„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Za rusofobii označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov údajný zákaz průletu letadel se slovenským premiérem Robertem Ficem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem nad některými zeměmi Evropské unie při jejich cestě na vojenskou přehlídku v Moskvě. O existenci zákazu psala srbská média a minulý týden o něm hovořil i sám Fico, žádná z dotčených zemí ho ale dosud nepotvrdila.

Fico a Vučić patří mezi téměř 30 zahraničních lídrů, kteří se podle Kremlu zúčastní vojenské přehlídky, jež se 9. května uskuteční na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí nad nacismem. Slovenský premiér je jediným vrcholným představitelem země EU, který svou účast veřejně potvrdil.

„Na pozadí četných bojovně-rusofobních prohlášení německých politiků není důvod očekávat zlepšení vztahů mezi našimi zeměmi. Na rusko-německých vztazích už dlouho není co zhoršovat,“ komentovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová nástup kancléře Friedricha Merze, který podle ní na vztazích nic nezmění.

Nový velvyslanec ČR v Rusku Daniel Koštoval považuje za svůj hlavní cíl pochopit ruské zájmy a záměry vůči ČR. Do Moskvy by měl odjet v polovině května.

Inciativa Evropské komise ohledně ukončení dovozu ruských fosilních paliv do EU je pro slovenskou vládu neakceptovatelná, řekl její předseda Robert Fico.

Rusko je trvalou hrozbou pro Evropu, prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v europarlamentu a vyzvala k podpoře Ukrajiny v zájmu míru i k ukončení dovozu ruských paliv.

Při požáru v závodě na zpracování uhlí na ruském Dálném východě se zranili čtyři lidé. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na místní úřady. Oheň vypukl ve skladu hotových výrobků, když začal hořet metan.

Úřady evakuovaly všechny pracovníky závodu, který se nachází u města Nerjungri v autonomní Sašské republice. Žádné oběti na životech nejsou známy.

Požár se snažilo uhasit více než 50 hasičů, uvedl zástupce velitele místního hasičského a záchranného sboru. Největší potíž způsobují hasičům konstrukce budovy a přítomnost hořlavého nákladu.

Takhle vypadají následky ruského úderu na Kyjev.

Kyiv was just attacked by Russian iranian drones - 2 people killed, 5 injured including 4 children in four different districts of Kyiv. First responders are at all sites working hard to save lives. Russia simply conducts terrorist attacks daily killing civilians, kids. Inhumane. pic.twitter.com/m5Vq4sr7r3

— Oksana Markarova (@OMarkarova) May 7, 2025

Útok na Kyjev si v noci vyžádal dva životy, zranění utrpělo sedm lidí, včetně čtyř dětí, píše Ukrinform. Tři děti hospitalizovány s popáleninami.

Kyjev v noci čelil dronům, ale i raketám, které na ukrajinskou metropoli vyslalo Rusko. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na síti Telegram napsal, že zranění utrpělo šest lidí. Trosky padajících dronů způsobily požáry bytů a budov ve třech kyjevských obvodech.

Ukrajina a Rusko v noci vzájemně podnikly vzdušné údery proti hlavním městům. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že protivzdušná obrana v noci zničila nejméně 14 ukrajinských dronů. Žádné škody úřady neoznámily, všechna důležitá moskevská letiště se ale musela uzavřít.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Velvyslanec Ruska v Praze Alexandr Zmejevskij si v rozhovoru pro list Izvestija stěžuje na postoj Česka k Ruskému středisku vědy a kultury v pražských Dejvicích, označovanému jako Ruský dům. Kolem Ruského domu podle Zmejevského panuje „nezdravá atmosféra“.

Provozuje ho ruská státní agentura Rossotrudničestvo, na kterou se vztahují unijní protiruské sankce. Česko k nevoli Moskvy neuznává diplomatický status budovy, v níž středisko sídlí. Zmejevskij řekl, že v českých médiích se pravidelně objevují výzvy k uzavření Ruského domu, a do toho je terčem „chuligánských výpadů“ různých organizací i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.

Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov

Tři lidé, včetně šestiletého chlapce, dnes přišli o život při ruském raketovém útoku na předměstí města Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Dalších jedenáct osob utrpělo zranění. Informují o tom místní úřady a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Zveřejnila fotografie zničených rodinných domů, z jejich trosek vychází dým.

„Rusové připravili o život šestiletého chlapce, 20letou ženu a 41letého muže,“ cituje server Ukrajinska pravda šéfa vojenské správy Sumské oblasti Oleha Hryhorova.

Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí

Plán ruského rozpočtu na letošní rok nepočítá s dividendou od státního podniku Gazprom, uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Pokud by dividenda do rozpočtu nepřišla, zhoršilo by to napjatou situaci vlády, která se potýká s klesajícími příjmy z ropy a plynu, vysokou inflací, vysokými vojenskými výdaji a s rozpočtovým deficitem, píše agentura Reuters. „V rozpočtu na rok 2025 neplánujeme žádné příjmy z dividend od Gazpromu,“ řekl ministr financí.

Evropská unie jedná proti vlastním zájmům, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o plánu Evropské komise zakázat uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu. Tento záměr kritizuje také Maďarsko, které drtivou část plynu pro svou potřebu nakupuje v Rusku. Peskov řekl, že Evropa ubližuje sama sobě. Doufá prý, že příští generace evropských politiků bude „střízlivější“.

Jedno dítě dnes přišlo o život při ruském raketovém útoku na předměstí města Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Na telegramu o tom informuje vojenská správa Sumské oblasti. Dalších šest osob, převážně dětí, utrpělo zranění.

Jedno z dětí je ve velmi vážném stavu, uvedla regionální správa. Bezpečnostní situace v Sumské oblasti se v posledních měsících výrazně zhoršila a na regionální centrum ruská armáda útočí prakticky denně. V dubnu při jednom z ruských raketových útoků zemřelo 35 lidí a více než stovka byla zraněna.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval novému německému kancléři Merzovi. Pomohl podle něj zachránit tisíce ukrajinských životů.

„Ukrajina je hluboce vděčná za podporu Německa a jeho lidu,“ napsal po zvolení Merze ukrajinský prezident. „Upřímně doufáme, že se Německo stane ještě silnějším a že uvidíme více německého vedení v evropských a transatlantických záležitostech. To je obzvlášť důležité v době, kdy je v sázce budoucnost Evropy,“ uvedl dále Zelenskyj.

