„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Největší ukrajinský zemědělský svaz dnes vyzval vládu, aby zrušila zákaz dovozu dusíkatých hnojiv do námořních přístavů zavedený v souvislosti s ruskou invazí. Zemědělci podle agentury Reuters varují, že jejich nedostatek by se mohl negativně podepsat na výnosech klíčových obilnin.

Ukrajina hned na začátku ruské invaze z bezpečnostních důvodů zakázala dovoz dusíkatých hnojiv přes námořní přístavy, protože některé z těchto látek jsou výbušné a přístavní infrastruktura bývá terčem ruských útoků. Tato hnojiva je možné na Ukrajinu dovážet přes říční přístavy i po zemi, podle zemědělského svazu UAC se ale v době zvýšené poptávky prohlubuje jejich nedostatek.

„Hlavním faktorem je zákaz dovozu přes námořní přístavy dusičnanu amonného, který je opravdu výbušnou látkou, ale i dalších dusíkatých hnojiv, která nijak výbušná nejsou,“ uvedl UAC v prohlášení. Dodal, že pokud problém nebude urychleně vyřešen, mohly by příští rok na Ukrajině výnosy klíčových plodin pro domácí i mezinárodní trh klesnout o 30 procent.

Je potřeba si uvědomit, že Evropa zůstává v ohrožení a jednat podle toho, uvedl premiér Petr Fiala na schůzi velvyslanců. „Ruské ambice nekončí na hranicích Doněcké a Luhanské oblasti na východní Ukrajině. A i kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, což si nepochybně všichni přejeme, tak Rusko, pokud neuděláme správné kroky, bude do několika let připraveno na další expanzi,“ uvedl. Ukrajina proto potřebuje bezpečnostní záruky, přičemž klíčovou a neopominutelnou hlavní bezpečnostní zárukou je podle něj síla ukrajinské armády.

Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen za zpronevěru státních peněz určených na obranu Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený a gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.

Nynější obvinění z korupce se podle Chinštejna pojí s Bazarovovým dřívějším působením v Bělgorodské oblasti, kde zastával stejnou funkci, jakou v současnosti vykonává v Kurské oblasti. Ruské úřady ho předběžně vyšetřují ze zpronevěry jedné miliardy rublů (259,7 milionu Kč) určené na výstavbu ochranných zařízení, píše ruská státní tisková agentura TASS.

V červnu odvolal prezident Vladimir Putin tehdejšího ministra dopravy Romana Starovojta, který předtím působil jako gubernátor Kurské oblasti, také pro podezření ze zpronevěry peněz určených na obranné účely. Starovojt byl následně nalezen mrtvý ve svém automobilu v Odincovu u Moskvy. Podle vyšetřovatelů šlo zřejmě o sebevraždu.

Za poslední den ztratil protivník 870 lidí, 1 tank, 8 obrněných vozidel, 291 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Šéf městské vojenské správy v Sumách Serhij Kryvošejenko informoval, že jen v tomto městě ruské drony zasáhly deset míst. Záchranáři vyjeli k požárům obytných domů. Ráno na město podle Kryvošejenka zaútočily další dva drony, jeden z nich zasáhl obytný panelový dům, kde tlaková vlna vyrazila okna. Dva lidé jsou v nemocnici. Jinde se cílem útoku stala čerpací stanice, nikomu se nic nestalo.

Rovněž dnes ráno ruský bezpilotní letoun zaútočil na osobní auto, kterým jeli tři lidé v konotopském okrese na západě Sumské oblasti. Jeho řidič přišel o život, dva další lidé utrpěli zranění, uvedla podle serveru Ukrajinska pravda regionální prokuratura.

Ministr zahraničí Jan Lipavský vyjádřil podporu členství Ukrajiny v Evropské unii a začlenění země do euro-atlantických struktur, jakmile budou splněna kritéria a situace to umožní. „Plánem na zničení Ukrajiny ruské ambice v Evropě začínají, ale nekončí. Bez ohledu na to, kdy a za jakých okolností bude dosaženo míru na Ukrajině, putinismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost,“ dodal ministr.

Do české muniční iniciativy pro Ukrajinu je kromě ČR nyní zapojeno dalších 15 zemí, řekl ministr zahraničí ČR Jan Lipavský při zahájení porady českých velvyslanců a velvyslankyň.

Lipavský zopakoval, že loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice a letos už přes milion. Cílem je v tomto roce dodat 1,8 milionu nábojů. „Zásluhou naší muniční iniciativy se podařilo pětkrát snížit (ruskou) dělostřeleckou převahu na bojišti a přispět k udržení ukrajinských frontových linií,“ uvedl ministr. Považuje to za strategický majstrštyk. „Případné zastavení iniciativy by bylo skutečným dárkem pro Putina. Ti, kdo o tom mluví, hazardují s bezpečností Evropy,“ dodal.

Rusko podniklo rozsáhlý dronový útok na severoukrajinská města Sumy a Romny, informovaly úřady v Sumské oblasti ležící u hranic s Ruskem. Šéf sumské oblastní vojenské správy Oleh Hryhorov na telegramu napsal, že ruské útoky si podle dostupných informací nevyžádaly žádné oběti na životě, informace o zraněných se upřesňují. Na zasažených místech začalo hořet a hasiči se snaží plameny uhasit. Šéf městské vojenské správy v Sumách Serhij Kryvošejenko informoval, že jen v tomto městě drony zasáhly deset míst. Hoří obytné domy.

