„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním projevu uvedl, že počká na to, kdo z Ruska přijede na čtvrteční jednání v Istanbulu, a pak rozhodne, co udělá Ukrajina.

Ukrajina se na cestě ke spravedlivému míru s Ruskem může nadále spoléhat na podporu Severoatlantické aliance. Dnes to před začátkem dvoudenního neformálního zasedání aliančních ministrů zahraničí v turecké Antalyi prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte, který se sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Andrijem Sybihou. Se Sybihou dnes jednal rovněž turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který řekl, že Ankara je připravená poskytnout mírovým jednáním Ruska a Ukrajiny veškerou podporu. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Rada Evropy podporuje zvláštní tribunál pro ruskou agresi proti Ukrajině. Toto rozhodnutí představuje milník v úsilí o to, aby ruský prezident Vladimir Putin a další vysocí představitelé byli pohnáni k odpovědnosti za zahájení totální invaze.

„Ruská delegace bude 15. května čekat na ukrajinskou delegaci v Istanbulu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ohledně složení delegace se podle něj čeká na příslušný pokyn prezidenta Vladimira Putina. Ministr zahraničí Sergej Lavrov mezi ruskými zástupci ale pravděpodobně nebude, napsal list Kommersant, aniž uvedl, odkud tuto informaci má. Peskov podle listu také řekl, že ruská hlava státu má na 15. května naplánovanou pracovní schůzku, avšak neupřesnil, kde se bude konat.

V Polsku narůstají protiukrajinské nálady, píše dnes na svém webu stanice BBC. Situace se vyostřuje i kvůli nadcházejícím prezidentským volbám, jejichž první kolo se koná tuto neděli. Mnozí uprchlíci ze sousední země popisují, že se setkávají s nepřátelským postojem v dopravě, ve školách nebo v online prostředí.

Nejméně dva mrtvé a devět zraněných si dnes vyžádal ruský útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde ruská raketa zasáhla průmyslový objekt. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu, uvedly místní úřady na sociální síti. Již dnes ráno útok ruského dronu na nákladní automobil v Sumské oblasti připravil o život jednoho člověka a další dva zranil, uvedl starosta Sum Artem Kobzar.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části svého území. V Česku také nejméně lidí regionu věří dezinformacím. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila nevládní organizace Globsec.

Evropská unie musí řešit nastavení pravidel dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny. Současné zrušení většiny poplatků je problematické pro vnitřní trh Unie, nastavení standardních cel by ale poškodilo ekonomiku země, která se brání ruské agresi. Novinářům to dnes před výjezdním jednáním vlády v Kutné Hoře řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Deník Financial Times (FT) dnes uvedl, že se EU chystá výrazně zvýšit cla na zemědělský dovoz z Ukrajiny.

Ve válce na Ukrajině je ve hře mírové uspořádání Evropy, uvedl dnes ve vládním prohlášení nový německý kancléř Friedrich Merz. Německo podle něj rozhodně vystoupí proti všem ruským pokusům o její destabilizaci. Země pod jeho vedením bude podle Merze spolehlivým a předvídatelným partnerem a úzce spolupracovat bude s Francií, Polskem, ale také s malými a středními státy v Evropské unii. Důležitá je podle kancléře také transatlantická jednota.

Ukrajinské vedení rozhodne o dalším postupu v mírových rozhovorech v Turecku, teprve až bude jasné, zda se jich zúčastní Putin, řekl dnes agentuře Reuters zdroj z ukrajinské diplomacie. „Všechno bude záležet na tom, jestli se Putin bojí do Istanbulu přijet, nebo ne. Na základě jeho reakce ukrajinské vedení rozhodne o dalších krocích,“ uvedl zdroj Reuters.

Trump neví, zda se Putin ve čtvrtek ukáže v Istanbulu na jednání s Ukrajinou. Prezident USA cestou do Kataru neřekl, zda se rozhovorů zúčastní.

Kreml dnes zkritizoval vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v němž deklaroval ochotu rozmístit francouzské jaderné zbraně v dalších zemích Evropy. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova to bezpečnosti Evropy nepřispěje, informovala dnes ruská státní agentura TASS.

„Šíření jaderných zbraní na evropském kontinentu je něco, co nepřidá evropskému kontinentu na bezpečnosti, předvídatelnosti a stabilitě,“ řekl mluvčí Kremlu a poznamenal, že celý systém strategické stability a bezpečnosti v Evropě je „v žalostném stavu“.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Rusko určitě vyšle delegaci na čtvrteční jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Její složení však podle něj prý dosud nebylo stanoveno. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.