Kardinálové před středeční volbou nového papeže vyzvali k zastavení bojů na Ukrajině, Blízkém východě i na dalších místech, kde zuří válečné konflikty. Stojí to v prohlášení, které Vatikán dnes zaslal novinářům. Podle kardinálů není patrné, že by snahy o mír v poslední době vedly k pokroku. Kardinálové rovněž kritizovali nárůst útoků na civilisty.

Kardinálové v prohlášení zaslaném tisku konstatují „s politováním“, že „nebyly zaznamenány pokroky, které by podpořily mírové procesy na Ukrajině, Blízkém východě a v mnohých dalších zemích na světě“. Podle kardinálů naopak zesílily útoky na civilní obyvatelstvo. Kardinálové vyzvali „všechny dotčené strany, aby dosáhly co nejdříve trvalého zastavení bojů a aby se vyjednávalo bez předběžných podmínek a zdržování míru“.

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 205 válečných zajatcích. Oznámilo to podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Podle něj výměnu pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty.

„Šestého května bylo posláno zpátky z území kontrolovaného kyjevským režimem 205 ruských vojáků a výměnou za to bylo propuštěno 205 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo podle agentury AFP, která připomíná, že propuštění se děje před ohlášeným třídenním příměřím, které nařídil ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s nadcházejícími oslavami 80. výročí konce druhé světové války. Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května.

Ukrajinská armáda stabilizovala frontu kolem města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde už několik měsíců útočí ruské síly. Na platformě Telegram to dnes napsal hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Ruské ministerstvo obrany však hlásí, že ruské síly získaly vesnici Lysivka jihovýchodně od Pokrovsku.

„Dokázali jsme stabilizovat situaci v této zóně operací... a na některých místech jsme převzali zpět taktickou iniciativu,“ napsal Syrskyj.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí se dnes vyslovilo proti účasti vojáků třetích zemí na přehlídce, která se 9. května uskuteční v Moskvě u příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa. Podle Kyjeva by šlo o zneuctění ukrajinských obětí i porušení deklarované neutrality v rusko-ukrajinské válce.

Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se podle ruské agentury RIA Novosti zúčastní více než 20 světových lídrů včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, srbského prezidenta Aleksandara Vučiče či slovenského premiéra Roberta Fica. Ten je jediným vrcholným představitelem země Evropské unie, který svou účast veřejně potvrdil.

Ruská armáda nadále počítá s tím, že bude dodržovat třídenní klid zbraní na Ukrajině, který jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin pro období oslav porážky nacismu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na případný ukrajinský útok ale podle něj Moskva odpoví.

Ukrajinští uprchlíci na Slovensku loni zaplatili na daních a odvodech už více peněz, než země vynaložila na pomoc této skupině migrantů. Většinu těchto výdajů Slovensku proplatila Evropská unie, vyplývá z vládní analýzy. Tisíce Ukrajinců přišly na Slovensko po začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022, značná část z nich pokračovala v cestě do dalších evropských zemí včetně Česka.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi. Upozornil na to dnes podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň přitom už je v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Hlavní souboj se očekává mezi kandidáty největších polských politických stran. Liberální Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska vyslala varšavského primátora Rafala Trzaskowského, zatímco opoziční národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozhodla podpořit historika Karola Nawrockého. Očekává se, že ani jeden z nich v prvním kole prezidentských voleb nezíská nadpoloviční většinu hlasů, a že se tedy mezi nimi definitivně rozhodne ve druhém kole 1. června.

Litva chce posílit obranu svých hranic s Ruskem a Běloruskem položením protitankových min. Jde o součást nového plánu, který počítá s investicemi v objemu 1,1 miliardy eur (téměř 27,5 miliardy Kč) do posílení obrany podél hranic s Ruskem a Běloruskem v příštím desetiletí. S odkazem na pondělní oznámení litevského ministerstva obrany to dnes napsal server The Kyiv Independent.

Litva sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí na jihozápadě a s Běloruskem na východě a jihu. Litva posiluje svou obranu v době vystupňovaného napětí mezi NATO, jehož je Litva součástí, a Ruskem, které už více než tři roky vojensky útočí na Ukrajinu. Západní zpravodajské služby přitom varovaly před hrozbou rozsáhlého vojenského konfliktu v Evropě do pěti let, zdůvodňují to stále agresivnějším chováním Ruska.

Ruské vzdušné útoky na Charkov a Oděskou oblast si vyžádaly jednoho mrtvého a několik zraněných, uvedly ukrajinské úřady. Ukrajinské letectvo zároveň ohlásilo sestřelení více než 50 ruských bezpilotních prostředků. Tři civilní oběti v důsledku ukrajinských úderů oznámil šéf ruské Kurské oblasti.

Prokuratura v jihoukrajinské Oděské oblasti uvedla, že ruský útok na civilní infrastrukturu měl za následek smrt 29letého muže. Devatenáctiletý mladík byl převezen do nemocnice. „Poškozeny byly rodinné domy, hospodářské budovy, vzdělávací zařízení, sklady soukromého podniku a automobily,“ uvedla prokuratura.

Ukrajinská armáda v noci ostřelovala energetickou infrastrukturu v Kurské oblasti. Celkem podle ruského ministerstva obrany ruské letecké síly zničily v noci 105 ukrajinských dronů, informovala agentura Reuters.

Dnes také ukrajinská armáda podle Reuters uvedla, že její jednotky bojují v Kurské oblasti, ačkoliv Moskva tvrdí, že jejich vpád odrazila.

Videa na YouTube, která se nenačítají. Návštěva populárního nezávislého zpravodajského webu, kde se zobrazí jen prázdná stránka. Mobilní připojení k internetu, které nefunguje celé hodiny nebo dny. Připojení k internetu v Rusku může být frustrující, komplikované a dokonce i nebezpečné, píše agentura AP.

Nejde o poruchu sítě, ale o záměrné, komplexní a dlouhodobé úsilí úřadů dostat internet zcela pod kontrolu Kremlu. Úřady přijaly restriktivní zákony a zakázaly weby a platformy, které s nimi nespolupracují. Technologie byla zdokonalena tak, aby bylo možné monitorovat a manipulovat on-line provoz.

I když je stále možné obejít omezení pomocí aplikací virtuální privátní sítě (VPN), i ty jsou obvykle blokovány.

