská agentura TASS. Obě delegace podle Darčijeva zdůraznily nutnost obnovení přímých letů mezi oběma zeměmi pro rozšíření obchodních vazeb a kontaktů.

„Čína není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou. Jsme pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien k vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Moskva do války zatahuje Čínu. A vyzval „zainteresované strany“, aby se neuchylovaly k „nezodpovědným poznámkám“.

Na ruském konzulátu v Istanbulu dnes skončilo druhé kolo rusko-amerických rozhovorů zaměřených na provoz zastupitelských úřadů obou zemí. Jejich činnost byla výrazně omezena v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Rozhovory se nicméně nijak netýkaly Ukrajiny, píše agentura AFP.

Ministři obrany skupiny zemí, která připravuje budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, budou dnes v Bruselu diskutovat zejména o další podpoře Ukrajiny i o tom, jak by mohli přispět k případné mírové misi evropských vojáků v zemi. Před začátkem jednání to uvedl lotyšský ministr obrany Andris Sprúds.

Setkání zemí takzvané „koalice ochotných“ v sídle NATO pořádá Británie a Francie. Účastní se více než tři desítky zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny. Česko na schůzce zastupuje šéfka resortu obrany Jana Černochová.

Rusko dnes odmítlo tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Moskva do války zatahuje Čínu. Podle Kremlu je naopak postoj Pekingu vyvážený, napsala agentura Reuters. Moskva takto komentovala Zelenského čtvrteční oznámení, že proti ukrajinským ozbrojeným silám bojuje v ruské armádě nejméně 155 čínských občanů. Peking už dříve tuto informaci označil za nepodloženou.

Takováto ukrajinská vyjádření jsou podle Ruska nezodpovědná. Kreml dnes Čínu označil za partnera, přítele a soudruha.

Spojené státy a Rusko si v Abú Zabí vyměnily dva vězně. Dnes o tom informoval list The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že je to další známka budování vzájemné důvěry v době, kdy obě jaderné mocnosti jednají o možnosti ukončit válku na Ukrajině, kterou Moskva v únoru 2022 rozpoutala.

V rámci výměny, kterou podle WSJ dohodly tajné služby, Rusko předalo Američanům Xeniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím. USA naopak vydaly Rusům Arthura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva a Mykolajivu, na které dnes zaútočili Rusové.

Nejméně 12 lidí utrpělo v noci na dnešek zranění v ukrajinských městech Kyjev a Mykolajiv při ruských dronových útocích. Ukrajinská armáda informovala, že Rusko v noci vyslalo 145 dronů, z nichž se 85 podařilo sestřelit a dalších 49 nedosáhlo svého cíle. Co se stalo se zbylými 11 drony, armáda neupřesnila, napsala agentura Reuters.

Ruská protivzdušná obrana během noci zasahovala v okolí hlavního města, uvedl na svém webu listu Kommersant s odvoláním na očité svědky z města Naro-Fominsk, které leží přibližně 70 kilometrů jihozápadně od Moskvy.

„Podle záběrů z města byly na obloze spatřeny bezpilotní letouny. Obyvatelé Naro-Fominska také uvedli, že na ulicích slyšeli exploze,“ napsal deník. Zmíněné záběry z útoku dronů na okolí Moskvy zveřejnil na X mj. ukrajinský politik Anton Heraščenko.

Ještě dříve úřady přerušily provoz na moskevském letišti Vnukovo, jakož i na letišti v Kaluze, která leží asi 200 kilometrů od Moskvy, dodal Kommersant. Ve Vnukovu byla omezení již zrušena.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Nejméně dva zranění museli být hospitalizováni po náletu ruských dronů na přístavní město Mykolajiv na jihu Ukrajiny, oznámil dnes na sociální síti šéf oblastní správy Vitalij Kim. Několik dalších raněných ošetřili zdravotníci na místě. Náletu během noci čelilo také hlavní město země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Kyjevský starosta Vitalij Kličko informoval o požáru skladů. Oběti či ranění dosud nejsou hlášeni.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina je připravena koupit významné množství zbraní od Spojených států, především pro posílení své protivzdušné obrany, aby mohla pokračovat v boji proti Rusku, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům. Prezident podle médií hovořil o nákupu zbraní za desítky miliard dolarů.