„Ruská delegace bude čekat na ukrajinskou delegaci v Istanbulu 15. května,“ řekl mluvčí. Ohledně složení delegace se podle něj čeká na příslušný pokyn prezidenta Vladimira Putina.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) považuje za klíčové, aby spojenci znovu označili Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Řekl to před dnešním odletem do Turecka na neformální jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO). Spojenci podle Lipavského nečelí jen samotnému Rusku a jeho prezidentu Vladimiru Putinovi, stojí proti nové ose zla, kterou dále tvoří Severní Korea a Írán.

„Za klíčové považuji, aby spojenci znovu označili Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Platí, že taková hrozba nezmizí ani po případném klidu zbraní na Ukrajině,“ řekl Lipavský. Realistické chápání ruské hrozby by podle něj mělo být základem všech změn v NATO včetně modernizace a posilování obranyschopnosti.

V příhraniční Sumské oblasti zemřel jeden člověk a další dva byli zraněni v důsledku ruského útoku, jehož cílem byl nákladní automobil, uvedl starosta Sum Artem Kobzar. O třech zraněných po ruských nočních útocích drony informuje charkovská oblastní prokuratura. Šéf Rivnenské oblasti na západě země Oleksandr Koval uvedl, že při ruském útoku dva lidé utrpěli zranění.

Policie v Německu a ve Švýcarsku zadržela tři Ukrajince podezřelé ze sabotáže. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství. Podle časopisu Der Spiegel působili zadržení muži v ruských službách a plánovali útočit pomocí balíčků s výbušninou.

Na zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo nebude žádný ruský taneční pár ani sportovní dvojice. Mezinárodní bruslařská unie (ISU) povolila účast v olympijské krasobruslařské kvalifikaci pouze jednotlivcům. Tanečníci ani sportovní dvojice nezbytný neutrální status nezískali, vyplývá z dokumentu zveřejněného na webu ISU.

Zástupci členských států EU se dnes shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.

Nová omezení se zaměří na lodě z takzvané ruské stínové flotily, tedy zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty. Na příslušném seznamu by mělo být téměř 200 lodí včetně ropných tankerů. Na sankční seznamy rovněž přibydou další osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Podle diplomatických zdrojů má jít o 75 osob a subjektů napojených na ruský vojenský průmysl a 30 společností zapojených do obcházení sankcí.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu a 145 dronů různých typů. Na 80 z nich bylo sestřeleno, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Jednoho mrtvého a několik zraněných hlásí ukrajinské úřady.

„K 09.00 (8:00 SELČ) bylo 80 potvrzených sestřelů útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu, západě a ve středu země,“ uvedlo letectvo. Na 42 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody.

Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA.

„Ukrajina proti Maďarsku spustila koordinovanou očerňující kampaň, aby narušila naši iniciativu, jejímž cílem je umožnit Maďarům dát najevo názor ohledně členství Ukrajiny v EU,“ řekl Orbán podle Telexu ve videu zveřejněném po úterní schůzce bezpečnostní rady.

Z vojenského výcvikového prostoru u Rostova na Donu na jihozápadě Ruska uteklo od jednotky deset rekrutů, kteří podepsali s ministerstvem obrany kontrakt o účasti ve válce na Ukrajině. Před naverbováním si ve věznicích odpykávali tresty za vážné zločiny, včetně vražd, znásilnění, loupeže, přepadení či obchodování s drogami. Část dezertérů se již podařilo dopadnout, uvedl rostovský server 161.ru. Trestanci podle nepotvrzených informací utekli krátce před vysláním do boje.

„Ráno se nedostavili k výdeji uniforem. Zbraně u sebe neměli. Všech deset jsou trestanci,“ řekl portálu nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Čtyři uprchlíky se podařilo dopadnout krátce po útěku. „Víme, kde se skrývají další dva, chystá se jejich zatčení,“ dodal zdroj. Po zbývajících dezertérech pátrá vojenská policie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes večer uvedl, že nemá více informací než ostatní lídři o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na jednání s Kyjevem v Istanbulu. Upozornil, že bez příměří na Ukrajině přijme EU v příštích dnech nové sankce proti Rusku a bude se koordinovat se Spojenými státy.

„Jako vždy čekáme na postoj Ruska,“ řekl Macron v rozhovoru pro stanici TF1. Podle něj současným cílem evropských států a Ukrajiny je dosáhnout 30denního příměří, ke kterému evropští lídři vyzvali v sobotu při jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Rozhodli jsme se pomoci Ukrajině, aniž bychom zvyšovali napětí,“ uvedl Macron ohledně možného vyslání evropských vojáků na Ukrajinu po možném uzavření příměří či míru.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček (ODS) dostal ukrajinský řád Za zásluhy třetího stupně. Jménem hlavy státu Volodymyra Zelenského mu ho předal náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis, který dříve působil v Česku jako velvyslanec. Informoval o tom dnes večer na síti X.

Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

"(Ruský) finanční systém a celkový stav hospodářství jsou pod tlakem. Nejsou v rovnováze a rizika narůstají. To ale neznamená, že si můžeme v klidu sednout a odpočívat," řekl Becker novinářům po schůzce ministrů financí členských států Evropské unie (EU).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestuje tento týden do Ankary, kde se ve středu či ve čtvrtek setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řekl to dnes podle agentur na tiskové konferenci. Do Istanbulu, kde by se mohly uskutečnit ve čtvrtek rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zamíří podle svých slov v případě, že tam přijede i ruský prezident. K přímému jednání na nejvyšší úrovni Zelenskyj vyzval Putina po předchozím návrhu Kremlu na přímé rozhovory mezi zeměmi, které mezi sebou válčí.

V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl na počátku dubna novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí Aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu. Jen za letošní únor NATO ruské ztráty odhaduje na více než 35.100.

Dva lidé – 80letý muž a 70letá žena – přišli o život při ruském bombardování vsi u Kupjanska. Další čtyři lidé utrpěli zranění, uvedly úřady.

Rusko se připravuje na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu a doufá, že se schůzka uskuteční, řekl dnes agentuře TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, aniž však uvedl, kdo se schůzky v Istanbulu za Rusko zúčastní.

Ministerstvo zahraničí na ruskou diplomatickou nótu ohledně sochy sovětského maršála Ivana Koněva odpovědělo, že památník není válečným hrobem a Rusko na něj nemá právní nárok. Informoval o tom dnes server iROZHLAS.cz.

Koněv, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, je kontroverzní postavou především kvůli své roli při potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a při krizi v Berlíně o pět let později. Radnice Prahy 6 v čele s tehdejším starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09) v srpnu 2019 sochu na náměstí Interbrigády zakryla, začátkem dubna 2020 ji pak nechala odstranit.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři prohlásil, že udělá vše pro to, aby se uskutečnila jeho schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve čtvrtek v Turecku, a že také udělá vše pro to, aby začalo platit příměří ve válce rozpoutané v únoru 2022 Putinem. Šéf Kremlu se dosud nevyjádřil, zda se zúčastní čtvrtečních jednáních s ukrajinskou stranou v Istanbulu, které sám v neděli navrhl uspořádat.

Přímých rusko-ukrajinských rozhovorů v Istanbulu se za Spojené státy zúčastní Steve Witkoff a Keith Kellogg, píše Reuters s odkazem na své zdroje.

Do války proti Ukrajině se v Rusku každý měsíc hlásí okolo 50.000 až 60.000 dobrovolníků, prohlásil podle agentur Putin, na jehož rozkaz válka začala.

Podívejte se na nové snímky Volodymyra Zelenského z tiskové konference v Kyjevě.

Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině. Na tiskové konferenci po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu prezidenta Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu.

„Teď je to opravdu na Putinovi... Míč leží výhradně na ruské straně,“ uvedl Merz. Moskvě dal čas do konce týdne, aby pokročila jednání o ukončení války na Ukrajině, kterou před více než třemi lety na Putinův rozkaz Rusko rozpoutalo. V případě, že se situace nezmění, přistoupí podle kancléře Evropská unie k „výraznému zpřísnění sankcí“.

Kreml dnes odmítl závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která o den dříve označila Rusko odpovědné za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny, při kterém v létě 2014 zemřelo 298 lidí. O reakci Moskvy informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který zjištění organizace označil za zaujaté.

„Naše pozice je dobře známa. Rusko se vyšetřování této nehody nezúčastnilo. Proto žádné angažované závěry nepřijímáme,“ prohlásil dnes na pravidelné tiskové konferenci Peskov. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.

Jména ruských zástupců na možných jednáních s Ukrajinou Moskva oznámí, jakmile to ruský prezident Vladimir Putin bude považovat za nezbytné, řekl dnes podle státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP nechtěl sdělit, zda se rozhovorů v Turecku zúčastní samotný Putin.

Lidé mohou přispívat na opravu dvou škol na Ukrajině zničených válkou, obnovit by se díky penězům měla základní infrastruktura včetně školních krytů. Podle organizace Koridor UA, která sbírku pořádá, je cílem umožnit návrat do škol pro více než 500 dětí. Za první týden lidé na sbírku poslali přes 62 000 korun, cílová částka je 765 000 korun. Zájemci mohou přispět přes platformu Darujme.cz.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu deset útočných dronů, všechny se podařilo sestřelit, uvedl Kyjev. Podle Reuters jde o nejméně dronů za několik týdnů.