Toto léto úřady dále omezily přístup k internetu rozsáhlými odstávkami mobilního internetu a přijetím zákona, jenž trestá uživatele za vyhledávání obsahu, který úřady shledají jako nezákonný.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

pokračujeme v online zpravodajství z válečného konfliktu na Ukrajině.

Ruské úřady dnes hlásí další útok ukrajinských dronů na Moskvu, kvůli němuž zavřela ruská metropole v noci na několik hodin všechna letiště. Vzdušné síly zlikvidovaly nejméně 19 bezpilotních letounů, uvedl na telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ukrajina, která se již více než tři roky brání ruské invazi, v rámci vlastní obrany podniká dronové výpady na ruské území, na hlavní město útočí druhou noc v řadě.

Sobjanin uvedl, že „podle dosavadních informací nejsou na místech dopadů trosek vážné škody ani zranění“. Drony podle něho letěly na metropoli z různých směrů.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Německý kancléř Olaf Scholz na sklonku svého funkčního období zatelefonoval naposledy ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a poděkoval mu za úzkou a důvěryhodnou spolupráci. Potvrdil také německou „neochvějnou podporu" Ukrajině, oznámil dnes v Berlíně mluvčí spolkové vlády Steffen Hebestreit.

Odstupujícímu kancléři bylo opakovaně vytýkáno, že váhá s podporou Ukrajiny. Scholz to vždy viděl jinak, píše agentura DPA. Kancléř během telefonátu ocenil Zelenského vedení a také statečnost a odhodlání ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi, uvedl Hebestreit. Končící spolkový kancléř v telefonickém rozhovoru také zdůraznil, že Zelenského ochota přijmout bezpodmínečné třicetidenní příměří ukazuje, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina.

Na rozvoji ukrajinských studií bude Filozofická fakulta Univerzity Karlovy spolupracovat s ukrajinským prezidentským fondem. Děkanka fakulty Eva Lehečková dnes podepsala memorandum o spolupráci. Podepsáním se fakulta stává součástí Globální koalice ukrajinských studií, která má za cíl propojovat centra ukrajinských studií po celém světě. Fakulta o tom informovala na svém webu.

Pro pražskou ukrajinistiku je vstoupení do koalice vítanou možností, jak navázat kontakty a stát se součástí širšího dialogu, řekla zástupkyně ředitele Ústavu východoevropských studií FF UK Tereza Chlaňová.

„Naším cílem je již dlouho zpřítomňovat v naší společnosti nejen to, co se děje na Ukrajině v současné době, ale vysvětlovat souvislosti, objasňovat složitou ukrajinskou minulost a domestikovat u nás ukrajinskou kulturu tak, aby se stala součástí našeho kulturního prostoru. Tato koalice bezpochyby poskytne širší možnosti a nové impulzy, které v současné komplikované době mohou nastartovat řadu nových iniciativ,“ uvedla Chlaňová.

Americký prezident Donald Trump dnes vedl „velmi dobrý a produktivní“ telefonický rozhovor s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, v němž probírali širokou škálu témat od způsobu ukončení války na Ukrajině přes situaci v Sýrii až po válku v Pásmu Gazy. Trump to uvedl na své sociální síti. O telefonátu podle agentury Reuters informoval také úřad tureckého prezidenta.

Trump na síti Truth Social také napsal, že jej turecký lídr „do budoucna“ pozval do Turecka a že Erdogan rovněž přicestuje do Washingtonu, neuvedl však kdy. Záznam telefonátu, který zveřejnil Erdoganův úřad, potvrdil, že prezident pozval Trumpa na návštěvu Turecka.

Republikánský prezident označil své vztahy s Erdoganem za svého prvního působení v Bílém domě za „vynikající“ a zdůraznil, že obě země budou spolupracovat na ukončení války na Ukrajině.

„V každém případě se těším na spolupráci s prezidentem Erdoganem na ukončení této směšné, ale smrtící války mezi Ruskem a Ukrajinou - TEĎ!“ uvedl Trump ve svém příspěvku. 

Český premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který byl dnes druhým dnem na oficiální návštěvě České republiky, další podporu ze strany Česka. Po zhruba dvouhodinovém jednání Fiala uvedl, že Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů na letadlech L-39 i F-16 na svém území. Zelenskyj ocenil českou podporu i diskusi se zástupci českého obranného průmyslu, očekává, že se vzájemné vztahy odrazí v posílení kapacit výroby na Ukrajině. Ukrajinský prezident se dnes sešel také s vedením Sněmovny a Senátu, již v neděli ho přijal prezident Petr Pavel.

Zelenskyj navštívil Prahu v prezidentské funkci již v roce 2023. Tentokrát přicestoval i s manželkou Olenou, která se dnes zúčastnila zahájení konference Global Healthcare Initiative for Ukraine.

Neparlamentní Slovenské hnutí obrody (SHO) předalo dnes kanceláři prezidenta Petera Pellegriniho petici se žádostí o vypsání referenda o neuplatňování protiruských sankcí. Ústavní právníci už dříve uvedli, že hlava státu by měla nechat navrhovanou otázku přezkoumat ústavnímu soudu, neboť o protiruských sankcích nerozhodla Bratislava, ale Evropská unie, a Slovensko se na jejich uplatňování podílí jako členský stát evropské sedmadvacítky.

SHO tvrdí, že k vypsání plebiscitu shromáždilo téměř 400.000 podpisů. To by znamenalo, že toto hnutí s proruskými názory splnilo podmínku získat podporu alespoň 350.000 občanů Slovenska, které má zhruba 5,4 milionu obyvatel. Petice žádá vypsat referendum s otázkou, zda obyvatelé země souhlasí s tím, aby Slovenská republika neuplatňovala sankce vůči Ruské federaci, které škodí slovenským občanům, živnostníkům i podnikatelům.

Konflikt na Ukrajině je horkou laboratoří technických inovací a improvizací. Zdokonalují se různé typy dronů, ale i různé metody ochrany před nimi. Třeba jako tato síť namontovaná na terénním vozidle Hummer, jakou předvedla 65. mechanizovaná brigáda Ozbrojených sil Ukrajiny v Záporožské oblasti.

Česko podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) prověří možnost rychlejšího vydávání potvrzení o beztrestnosti ukrajinským uprchlíkům, aby mohli vykonávat některá povolání. Vystrčil to dnes uvedl po jednání vedení horní parlamentní komory s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze jako jeden z konkrétních výsledků.