„Chceme a jsme připraveni. Předali jsme americké straně velký balík položek, které chceme koupit,“ řekl Zelenskyj. „Koupit v té či jiné podobě. Je to naše věc, jak to zaplatíme,“ dodal podle serveru RBK-Ukrajina. Zelenskyj podle portálu hovořil o nákupu zbraní protivzdušné obrany za 30 miliard a dalších zbraní za až 50 miliard dolarů (asi 687 miliard až 1,14 bilionu Kč).

Estonský parlament dnes přijal zákon, který má přispět k posílení námořní bezpečnosti a ochraně infrastruktury a kriticky důležitých míst pobaltské země. Přijetí zákona následovalo po loňském poškození podmořského elektrického vedení Estlink2 a čtyř telekomunikačních kabelů ležících na dně Baltského moře mezi Estonskem a Finskem, napsala agentura AFP.

Vyšetřovatelé mají podezření, že kabely poškodila vlečením kotvy posádka tankeru Eagle S, který se plaví pod vlajkou Cookových ostrovů a nejspíše patří do „stínové flotily“ tankerů používaných k vývozu ruské ropy.

Zahraniční řidiči taxislužby, kteří pracují v Česku, budou muset zřejmě mít oprávnění vydané v ČR nebo jiné zemi EU. Příslušnou novelu zákona dnes přijal Senát. Nyní ji musí podepsat prezident. Novinka se do zákona dostala ve Sněmovně na návrh skupiny pražských poslanců. Cílem jejich návrhu je hlavně zvýšit bezpečnost na silnicích. Týkat se to má hlavně lidí pocházejících z nečlenských států EU. Průkaz řidiče taxislužby by měl získat nově pouze držitel řidičského oprávnění vydaného v tuzemsku nebo v jiném členském státu EU.

Podle důvodové zprávy bylo ze 14 808 vydaných oprávnění řidiče taxislužby 55 procent vydáno řidičům z Česka. Občanům Ukrajiny vydaly úřady přes 6000 těchto oprávnění, občanům Uzbekistánu 1153 oprávnění a například občané Nigérie jich získali 117. „Množí se přitom stížnosti, že řidiči vozidel taxislužby mají v hustém provozu problémy s řízením vozidla a pravidly silničního provozu, a je tak ohrožována nejenom bezpečnost přepravovaných cestujících, ale i bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu,“ stojí v důvodové zprávě.

Proti Ukrajině bojuje nejméně 155 čínských občanů, uvedl prezident Zelenskyj. Rusko podle něj rekrutuje Číňany na sociálních sítích a Peking to ví.

Čínský občan, který nedávno padl do ukrajinského zajetí, uvedl, že se k ruské armádě připojil přes prostředníka ve své vlasti a zaplatil za to 300.000 rublů (asi 80.000 korun). Napsal to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu. Muže prý motivoval přislib ruského občanství. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o den dříve uvedl, že vojáci jeho země zajali dva čínské občany bojující v řadách ruské invazní armády na ukrajinském území.

Číňan, o kterém dnes píše Ukrajinska pravda, padl podle informací tohoto serveru do zajetí v bojích u obce Bilohorivka, která se nachází v Luhanské oblasti, těsně u hranice s oblastí Doněckou. Skupina vojáků ruské armády se tam podle serveru dostala pod palbu ukrajinských ozbrojených sil a rozhodla se vzdát. Vojáci ukrajinské 81. samostatné mechanizované brigády zajali tři vojáky, mezi nimi i občana Čínské lidové republiky, píše portál, podle něhož tento muž v současné době spolupracuje s ukrajinskými úřady.

Evropská komise poslala Ukrajině další miliardu eur (přes 25 miliard Kč) v rámci unijní makrofinanční pomoci (MFA) zemi, která se už od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Unijní exekutiva to dnes oznámila na webu. Peníze z programu jsou kryté výnosy z ruských finančních aktiv zmrazených v EU. Transfer potvrdilo také ukrajinské ministerstvo financí.