Ruské ministerstvo zahraničí večer podle ruské státní agentury TASS uvedlo, že o Putinově iniciativě na zahájení přímých jednání s Ukrajinou v Turecku telefonicky hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem. Telefonát mezi oběma ministry podle agentury Reuters již dříve potvrdily i turecké zdroje, podrobnosti ale nesdělily.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory, musí Rusko přistoupit na klid zbraní. Podobně se vyjádřili francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která obvinila Moskvu z hraní her.

 Šest Bulharů usvědčených v březnu ze špionáže pro Rusko poslal dnes londýnský soud do vězení na pět až téměř 11 let. Hrozilo jim až 14 let za mřížemi. Po propuštění z vězení budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky a probírala únosy či vraždění odpůrců Kremlu.

Žalobkyně městského státního zastupitelství v Praze nesouhlasí s vydáním ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové do Ruska. Podle ní existuje překážka, která mu brání. Soudu proto zaslala návrh na vyslovení nepřípustnosti vydání. Seznam Zprávám to řekl mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. O vydání novinářky požádalo Rusko v únoru, údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.

 Belgie zakoupí 200 až 300 polských protiletadlových střel Piorun, které se osvědčily v bojích na Ukrajině. Uvedl to dnes místopředseda polské vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Polský hostitel a belgický ministr obrany Theo Francken dnes podle polských médií navštívili zbrojovku Mesko, která tyto přenosné střely vyrábí, a podepsali prohlášení o záměru střelu nakoupit.

Úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes obvinil nepřátele Francie z šíření nepravdivých tvrzení, že Macron spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a německým kancléřem Friedrichem Merzem užívali ve vlaku do Kyjeva kokain. Příspěvky řady ruských a proruských dezinformačních webů tvrdí, že prezident se na videu natočeném novináři snaží skrýt sáček s bílým práškem. Elysejský palác publikoval snímek, podle něhož jde o použitý kapesník.

Myšlenku na účast Donalda Trumpa při jednání Ukrajiny a Ruska podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého celá Ukrajina doufá v Trumpovu přítomnost v Istanbulu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podle agentur vyjádřil, že doufá, že tato nová šance nebude promarněna. 

„My všichni na Ukrajině bychom si samozřejmě přáli, aby tam s námi na tomto setkání v Turecku byl prezident Trump. Je to dobrý nápad. Můžeme toho hodně změnit. Prezident Erdogan skutečně může uspořádat setkání na nejvyšší úrovni,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. Připomněl také, že podpořil Trumpův návrh na bezpodmínečné příměří i Trumpovu myšlenku na přímé rozhovory s Putinem. „Budu v Turecku. Doufám, že se Rusové tomuto setkání nevyhnou,“ zdůraznil.

Polští autodopravci dnes zablokovali hraniční přechod s Ukrajinou u obce Dorohusk. Stalo se tak podle polských médií poté, co okresní soud ráno zrušil rozhodnutí starosty obce zakazující řidičům kamionů zablokovat silnici vedoucí k hraničnímu přechodu. Autodopravci požadují omezit levnější ukrajinskou konkurenci, která jim přebírá zakázky v Evropské unii. Organizátoři blokády uvedli, že dovolí průjezd jednoho kamionu za hodinu, ale propustí konvoje s vojenskou či humanitární pomocí, s rychle se kazícím zbožím či živými zvířaty, stejně tak autobusy.

Americký prezident Donald Trump věří, že se ve čtvrtek v Istanbulu setkají prezidenti Ukrajiny a Ruska, Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Přemýšlí o tom, že by se jednání také zúčastnil. Řekl to dnes novinářům ve Washingtonu a dodal, že doufá v dobré výsledky jednání.

„Letěl bych tam, kdybych si myslel, že to pomůže,“ uvedl Trump, který v té době bude na návštěvě zemí na Blízkém východě. Záleží podle něj na tom, jestli bude mít pocit, že se věci mohou posunout dopředu.

Rusko chce seriózní vyjednávání o ukončení války s Ukrajinou, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, který v neděli navrhl uspořádat tento čtvrtek v Istanbulu přímá jednání mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov nic neřekl o návrhu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se ve čtvrtek osobně dostaví do Istanbulu, aby jednal se svým ruským protějškem, uvedla agentura AFP.