Ruská novinářka a filmová kritička Jekatěrina Barabašová uprchla s pomocí francouzské nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) do Francie. Čtyřiašedesátileté ženě hrozí ve vlasti za kritiku ruské invaze na Ukrajinu až deset let odnětí svobody.

„Děkuji Vám za podporu,“ řekla novinářka v pařížském sídle RSF. Kvůli odjezdu z Ruska musela opustit svou 96letou matku, dodala.

„Je to obrovská úleva a štěstí mít ji tu zdravou a v pořádku mezi námi v Paříži,“ uvedl za RSF její generální ředitel Thibaut Bruttin.

Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů na svém území. Už nyní se učí na trenažérech české výroby, řekl novinářům po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským premiér Petr Fiala (ODS). Vedle široce citované muniční iniciativy připomenul, že ČR poslalo na Ukrajinu, kterou napadlo Rusko, 2000 kusů těžké techniky.

Na tiskové konferenci po zhruba dvouhodinovém jednání Fiala potvrdil Zelenskému další podporu ze strany ČR. Poděkoval i Čechům za podporu politiky pomoci Ukrajině. Zmínil i vznik středisek pro návrat uprchlíků do vlasti.

Téměř tři čtvrtiny Čechů nevěří, že bude do konce letošního roku v rusko-ukrajinské válce dosaženo stabilního příměří, které označil americký prezident Donald Trump v předvolební kampani za jeden ze svých důležitých cílů. To, že je zastavení konfliktu do konce roku pravděpodobné, si myslí 15 procent občanů ČR. Vyplynulo to z dubnového průzkumu agentury STEM.

„Aktuální data bychom mohli přeložit jako ukázku nízké důvěry Čechů v prezidenta USA Donalda Trumpa. Ačkoli si česká veřejnost dlouhodobě a stabilně přeje rychlé ukončení bojů, v možné příměří v letošním roce, což byl jeden z leitmotivů prezidenta Trumpa, věří jen málokdo,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský. K možnosti brzkého dosažení příměří jsou podle něj o něco skeptičtější podporovatelé současné vládní koalice a Pirátů než voliči opozice a mimoparlamentních stran.

Ukrajinské síly dnes zahájily nový pokus o vpád do ruské příhraniční Kurské oblasti. Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov koncem dubna oznámil, že ukrajinské jednotky byly zcela vyhnány ze západoruské Kurské oblasti, kam Ukrajinci překvapivě vpadli na počátku loňského srpna. Média uváděla, že Kyjev vytlačením z Kurské oblasti přišel o důležitou páku pro případné mírové rozhovory s Moskvou.

„Nepřítel v noci raketami vyhodil do povětří mosty a ráno zahájil útok obrněnými jednotkami,“ uvedl nyní na Telegramu ruský válečný bloger RVvoenkor. „Odminovací vozidla začala dělat průjezdy v minových polích, následovala je obrněná vozidla s vojáky. Na hranicích probíhají těžké boje,“ dodal.

O opětovném pokusu Ukrajiny o vpád do Kurské oblasti informovalo také několik dalších ruských blogerů včetně „Archanděla speciálních sil“ či válečného zpravodaje ruské státní televize Alexandra Sladkova.

Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem je podle Kremlu nutná, nic konkrétního ale zatím dohodnuto nebylo. „Takové setkání je zjevně na spadnutí. V mnoha ohledech se domníváme, že je nutné,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Vyžaduje to pokračování kontaktů mezi Moskvou a Washingtonem, které byly zahájeny a nyní pokračují. Zatím v tom nejsou žádné podrobnosti,“ odpověděl na otázku, zda by se Putin mohl v květnu setkat s Trumpem v Saúdské Arábii.

V posledních dnech američtí činitelé dávají najevo, že Trumpově administrativě dochází s vyjednáváním trpělivost. Pokud podle nich nebude mírové dohody brzy dosaženo, Spojené státy mohou rozhovory pozastavit či se vzdát role zprostředkovatele. Trump byl podle agentur Reuters v posledních dnech vůči Moskvě kritičtější než obvykle a vyjádřil obavy, zda ho Putin jenom nevyužívá.

Evropská unie v úterý představí plán, jak hodlá postupně ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv. Ukončit smlouvy s Moskvou o dovozu plynu ale nebude pro nakupující země jednoduché, uvedla dnes agentura Reuters. Plán, který zveřejní Evropská komise (EK), přichází v době, kdy Spojené státy tlačí Rusko k mírové dohodě s Ukrajinou. Pokud by bylo dohody dosaženo, ruská energetika by mohla mít v Evropě opět své místo a mohlo by také být zmírněny sankce vůči Moskvě, dodala agentura.

Přibližně 19 procent evropského plynu stále pochází z Ruska, a to prostřednictvím plynovodu TurkStream a dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie má nezávazný cíl ukončit dovoz ruských fosilních paliv do roku 2027.

Evropská komise nyní zkoumá právní možnosti, které by evropským společnostem umožnily odvolat se na vyšší moc a ukončit smlouvy o dovozu ruského plynu, aniž by jim hrozily sankce. Unijní exekutiva se zabývá i tím, jak firmám zakázat uzavírat nové smlouvy na ruský plyn, cituje Reuters nejmenovaný vysoce postavený unijní zdroj.

Plánovanou účast srbského prezidenta Aleksandara Vučiče na páteční vojenské přehlídce v Moskvě provázejí nejasnosti. Kvůli zdravotním potížím se minulý týden předčasně vrátil z cesty do Spojených států. Po vyšetření prezidenta ve vojenské nemocnici v Bělehradě jeho kardiolog Dragan Dinčić v sobotu uvedl, že není reálné, aby se Vučić v nejbližších dnech vrátil k plnění povinností. Byl již třikrát hospitalizován kvůli vysokému krevnímu tlaku.

Vučić dříve oznámil, že se „s hrdostí“ zúčastní přehlídky, která se u příležitosti 80. výročí vítězství v druhé světové válce uskuteční 9. května na Rudém náměstí v Moskvě. Řekl také, že chce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem jednat o dodávkách ruského plynu do Srbska.

Podle předsedkyně parlamentu a Vučičovy blízké spolupracovnice Any Brnabičové lékaři prezidentovi nařídili přísný klid na lůžku, což však kardiolog přímo nepotvrdil. K chystané Vučičově návštěvě v Moskvě v neděli večer řekla pouze to, že hlava srbského státu „dodrží slovo“.