O balíčku finanční pomoci pro Ukrajinu, který by byl kryt tímto způsobem, rozhodly členské země bloku loni na počátku října. S dnešním příspěvkem už unie poslala v rámci tohoto programu do Kyjeva pět miliard eur, připomněla komise. Peníze mohou být využity na klíčové oblasti, na udržení funkcí státní infrastruktury bránící se země a na podporu oprav a obnovy.

Průmysl musí hrát hlavní roli v evropské obraně, unijní instituce musí se zástupci průmyslu více mluvit, rovněž je potřeba odstranit bariéry na vnitřním trhu EU a zjednodušit byrokracii. Českým novinářkám v Bruselu to řekla viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková. Právě český svaz dnes uspořádal na půdě Evropského parlamentu konferenci, které se zúčastnili i zástupci sesterských organizací z několika dalších zemí a na které se debatovalo o roli obranného průmyslu, ale i dalších průmyslových odvětví v současné snaze o posílení obranyschopnosti EU.

„Současná debata není o konkurenceschopnosti, je o přežití. Pokud chceme zajistit bezpečnost a odolnost, získat technologický náskok, musíme výrazně zlepšit podnikatelské klima v EU,“ uvedla Jabůrková. Zmínila přitom hned několik kroků, které je potřeba učinit. „Je nutné odstranit bariéry na jednotném trhu, zásadním způsobem zjednodušit byrokracii včetně existujících právních předpisů, zlepšit dostupnost kapitálu a zastavit příval nové regulace,“ dodala.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění dvou pracovníků rumunského velvyslanectví v Moskvě. Ruská diplomacie tento krok označila za reakci na dřívější rumunské prohlášení tamního ruského vojenského přidělence a jeho zástupce za nežádoucí osoby.

Ministerstvo zahraničí v Moskvě si dnes předvolalo rumunskou chargé d'affaires. Ruští diplomaté jí předali nótu označující vojenského atašé při rumunské ambasádě a jeho zástupce za persony non grata. Dřívější podobný krok rumunského ministerstva zahraničí v případě ruských diplomatů Moskva opět označila za neodůvodněný.

Gruzie je pro Rusko testovacím polem, států zranitelných vůči ruské hybridní strategii je mnoho, řekla dnes na veřejném setkání v pražské Knihovně Václava Havla bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Rusko podle ní nemá silnou vojenskou strategii a tak spoléhá na strategii hybridní. Zahrnuje podle ní manipulaci voleb, silnou propagandu a dezinformační strategii a také přítomnost oligarchů či populistů v zemi.

„Je mnoho zemí, které mohou naplňovat tato kritéria a jsou zranitelné proti této ruské hybridní strategii,“ řekla. Jiným státům by Zurabišviliová doporučila především bojovat proti propagandě, kybernetickým útokům či dezinformacím, a to více organizovaně, než je tomu v Gruzii. Jako problém vnímá polarizovanou společnost. „Mluvíte pouze s lidmi, kteří jsou na vaší straně a nemáte cesty, jak oslovit ty, kteří vás nepodporují,“ podotkla. Podporují to podle ní i algoritmy sociálních sítí.

Estonský prezident Alar Karis dnes podepsal ústavní dodatek, který odebírá cizím státním příslušníkům žijícím v Estonsku právo na účast v místních volbách, a to s výjimkou občanů zemí Evropské unie. Informovala o tom veřejnoprávní stanice ERR a agentura AFP, podle níž se tento krok dotkne především velké ruské menšiny v zemi.

Zákonodárci ústavní novelu schválili už na konci března. Rozhodnutí o omezení hlasovacího práva přišlo v době sílících obav z vměšování Ruska do vnitřních záležitostí země prostřednictvím početné ruské menšiny v Estonsku. Obavy o bezpečnost pobaltské země vzrostly po ruské vojenské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Příští německá vláda bude dle koaliční smlouvy dál podporovat Ukrajinu, spolupracovat s USA, hodlá zpřísnit migrační politiku a podpořit hospodářství.