Evropa musí spolupracovat v bezpečnosti a ukázat, že je silná, řekl dnes na zahájení konference Evropa jako úkol zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise a bývalý finský prezident Sauli Niinistö. Evropa podle něj musí být schopna spolupracovat při budování obranných schopností a mít větší úlohu v Severoatlantické alianci (NATO). Do bezpečnosti se musí zapojit každý jednotlivec, uvedl.

„Blokační právo musí být v EU užíváno zodpovědně, není možné, aby znemožnilo prosazování zásadních zájmů EU, třeba pomoc napadené Ukrajině,“ řekl prezident Petr Pavel.

Šéf ukrajinské diplomacie se dnes připojil na dálku na jednání ministrů zahraniční některých evropských zemí v Londýně. Podle něj se diskuze vedla o „důrazných krocích“, které mohou evropské státy podporující Ukrajinu učinit proti Rusku. Sybiha zmínil nové sankce na ruský bankovní a energetický sektor a také další vojenskou pomoc Ukrajině.

Rusko výzvy k příměří ignoruje, poznamenal nezávislý server Meduza v souvislosti s ranním hlášením ukrajinského letectva o více než stovce ruských dronů vyslaných na zemi během noci na dnešek. Oznámení ukrajinského letectva nasvědčuje tomu, že v den, kdy mohlo příměří začít platit, poslaly ruské síly na Ukrajinu stejný počet bezpilotních prostředků jako o den dříve.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že je potřeba „vyvinout tlak na Rusko, aby skutečně chtělo mír, aby si sedlo a mluvilo s Ukrajinou“. Kallasová podle listu The Guardian obvinila Moskvu z hraní her a podobně jako Wadephul uvedla, že k zahájení mírových rozhovorů je třeba příměří. Rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem podle Kallasové nejsou možné, jestliže Rusko nadále bez ustání bombarduje Ukrajinu.

Podle šéfa španělské diplomacie Josého Manuela Albarese případné rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou v Istanbulu nemají smysl, pokud nepovedou k trvalému míru. Španělsko je podle něj do té doby připraveno Ukrajinu podporovat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na sociálních sítích uvedl, že po telefonu mluvil s novým papežem Lvem XIV. Píše to agentura Reuters. Zelenskyj s papežem mluvil o příměří či návratu ukrajinských dětí zavlečených do Ruska. Ukrajinský prezident označil rozhovor za velmi vřelý a konstruktivní. Vatikán ho zatím nekomentoval.

I spoke with Pope Leo XIV. It was our first conversation, but already a very warm and truly substantive one.

I thanked His Holiness for his support of Ukraine and all our people. We deeply value his words about the need to achieve a just and lasting peace for our country and the… pic.twitter.com/4ocbA7jnMK

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 12, 2025

Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení systému HIMARS v ukrajinské Sumské oblasti, který podle něj sloužil k ostřelování města Rylsk v ruské Kurské oblasti. Ruský rezort obrany nezmiňuje čas, ve své zprávě píše, že ruská armáda odpalovací stanoviště HIMARS zničila „hned po“ ukrajinském útoku na Rylsk. Kurský gubernátor Alexandr Chinštejn v neděli večer informoval o ukrajinském raketovém útoku na toto město, kde byla podle něj poškozena budova hotelu a tři lidé utrpěli zranění.

Než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, musí Rusko přistoupit na příměří. Podle agentury Reuters to dnes v Londýně prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Šéf německé diplomacie dnes v britském hlavním městě jedná o další podpoře Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské agresi, a posílení obranné spolupráce se svými protějšky z Británie, Francie, Polska, Itálie a Španělska.

Liberecký kraj daruje na Ukrajinu pět vyřazených sanitek zdravotnické záchranné služby. Jde o mercedesy vyřazené při pravidelné obnově vozového parku, každý v hodnotě kolem 200 000 až 300 000 korun, řekl dnes náměstek hejtmana pro zdravotnictví Vladimír Richter (Spolu). Vozy převezme organizace Post Bellum, která zajistí jejich dopravu na Ukrajinu spolu s vozy z dalších krajů. Na místě by měly být do konce června.

Ruské ministerstvo obrany mezi půlnocí a devátou hodinou ranní SELČ o ukrajinském vzdušném útoku neinformovalo. Moskva, která poměrně pravidelně informuje o ukrajinských dronových úderech na Rusko, obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno zveřejnilo video, které podle něj zachycuje likvidaci bezpilotních letounů v „zóně speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, ale neuvádí, kdy se tak stalo.

Ukrajinský diplomat Andrij Melnyk kritizoval oznámení německého kancléře Friedricha Merze, že Berlín přestane zveřejňovat podrobné údaje o dodávkách zbraní Kyjevu. Bývalý velvyslanec v Německu agentuře DPA naznačil, že by to mohl být jen pokus zastřít nedostatečnou vojenskou pomoc zemi, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi.