„Představte si své město, sousedství, kde jste vyrůstali. Stejné domy, stejná atmosféra, Ale z každého okna na vás potenciálně míří nepřítel,“ vykresluje na Facebooku 28. samostatná mechanizovaná brigáda Ozbrojených sil Ukrajiny a přidává fotky z výcviku. „Boje v městské zástavbě jsou nejtěžší. Ale i  ty vás naučíme,“ apeluje na mladé, aby se dobrovolně přihlásili.

Podle ukrajinských vzdušných sil zaútočilo Rusko na Ukrajinu dvěma balistickými střelami a 116 drony, včetně jejich imitací. Útokem byly postiženy Sumská a Doněcká oblast.

„K 09:00 bylo potvrzeno sestřelení 42 útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země,“ napsalo letectvo na platformě Telegram. Na 21 atrap dronů, jejichž účelem je přetížit protivzdušnou obranu, zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých dronů se hlášení nezmiňuje.

Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku se ohradilo vůči nedělním výrokům slovenského premiéra Roberta Fica, který za vyhrožování označil vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v souvislosti s nadcházejícími oslavami 80. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války v Moskvě. Fico, jenž se moskevských oslav v pátek plánuje zúčastnit, kritizoval Zelenského za výrok, že Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků na uvedené akci. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.

Podle ukrajinské ambasády Zelenskyj pouze konstatoval, že Ukrajina nevylučuje provokace ze strany Ruska 9. května a házení viny za narušení bezpečnosti na Ukrajinu. Velvyslanectví také uvedlo, že místo obviňování ukrajinského prezidenta by slovenští politici měli jeho vyjádření důkladněji analyzovat.

Zelenskyj v pátek redaktorům agentury AFP a dalším novinářům ohledně chystaných slavností v Moskvě a jejich bezpečnosti řekl: „Nemůžeme přebrat odpovědnost za to, co se děje na území Ruské federace. To oni zajišťují bezpečnost“. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová toto prohlášení označila za hrozbu od „teroristy mezinárodních rozměrů“. Podle ní ohrožuje bezpečnost „válečných veteránů, kteří v posvátný den přijdou na průvody a oslavy“.

Za poslední den ztratil protivník 1260 lidí, 5 tanků, 8 obrněných vozidel, 137 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Moskevské letiště Domodědovo dnes na zhruba 90 minut zastavilo provoz, důvodem byly ukrajinské drony mířící na ruskou metropoli. Ruská protivzdušná obrana následně oznámila, že čtyři bezpilotní stroje zničila, uvedla agentura Reuters. Ukrajina, která se přes tři roky brání ruské invazi, pravidelně podniká dronové útoky na ruské území.

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši dnešní pozornost u našeho online zpravodajství k válce na Ukrajině. Dalš příval zpráv můžete očekávat zase od zítřejšího rána. Dobrou noc. 

 V dnešním prvním kole opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku podle odhadů zvítězil krajně pravicový politik George Simion, píše agentura Reuters. Na druhém místě skončil podle jednoho z průzkumů Crin Antonescu, kandidát proevropské vládní koalice. Osmatřicetiletý Simion se staví proti poskytování vojenské pomoci sousední Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s hnutím MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Americké sankce závisí na tom, zda se Rusko „chová správně“  ohledně mírové dohody, uvedl prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro NBC, jak připomíná The Kyiv Independent. 

„Chceme mírovou dohodu. Chceme, aby se Rusko a Ukrajina dohodly. Myslíme si, že jsme si docela blízko a zachráníme spoustu lidí před smrtí,“ pokračoval Trump. Upřesnil, že sankce tak budou uvaleny pouze v případě, že Rusko o mír stát nebude. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) upozornil na to, že do ČR dnes zavítali také „hosté nezvaní“ a to proruští motorkáři „Noční vlci“. Připomíná, že na některé členy byly uvaleny sankce kvůli jejich podpoře války na Ukrajině a někteří nesmějí vstoupit do EU. 

„Jízdu Nočních vlků Policie České republiky monitoruje, je připravena kontrolovat pobytová oprávnění u cizinců a zapojí se také krajské útvary Služby kriminální policie a vyšetřování, které se zabývají extrémismem, na centrální úrovni pak experti Národní centrály pro boj s terorismem, extrémismem a kybernetickou kriminalitou,“ uvádí v obsáhlém příspěvku Rakušan. 

„Česká republika se aktivně zapojuje do všech formátů globální spolupráce zaměřené na zastavení ruské agrese. Česká dělostřelecká iniciativa si vede skvěle – loni nám Česko významně pomohlo s dělostřeleckými granáty a počítáme s tím, že i letošní spolupráce bude stejně efektivní: letos se očekává dodávka 1,8 milionu granátů. Zítra se setkáme s českými obrannými společnostmi a připravují se konkrétní kroky,“ napsal ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X. 

„Rusko. Kreml. Putin.25 let.“ Název dokumentu o Vladimírovi Putinovi, který dnes oficiálně spatřil světlo světa. Kromě již zveřejněných tématech, které v proputinovském dokumentu zazní, mluví ve snímku ruský prezident i o tom, že neustále zvažuje svého potenciálního nástupce. Potvrdil dokonce, že má seznam kandidátů. 

Ruský prezident zdůraznil, že jakýkoli nástupce si musí získat „důvěru lidu“ a varoval, že bez ní by budoucí prezident „neměl šanci nic vážného udělat“. „Měl by existovat člověk – a nejlépe několik, aby si lidé mohli vybrat – kdo by si mohl tuto důvěru od občanů země získat.“

Pokud vše půjde, jak je dojednáno, mohla by Ukrajina ve zbytku roku v rámci muniční iniciativy obdržet až 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Po dnešním jednání s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským to na tiskové konferenci na dotaz ČTK řekl prezident Petr Pavel. Dodal, že zároveň se uskutečňují jednání o dodávkách munice pro příští rok. Iniciativu podle něj podporuje 11 zemí. Prezident Zelenskyj dnes již dříve na sociální síti X uvedl, že česká muniční iniciativa fungovala efektivně.

„Velmi dobře si uvědomujeme, kdo je náš soused a čeho je schopen,“ řekl ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na Pražském hradě na dotaz novináře, proč mluvil o tom, že Ukrajina nemůže zaručit bezpečnost těm, kdo se účastní oslav v Moskvě. Připomněl, že Rusko často nedodržovalo dočasné příměří a proto o tom mluvil. 