Lidé ve městě Kryvyj Rih stále truchlí nad nedávno Rusy zavražděnými dětmi. Podívejte se na další nové snímky včetně fotografie vojenského hřbitova z téhož města.

Čína prověřuje zprávy, že byli na Ukrajině zadrženi dva čínští občané, řekl podle médií šéf čínské diplomacie Wang I. Vyjádření mluvčího podle agentury AP naznačuje, že zadržení Číňané se přidali k ruské armádě z vlastního popudu. To agentuře AFP řekl také anonymní zdroj z ukrajinské vlády. Dva Číňané podle předběžných zjištění podepsali smlouvu s ruskou armádou. Nic zatím nenaznačuje tomu, že by je na Ukrajinu poslal Peking.

Rusko si předvolalo francouzského velvyslance v Moskvě v souvislosti s dočasným zadržením pracovnice ruského ministerstva zahraničí na pařížském letišti. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

„Francouzská pohraniční služba bez vysvětlení zadržela pracovnici ruského ministerstva zahraničí, členku ruské oficiální delegace, a zabavila jí telefon a počítač,“ uvedla Zacharovová s tím, že případ se stal 6. dubna na pařížském letišti Charlese de Gaulla.

Rusko už fakticky začalo se svou ofenzivou na příhraniční Sumskou a Charkovskou oblast. V dnes zveřejněném rozhovoru na serveru LB.ua to uvedl velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Potvrdil tak dřívější vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko se na ofenzivu ve dvou ukrajinských oblastech hraničících s Ruskem připravuje.

„Tato ofenzíva už skutečně začala. Protože už několik dní, téměř týden, jsme svědky téměř zdvojnásobení počtu nepřátelských útoků,“ uvedl Syrskyj.

Čína prověřuje zprávy, že byli na Ukrajině zadrženi dva čínští občané, řekl podle agentur šéf čínské diplomacie Wang I. Zároveň vyzval Číňany, aby se vyhýbali válečným zónám a nezapojovali se žádným způsobem do bojů. Reaguje tak na úterní prohlášení Kyjeva, který uvedl, že se ukrajinští vojáci střetli v bojích na východě země se šesti čínskými vojáky, z nichž dva jsou nyní v zajetí na Ukrajině. Tvrzení Kyjeva, že více čínských občanů bojuje po boku Rusů, čínská diplomacie označila za nepodložené.

„Čínská vláda vždy žádala své občany, aby se drželi dál od válečných zón, aby se vyhýbali zapojení do ozbrojených konfliktů v jakékoli formě, a zejména aby se vyhýbali účasti na vojenských operacích kterékoli strany,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí na dnešní tiskové konferenci. „Postoj Číny ke krizi na Ukrajině je jasný a schvaluje ho většina mezinárodního společenství,“ dodal.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes uvedla, že Ukrajina v útocích na ruskou energetiku pokračuje „prakticky denně“ a že dohodu porušila ve více než 30 případech.

Česko bude muset kvůli vnitřnímu dluhu v armádě vydávat v příštích letech na obranu víc, než vyžaduje cíl Severoatlantické aliance (NATO). Uvádí to analýza, kterou dnes představili zástupci Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. Dočasný nárůst výdajů bude podle analýzy třeba financovat zvýšením zadlužení nebo dočasným růstem daní. Pro udržování obranných výdajů na zvýšené úrovni pak bude třeba upravit příjmy a výdaje státního rozpočtu.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků v Záporoží, kde probíhají boje.

Podívejte se na nové snímky z Dnipra, kde zaútočili Rusové.

Rusko tvrdí, že v noci na dnešek jeho protivzdušná obrana zničila téměř 160 ukrajinských dronů, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo by o jeden z nejrozsáhlejších dronových útoků na Rusko z poslední doby. Kyjev zároveň ohlásil sestřelení 32 ruských dronů.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Rusko v úterý večer podniklo dronové útoky na ukrajinská města Dnipro, Charkov a Kramatorsk. Zůstaly po nich skoro dvě desítky zraněných, informovaly ukrajinské úřady podle ruskojazyčného servisu BBC.