Ruské síly v noci na dnešek zaútočily na Ukrajinu s využitím 108 dronů, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Protivzdušná obrana dokázala zneškodnit celkem 55 dronů různých typů, včetně těch označovaných jako Šáhed. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. O osudu ostatních se sdělení letectva nezmiňuje.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli pozdě večer místního času (dnes ráno SELČ) hovořil s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym a německým kancléřem Friedrichem Merzem a potvrdil postoj USA k válce na Ukrajině. O telefonátech informovala agentura Reuters.

Ukrajina ani Rusko dnes brzy ráno zatím neoznámily za dnešní noc žádné významnější vzdušné útoky, jak bývá jindy téměř pravidlem. Dnes by mohlo začít platit třicetidenní bezpodmínečné příměří, které Rusku v sobotu nabídla Ukrajina spolu s klíčovými evropskými zeměmi, Moskva na návrh oficiálně nereagovala.

Na Pražském hradě začne dnes odpoledne dvoudenní konference Evropa jako úkol, zaměří se na evropskou konkurenceschopnost, podporu Ukrajiny a evropské bezpečnosti, rozšiřování Evropské unie nebo na budoucnost globálního obchodu. Akci zahájí prezident Petr Pavel. V úterý bude program pokračovat v Černínském paláci.

Nejméně tři lidé utrpěli zranění poté, co ukrajinská armáda ostřelovala raketami ruské město Rylsk, kde vážně poškodila místní hotel, uvedl v neděli večer podle ruských tiskových agentur úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn. Rylsk leží v tomto západoruském regionu, ve kterém od loňského srpna bojují ukrajinské jednotky. Jejich vyhnání za hranice Moskva opakovaně oznámila a Kyjev opakovaně popřel.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítejte zpět, online přenos pokračuje.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.

Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bude Ukrajina reagovat zrcadlově, pokud Rusové poruší příměří, které má podle Kyjeva a evropských států začít v pondělí. „Očekáváme příměří od zítřka, tento návrh je na stole,“ uvedl později sám Zelenskyj. „Čekáme jasnou odpověď z Ruska. Válka bude muset skončit. Zabíjení musí skončit,“ zdůraznil a dodal, že ukrajinské síly budou připraveny reagovat na ruské počínání zrcadlovým způsobem. 

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby. Uvedl to dnes polský premiér Donald Tusk na sociální síti X.

„Nyní již s jistotou víme, že velký požár nákupního centra Marywilska způsobilo žhářství nařízené ruskými službami. Akci koordinovala osoba pobývající v Rusku. Někteří pachatelé jsou již ve vazbě, ostatní byli identifikováni a pátrá se po nich,“ napsal Tusk.

Nejméně dva mrtvé si vyžádala exploze během víkendové oslavy v jednom domě v okolí Moskvy. Podle médií během popíjení lihovin explodoval ruční granát, kterým se po návratu z války proti Ukrajině pochlubil jeden z účastníků oslavy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer na sociální síti uvedl, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří, představující nezbytný základ pro diplomacii.

„Očekáváme, že zítra bude uzavřeno příměří – úplné a trvalé, které poskytne nezbytný základ pro diplomacii. Nemá smysl vraždění protahovat. A na Putina budu čekat ve čtvrtek v Turecku. Osobně. Doufám, že tentokrát Rusové nebudou hledat důvody, proč nemohou,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.

Náměstek maďarského ministra zahraničí Levente Magyar dnes podle agentury MTI oznámil, že zrušil jednání s Ukrajinou, které bylo naplánované na pondělí na úrovni expertů a mělo se týkat jazykových práv maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. Stalo se tak poté, co ukrajinská tajná služba SBU v pátek ohlásila, že odhalila maďarskou špionážní síť v Zakarpatské oblasti, a obě země si vzájemně vyhostily diplomaty. Maďarsko-ukrajinské vztahy jsou delší čas napjaté, Budapešť udržuje vztahy s Moskvou a odmítá vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi.

Zatímco Ukrajina je připravena k úplnému příměří, ruský prezident Vladimír Putin hledá způsoby jak se mu vyhnout. Tlak na Rusko musí pokračovat. Proto Česko pokračuje také v muniční iniciativě. ČTK to sdělil premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na Putinovy návrhy na uspořádání jednání v Istanbulu.