Dobré ráno, vážení čtenáři,
ukrajinská armáda osvobodila tři vesnice v Doněcké oblasti, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně jmenoval obce Mychajlivka, Zelenyj Haj a Volodymyrivka. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR pak podle stejného webu oznámila dobytí vesnice Novomychajlivka ve stejné oblasti. Ruské ministerstvo obrany naopak podle ruské státní tiskové agentury TASS ohlásilo dobytí vesnice Filija v Dněpropetrovské oblasti.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un vzdal emotivní hold vojákům, kteří zahynuli při boji za Rusko ve válce proti Ukrajině, a v ojedinělém přiznání vojenských ztrát uvedl, že „mu to láme srdce“. KLDR poslala do Ruska tisíce často velmi nezkušených vojáků, nasazeni byli převážně v Kurské oblasti. Celý článek čtěte ZDE. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer vyjádřil vděčnost českému prezidentovi Petru Pavlovi za jeho blahopřání k dnešnímu ukrajinskému Dni nezávislosti a za podporu Ukrajiny. Vyjádřil se tak na síti X, kde sdílel dopis od českého protějšku. Česká hlava státu v něm píše, že dnešek je připomínkou odvahy a odhodlání Ukrajinců hájit svou svobodu, suverenitu a evropskou budoucnost. Zelenskyj zveřejnil na sociální síti řadu podobných blahopřání od světových představitelů, kterým děkoval.

"Ukrajina si vysoce váží strategického partnerství a silného přátelství s Českou republikou," uvedl Zelenskyj v reakci na blahopřání z Pražského hradu.

"Je mi ctí, že naše země, vlády a občané jsou si nyní tak blízké, což bylo letos stvrzeno i naším společným prohlášením o strategickém partnerství mezi Ukrajinou a Českou republikou," napsal Pavel v dopise. Dodal, že Česko stojí pevně po boku Ukrajiny v jejím spravedlivém boji za nezávislost, územní celistvost a demokratické hodnoty.

I am sincerely grateful for your @PrezidentPavel warm congratulations on Ukraine’s Independence Day and for your steadfast support of our country and people. Ukraine deeply values the strategic partnership and strong friendship with the Czech Republic.

Together we will continue… pic.twitter.com/5bMnBNEQAo

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 24, 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle webu Ukrajinska pravda na tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym v Kyjevě řekl, že ukrajinská armáda má „velmi pozitivní výsledky“ na Donbase, který tvoří Doněcká a Luhanská oblast. „Dobrá překvapení pro Rusy, myslím, že hlavní velitel později řekne detaily,“ řekl prezident.

V rámci výměny válečných zajatců se dnes na Ukrajinu vrátil i novinář Dmytro Chyljuk, který byl unesen z Kyjevské oblasti v březnu 2022, tedy jen krátce po začátku ruské invaze. Na sociálních sítích to uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, který v příspěvku poděkoval těm, kteří se na výměnách zajatců podílejí.

Today, our people are coming home. Warriors of the Armed Forces, the National Guard, the State Border Guard Service, and civilians. Most of them had been in captivity since 2022.

We are bringing home journalist Dmytro Khyliuk, who was abducted in the Kyiv region in March 2022.… pic.twitter.com/HMhmJwGMtR

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 24, 2025

Ukrajinská armáda osvobodila tři vesnice v Doněcké oblasti, uvedl dnes podle serveru Ukrajinska pravda hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně jmenoval obce Mychajlivka, Zelenyj Haj a Volodymyrivka.

Ruské ministerstvo obrany jeho vyjádření nekomentovalo, naopak podle ruské státní tiskové agentury TASS oznámilo dobytí vesnice Filija v Dněpropetrovské oblasti. 

OBRAZEM: Volodymyr Zelenskyj a kanadský premiér Mark Carney při příležitosti dnešní slavnostní ceremonie ke Dni nezávislosti na Sofijském náměstí v Kyjevě.

Pentagon už měsíce blokuje Ukrajincům použití amerických střel dlouhého doletu proti cílům na ruském území.

Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na dotaz novinářů řekl, že jeho země nyní používá k útokům na Rusko pouze zbraně domácí výroby.

Úroveň radiace v okolí elektrárny Kursk v Rusku, v níž vypukl v noci na dnešek po útoku ukrajinského dronu požár, je podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii v normě.

Rusko souhlasilo s tím, že bude po válce respektovat územní celistvost Ukrajiny, učinilo ústupky. Dnes to řekl americký viceprezident J.D. Vance.

Zelenskyj potvrdil výměnu vězňů s Ruskem.

„Dnes se naši lidé vracejí domů. Vojáci ozbrojených sil, Národní gardy, Státní pohraniční služby a civilisté. Většina z nich byla držena v zajetí od roku 2022,“ napsal ukrajinský prezident.

Také se podle něj v rámci nejnovější výměny vězňů s Ruskem vrátil na Ukrajinu novinář Dmitrij Chiljuk.

Kanadský premiér Mark Carney, který navštívil Kyjev v den Dne nezávislosti Ukrajiny, na společné tiskové konferenci s Volodymyrem Zelenským uvedl, že nevylučuje přítomnost kanadských vojsk na Ukrajině v rámci budoucích bezpečnostních záruk.

Dodal, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které spojenci Ukrajiny v současné době vytvářejí společně s Kyjevem, „nejsou ruskou volbou“.

„NATO právem považuje investice členských států na Ukrajině za obranné investice, klíčové investice do naší kolektivní obrany jako členů NATO. Protože pokud ruská agrese zůstane bez odpovědi, tím se nezastaví,“ cituje kanadského premiéra BBC.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na otázku ohledně USA, která jim odvolala povolení k útoku hluboko v Rusku západními zbraněmi, uvedl, že Ukrajina v poslední době používá k útoku na Rusko vlastní zbraně a s Washingtonem se v této věci neradila, uvedl server BBC.

Den předtím americký deník Wall Street Journal s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že za nové administrativy zavedlo americké ministerstvo obrany postup na vysoké úrovni pro schvalování použití zbraní dlouhého doletu dodávaných Ukrajině proti cílům hluboko na ruském území.

Moskva a Kyjev provedly výměnu „146 za 146“. Zpráva ruského vojenského ministerstva podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že „do Ruska bylo vráceno 146 ruských vojáků – výměnou bylo převezeno 146 vojáků ukrajinských ozbrojených sil“. Ministerstvo obrany dále upřesnilo, že se do Ruska vrátilo 8 obyvatel Kurské oblasti.

Ukrajina se k této zprávě zatím nevyjádřila.

Ukrajinské letectvo na Telegramu uvedlo, že Rusko zaútočilo desítkami dronů na Ukrajinu. Ruské útoky na ukrajinská města si podle zdrojů vyžádaly minimálně tři mrtvé.

Zvláštní vyslanec prezidenta USA Kit Kellogg se zúčastnil oslav Dne nezávislosti Ukrajiny v neděli v Kyjevě, informuje AFP.

Ukrajinská média uvádějí, že Volodymyr Zelenskyj udělil Kitovi Kelloggovi řád „Za zásluhy“ I. stupně.

Úřadující guvernér regionu podle Reuters uvedl, že požár v ruské rafinérii Novošachtinsk po útoku ukrajinského dronu hoří již čtvrtý den vkuse.

Požár byl v Novošachtinsku hlášen ve čtvrtek. Rafinérie prodává palivo hlavně na export a má roční kapacitu 5 milionů tun ropy, což odpovídá přibližně 100 000 barelů denně.

OBRAZEM: Kanadský premiér Mark Carney se v Kyjevě účastní slavnostního položení věnců k pamětní zdi ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželky Oleny Zelenské.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v dopise Volodymyru Zelenskému podporuje Ukrajinu během Dne nezávislosti. Zelenskyj mu vyjadřuje vděk v příspěvku na síti X. 

„Hluboce si vážím vašeho pevného vedení a neochvějné solidarity francouzského lidu,“ píše.

"Budujeme Ukrajinu dost silnou a mocnou na to, aby mohla žít v bezpečí a míru," prezident Volodymyr Zelenskyj se na síti X vyjadřuje k ukrajinskému Dnu nezávislosti.

V dalších příspěvcích děkuje za vyjádření podpory ze strany dalších evropských lídrů, jako je britský premiér Keir Starmer, švédský premiér Ulf Kristersson nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Ukrajinský dron způsobil obrovský požár v terminálu Usť-Luga společnosti Novatek, uvádí agentura Reuters.

Ukrajina v neděli zahájila útok dronem na Rusko, což vyvolalo prudký pokles výkonu reaktoru v jedné z největších ruských jaderných elektráren a rozpoutalo obrovský požár v hlavním exportním terminálu paliva v Usť-Luze, uvedli ruští představitelé.

Ruské ministerstvo obrany také uvedlo, že 24. srpna, v den, kdy Ukrajina oslavuje vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991, bylo zachyceno nejméně 95 ukrajinských dronů ve více než tuctu ruských regionů.

Ukrajinské útoky na jadernou elektrárnu Kursk představují hrozbu pro jadernou bezpečnost, prohlásil v úřadující guvernér regionu Alexandr Chinštejn.

„Jsou hrozbou pro jadernou bezpečnost a porušením všech mezinárodních úmluv,“ napsal Chinštejn v aplikaci Telegram.

Útok dronu na jadernou elektrárnu Kursk poškodil pomocný transformátor a vedl k 50% snížení provozní kapacity třetího bloku elektrárny, uvedla její tisková služba.

Norská vláda v neděli oznámila, že Ukrajině dodá systémy protivzdušné obrany v hodnotě přibližně 7 miliard norských korun (okolo 15 miliard Kč), uvádí agentura Reuters.

„Společně s Německem nyní zajišťujeme, aby Ukrajina dostala výkonné systémy protivzdušné obrany,“ uvedl v prohlášení norský premiér Jonas Gahr Støre. „Německo a Norsko velmi úzce spolupracují na podpoře Ukrajiny v jejím boji za obranu země a ochranu civilního obyvatelstva před ruskými leteckými útoky.“

Kanadský premiér Mark Carney dorazil do Kyjeva.

„V ukrajinský Den nezávislosti, a v tomto kritickém ukamžiku její národní historie, Kanada stupňuje svou podporu a úsilí o spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu,“ napsal na X.

Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území v loňském roce.

Od letošního jara však ukrajinská armáda podle WSJ tyto střely na ruské území odpalovat nemohla. 

TASS večer uvedl, že letecká společnost Aeroflot byla nucena provést změny v letovém řádu kvůli dočasným omezením v odletech a příletech na letištích v Moskvě, Petrohradu a v centrální části Ruska. K podobnému kroku přistoupily společnosti Rossija a Poběda.

V areálu jaderné elektrárny Kursk ve středním Rusku vypukl dnes po útoku ukrajinského dronu požár, který se rychle podařilo uhasit. Oheň podle tiskové služby elektrárny, kterou cituje agentura Reuters, poškodil pomocný transformátor a vedl ke snížení provozní kapacity jednoho z bloků.

"Bojový bezpilotní letoun patřící ozbrojeným silám Ukrajiny byl sestřelen protivzdušnou obranou v blízkosti jaderné elektrárny Kursk," uvedla tisková služba v prohlášení na komunikační aplikaci Telegram. "Při nárazu dron explodoval, což vedlo k poškození pomocného transformátoru."

Tisková služba sdělila, že nedošlo k žádným zraněním, ale v důsledku exploze byla kapacita bloku tři elektrárny snížena na 50 procent.

Několik letišť v Rusku v sobotu z bezpečnostních důvodů omezilo provoz, napsala večer agentura Reuters s odvoláním na ruský letecký úřad Rosaviacija. Agentura v této souvislosti upozornila na hlášení ruského ministerstva obrany o sestřelení desítek ukrajinských dronů nad řadou regionů v zemi. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obcí Seredně a Kleban-Byk v ukrajinské Doněcké oblasti. Obsazení obce Kleban-Byk by znamenalo další postup Rusů směrem ke Kosťantynivce, klíčovému městu na cestě ke Kramatorsku, kde se nachází významná ukrajinská logistická základna, napsala agentura AFP.

Evropa musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně, zdůraznil šéf české diplomacie Jan Lipavský na Evropském fóru Alpbach v Rakousku. Na okraj akce konané v Tyrolsku se Lipavský setkal s šéfkou rumunské diplomacie Danou Silvií Toiuovou, s níž také zahájil jeden z panelů fóra. Ministr při té příležitosti na síti X zdůraznil, že Rusko nesmí uspět ve své agresi proti Ukrajině.

Lipavský na panelu Evropa ve světě podle českého ministerstva zahraničí připomněl, že bezpečnost není samozřejmost. Evropa podle něj musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně. „Jen tak dokážeme čelit ruské agresi a ochránit naši budoucnost,“ zdůraznila česká diplomacie.