V Dnipru je podle šéfa správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka 14 zraněných ve věku od 18 do 87 let. Sedm z nich skončilo v nemocnici. Lidé mají řezná poranění, pohmožděniny, zranění hlavy. Někteří potřebovali pomoc kvůli akutní stresové reakci. Starosta Dnipra Borys Filatov uvedl, že po útoku je vybitých nejméně 200 oken v obytných domech. Poškozených je pět vícepatrových budov, u některých z nich je poničené plynové potrubí.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc. 

Spojené státy nebudou mít trpělivost pro jednání o ukončení války na Ukrajině vedená se zlým úmyslem nebo pro porušování závazků, řekla dnes na zasedání Rady bezpečnosti OSN dočasná americká velvyslankyně při této organizaci Dorothy Sheaová. Rada bezpečnosti OSN se sešla poté, co po pátečním útoku na ukrajinský Kryvyj Rih zůstalo 20 mrtvých, z toho devět dětí.

Šlo o jeden z nejkrvavějších ruských útoků na civilisty v sousední zemi za poslední měsíce, který podle Reuters ohrozil americké snahy přivést Rusko a Ukrajinu k příměří. „To, jak (ruskému prezidentovi) Vladimiru Putinovi záleží na příměří, budeme posuzovat podle toho, jak se Rusko chová,“ citovala agentura Reuters Sheaovou.

Spojené státy vědí o zprávách, že Ukrajina zajala dva čínské občany bojující v ruských řadách, a pokládají tyto zprávy za „znepokojivé“, uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová podle agentur a dodala, že Čína patří k hlavním podporovatelům Ruska ve válce proti Ukrajině, a to hlavně dodávkami zboží dvojího určení, tedy pro civilní i vojenské účely.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se společně s belgickým premiérem Bartem De Weverem setkal se zástupci ukrajinských a belgických obranných společností. „Prohlédli jsme si vybavení ukrajinské výroby: průzkumné a úderné UAV, pozemní robotické systémy a námořní drony. Jsme hrdí, že náš průmysl tak výrazně přispěl k obraně Ukrajiny,“ uvedl k tomu Zelenskyj na sociální síti X. 

„Diskutovali jsme také o rozvoji ukrajinského obranného průmyslu, možnostech společné výroby a lokalizaci výroby na Ukrajině. Dnes byly podepsány dokumenty o spolupráci mezi obrannými společnostmi obou našich zemí,“ dodal. 

Ruské ministerstvo termín druhého kola jednání s USA neupřesnilo, jen uvedlo, že se uskuteční v „nejbližších dnech“. „Místo konání, expertní formát a složení účastníků se nemění,“ uvedli ruští diplomaté. Delegace tvořené pouze diplomaty povedou ruský velvyslanec ve Washingtonu Alexandr Darčijev a zástupkyně náměstka ministra zahraničí USA Senata Coulterová.

Den po předchozí schůzce v Istanbulu na konci února Moskva oznámila jmenování Darčijeva novým velvyslancem v USA.

Agentura Reuters s odvoláním na svůj diplomatický zdroj doplnila, kdy se má konat další kolo rusko-amerických jednání v Istanbulu. Bude to 10. dubna na ruském konzulátu.

Velení amerických sil v Evropě oznámilo „plánované přesunutí“ amerických vojáků z letecké základny Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska na jiné základny v zemi. Polský premiér Donald Tusk dnes podle médií uklidňoval, že Američané o svém stažení z klíčového překladiště vojenské pomoci pro Ukrajinu informovali Varšavu v předstihu „mnoha týdnů“ a krok konzultovali.

Další kolo rusko-amerických jednání se uskuteční v příštích dnech v Istanbulu, uvedla dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Delegace, tvořené pouze diplomaty, povedou ruský velvyslanec ve Washingtonu Alexandr Darčijev a zástupkyně náměstka ministra zahraničí USA Senata Coulterová, dodala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a belgický premiér Bart de Wever v Kyjevě. Podívejte se na aktuální snímky.

Kyjev si předvolal čínského chargé d´affaires, aby podal vysvětlení okolo čínských vojáků bojujících v ruské armádě na Ukrajině, uvedl ministr Sybiha.

„Do boje s šesti čínskými vojáky vstoupili Ukrajinci v Doněcké oblasti. Dva (čínští vojáci) jsou v zajetí. Měli příslušné dokumenty, osobní doklady, dokonce bankovní karty. Jsou to občané Číny,“ řekl Zelenskyj. „Zdá se mi, že máme co posoudit s Američany, zvláště po dnešní novince. Zajali jsme čínské vojáky na území Ukrajiny,“ prohlásil.

Ukrajinští vojáci se v boji na východě země střetli s šesti čínskými vojáky, dva z nich zajali, řekl dnes podle agentur novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci.

Zelenskyj podle agentury Unian uvedl, že doufá, že Američané po této novince - o zajetí čínských vojáků - změní názor na svou neúčast na schůzce skupiny Ramstein.

Státní zástupce obžaloval muže, který se na Ukrajině zapojil do bojů proti Rusům. Viní ho z přečinu služby v cizích ozbrojených silách. Kvůli dřívější snaze bojovat v Iráku v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) proti Islámskému státu čelí muž také obžalobě z podpory a propagace terorismu. V případě odsouzení mu hrozí až patnáctileté vězení. Informovala o tom dnes Česká televize (ČT).

Pentagon se podle NBC News zabývá návrhem na stažení až 10.000 vojáků z východní Evropy vyslaných po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Některé vysoké školy i letos neumožnily Rusům a Bělorusům nastoupit ke studiu technických oborů kvůli mezinárodním sankcím. Podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka ale uchazeče o studium nelze odmítat jen na základě jejich státní příslušnosti. Kancelář ombudsmana o tom dnes informovala na svém webu.

Podívejte se na nové snímky, kdy byl uskutečněn pohřeb dětí zabitých během útoku na dětské hřiště ve městě Kryvyj Rih.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) na konci března zasahovali na několika místech Česka v souvislosti se zbrojními zakázkami, které vyšetřují ukrajinské úřady. Rozsáhlá razie se odehrála na základě justiční spolupráce s Ukrajinou. S odvoláním na informace z NCOZ a Městského státního zastupitelství v Praze to dnes uvedl server Odkryto.cz.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 46 dronů a balistickou raketu Iskander-M, napsalo dnes na telegramu ukrajinské letectvo.

Devět dronů podle letectva sestřelila protivzdušná obrana a 31 jich nedosáhlo cíle. Co se stalo se zbývajícími šesti bezpilotními letouny, letectvo nesdělilo.

Čečenský vůdce a blízký spojenec Vladimira Putina Ramzan Kadyrov je podle ruských expertů vážně nemocný a chce předat moc svému 17letému synovi Adamovi. To vyvolalo napětí mezi ním a Kremlem. Celý článek čtěte ZDE.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer poprvé jednoznačně potvrdil, že ukrajinské jednotky bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska, aby chránily obce v ukrajinském pohraničí. O situaci na frontě a o bojích ukrajinských sil v pohraničí a na území nepřítele v Kurské a Belgorodské oblasti informoval hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

„Pokračujeme v aktivních operacích v pohraničních okresech na území nepřítele, a je to naprosto spravedlivé - válka se musí vracet tam, odkud přišla. Hlavní cíl je stejný jako dříve - maximálně ochránit naše území, naše obce v Sumské a Charkovské oblasti před ruskými okupanty,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu na sociálních sítích, ze kterého citovala ukrajinská i zahraniční média.

„Je důležité, že díky statečnosti a odolnosti našich vojáků bojujících v Kurské oblasti a díky celé operaci se podařilo zmenšit tlak na jiných úsecích fronty, zejména v Doněcké oblasti,“ zdůraznil Zelenskyj a za absolutní prioritu označil i nadále ničení ruské techniky a veškeré logistiky ruských okupačních sil.

Norsko v letošním roce poskytne čtyři miliardy norských korun (8,4 miliardy Kč) Českem vedené iniciativě, která pro Ukrajinu zajišťuje dodávky dělostřelecké munice. V dnes zveřejněném prohlášení o tom informovala norská vláda. Oznámila zároveň, že vyčlení jednu miliardu norských korun (2,1 miliardy Kč) pro Evropský mírový nástroj (EPF), který Evropská unie používá k financování zbrojních dodávek Ukrajině bránící se ruské invazi.

„Ukrajina potřebuje plynulé zásobování dělostřeleckými granáty, aby mohla pokračovat v boji za svobodu proti ruským invazním silám,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Podle něj je důležité, aby Norsko přispělo k doplňování zásob dělostřelecké munice. „Ukrajina nám jasně sdělila, že tento typ podpory je naléhavě potřebný,“ uvedl.

Hněv a pobouření dnes ovládly Kryvyj Rih, rodné město ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kde se dnes konaly pohřby některých z dvou desítek obětí, včetně devíti dětí, které o pátečním večeru zabila ruská raketa.

„Nežádáme o soucit. Žádáme hněv světa,“ napsal šéf městské správy Oleksandr Vilkul na sociální síti Telegram.  

Jako na „malá sluníčka ve třídě“ vzpomíná učitelka Iryna Cholodová (59) na sedmiletou Arinu a jejího vrstevníka Radyslava, zabité při pátečním útoku. Zavzpomínala, jak byl Radyslav pyšný na to, že se směl zúčastnit školní akce shromažďující krmení pro toulavá zvířata: „Držel tašku jako poklad, chtěl pomoci,“ řekla agentuře AP. Ale po pátku zůstanou „dvě lavice v mé třídě navždy prázdné“, řekla učitelka. „Jak mám říct rodičům, aby vrátili jejich učebnice? Jak mám bez nich učit?“ dodala.

Ruská vojska dnes ostřelovala Konsťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, zabila přinejmenším jednoho člověka a další dva zranila, informoval šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Další tři raněné si vyžádaly nálety ruských dronů na Dněpropetrovskou oblasti, oznámila ukrajinská prokuratura.

Šéf městské vojenské správy města Kryvyj Rih Oleksandr Vilkul zveřejnil na platformě Telegram jména a snímky zabitých dětí, z nichž nejmladšímu byly tři roky, jakož i záběry z místní restaurace, kterou v pátek zasáhla ruská raketa Iskander-M. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že útok zabil až 85 vojáků a důstojníků ze zahraničí.

„Rusko lhalo, lže a bude lhát, dokud bude existovat v nynější podobě,“ napsal na facebooku mluvčí ukrajinského generálního štábu Dmytro Lychovij s odvoláním na záběry z restaurace RoseMarine v okamžiku, kdy ji zasáhla ruská raketa. Žádné vojáky NATO nezabila, jak tvrdí Moskva, ale ve vzdálenosti 70 až 100 metrů od restaurace zahynuly dvě desítky civilistů.

Ukrajina žádá na úterý o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN kvůli pátečnímu ruskému útoku na Kryvyj Rih s 20 zabitými civilisty, uvedl ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Podívejte se na nové snímky z Ukrajiny.

Ceny ropy jsou velmi důležitým ukazatelem finančního zdraví Ruska a ekonomické úřady pozorně sledují situaci kolem nižších cen. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Situaci globální ekonomiky přitom označil za velmi napjatou, uvedla agentura Reuters. Cena ropy se v pátek propadla o sedm procent a v poklesu pokračuje i dnes. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) poprvé po čtyřech letech spadl pod 60 dolarů.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ruský prezident Vladimir Putin podporuje úmysl dojednat příměří, ale než se tak stane, musí se vyřešit řada sporných bodů. „Tyto otázky nyní visí ve vzduchu, a nikdo na ně zatím neodpověděl,“ uvedl Peskov, který kritizoval údajnou nepředvídatelnost ukrajinské vlády. Podle něj ukrajinská vláda není schopná kontrolovat blíže neupřesněné „extremistické skupiny“.

Ukrajinská delegace bude tento týden jednat ve Spojených státech o smlouvě o nerostech mezi těmito dvěma zeměmi. Uvedla to na sociální sítí X ukrajinská ministryně hospodářství Julia Svyrydenková. Uzavření smlouvy inicioval americký prezident Donald Trump, který ji vnímá jako protislužbu za pomoc, kterou Spojené státy poskytují napadené zemi.