Kyjev a velké evropské země nabídly Rusům v sobotu třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by mělo platit od pondělí. Pokud je Moskva nepřijme, chtějí Evropa a USA koordinovat nové protiruské sankce. Putin poté navrhl, aby se 15. května konala přímá jednání Ruska s Ukrajinou v Istanbulu. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova Rusko návrh na příměří zváží, ale vyvíjet na něj nátlak nemá smysl. Už dřív řekl, že se Kreml nenechá hrozbou sankcí zastrašit.

 Nástup nového českého velvyslance v Rusku není průlom, ale přirozený logický krok. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli europoslanec Alexandr Vondra (ODS), místopředseda ANO Radek Vondráček a europoslanec Jan Farský (STAN). Daniel Koštoval je podle Vondry velmi zkušený diplomat. Počty diplomatů na ambasádě by se podle hostů pořadu zvyšovat neměly, shodli se.

Posunem v návrhu ruského prezidenta Vladimira Putina na jednání s Ukrajinou jsou bezpodmínečná jednání. Je otázka, jestli to není jen zdržovací taktika, řekl dnes v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Uvedl rovněž, že má tendenci souhlasit s názorem francouzského prezidenta Emanuela Macrona, který Putinův návrh označil za první krok, který ale nestačí. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka by se měl návrh hodnotit kladně. Spíše by se soustředil na to, že Putin chce trvalý mír a ne přestávku k dozbrojování, řekl.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je skeptický ke snahám o příměří na Ukrajině. Nevidí k němu ze strany Ruska reálné kroky. Řekl to dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News. Šéf české diplomacie dodal, že pokud se podaří navrhovaný třicetidenní klid zbraní prosadit, je nutné podniknout také kroky k odrazení Ruska od následných útoků. Europoslanec Filip Turek (za Motoristy) poukazuje na to, že Rusové mají jaderné zbraně, které by mohli pod tlakem případně použít. Lipavský označil strašení jadernou válkou za klasickou ruskou propagandu. "Opakovaně říkám, že ke snahám o příměří jsem skeptický. Nevidím reálné kroky, které by k němu směřovaly," uvedl Lipavský. Zmínil ruskou reakci na předkládané mírové návrhy. "Putin řekl, že bude jednat, ale že s mírovými plány máme udělat něco, co nebudu říkat. Bylo to velmi vulgární," řekl šéf české diplomacie. 

Papež Lev XIV. v dnešním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Přivítal také příměří mezi Pákistánem a Indií dojednané o víkendu. Podle papeže svět čelí "třetí světové válce po kouscích", což tvrdil jeho předchůdce papež František.

"Nosím ve svém srdci bolest milovaného ukrajinského lidu," řekl Lev XIV. a vyzval, aby se co nejdříve dospělo k "autentickému, spravedlivému a trvalému míru" na Ukrajině. "Ať jsou osvobozeni všichni zajatci a ať se děti mohou vrátit ke svým rodinám," prohlásil.

Turecko je připraveno hostit mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Sdělil to podle tiskových agentur turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Přímé rusko-ukrajinské rozhovory by mohly začít 15. května v Istanbulu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak poté, co Kyjev a velké evropské země navrhly zahájit od pondělí třicetidenní příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda podnikla invazi na Ukrajinu.

Dnes ráno bezpilotní letouny zaútočily i na oblast kolem ukrajinské metropole a způsobily blíže nespecifikované škody ve dvou okresech.

Filip Turek, europoslanec za Motoristy sobě a Přísahu, žádá omluvu vůči velké části Čechů, kterou prý urazila nynější vláda a její příznivci. „Ukrajina přijde o území, Rusko je bohužel supervelmoc, myslím, že je zjevné už několik let, jak to dopadne,“ prohlásil v Partii Terezie Tománkové - a postěžoval si, že když to on a další prohlašovali před rokem či dříve, dostávali od odpůrců nálepku stoupenců Ruska. Najednou to ale podle něj hlásá i vláda a západní koalice ochotných se svým plánem na příměří.

Ukrajina během ruského jednostranného příměří zaútočila více než 14.000krát, tvrdí Moskva. Ruské třídenní příměří skončilo v noci na dnešek.

„Samozřejmě vítám výzvu k příměří,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský. A zkritizoval Vladimira Putina za kličkování - sice navrhl jednání v Istanbulu, „ale nechce zastavit palbu, chce pokračovat v té válce,“ prohlásil Lipavský v Partii Terezie Tománkové.

„K výzvám k příměří jsem velmi opatrný. Každý den se střílí, každý den se bombarduje, to je realita. Pokud se příměří domluví, musíme podpořit Ukrajinu tak, aby Rusko nemělo chuť znovu začít - to je cíl koalice ochotných,“ dodal ministr.