„Shodli jsme se na nutnosti dál posilovat spolupráci v EU a NATO. Společně musíme zajistit, aby Evropa byla bezpečná a Rusko neuspělo ve své agresi proti Ukrajině,“ uvedl Lipavský na platformě X po setkání s rumunskou kolegyní.

Ukrajinské úřady podle ruskojazyčného webu stanice BBC informovaly o zabitém civilistovi při ruském útoku dronu na autobus v Dněpropetrovské oblasti, přičemž další lidé utrpěli zranění.

„Čína signalizovala ochotu zapojit se do mírových sil na Ukrajině,“ sdělili diplomaté Evropské unie německému týdeníku Welt am Sonntag s odvoláním na čínské vládní zdroje. Zdůraznili však, že vláda v Pekingu by byla ochotna tak učinit pouze „pokud by mírové síly byly nasazeny na základě mandátu Organizace spojených národů (OSN)“.

V Bruselu se plán z Pekingu setkal se smíšenými reakcemi, dodává Welt.

„Čína signalizovala ochotu zapojit se do mírových sil na Ukrajině,“ sdělili diplomaté Evropské unie německému týdeníku Welt am Sonntag s odvoláním na čínské vládní zdroje. Zdůraznili však, že vláda v Pekingu by byla ochotna tak učinit pouze „pokud by mírové síly byly nasazeny na základě mandátu Organizace spojených národů (OSN)“.

V Bruselu se plán z Pekingu setkal se smíšenými reakcemi, dodává Welt.

Radnice města Krasnyj Sulin v Rostovské oblasti Ruska vypnula vodovod - aby se mohla odstranit „havarijní situace v jednom z podniků“ v sousedním městě Novošachtinsk. Tam už tři dny hoří ropná rafinerie po úderu ukrajinských dronů a hasiči prý potřebují napouštět požární nádrže. Pětatřiceti tisícům obyvatel mají pitnou vodu vozit cisterny, píše Rádio Svoboda.

Lidé tam teď nemají nejen čím se mýt, ale ani co dýchat, stěžují si na telegramovém kanále starosty - který přitom podle kanálu Astra tvrdí, že ovzduší je v normě.

Dnes Ukrajinci slaví Den státní vlajky. Prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastnil ceremonií s premiérkou Julijí Svyrydenkovou a dalšími předními politiky a vojáky v Kyjevě.

„Den, kdy prožíváme jednu z nejsilnějších emocí: Ten pocit, když jste doma nebo když poznáte své vlastní lidi a to, co pochází z vaší vlasti. A ať jste kdekoli na světě, ať cestujete do jakékoli země, když uvidíte ukrajinskou vlajku, uvědomíte si, že lidé vedle vás jsou pro vás možná cizí, ale jejich srdce jsou vám nepochybně blízká,“ vylíčil prezident na sociální síti X. „Právě tato vlajka ztělesňuje pocit osvobození pro ty, které přivážíme zpět z ruského zajetí. Když uvidí ukrajinské barvy, pochopí: zlo skončilo. Tato vlajka je cílem a snem mnoha našich lidí v dočasně okupovaných územích Ukrajiny. A oni tuto vlajku chrání, udržují ji v bezpečí, protože vědí: naši zemi okupantům nepředáme.“

„Těžká ztráta pro ukrajinské letectvo. Včera v noci, po dokončení bojové mise, havaroval stíhací letoun MiG-29 při přiblížení k přistání. Pilot, major Serhij Bondar, narozený v roce 1979, zahynul,“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „Ukrajinské letectvo oznámilo, že příčiny a okolnosti havárie jsou stále vyšetřovány.“

„V rámci iniciativy ukrajinského prezidenta Bring Kids Back se podařilo vrátit další čtyři naše občany – tři děti a jednoho mladého muže, které okupanti nelegálně odvezli z dětského domova v Oleškách nejprve na dočasně okupované území a poté do Ruské federace,“ hlásí šéf kanceláře Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. „Děti dlouho žily odděleně od svých rodin a nemohly odejít kvůli nebezpečí okupace. Dnes jsou všechny zpět doma, v bezpečí, na území svobodné Ukrajiny,“ tweetoval s poděkováním Kataru za zprostředkování.

Dobré ráno. Za poslední den ztratil protivník 840 lidí, 5 tanků, 4 obrněná vozidla, 148 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters. „Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví,“ uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.

„S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce,“ řekl Putin. „Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států,“ dodal podle agentury Reuters.

Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah.

Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. „Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.

Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.

Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) připomněl také, že skrze českou muniční iniciativu Ukrajina letos dostala už milion kusů velkorážové munice, cílem pro letošek je 1,8 milionu kusů. „Česko je největší dodavatel munice ráže 155 milimetrů na Ukrajinu. Naše role je, dovolím si použít to slovo, nenahraditelná,“ podotkl šéf diplomacie.

„Je to muniční iniciativa, která pomohla Ukrajině udržet se na nohou a odrážet ruské útoky. Rusko 'zvětšilo' své kontrolované území jen o necelých 6000 kilometrů čtverečních, tedy o necelé jedno procento Ukrajiny. Přes milionové oběti, které tam padly, Rusko nezískalo žádný strategický zisk,“ míní Lipavský. V Česku se podle něj také vycvičilo 10.000 ukrajinských vojáků a v červenci vláda schválila program, který zajistí výcvik budoucích ukrajinských pilotů letounů F-16.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) vyzdvihl důležitost koalice ochotných, která sdružuje země pomáhající Ukrajině. Řeší podle něj správně nejen vojenskou pomoc, ale i sankce či omezení cen ropy.  „Je unikátní tím, že přesahuje rámec Evropské unie i Severoatlantické aliance (NATO),“ uvedl. Kromě vedoucí role Spojeného království, Německa či Francie hovořil i o zapojení Kanady, Turecka, Austrálie, Nového Zélandu či Japonska.

Estonsko je připraveno zapojit se do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu vojenskou jednotkou o síle až jedné roty, uvedl estonský premiér Kristen Michal.

„Dnes je generální tajemník NATO Mark Rutte na návštěvě Ukrajiny. Během našeho setkání jsme diskutovali především o tom, jaké další společné kroky mohou Ukrajině a celé Evropě zajistit větší bezpečnost a přiblížit skutečný konec války,“ uvedl prezident Volodymr Zelenskyj na síti X. „Nejdůležitější jsou v tomto ohledu naše diplomacie, bezpečnostní záruky a zbraně pro naše vojáky,“ doplnil. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl stanici NBC News, že se neplánuje schůzka mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Kremlu je podle něj připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není.

Ruský útok na město Kupjansk v Charkovské oblasti si vyžádal jednu oběť na životě. Další tři osoby utrpěly šok. „Zahynula 66letá žena, těžký šok utrpěl 54letý muž a ženy ve věku 53, 57 a 65 let,“ uvedl server Suspilne. 

Návratové centrum pro Ukrajince v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli tomu, že na Ukrajině po restrukturalizaci vlády zaniklo ministerstvo národní jednoty. Není tak jasné, kdo projekt převezme. Dnes to uvedl Český rozhlas. Centrum mělo poskytovat Ukrajincům podporu při dobrovolných návratech do země.

NATO a Spojené státy se budou podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, uvedl v Kyjevě šéf NATO Mark Rutte.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Kyjevě. „Rusko dělá vše pro to, aby zabránilo mému setkání s Putinem,“ řekl. 

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských obcí – konkrétně vesnic Rusyn Jar, Volodymyrivka a Katerynivka v Doněcké oblasti. Agentura Reuters uvedla, že tuto informaci nemohla nezávisle ověřit, Kyjev se zatím nevyjádřil. Ruské síly se postupně přibližují ke klíčové ukrajinské obranné linii.

Ruské síly se pomalu, ale setrvale prosazují v bojích o každý metr v převážně zdevastovaných částech východní Ukrajiny, kde zůstává jen málo obyvatel nebo neporušených budov, napsala agentura AFP. O den dříve Moskva oznámila dobytí obce Oleksandro-Šultyne a ve středu hlásila, že se ruské síly zmocnily vesnic Pankivka a Suchecke ve stejném regionu a také Novoheorhijivky v Dněpropetrovské oblasti.

Učitelka Martina Bednářová se odvolala proti rozsudku, který jí uložil podmíněný trest a tříletý zákaz učení za popírání ruských zločinů na Ukrajině. Upozornila na to dnes Česká televize (ČT). Kauzou se tak bude potřetí zabývat pražský městský soud. Bednářová kandiduje do Sněmovny za hnutí Stačilo!, je trojkou pražské kandidátky. Z justiční databáze vyplývá, že odvolání podala 20. srpna. Trestní spis se tedy stále ještě nachází u obvodního soudu a není zřejmé, zda odvolací senát stihne kauzu projednat před říjnovými volbami.

„Odvolání podala obžalovaná, směřuje do všech výroků rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. května 2025, kterým byla obžalovaná za přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců podmíněně s odkladem na zkušební dobu v trvání 20 měsíců,“ sdělil ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Ivo Brand.

Nepravomocný rozsudek Bednářové vedle podmínky a zákazu činnosti uložil také povinné absolvování kurzu na posílení mediální gramotnosti. Soudkyně v květnu zdůraznila, že žena nečelí stíhání za své názory, ale za to, že k jejich šíření zneužila postavení učitelky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk příští středu společně navštíví Moldavsko. V den, kdy tato bývalá sovětská republika oslaví 34. výročí své nezávislosti, chtějí návštěvou vyjádřit podporu bezpečnosti a suverenity země.

Moldavsko sousedí s Ukrajinou, která se brání ruské agresi, a s Rumunskem, které je členem Evropské unie i NATO. Zemi, která má zhruba 2,5 milionu obyvatel, čekají 28. září parlamentní volby. Vládnoucí většina v nich bude chtít pojistit proevropské směřování země. Podle posledního průzkumu z poloviny července má k jasnému vítězství v parlamentních volbách nakročeno proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové.

Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Současná prozápadní vláda opakovaně obviňuje Moskvu z vměšování do vnitřních záležitostí ve snaze udržet bývalou sovětskou zemi ve své sféře vlivu a zmařit její snahu o vstup do Evropské unie do roku 2030. Moskva obvinění odmítá. Mezinárodně uznávané hranice Moldavska přitom zahrnují i proruský separatistický region Podněstří.

Ukrajinští obránci se chlubí nově nasazenými raketami Flamingo (Plameňák), jež donesou 1150kilogramovou hlavici až na 3000 kilometrů. Výrobce, tajná továrna Fire Point, zpřístupnil videozáběry z akce.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak plánuje reformovat strukturu úřadu angažováním vojáků nebo veteránů s bojovými zkušenostmi, kteří by měli tvořit podstatný počet zaměstnanců. 

„Řeč je o pracovnících na všech úrovních. Ve všech odděleních... Protože právě tito lidé jsou měřítkem cti, morálky a oddanosti Ukrajině. Nehledají výmluvy, hledají řešení, jak dosáhnout výsledku,“ napsal Jermak na platformě Telegram. Jako příklad uvedl svého zástupce plukovníka Pavla Palisu, který dříve velel 93. samostatné mechanizované brigádě.

„Ve válce byl odpovědný za životy svých podřízených a úspěšnost bojových operací. Nyní v úřadu prokazuje stejnou rychlost, čestnost a zásadovost,“ pokračoval Jermak, který dále napsal, že podobná „kultura by se měla v budoucnu rozšířit na celou státní správu“. Vyzval i další sféry ukrajinské společnosti jako podniky nebo kulturní zařízení, aby přijímaly veterány. Poznamenal, že ne všichni jsou původně profesionální vojáci a mnoho z nich se přidalo k armádě dobrovolně, přičemž někteří pracovali v úspěšných společnostech.

Šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zakázala sdílet informace o jednáních o ukončení války na Ukrajině s partnery v alianci zpravodajských služeb Five Eyes (FVEY), která kromě USA zahrnuje Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland. 

Směrnice klasifikuje všechny analýzy a informace související s jednáním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou jako „bez šíření do zahraničí“; tyto informace nesmějí být sdíleny s žádnou jinou zemí ani cizími státními příslušníky, uvedly zdroje CBS News. 

Návratové centrum pro pomoc Ukrajincům s dobrovolným návratem do vlasti v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli restrukturalizaci vlády Ukrajiny, kdy zaniklo ministerstvo národní jednoty. „Není jasné, kdo si tento projekt po zrušení ministerstva převezme. Proto jsme se rozhodli ponechat v Praze dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům, které funguje už dva roky pod vedením mezinárodní organizace ICMPD,“ řekla Českému rozhlasu ředitelka Odboru mezinárodní spolupráce ministerstva vnitra Kateřina Flaigová.  

Pro návratové centrum je klíčové, aby vznikla zrcadlová instituce i na Ukrajině. „Tam by měla být nastavena struktura, která bude lidi přijímat zpátky. Zatím je to ale na ukrajinské straně nevyřešené,“ uvedla.

Do Maďarska i na Slovensko neteče ropa ropovodem Družba, výpadek po ukrajinských útocích na ropovod potrvá nejméně pět dnů. Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska to uvedli ve společném dopise Evropské komisi (EK). Stěžují si v něm na útoky ukrajinských sil na uvedený ropovod.  

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 55 dronů, z nichž 46 zneškodnila obrana, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 67 ukrajinských dronů během noci a ráno.

Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, uvedla dnes média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar. Drony podle něj zasáhly přečerpávají stanici Uneča. Brovdi zveřejnil záběry požáru, který podle něj nálet způsobil. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes ráno na facebooku informoval, že dodávky ropy do Maďarska ropovodem Družba jsou opět pozastavené.

Trumpovy čistky v CIA: Bezpečnostní prověrku ztratila hlavní expertka CIA na Rusko a Eurasii. Donaldu Trumpovi se nelíbilo, že coby hlavní analytička Ruska během voleb v roce 2016 pomohla vypracovat zprávu podrobně popisující vměšování Moskvy v jeho prospěch. Oficiálním důvodem čistky, která cílí na další skoro čtyři desítky příslušníků CIA, zní „zrada své přísahy ústavě“, informoval týdeník Economist.

Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, uvedla dnes média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar. Drony podle něj zasáhly přečerpávací stanici Uneča. Brovdi zveřejnil záběry požáru způsobeného podle něj náletem.

Ruské úřady se k tomu zatím nevyjádřily. Ale gubernátor Alexandr Bogomaz ještě ve čtvrtek pozdě večer informoval o sestřelení dvou ukrajinských dronů, aniž by způsobily škody, poznamenal server BBC News.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Server listu The Wall Street Journal (WSJ) dnes napsal, že Ukrajinec, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream v roce 2022, byl v minulosti členem ukrajinské tajné služby SBU i armády, a to včetně elitního týmu, který v prvních měsících války s Ruskem bránil Kyjev a podílel se na protivzdušné obraně.

Podle WSJ vedl Serhij K. tým dvou vojáků a čtyř civilních potápěčů, které tajně naverbovala zvláštní ukrajinská vojenská jednotka, aby plynovody poškodili. K přepravě výbušniny k plynovodům podle prokuratury skupina sabotérů využila jachtu, která vyplula ze severoněmeckého přístavu Rostock. Pronajala si ji díky zfalšovaným dokumentům a pomocí prostředníků od německé firmy.

Nizozemsko pošle do Polska dva systémy vzdušné obrany Patriot a přibližně 300 vojáků, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Podle Polské televize (TVP) mají chránit logistické centrum velitelství NATO pro bezpečnostní asistenci a výcvik Ukrajiny (NSATU) na letecké základně Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska.

„Vzhledem k pokračujícímu konfliktu na Ukrajině a roli Polska v zajišťování vojenské pomoci pro Ukrajinu Nizozemsko slíbilo podporu obrany našeho vzdušného prostoru,“ oznámil dnes rozhodnutí západního spojence z NATO Kosiniak-Kamysz. Polsko ho podle něj přivítalo.

Několik stovek lidí dorazilo dnes v podvečer před ruskou ambasádu v Praze Bubenči, aby si společně připomněli výročí invaze sovětských vojsk do Československa v roce 1968, ale také aby vyjádřili podporu Ukrajině v boji s ruskými agresory. Akci Jdi domů, Ivane! uspořádaly společně neziskové organizace v čele s Člověkem v tísni. Na demonstraci dohlížela policie s antikonfliktním týmem, zasahovat nemusela.

Mnoho účastníků akce drželo české a ukrajinské vlajky či transparenty podporující Ukrajinu. Na největším transparentu byl zobrazen ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump při polibku typickém pro sovětské vůdce. 

Do Knihovny Jiřího Mahena v Brně přibylo na 300 nových ukrajinských publikací různých žánrů, spolu se stávajícími asi 200 tituly tvoří Ukrajinskou poličku. Knihovna ji slavnostně otevřela dnes, kdy si lidé připomínají 57. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kromě symboliky jde i o vyjádření solidarity vůči Ruskem napadené zemi, uvedli představitelé knihovny. Podle ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče je dnešní den mementem, že svoboda nikdy není samozřejmostí. Stejně jako Češi tehdy, i Ukrajinci dnes věří, že pravda a svoboda zvítězí, řekl velvyslanec.

„Tento den připomíná okupaci Československa v roce 1968, událost, kterou dnes bohužel sdílí i Ukrajina. Věříme, že knihy dokážou dát lidem v těžké situaci kousek domova i naděje,“ uvedl mluvčí knihovny Petr Pospíšil. Dodal, že police s ukrajinskou literaturou se v současnosti nacházejí ve více než 60 státech, v České republice je ta brněnská druhá po Praze.

Bělorusko zvažuje cesty, jak efektivně zvýšit výrobu raket a jak vybavit své raketové systémy jadernými hlavicemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf běloruské bezpečnostní rady. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a ve středu dalo najevo, že usiluje o posílení vojenské spolupráce s Íránem.

„Dynamika vojenských hrozeb a podstatný nárůst vojenských výdajů našich západních sousedů nás nutí stále věnovat bedlivou pozornost otázce obranných schopností Běloruska, Ruska a naší unie,“ citoval Reuters dnešní vyjádření běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk musí modernizovat výrobu raket, řekl Lukašenko po jednání s dalšími běloruskými činiteli.

Američtí vojenští velitelé spolu s partnery z několika evropských států připravili možnosti vojenské pomoci Ukrajině, které se chystají představit poradcům pro národní bezpečnost ve svých zemích. S odkazem na nejmenovaného amerického činitele to dnes napsala agentura Reuters. Agentura již dříve uvedla, že se američtí a evropští vojenští stratégové začali zabývat otázkou poválečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Děje se tak v návaznosti na slib prezidenta Donalda Trumpa o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody s Ruskem.

České Budějovice 21. srpna (ČTK) - Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala. Novinářům to dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zásadní bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je podle něj znovuvybudování silné ukrajinské armády, která by odstrašila Rusko.

„Nemáme zatím žádný mír na Ukrajině. Nemáme dokonce ani zformulovánu cestu k němu, tu hledáme. A neznáme tedy podobu toho, jakým způsobem by třeba byla konstruována případná mezinárodní mise,“ řekl dnes Fiala.

Prezident petr Pavel by v současné době považoval přerušení pomoci Ukrajině za nesmyslné. „Logicky budeme Ukrajinu podporovat nejen při mírových jednáních, ale až bude dosaženo nějaké dohody a budou tam nějaká technická opatření, jak zajistit mír, tak bychom se na nich měli podílet. Forma garancí se teprve teď upřesňuje,“ uvedl na akci v botanické zahradě v Troji.

„Armáda ČR identifikovala už před nějakou dobou možné příspěvky, takže určité moduly, kterými bychom mohli přispět, už identifikovány jsou. […] Je to nejenom přítomnost na zemi, ale i možnost ochrany vzdušného prostoru. Je to ale třeba i technická pomoc při ochraně hranice,“ vysvětlil.

„Robot Zmij-500 plnil dvě mise najednou: Doručoval zásoby a zachraňoval těžce zraněné vojáky. Po překonání 34 km rozbitých silnic pod hrozbou nepřátelských dronů byl voják bezpečně evakuován,“ tweetuje charita Volodymyra Zelenského United24. 13. brigáda Národní gardy Ukrajiny „Chartija“ ukazuje video.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 574 drony a 40 různými střelami, protivzdušná obrana zničila 546 dronů a 31 střel, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Rusové podle ukrajinského letectva vyslali na Ukrajinu drony, ale také nadzvukové a balistické rakety i střely s plochou dráhou letu. Většinu z nich obrana podle letectva zlikvidovala. Vzdušné síly ale zároveň bez podrobností uvedly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na jedenácti místech. Podle agentury Unian velký počet vzdušných zbraní mířil na západní část Ukrajiny.

Agentura AFP útok označuje za nejrozsáhlejší od poloviny července, agentura AP za jeden z největších letos. Jeden člověk zemřel a řada dalších utrpěla zranění, vyplývá z informací úřadů. 

Litva zřídila do 1. října bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem v reakci na to, že litevský vzdušný prostor narušují cizí drony z tohoto směru. S odvoláním na dnešní vyjádření mluvčího litevského ministerstva obrany o tom informuje agentura Reuters.

„Toto opatření bylo přijato s ohledem na bezpečnostní situaci a hrozby pro společnost, včetně rizik pro civilní letectví v důsledku narušování vzdušného prostoru bezpilotními letadly,“ uvedl mluvčí.

Bezletová zóna dá litevským ozbrojeným silám více času reagovat na narušení vzdušného prostoru, uvedl mluvčí. Přesnou polohu ani velikost zakázané oblasti podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem nesdělil.

Některé ruské regiony a části Ukrajiny, které Rusko okupuje, hlásí nedostatek benzinu. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami přicházejí v době sezonního nárůstu poptávky a zvýšených ukrajinských útoků na ruské rafinerie, uvedla agentura Reuters. Rusko už koncem července zakázalo vývoz benzinu do zahraničí ve snaze zabránit jeho nedostatku na domácím trhu. Poptávka po pohonných hmotách je v této době zvýšená kvůli letnímu cestování a sklizni obilí.

Někteří obchodníci varují, že samotné embargo na vývoz benzinu problémy s nedostatkem pohonných hmot nevyřeší. Upozorňují, že situaci kromě vysoké sezonní poptávky komplikují rovněž logistické problémy, nízké domácí zásoby a opravy v ruských rafineriích. Cílem ukrajinských útoků se tento měsíc staly například rafinerie v ruských městech Volgograd, Novokujbjaševsk, Rjazaň a Syzraň.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes obvinil evropské spojence Ukrajiny ze snahy podkopat údajný pokrok dosažený na americko-ruském summitu na Aljašce, kde v pátek prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin hovořili o možnostech ukončení války na Ukrajině. Podle agentury Reuters vyjádřil znepokojení nad tím, že evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bez zapojení Ruska.

Případná přítomnost evropských vojáků na ukrajinském území je pro Rusko „zcela nepřijatelná“, řekl podle agentury AFP Lavrov s tím, že to označil za „zahraniční intervenci“. Bylo to přitom Rusko, které 24. února 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu a její části ruští vojáci okupují, napadená země se od té doby se západní pomocí brání.

Lavrov zároveň obvinil Ukrajinu, že nemá zájem o dohodu o trvalém míru, a poukázal na blíže neurčené vyjádření ukrajinských představitelů ohledně současné situace.

Ukrajina odtajnila novou raketu s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo (Plameňák) s hlavicí o hmotnosti 1150 kg a doletem 3000 km. Nejde už o prototyp, nýbrž o začínající sériovou výrobu, zatím továrna kompletuje jednu denně, do října chtějí tempo sedminásobné, píše agentura AP, jejíž reportéři tajnou podzemní továrnu startupu Fire Point navštívili.

Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje americké aplikaci WhatsApp. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů, píše agentura Reuters.

Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční WhatsApp a Telegram. Aplikaci Telegram vlastní uprchlý ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov.

Rusko ve snaze podpořit využívaní aplikace MAX už tento měsíc začalo omezovat volání prostřednictvím aplikací WhatsApp a Telegram. „V rámci potlačování zločinců přijímáme opatření k částečnému omezení hovorů na těchto zahraničních komunikátorech,“ uvedl minulý týden vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.

Česko podle ministryně obrany Jany Černochové bude ochotno poslat vojáky na Ukrajinu v rámci mírových jednotek, zatím ale takový požadavek na stole není.

Italská policie zadržela Ukrajince, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství. Podle časopisu Der Spiegel byl muž označovaný jen jako Serhij K. na lodi, kterou použilo před třemi lety ukrajinské komando k poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Podvodní potrubí měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

Ruské střely poškodily v západoukrajinském městě Mukačevo závod americké společnosti Flex-Ukrajina. S odvoláním na záběry z místa a zprávy ukrajinských médií to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. O ruském úderu na podnik amerického výrobce elektroniky informoval o něco dříve ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že útok na americký podnik v Zakarpatské oblasti zranil 15 lidí.

Agentura Interfax-Ukrajina píše, že závod nacházející se v Mukačevu v Zakarpatské oblasti patří společnosti Flextronics, kterou označuje za jednoho ze světových lídrů v oblasti smluvní výroby elektroniky a designu. Tuto informaci potvrdili i korespondenti ukrajinské služby BBC.

Závod Flextronic v Mukačevu byl postaven v roce 2012, podotkla stanice. Šéf správy Zakarpatské oblasti Myroslav Bileckyj před časem uvedl, že v něm pracuje přes 2600 lidí. V roce 2018 místní portál Mukachevo.net napsal, že se v podniku vyrábí komponenty pro elektrotechniku, kávovary, tonery do tiskáren a další produkty. O existenci závodu v Mukačevu informuje na svých webových stránkách také společnost, která v současné době používá název Flex.

Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k možné roli Číny coby součásti bezpečnostních garancí po Ukrajinu po ukončení války, což zmínil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Zaprvé, Čína nám od začátku nepomáhala tuto válku zastavit. Zadruhé, Čína pomohla Rusku otevřením trhu s drony... Nepotřebujeme garanty, kteří nepomáhají Ukrajině a nepomáhali Ukrajině v době, kdy jsme to opravdu potřebovali,“ uvedl nyní Zelenskyj podle agentury AFP.

„Budujme mezinárodní postavení Slovenské republiky tak, aby se už nikdy nezopakoval násilný mocenský akt, kdy se na základě sféry vlivu jedné velmoci rozhodne o osudu celé země a lidí, kteří v ní žijí,“ napsal na facebooku slovenský prezident Peter Pellegrini k výročí 21. srpna 1968, v nepřímé narážce na nynější ruskou okupaci části Ukrajiny.

Invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy podle něj je smutnou události našich dějin, která na dlouhou dobu ovlivnila politický život a osudy lidí v tehdejším Československu.

Azylová a migrační pravidla budou od ledna přísnější. Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu, jež podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zrychlí řízení o mezinárodní ochraně a omezí její zneužívání. Změny mají také zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Předloha vychází z migračního paktu Evropské unie a reaguje na opatření, které proti nelegální migraci nachystaly nebo chystají další členské státy.

Úřady budou podle novely moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků. Novela upravuje také zákon přijatý kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné unijní zemi.

Volodymyr Zelenskyj podle AFP řekl, že by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, až jeho země obdrží bezpečnostní záruky. Schůzka by mohla být ve Švýcarsku, Rakousku či Turecku.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul pochybuje, že se plánovaná schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vůbec uskuteční. V rozhovoru s webem Deutsche Welle dnes řekl, že Putin o jednání nemá zájem a zdánlivý souhlas se schůzkou je součástí jeho zdržovací taktiky.

„Pochyby jsou nasnadě,“ řekl Wadephul, podle nějž od Putina nezazněl jasný souhlas s účastí na jednání se Zelenským. „Vidíme jen, že každý den znovu Ukrajinu napadá. Vidíme jen jeho zdržovací taktiku,“ dodal. Situace na bitevním poli podle Wadephula nesvědčí o tom, že by chtěl ruský prezident jednat o ukončení války na Ukrajině, k jejímuž zahájení vydal rozkaz už před více než třemi lety.

Ruská protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila 49 ukrajinských bezpilotních letounů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se v sídle Ústředního výboru Korejské strany práce v Pchjongjangu setkal s veliteli vyslanými do bojů s Ukrajinci v Kurské oblasti Ruska, jak ukazuje fotografie, kterou zveřejnila Korejská centrální zpravodajská agentura.

Ministr zahraničí Ukrajiny Andrij Sybiha na síti X ráno uvedl, že Rusko v noci použilo stovky dronů, nadzvukové a balistické rakety i střely s plochou dráhou letu k útokům na civilní a energetickou infrastrukturu. „Jedna ze střel zasáhla velkého amerického výrobce elektroniky v našem nejzápadnějším regionu,“ napsal Sybiha s tím, že důsledkem byly škody a zranění. Upozornil, že to nebyl první útok na americké firmy působící na Ukrajině, a připomněl mimo jiné poškození kyjevských kanceláří společnosti Boeing dříve v letošním roce.

Jeden člověk zemřel a dva utrpěli zranění v důsledku ruského dronového a raketového útoku na západoukrajinský Lvov. Na sociálních sítích to podle serveru listu Ukrajinska Pravda uvedli starosta města Andrij Sadovyj a oblastí šéf Maksym Kozyckyj. 

Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese. Informoval o tom dnes na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Británii, Finsko, Evropskou unii a Severoatlantickou alianci.

„Naše týmy, především armáda, již zahájily aktivní práci na vojenské složce bezpečnostních záruk. Vypracováváme také postup pro nezbytná opatření, pokud ruská strana bude válku nadále protahovat a poruší dohodu o bilaterální a třístranné schůzce lídrů,“ napsal Jermak. „Vše musí být velmi konkrétní a účinné, aby se zabránilo opakování agrese,“ zdůraznil.