„Provokace se dá očekávat,“ myslí si. „V nejbližších dnech hovoří, že zastaví palbu, ale musíte vědět, že počet útoků za poslední dny přesáhnul počet útoků za poslední měsíce. Předevčírem více než 200 útoků. Rusku se nedá věřit,“ dodal Zelenskyj. 

Během dne ruské letectvo zaútočilo na Kupjansk v Charkovské oblasti. Ve městě ležícím nedaleko fronty vznikl požár, silně jsou poničené obytné domy i komerční objekty. Tři ženy utrpěly zranění, uvedla regionální pobočka Státní služby pro mimořádné situace.

U Izjumu rovněž v Charkovské oblasti se podle šéfa vojenské správy Oleha Syněhubova rozhořel rozsáhlý lesní požár. Vybuchuje munice, která v zemi zůstala ještě z doby ruské okupace v roce 2022, a úřady chystají evakuaci obyvatel, protože se oheň přiblížil k zastavěné oblasti.

Řízenými leteckými bombami KAB ruská armáda zaútočila na Novopavlivku na východě Dněpropetrovské oblasti. V této obci, která leží poblíž míst bojů, přišel o život jeden muž, uvedl na telegramu šéf oblastní vojenské správy Serhij Lysak.

„Kontrolní a taktická cvičení nejsou jen výcvik – jsou to opravdové zkoušky,“ uvádí ukrajinská obrana na sociální síti X a připojila video 72. mechanizované brigády.

Na Pražském hradě přivítal se všemi poctami český prezidentský pár své ukrajinské protějšky. Podívejte se na video ze slavnostního aktu, ke kterému došlo ve tři odpoledne. 

Ukrajina údajně zaútočila na ruský elektromechanický závod Strela v Brjanské oblasti. Útok vyvolal požár o rozloze 250 metrů čtverečních, který poškodil kritickou infrastrukturu závodu.

Pavel přijme Zelenského a jeho choť v 15:00 na prvním hradním nádvoří. Následovat bude soukromé setkání prezidentských párů a od 16:00 jednání národních delegací. Tisková konference prezidentů je v plánu v 16:45, oznámil po 13:00 na webu odbor komunikace Kanceláře prezidenta republiky. Areál Pražského hradu bude podle webu uzavřen do 19:00.

Ukrajinská hlava státu vyzdvihla vděčnost Česku za zásadní podporu a posilování spolupráce. „Česká muniční iniciativa fungovala efektivně, budeme v ní pokračovat. Samostatným směrem spolupráce je rozvoj našeho vojenského letectva, rozšíření výcvikových programů pro piloty a zajištění našich sil letouny F-16,“ uvedl Zelenskyj. Hovořit chce v Praze i o diplomatickém úsilí a společném tlaku na Rusko s cílem dosáhnout trvalého příměří a ukončení války.

Snímky z přivítání Volodomyra Zelenského v Praze. 

Zelenskyj, jehož země se více než tři roky brání ruské vojenské agresi, byl v Praze v červenci 2023. Ukrajinský prezident tehdy mimo jiné po jednání s Pavlem poděkoval za českou pomoc Ukrajině či varoval před následky ruské propagandy. Česká hlava státu tehdy ocenila ukrajinskou protiofenzivu. Zelenskyj se tehdy sešel i s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfy obou komor Parlamentu.

S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) se má Zelenskyj sejít v pondělí dopoledne ve Sněmovně. Odpoledne se sejde s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími představiteli horní parlamentní komory.

Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 navštívila zemi a vyjádřila jí podporu řada evropských i světových politiků. Jako první z evropských vrcholných politiků přicestovali do Kyjeva, kde ještě zuřily boje, v březnu 2022 český premiér Petr Fiala spolu s premiéry Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. Politici jednali se Zelenským a předsedou vlády a vyjádřili Ukrajině evropskou podporu.

O nečekané cestě psala přední evropská i americká média. Označily ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Fiala Kyjev poté navštívil například v říjnu 2022, kdy se zúčastnil společného zasedání české a ukrajinské vlády.

V dubnu 2023 navštívil Ukrajinu s tehdejší slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou prezident Petr Pavel, který jednal se Zelenským. Pavel se také jako první zahraniční prezident vydal na východ Ukrajiny po ruské invazi, když navštívil východoukrajinské Dnipro.

Prezident Petr Pavel dnes odpoledne přijme na Pražském hradě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho ženu Olenu. Na webu to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Ukrajinský vládní speciál přistál na ruzyňském Letišti Václava Havla dnes před polednem.

Za vyhrožování označil dnes slovenský premiér Robert Fico vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků, kteří se 9. května v Moskvě zúčastní oslav 80. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války.

Fico na tiskové konferenci také potvrdil, že na moskevské oslavy pojede. Dohoda Ukrajiny a USA o nerostných surovinách podle něj znamená, že válka na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, bude pokračovat ještě dlouho. „Je to velká neúcta, když někdo zemi, která měla největší podíl na vítězství nad fašismem a měla největší oběti, vzkazuje: Oslavujte si, my vám tam možná hodíme nějaký dron. Toto do moderní politiky nepatří,“ prohlásil Fico.

Následky ruského ostřelování Kyjeva

Čínský prezident Si Ťin-pching bude od 7. do 10. května na oficiální návštěvě Ruska, kde bude jednat se svým protějškem Vladimirem Putinem o strategickém partnerství obou zemí, informoval dnes na síti Telegram Kreml. Během návštěvy bude podle něj podepsáno několik dokumentů o spolupráci.

Oficiální návštěvu a Si Ťin-pchingovu účast na vojenské přehlídce 9. května na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války Putin oznámil na začátku dubna při jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I v Moskvě. Putin čínského prezidenta označil za „hlavního hosta“, bez něhož přehlídka nezačne.

Při ruském dronovém útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev v noci na dnešek vypukly požáry v několika obytných budovách a v různých částech města vzplála auta. Zranění utrpělo 11 lidí, včetně dvou dětí, informovala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády a kyjevských úřadů. Ukrajinská protivzdušná obrana podle armády v noci sestřelila 69 ze 180 útočících dronů, dalších 80 buď změnilo směr, nebo se jednalo o atrapy, které nenesly hlavice.

Padající trosky zničených dronů způsobily požáry obytných domů v Obolonské a Svjatošynské čtvrti, oznámil na sociálních sítích náčelník kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko. V Obolonské čtvrti bylo poškozeno nákupní centrum, hořelo nejméně sedm aut a nejvyšší patra výškové budovy.

Vztahy ruského prezidenta Vladimira Putina, který se před 25 lety, 7. května 2000, ujal poprvé funkce ruského prezidenta, k České republice nyní určuje postoj Česka k válce na Ukrajině. Česká republika se jednoznačně hned od počátku války postavila na stranu napadené Ukrajiny, které pomáhá dodávkami zbraní a další pomoci a v přepočtu na obyvatele přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků. Do vzájemných vztahů Ruska a ČR vstoupila řada dalších věcí, Putin se ale na adresu ČR téměř nevyjadřuje. Ostrými a někdy i vulgárními výrazy napadají Česko z nejvyšších ruských činitelů ministr zahraničí Sergej Lavrov nebo místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv. Ve funkci prezidenta Putin navštívil Českou republiku v roce 2006.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v neděli ráno, dobrou noc. 

Tréninkem k vítězství! Píše na sociální síti X Prezidentská brigáda. Na síti sdílela snímky z tzv. vrcholné zkoušky vůle vojáků - ti musí překonat 22 překážek, jako je průchod blátem, převýšení, ostnatý drát, kladiny, lana, kouř, útok bombardovacími drony či střelbu na cíl. 

Ukrajinu čeká v parlamentu hlasování o dohodě o nerostech. Někteří poslanci ale dokument kritizují a považují ho za pochybný. Podle informací, které přinesl server Unian jim ale hrozí „trest“ v případě, že budou hlasovat proti ratifikaci. 

Poslanci by takto mohli přijít o svá americká víza, uvedl to údajně ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. „Domnívám se, že by jim USA měly jednoduše zrušit víza. Jezdí do USA každý měsíc. Říkají nám, jak špatné to je na Ukrajině, jak velmi rychle ukončit válku, které části Ukrajiny jsou důležité a které ne. Poté, co projdou chodbami kongresmanů nebo senátorů, říkají, že jsou s USA přátelé, bratři navždy, a pak se vrátí na Ukrajinu, a nehlasují pro to, co je pro Ameriku zásadně důležité,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj prohlásil, že jeho rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Vatikánu byl jejich „dosud nejlepším“, co oba lídři vedli. Zelenskyj prozradil i detaily schůzky: diskutovalo se o amerických sankcích a protivzdušné obraně Kyjeva. Zmiňuje to americký server CNN.

Obě strany označily rozhovory za pozitivní, a krátce poté Trump dokonce zpochybnil, zda si ruský prezident vůbec přeje mír. 

Polsko se intenzivně chystá na případný konflikt s Ruskem. Ke zprávám o budování Východního štítu, vynaložení 5 % HDP na obranu a ke zprávě o zpřístupění výcviku pro všechny muže se přidaly i tréninky pro civilisty. Armáda připravila víkendové programy, kde se muži, ženy i děti učí střílet ze zbraně, učí se poskytovat první pomoc a techniky pro boj zblízka. 

Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti - všichni přišli na vojenské cvičiště poblíž Vratislavi, aby se naučili střílet ze zbraně. V rámci sobotního dopoledního programu „Trénink s armádou“ se civilisté učili také techniky pro boj zblízka, první pomoc a nasazování plynové masky. Informuje o tom britský server BBC. 

Severokorejské jednotky bojující za Rusko v Kurské oblasti by mohly být přesunuty do bojů na Ukrajinu. Poukazují na to experti a ukrajinští představitelé, které oslovil ukrajinský server The Kyiv Independent. 

„Pokud Kreml vyšle severokorejské jednotky na území Ukrajiny, znamenalo by to, že Severní Korea je ve stavu totální války s Ukrajinou,“ řekl listu předseda parlamentního výboru pro zahraniční věci Oleksandr Merežko. Podle zákonodárců by navíc takové nasazení mohlo mít politické i vojenské důsledky a mohlo by vyvolat silnější odezvu z Jižní Korey a USA. 

Ruský prezident Vladimir Putin začátkem tohoto týdne oznámil, že rozhodl o třídenním příměří v bojích na Ukrajině kolem 80. výročí konce druhé světové války. Zelenskyj podle AFP řekl, že Ukrajina „nebude hrát hry, aby vytvořila milou atmosféru a umožnila Putinovi 9. května dostat se z izolace“.

Tato Putinova nabídka třídenního příměří je test, který má ukázat, nakolik je Kyjev připravený ukončit válku, řekl dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Šéf Kremlu krátkodobé příměří vyhlásil už na Velikonoce, obě znepřátelené strany se pak vzájemně obviňovaly z jeho porušování.

Jen hrstka lidí vítala dnes v Bratislavě motorkáře z evropské odnože ruského klubu Noční vlci, kteří si jízdou a návštěvou památníků připomínají nadcházející 80. výročí konce druhé světové války. Jiná skupina lidí během průvodu motorkářů u památníku Slavín ve slovenské metropoli zase rozvinula transparent s nápisem „Rusko je teroristický stát“; v rukou také měli vlajky Ukrajiny, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022. K střetu obou táborů nedošlo.

Rusko v noci na dnešek během útoků ukrajinských dronů na černomořský přístav Novorossijsk přišlo o bojový letoun Su-30, informovali podle ruského servisu BBC ruští váleční blogeři. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že útok na Su-30 byl veden z bezposádkového člunu Magura.

Podle ukrajinského letectva ruská armáda v noci k útoku proti Ukrajině použila 183 dronů a dvě balistické rakety Iskander-M. Protivzdušná obrana 77 dronů sestřelila, dalších 73 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na nálet na Charkov zdůraznil, že drony nenapadly žádné vojenské cíle, ale Rusko útočí na příbytky Ukrajinců v právě v době, kdy ukládají své děti spát, a odsoudil ty, co vydávají nelidské rozkazy, i ty, kdo je plní.

„Svět odkládá rozhodnutí, a tak téměř každá noc na Ukrajině se mění v hrůzu, která má za následek ztráty životů. Ukrajina potřebuje posílit svou protivzdušnou obranu. Potřebujeme silná a reálná řešení od našich partnerů: Spojených států, Evropy, všech našich partnerů, kteří usilují o mír. Pouze síla a sankce zastaví Rusko,“ apeloval.

Саме зараз Росія вчергове атакує Україну. Харків атаковано десятками «шахедів». Пошкоджені житлові будинки, підприємства, цивільна інфраструктура. Станом на зараз відомо про більше ніж 40 постраждалих. Скрізь працюють рятувальники і відповідні служби.

Жодних військових цілей не… pic.twitter.com/1qYdZmdGSA

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 2, 2025

Andrej Kravčenko, starosta ruského Novorossijsku, podle agentury Reuters zveřejnil na sociálních sítích video, na kterém si prohlíží poničené obytné budovy, ve kterých jsou rozbitá okna, stržená fasáda nebo zničené bezpečnostní bariéry. Uvedl, že jedna ze zraněných je v nemocnici ve vážném stavu. Ukrajinské drony v noci napadly černomořské pobřeží Ruska.

Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků, kteří se 9. května v Moskvě zúčastní oslav vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní politici do Ruska na připomínkové akce ke konci druhé světové války kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejezdí, letos však má cestu do Moskvy naplánovanou mimo jiné slovenský premiér Robert Fico.

Podívejte se na snímky škod po ruském náletu na Charkov.

Ukrajinské drony během noci na dnešek napadly černomořské pobřeží na jihu evropského Ruska. Nejvážnější škody způsobily v Novorossijsku, uvedl na sociální síti Telegram gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Při náletu byly podle něj poškozeny tři obytné domy a zranění utrpěli nejméně čtyři lidé, včetně dvou dětí. Drony také zasáhly tři sila v obilném terminálu, kde hasiči bojují s požárem.

Trosky dronů podle gubernátora dopadly rovněž ve třech vesnicích, kde poškodily soukromé domy, ale úder se obešel bez obětí a raněných.

Ukrajinští vojáci se v pondělí zúčastní v britské metropoli vojenského průvodu u příležitosti 80. výročí Dne vítězství v Evropě. Ukrajinští vojáci příslušníci se připojí k přibližně tisícovce příslušníků britských ozbrojených sil, včetně vojáků na koních a vojenských kapel, napsala agentura Reuters. Přítomnost ukrajinských vojáků má být symbolickým vyjádřením „globální podpory pro jejich pokračujícího boj za svobodu“ proti Rusku, uvedla podle agentury britská vláda.

Více než čtyři desítky raněných si dnes v noci vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na druhé největší ukrajinské město Charkov, uvedl na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Mezi 43 raněnými je podle něj i jedenáctiletá dívka. Charkovský starosta Ihor Terechov na telegramu informoval, že raněných je již 46.

Předvolebními průzkumy favorizovaný kandidát nedělních rumunských prezidentských voleb George Simion dnes prohlásil, že nevidí v Rusku hrozbu pro bezpečnost zemí Severoatlantické aliance. Zástupce nacionalistické pravice a stoupenec amerického prezidenta Donalda Trumpa během finiše volební kampaně prohlásil, že NATO může spíše ohrozit vlastní nejednota a že aliance musí usilovat o pokračující americké vedení. Proti Simionovi se dnes postavily desítky osobností rumunské kultury, které podpořily jeho proevropské soupeře.

V ruských věznicích je stále tisíce ukrajinských civilistů. Uvádí to The Kyiv Independent. Podle ukrajinských úřadů je v zajetí - což je proti ženevské úmluvě - na 16 tisíc civilistů. „Víme o více než 180 věznicích v Rusku a na dočasně okupovaných územích Ukrajiny, kde jsou drženi naši váleční zajatci a civilisté,“ řekl listu Kyiv Independent Petro Jacenko, mluvčí Koordinačního velitelství pro zacházení s válečnými zajatci. 

Putinův luxusní apartmán: Ukázal byt v Kremlu, odkud spřádá své plány

Spousta otázek, kde asi skládá hlavu nejmocnější muž východu, byla zodpovězena. Vladimír Putin (71) totiž poprvé nechal veřejnost nahlédnout do kousku svého neskutečného bytu.

Ukrajinská obrana sdílela video o ukrajinských mariňácích 37. námořní pěchoty. „Bojují tam, kde je to nejtěžší – na březích řek, v bahně, pod palbou. Nečekají na ideální okamžik.“ 

V Kyjevě se u pamatníků hrdinů schází i veteráni, aby uctili své zesnulé kolegy. 

Ukrajinský parlament bude dohodu se Spojenými státy o využívání nerostného bohatství schvalovat příští čtvrtek. Oznámil to dnes jeden z poslanců Jaroslav Železnjak. Premiér Denys Šmyhal dnes řekl, že dohoda zajistí Kyjevu efektivní protivzdušnou obranu před ruskými útoky, informovala agentura Reuters.

USA a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu určeného pro obnovu Ukrajiny. Spojeným státům dá privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně kovů, ropy a zemního plynu. Podle ukrajinských představitelů může Washington vedle financí do fondu poskytnout i novou vojenskou pomoc.

„V jedné dagestánské mateřské škole byly děti oblečeny do vojenských uniforem, dostaly hračky a musely pochodovat,“ ukazuje kanál Něchta (Nexta) video z kavkazské oblasti Ruska. „To vše bylo uspořádáno před nadcházejícími oslavami 9. května. V čele průvodu byl batolecí 'generál', který ironicky přijel v bílém německém mercedesu.“

Šéf správy Doněcké oblasti Ukrajiny Vadym Filaškin dnes na telegramu uvedl, že při ruském útoku leteckou bombou zahynula v obci Klynove šestašedesátiletá žena. Další tři lidé utrpěli zraněni při ruských útocích na jiných místech regionu. Ráno Filaškin informoval o jednom zabitém člověku v Myrnohradu a další oběti v obci Novoekonomične při ruských útocích během předchozího dne.

Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti to řekl pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Ruský nejvyšší soud nedávno zrušil zákaz činnosti Tálibánu v Rusku, který platil více než dvacet let. „Rozsudek odstranil překážky bránící plnohodnotnému partnerství s Afghánistánem, a to i v boji proti teroristické hrozbě,“ řekl Kabulov.

Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Ta se přihlásila k útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy (145 mrtvých a 550 zraněných). Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.

„Klesající ceny ropy a posilující rubl donutily ruský kabinet snížit plánované příjmy federálního rozpočtu o 4,5 %,“ uvádí kanál Něchta (Nexta). „Kvůli levné ropě přijde státní pokladna o 2,6 bilionu rublů (690 miliard Kč) příjmů z ropy a plynu.“ V důsledku toho se rozpočtový deficit více než ztrojnásobí, z 0,5 % na 1,7 % HDP.