Putin však zatím klid zbraní nepotvrdil. Místo toho navrhl setkání Ruska a Ukrajiny v Istanbulu. Tato schůzka by podle jeho poradce Jurije Ušakova zohlednila současný stav na bojišti i jednání z roku 2022.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí 30denní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

It is a positive sign that the Russians have finally begun to consider ending the war. The entire world has been waiting for this for a very long time. And the very first step in truly ending any war is a ceasefire.

There is no point in continuing the killing even for a single…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 11, 2025

Po třídenním příměří zaútočilo Rusko více než 100 drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinská armáda jich 60 zničila.

Během tří let válečného konfliktu na Ukrajině pomohl program ministerstva vnitra Medevac 118 lidem formou evakuací a lékařských misí. Díky financím z programu byly vyškoleny zhruba dvě stovky zdravotníků. Do vybavení zdravotnických zařízení na Ukrajině šlo přes 90 milionů korun. Pomoc shrnul u příležitosti nedávné návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze tiskový odbor ministerstva vnitra. Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí ujistil Ukrajince, kteří čelí ruskému ataku, o další podpoře.

"V roce 2025 pokračuje program Medevac především formou lékařských misí přímo na Ukrajině, školením zdravotnického personálu v Česku a podporou projektů zaměřených na duševní zdraví a zlepšení zdravotnické péče ve spolupráci s neziskovými organizacemi," uvedlo ministerstvo vnitra.

Návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na uspořádání přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je prvním krokem, který ale nestačí. Dnes to podle agentury AFP při návratu z Kyjeva řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj chce Putin získat čas.

"Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání," řekl Macron novinářům poté, co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podle něj "prvním krokem, ale nestačí". Protinávrh ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou . Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social.

"Potenciálně velký den pro Rusko a Ukrajinu! Pomyslete na statisíce životů, které budou zachráněny, protože tato nekonečná 'krvavá jatka' snad skončí. Bude to úplně nový a mnohem lepší svět. Budu nadále spolupracovat s oběma stranami, aby se tak stalo. USA se místo toho chtějí zaměřit na obnovu a obchod. Čeká nás VELKÝ týden," napsal Trump.

Návrh ruského prezidenta Putina na přímé rozhovory s Ukrajinou je první krok, který ale nestačí, řekl Macron. Putin podle něj chce získat čas

Putin dnes také uvedl, že účelem přímých jednání s Ukrajinou je "odstranit základní příčiny konfliktu" a dosáhnout "dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu", nikoliv pouze přerušení bojů za účelem opětovného vyzbrojení.

"Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout nějaká nová příměří, nový klid zbraní," řekl Putin. Boje na Ukrajině v něm označil slovem válka, nikoliv jen speciální vojenskou operací, což je v Rusku oficiální termín pro invazi na Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

Dobro nedělní ráno, vážení čtenáři.

Na Ukrajině úderem půlnoci místního času (23:00 SELČ) skončilo třídenní příměří, které jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s oslavami konce druhé světové války. Obě válčící strany se od čtvrtka, kdy měl klid zbraní začít platit, opakovaně obviňovaly z jeho porušování.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Francie a Británie ještě nedohodly podrobnosti o případném rozmístění kontingentu západních sil na Ukrajině po možném ukončení bojů a vyslovují se pro vůdčí roli ukrajinských ozbrojených sil při zajištění bezpečnosti země. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření francouzského prezidenta a britského premiéra před novináři po dnešních jednáních v Kyjevě.

Kontingent západních sil by měl odradit Rusko od případného dalšího útoku na sousední zemi. Moskva jakoukoliv přítomnost západních vojáků na Ukrajině odmítá.

Německo přestane zveřejňovat podrobné údaje o vojenské pomoci Ukrajině, řekl nový kancléř Friedrich Merz. Omezením veřejných informací o dodávkách zbraní se má dosáhnout „strategické nejednoznačnosti“ a zabránit Rusku získat jakoukoliv strategickou výhodu, napsala agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje obeznámené s celou záležitostí.

„Za mého vedení nebudou debaty o dodávkách zbraní, jejich ráži, zbraňových systémech a podobně vedeny před zraky veřejnosti,“ řekl Merz podle Reuters v rozhovoru poskytnutém televizním stanicím při dnešní návštěvě ukrajinské metropole.

Server BBC News v této souvislosti připomněl, že Merz se ještě v opozici zasazoval za to, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus o doletu okolo 500 kilometrů.

Rusko zváží návrh na třicetidenní příměří, ale má vlastní stanovisko, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina americké televizi CNN. Pokoušet se vyvíjet nátlak na Rusko nemá smysl, zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov.